Pane řediteli, dříve než se dostanu k tomu všemu, co se po oznámení odchodu Karla Gotta dostalo do veřejného prostoru, osobní otázka. Co pro vás osobně Karel Gott znamenal?
Člověka, který rozdával své velké srdce. Bůh obdařil Karla Gotta mimořádným talentem. A Karel Gott tento talent rozdával lidem, svým bližním. Je to příběh překrásného a měrou vrchovatou naplněného života.
Prezidenta zpráva zastihla při zahájení summitu Visegrádské čtyřky na zámku v Lánech. Dotkli se prezidenti krátce i tohoto smutného tématu? Mluvil o tom pan prezident?
Pan prezident informoval o úmrtí Mistra Karla Gotta své prezidentské kolegy, vyzdvihl přitom jeho význam pro naši zemi a její občany.
Česká republika se s Karlem Gottem rozloučí pohřbem se státními poctami, bude vyhlášen státní smutek, pan prezident dal stáhnout vlajky na půl žerdi. Je to nejlepší způsob, jak se rozloučit s největší naší pěveckou legendou?
Je to hluboké vyjádření úcty osobnosti, která rozdávala své umění, sebe samého generacím lidí v naší vlasti. Takřka každý v České republice nyní cítí bol a smutek ve svém srdci. Nechme naše srdce promluvit a tím nejkrásněji uctíme památku Mistra Karla Gotta.
Ihned poté, co se začalo debatovat o formě posledního rozloučení, zda to bude, či nebude státní pohřeb, se vyrojily komentáře typu, že je bizarní, aby „normalizační hvězda“, která „šla na ruku totalitnímu režimu“ měla státní pohřeb. Jak na to reagovat?
Už dlouho varuji před patologickou sedlinou české společnosti. Tito lidé organicky navazují na temné období druhé republiky. Uvědomme si to a bojujme s tím.
Variantu, aby se pohřeb konal ve svatovítské katedrále, brutálně zkritizoval Tomáš Halík slovy, že jde o šílený a nevkusný nápad a že je zvědav, zda se církevní představitelé zapojí do této blasfémie neonormalizačního režimu. Prý je to v linii „Zemanovy devalvace“ státních vyznamenání a svátků… Co byste panu Halíkovi vzkázal?
Na Mons. Tomáše Halíka bezesporu platí varování papeže Františka před temným zesvětštěním: „Považují se za nadřazené vůči druhým, protože se drží určitých norem. Vede (temné zesvětštění, pozn.) k narcistnímu a autoritářskému elitářství, kde se namísto evangelizování analyzují a klasifikují ti druzí.“
Novinář Pavel Šafr uznává, že byl Karel Gott úspěšný, ale z druhé strany se prý „nechal zkorumpovat komunistickým režimem“ a jeho písně z éry normalizace měly „děsivou zamilovanou prázdnotu“. Do jaké míry je podle vás pietní takto debatovat už v den smrti daného člověka?
Je to podle mého vyjádření vnitřní zloby na tento svět. Jednou je obětí této zloby Miloš Zeman, podruhé Andrej Babiš, nyní Mistr Karel Gott. Je to hrozivé. Je to totiž proti všem základním hodnotám naší civilizace, pokud se někdo chová jako pan Šafr. Úcta k zesnulému je svatá.
Ještě brutálnějších odsudků se od části mediální a politické obce Karel Gott dočkal v létě během svých 80. narozenin. Paradoxně jde o lidi, kteří velmi těžce nesli negativní komentáře na osobnost Václava Havla, které rovněž zaplaviily veřejný prostor hned po jeho smrti. Jak toto hodnotit?
Jde o lidi, kteří bytostně popírají hodnoty pravdy a lásky. V naší společnosti šíří netoleranci a nenávist, urážejí, kádrují, odmítají odlišné názory. Nesmí nám to být lhostejné. Pokud neřekneme takovému jednání NE, propadneme se všichni do temnoty.
Pan prezident v září mluvil o tom, že Karlu Gottovi udělí vyšší státní vyznamenání, než získal před lety od předchůdce Václava Klause. Bude to in memoriam na pořadu dne?
Je to velmi citlivá otázka. Nyní, prosím, prioritně řešme důstojné poslední rozloučení s Mistrem Karlem Gottem.
Premiér Andrej Babiš se od počátku chopil iniciativy řešení podoby a organizace mistrova pohřbu. Sám jedná s vdovou po Karlu Gottovi. Krom chvály za to sklízí i silnou kritiku, že si na úmrtí pěvecké legendy dělá vlastní PR. Není na tom něco?
Pan premiér si žádné osobní PR nedělá. Oceňme, prosím, všichni jeho poctivou snahu přispět k uspořádání důstojného mistrova pohřbu. Ti, kteří mu lají, dělají špinavou politiku v nevhodnou chvíli. Stydím se za ně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
