Spoluautor občanského zákoníku varuje: Kodex je místy dost liberální, tak nebuďte lehkomyslní

Jste jedním z členů Rekodifikační komise, která zpracovávala nový občanský zákoník. Předpokládáte, že vejde v platnost od začátku příštího roku, i když některé politické strany by jej nejraději viděly odsunutý až na rok další?

Zákon nabývá účinnosti podle ustanovení paragrafu 3081 dne 1. 1. 2014. Platným je od vydání ve sbírce zákonů, to je od jara 2012. Nutno připomenout, že občanský zákoník rozhodně není žádným politickým předpisem a neměl by být ani předmětem politických debat.

Můžete uvést základní informace o občanském zákoníku - jak je obsáhlý a co všechno ve stručnosti vlastně postihuje?

Občanský zákoník je mimořádně obsáhlé dílo, a to z několika důvodů. Zahrnuje všechny možné vztahy, do kterých se člověk může dostat od narození, resp. již od početí, ve vztahu k dědickému právu, až do smrti, případně jsou řešeny i situace, například postmortální ochranou, dědickým právem a podobně, které mohou nastat po smrti člověka. Občanský zákoník má 3081 ustanovení, tedy nebývalé dílo. Toto číslo jednak vyplývá z rozsahu úpravy, neboť je v něm zahrnuta nejen charakteristika osob, rozdělení věcí, celá úprava rodinného práva, velmi rozsáhlé dědické právo, další věcná práva, jako jsou práva vlastnická, služebnosti, zástavní práva, veškeré závazky. Je však rozsáhlé i proto, že autoři při logickém členění pro samotnou přehlednost předpisu se drželi zásady, že jedno ustanovení, jeden paragraf, může mít maximálně tři odstavce, což je v našem právním řádu ojedinělá záležitost. Tím je opravdu i přehledný.

Řada občanských sdružení - od nového roku zapsaných spolků - ještě ani o nových ustanoveních neví. Nemyslíte si, že poněkud "zaspala" propagace?

Přeměna občanských sdružení na spolky ze zákona vyplývá z toho, že zákon 83/1990 o sdružování občanů, který upravuje možnost vzniku občanských sdružení evidovaných u Ministerstva vnitra ČR, je zrušen. Podle přechodných ustanovení občanského zákoníku se ze zákona přemění všechna občanská sdružení ve spolky. K samotné propagaci připomínám, že my uvádíme na všech přednáškách tuto skutečnost, publikovali jsme tyto rozbory v tisku apod. Osobně si nemyslím, že by snad „propagace“ zaspala, a myslím si též, že při zásadě „právo svědčí dbalým“ i tato přeměna pro ty, kdo jsou v občanských sdruženích, nemůže být ničím překvapivým. K samotné přeměně si myslím, že je to kategorie spíše lepších hodnocení aplikace nového občanského zákoníku než horší.

Zaspekulujme si - pokud by vláda vyslyšela hlasy například komunistů nebo Úsvitu přímé demokracie - co by se stalo, kdyby byl občanský zákoník na poslední chvíli odsunut na další rok?

Vláda sama nemůže odsunout občanský zákoník, respektive účinnost občanského zákoníku, to může udělat pouze Parlament. Vláda by maximálně v této věci mohla vyvolat příslušným postupem takzvaný stav legislativní nouze, ale na začátku. prosince už ani tato záležitost není realizovatelná. Proto si myslím, že už by i eventuelní spekulace byly nejen nemístné, ale i z roviny nemožných. Nicméně v současné době by to asi znamenalo tolik, jako by se chtělo „zastavit letadlo na ranveji po zahájení startu“.

Říká se, že jak začne platit nový občanský zákoník, budou soudy zahlceny podáními a může nastat až jejich kolaps....

Myslím si, že nový občanský zákoník nebude soudy rozhodně zahlcovat počátkem roku 2014. Nejprve budou občané kontaktovat advokáty, případně notáře. U soudu podle nových předpisů se začnou řešit věci rodinného práva. Nevidím důvod, proč by soudy měly být zahlceny podáními nad rámec jiných nových roků.

Myslíte si, že krajské úřady nebo krajské soudy jsou připravené?

Připravenost krajských úřadů nebo krajských soudů nemohu úplně posoudit, sám jsem na některých krajských úřadech přednášel. Myslím, že ten, kdo se připravit chtěl, je připraven. Soudcovská unie sama vyhlásila, že soudci jsou připraveni. Většinou se jedná o vzdělané právníky, kteří jsou zodpovědní a spíš novou materii vítají, než zatracují. Domnívám se totiž, že nová materie poskytuje dost výrazný prostor pro ty soudce, kteří v rámci právního pořádku jsou samostatně uvažujícími, zodpovědnými a hlavně nezávislými soudci, jimž nová materie právě pro srozumitelnou aplikaci přináší více výzev než dosud aplikovaný starý občanský zákoník.

A váš osobní názor na zákoník?

Já osobně mám určité výhrady vůči občanskému zákoníku, a to například v tom smyslu, že je mnohdy více liberální a nedokončuje v některých momentech právě apel na občany či právnické osoby v tom smyslu, aby každý byl dbalý, a jeho právo tím bude zajišťováno. Je zde ponechána přílišná volnost ohledně právní formy, možnost dohodám, které však nemusí být písemné, což může svádět k určitým lehkomyslnostem při přípravě důkazů pro možné spory vzniklé z dohod. Zrušení předkupního práva pro spoluvlastníky považuji za nepříliš šťastný výraz uváděné liberalizace úpravy občanskoprávních vztahů.

Taktéž zamítnutí pokusů o psaní smluv ohledně věcných práv k nemovitostem notářskými či advokátními sepisy považuji pro občany, kteří poté zejména kontaktují advokáty při řešení situací, v nichž se spokojili s poskytnutím právní služby od neodborníka, a tedy neprofesionála, a dostali se do svízelné situace, za nepříliš šťastné řešení. Mnohé formulace jsou víc výkladové než normativní, v některých momentech si úprava určitým způsobem odporuje. Ale i přes tyto výhrady, které vůči tomuto předpisu mám, považuji občanský zákoník spíše za lepší než horší, rozhodně lepší než dosavadní úpravu. Myslím si také, že případné zásahy do předpisu v podobě různých novel by bylo třeba zakázat a věnovat se jim až po uplynutí cca. pěti let, kdy zejména soudní praxe ukáže, která ustanovení je třeba pro potřeby praxe upravit jinak, případně lépe vyložit, lépe mezi sebou navázat apod.

Jinak ale občanský zákoník popisuje linie obvyklého chování, mluví srozumitelným jazykem, je komplexní, přehledný, pamatuje na mnohem víc situací, které mají být upraveny právem. Jakékoliv pokusy o jeho odložení nejenom teď před koncem roku, ale během celého roku byly nedobrými signály o možné předvídatelnosti nejen práva, ale i samotné účinnosti legislativy. Bylo by proto dobré teď začít vykládat předpis, připravit se na něj a v podstatě se spíše těšit na to, že nově nastalá situace bude příjemnější, přehlednější a srozumitelnější.

JUDr. Jaroslav Svejkovský je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kterou ukončil v roce 1985. Advokátem se stal v roce 1988. Od roku 2003 vykonává advokátní praxi jako společník AK Svejkovský, Kabelková a spol. Poskytuje právní službu zejména v oborech občanského a obchodního práva. Od roku 1994 do roku 2013 byl členem Kontrolní rady České advokátní komory, od roku 2013 je náhradníkem představenstva České advokátní komory. Od roku 2006 členem Legislativní rady vlády ČR. Od roku 2013 je členem - náhradníkem představenstva České advokátní komory. Působil jako člen Rekodifikační komise pro přípravu občanského zákoníku. Publikuje v odborných časopisech, a to zejména v problematice související s občanskoprávními kategoriemi. V současné době přednáší a vede semináře zejména v souvislosti s rekodifikací občanského práva. Je vedoucím autorského kolektivu komentáře - Zákon o advokacii; publikace - Nový občanský zákoník - Srovnání nové a současné úpravy nového občanského práva; Právnické osoby v novém občanském zákoníku; dále je autorem komentáře - Zákon o obecně prospěšných společnostech. Je nositelem prestižního ocenění ceny sv. Yva - Právník roku 2012 pro obor občanské právo (hmotné a procesní).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.