Jak hodnotíte dosavadní působení ředitelky Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavly Foglové?
Generuje permanentní chaos. Přišla s tím, že chce nastolit pořádek. Kritizovala minulé vedení kvůli fluktuaci zaměstnanců a odborníků. Hned na začátku udělala personální chaos. Dnes se s ústavem soudí hned několik zaměstnanců a ukazuje se, že mnozí soud vyhrají, protože se chovala jako amatérská pučistka. Vyhodila i vojenského historika Eduarda Stehlíka a nedávno i odborníka na IT, který dokázal zpracovat staré databáze po StB a vytvořit moderní lustrační systém. Za vystoupení v rozhlase udělila historikovi Petru Blažkovi vytýkací dopis, což je předstupeň před vyhazovem. Já jsem důtku dostal samozřejmě první.
V ústavu pracuje 116 zaměstnanců a celkově už odešlo 24 lidí! Inspektorát práce nám sdělil, že v případě výpovědi Daniela Hermana došlo k evidentnímu porušení zákoníku práce. Ústav čeká kontrolu z Ministerstva financí a finančáku. Došlo k útlumu ve spolupráci se zahraničím. Ředitelka nekomunikuje se zaměstnanci a minimálně s odbory. Zavedl se klientelismus. Jediný nový vedoucí pracovník nevzešel z výběrového řízení. V posledních dnech se jí rozpadá úřad. Odešla ekonomická náměstkyně, personalistka, právník a sekretářka z její kanceláře. Přesto si vedení na konci roku rozdalo odměny a navýšilo platy. Ředitelka nic neřídí, je řízena radou.
Psali jsme:
Takže Rada ÚSTR si podle vás instituci uzurpovala pučistickým způsobem?
Ano. Navenek rada simulovala zákonnou výměnu ředitelů. Jenže členové rady zapomněli, že jsou především úředníci. Bývalá předsedkyně Petruška Šustrová před soudem v souvislosti s tiskovým prohlášením o odvolání Hermana nepřímo přiznala, že to byl připravovaný puč. Ona nebyla nikdy dobrý úředník. Je známo, že když byla v devadesátých letech na vnitru ve vysokém postavení, tak již ve dvanáct hodin byla opilá. Měli s ní obrovský problém, proto musela odejít. A dosazená ředitelka? Ta v médiích řekla, že se na puč připravovali minimálně čtvrt roku předem. Co si můžete myslet o člověku, jenž pral špinavé peníze pro politickou stranu? Navíc titíž členové rady, kteří kritizovali odbornou práci ústavu, odsouhlasili všechny odborné projekty, na kterých se pracovalo již za Hermana. Byl to jen pučistický humbuk.
Fotogalerie: - Situace v ÚSTR
Jste jedním z největších kritiků Foglové a současné Rady ÚSTR. Jak je možné, že jste tam tak dlouho vydržel? Je to tím, že jste místopředsedou tamních odborů?
Když jsem přebíral vytýkací dopis, tak jsem jim řekl, že jsem na perzekuce zvyklý z dob komunismu, neboť jsem prošel soudy, předběžnými vazbami včetně vyhazovu z práce. Ředitelka mě už předtím vyhodila z redakce čtvrtletníku Paměť a dějiny, kde jsem psal filosofické reflexe i na Grebeníčka, ale stále pracuji na oddělení digitalizace. Dnes je ve hře změna paradigmatu doby, kdy přichází nová generace odškolená k vnímání dějin a společnosti lidmi jako je historik marxleninismu Jan Rataj nebo politoložka Vladimíra Dvořáková, která za minulého režimu psala ideologické knížky o americkém imperialismu i s Miloslavem Ransdorfem.
Psali jsme:
Jak taková práce působí na psychiku?
Pracovní prostředí je pro zaměstnance naprosto stresující. Ředitelka chtěla nejdřív zrušit ediční odbor, který má 16 zaměstnanců. Teď se chce zbavit 34 zaměstnanců pracujících na digitalizaci a nezákonně je převést do jiné instituce. Z ideologických důvodů vedení vadí i názvy odborů a témata, které explicitně zkoumají totalitní režimy nebo termín třetí odboj. Třiašedesát zaměstnanců ústavu napsalo radě a ředitelce, aby se neprováděly změny v době, kdy je vypsáno výběrové řízení na nového ředitele. Vedení petici označilo za nátlak na zaměstnance a řeklo, že komu se něco nelíbí, tak může odejít. Naopak senátoři se rozhodli na základě dopisu navštívit ústav.
Fotogalerie: - ÚSTR v Senátu
Kdo by mohl být novým ředitelem ÚSTR?
Rada je tak nepopulární, že se přihlásilo jen pět uchazečů. Nepřihlásil se jediný renomovaný český historik či významná osobnost. Kdo by chtěl být manipulovaný radou? Dva uchazeči jsou ze zahraničí. Francouzka Muriel Blaive a Švýcar Adrian Portmann. Jedním z kritérií pro výběr ředitele je dobré ovládání češtiny. Paní Blaive upozornila na setkání se zaměstnanci, že její čeština je strašná, tudíž je si vědoma, že jazykové kritérium nesplňuje. Pak první náměstek ředitelky ÚSTR Zdeněk Hazdra. Ten už měl v minulosti problémy s radou ÚSTR, ukázal se jako špatný ředitel, který není respektovanou osobností a teď vyplulo na povrch, že jedenačtyřicet procent jeho diplomové práce se objevilo následně i v jeho disertační práci. To je přeci u odborníka zlé. Je krytý TOP 09 a Schwarzenberg k destruktivnímu dění na ústavu mlčí, protože historik Hazdra dlouhodobě zkoumá i jeho šlechtický rod. Pak tam jsou dvě neznámá jména. Myslím, že rada by nejraději výběrové řízení zrušila.
Fotogalerie: - Boj o ÚSTR pokračuje
Nemyslíte si, že nevraživost doprovázející výměny ředitelů ÚSTR je způsobena tím, že jde o instituci řízenou Senátem, takže instituce vždy bude tancovat podle toho, kdo má větší moc v horní komoře Parlamentu?
Problém nastal na počátku devadesátých let, kdy se otevřel spor o minulost a politici se pokleslým způsobem postavili k vyrovnání s minulostí. Neuvědomili si, že minulost je před námi. Například je to vidět nyní, kdy probíhá soud o minulosti Andreje Babiše. Spor o minulost nerozděluje jen politiky, ale i akademickou scénu a celou společnost. I kdyby ústav založila slovutná Akademie věd, spor by existoval dál, neboť není jednoduchým způsobem řešitelný. Dá se zpolitizovat extrémně zprava, například nacionalisty, jak se tomu stalo na Slovensku, tak i zleva, jak se o to snaží dnes levice v Čechách. Vždy půjde o politickou záležitost, protože totalitní minulost je politikum par excellence a proto potřebuje transpolitické řešení.
Psali jsme:
Nebylo by nejsnadnější převést ÚSTR pod Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky?
Instituce nevznikla z důvodu akademického zkoumání totality. Jde o zkreslení. Má jít o instituci paměti jako v ostatních zemích. Navíc se úřad zabývá i lustracemi, poskytuje důležité informace tajným službám nebo Ministerstvu obrany v souvislosti se zákonem o třetím odboji. Z povahy nových médií vadí ÚSTR i archivářům, neboť jim byla sebrána profesní prestiž. V Senátu jedna archivářka řekla, že z hlediska své profese celá digitalizace udělala z archivářů podavače krabic. Už v roce 2002, tedy pět let před zřízením ústavu, vznikla petice proti jeho existenci, kterou podepsala i dnešní předsedkyně rady a archivářka Emilie Benešová. Historici stejně jako společnost jsou rozděleni v hodnocení dějin. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR vydal sborník, jehož podtitulem je otázka, jestli tady vůbec byla nějaká éra totalitního režimu. Na začátku devadesátých let by akademická instituce nic takového nepublikovala, protože lidé jako Rataj neměli ve společnosti žádný vliv. Podle mě jsou jak nacistický, tak i komunistický tělesnými režimy. Diskuse o totalitních režimech nemůže být vedena jen na základě ideologie nebo statistiky, kolik obětí po nich zůstalo, ale měla by být vedena i z pohledu dějin tělesnosti. Minulost je v našich emocích stejně jako tělesný strach, který ovládal celou společnost za komunismu.
Proč je politické téma antikomunismu již vyčpělé?
Protože se z něho stalo zástupné politické téma a klacek jak pravice, tak i levice. Problém ale je, že se nikdo nezabývá antikomunismem historickým, jaký byl v padesátých letech, v undergroundu nebo v Chartě 77.
Nicméně ÚSTR se na historii dívá jen politicky, vždyť jeho rada je volena Senátem…
Ano, jde o politický podnik a instituce paměti bude vždy výsostně politická. Minulost je záležitostí určitého politického výkladu, protože neexistuje neutrální výklad. Dnes se tam dostali levicoví reprezentanti jako Michal Uhl či Lukáš Jelínek. Třeba mladý Uhl říká, že je v pohledu na minulost neutrální, což je ideologická hloupost. Je třeba odlišit dvě věci. To, že ústav založili politici a to, že totalita by měla být zkoumána transpoliticky. Ústav vadí obecně socialistům, protože totalitní dějiny se staly součástí dějin socialismu. Vadí jim underground. Petr Uhl řekl v jednom rozhovoru, že underground byl velmi anarchistický. Jakoby celá kontrakultura rezignovala na změny ve společnosti, ale naším politickým programem bylo dělat politiku jiným způsobem. Osobně nepreferuji žádnou politickou stranu. Ústav paměti by měl pokrývat daleko širší politické spektrum.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
