Pane prezidente, byl jste nyní v Praze poprvé nebo město znáte?
Poprvé v životě? Ale kdepak! Byl jsem v Praze šestkrát, sedmkrát. Byl jsem tady i na fotbalovém zápasu Slavie a Crvene zvezdy Bělehrad, tehdy 3:0 vyhrála Slavia. To jsem tady byl se synem. Mnohokrát jsem tu byl i sám a myslím, že bych se v centru Prahy dobře zorientoval. Od Václavského náměstí, přes Staroměstské náměstí, Josefov, Hradčany a další místa.
V minulosti jsem už byl i v katedrále svatého Víta, ale nepřipadala mi tak veliká a monumentální jako teď. Možná jsme tehdy šli jiným vchodem nebo se už tolik nepamatuji, ale v úterý mi chrám připadal větší, monumentálnější a krásnější než kdy dřív. Ale znám nejen Prahu, byl jsem v Ostravě, Brně i v Karlových Varech. V Ostravě jsem byl na fotbale, hrál Baník s naší Crvenou zvezdou v roce 1981, to vyhrál Baník 3:1.
Měli by se po návratu z dovolené testovat na covid-19 i Češi po očkování?Anketa
Takže jste v České republice skoro jako doma.
Miluji Českou republiku. Tedy abych to upřesnil pro všechny vaše občany, miluji Čechy i Moravu!
Česká republika a Srbsko má úzké vazby v řadě oblastí včetně historie, kultury či obchodních vztahů, ale také mnohé spojené česko-srbské rodiny. Kde vidíte další možnosti rozvoje našich vztahů? Existuje další prostor pro vzájemné investice?
Srbsko a Česko v několika minulých letech zdvojnásobily svoji obchodní výměnu. Zdvojnásobily! Pouze za pár let. Česká republika se dostala ze čtrnáctého na desáté místo našeho zahraničního obchodního partnera. Není to snadné, když Německo je na prvním místě, Itálie číslo dvě, Rusko, Bosna a Hercegovina z přirozených důvodů ohledně Republiky srbské a Čína na třetí, čtvrté a páté pozici.
Česká republika se stále víc přibližuje a je možné, že až spolu budeme mluvit příště, bude vaše země na osmém či sedmém místě. Naše vzájemná spolupráce zrychluje, přichází stále více českých investorů, což mě činí šťastným a zvu další české investory, aby ve větším počtu a statečněji přicházeli na srbský trh ve všech oborech od nemovistostí, infrastruktury, dopravy, těžebního průmyslu, energetiky a všeho dalšího.
Prezident Miloš Zeman po jednání s vámi překvapil, když vystoupil s prohlášením, v němž se omluvil za bombardování Srbska a požádal váš národ o odpouštění. Věděl jste předem, že toto prohlášení zazní?
Ne, nevěděl jsem o tom, ani to nebylo předem v našich vzájemných materiálech k přípravě návštěvy. Pan prezident mi během rozhovoru mezi čtyřma očima jako férový člověk oznámil, jaké téma by mohlo zaznít. Překvapilo mě to, velmi pozitivně mě to překvapilo a byl jsem nesmírně šťastný, když jsem jeho slova slyšel.
Toto jeho prohlášení je léčivým balzámem na ránu srbského národa. Miloš Zeman se tímto stal legendou Srbska i srbského národa a vždycky už tomu tak bude. Vstoupí do našich učebnic dějepisu.
Miloš Zeman je první prezident, první takto vysoce postavený politik ve funkci, který něco takového udělal. Víte, jak moc to znamená pro jeden malý národ v Evropě? Náš malý národ byl napaden ze strany 19 cizích států, které vždycky budou říkat, že to dělaly kvůli humanitární katastrofě, kvůli dětem, kvůli všemu. A místo toho v Srbsku bombardováním zabili 72 dětí. 72 dětí! Byla tohle cena, kterou jsme byli nuceni zaplatit? Chtěli nás potrestat tímto způsobem? Tohle opravdu nebylo oprávněné potrestání. I kvůli tomu jsou pro mě slova prezidenta Zemana nikoli pouze velmi důležitá, ale také pozvedávají hrdost a důstojnost našeho národa. Naše občany více potěšit nemohl.
Očekáváte, že se Severoatlantická aliance přímo někdy omluví za agresi, kterou vůči vašemu národu v roce 1999 podnikla?
Ne. Oni budou pořád říkat, že udělali nejlepší možnou věc a chtěli jen zabránit humanitární katastrofě. Pokud by na tom mělo být něco pravdy, musím proti tomu postavit otázku, jestli zabíjení tisíců lidí, zvláště 72 srbských dětí byla jen „vedlejší škoda“ nebo co to bylo? V žádnou oficiální, institucionální omluvu ze strany NATO nevěřím.
Ale pokud se mě ptáte, jestli je Miloš Zeman poslední prezident, který to udělal, tak to si nemyslím. Je první, ale není poslední.
Pamatuji si, když byla před pár lety v Praze Madeleine Albrightová, reagovala na otázku k bombardování. Odpověděla tehdy ve smyslu, že to museli udělat, aby zachránili životy…
Vždycky si najdou „důvody“, aby se obhajovali, ale to je jednostranný přístup. Vážím si i lidí, s nimiž nemusím souhlasit, ale toto je velmi, velmi jednostranný přístup a především, není pravdivý. To je vše, co k tomu mohu říct.
Prezident Vučić během rozhovoru pro PL.
Vaše země byla od počátku na prvním místě v boji proti covidu a především v rychlosti očkování. Občané si mohou svobodně vybrat, jakou vakcínu chtějí a život v Srbsku se začal vracet do normálu mnohem dříve než ve zbytku Evropy. Čím to bylo?
Ano, stále máme k dispozici čtyři druhy vakcín, z nichž si občané mohou vybrat. Říkáme tomu švédský stůl, každý má právo si svobodně vybrat, jestli chce Pfizer, AstraZenecu, Sputnik V nebo čínský Sinopharm. Každý si může vybrat, jakou vakcínu chce. Kromě toho máme vakcín víc než dost a jediný problém je, že ne všichni se chtějí nechat očkovat, takže můžeme klidně očkovat lidi ze sousedních zemí a další cizince.
Díky čemu se vám povedlo zařídit včas dostatek vakcín? Naprosté většině evropských států, i těch mimo EU, se to nepovedlo.
Naše pozice byla v této věci o něco snažší. Nemohu říci, že snažší mezi zeměmi v našem regionu, ale určitě snažší než v případě členských států Evropské unie. Neměli jsme žádné politické ohraničení, vnímali jsme tuto otázku čistě jako boj proti infekci, proti nemoci a zdraví pro nás není geopolitické téma. Šlo nám o jedinou věc, zachránit životy našich lidí a postarat se o jejich zdraví. Proto jsme sháněli vakcíny ze všech možných a dostupných stran. Pfizerem jsme začali očkovat už 24. prosince a zajistili jsme si ho včas bilaterální dohodou přímo se společností Pfizer, nešlo to z nějakých druhých programů jako Covax apod. Jako druhou jsme získali čínský Sinopharm, poté i Sputnik V a nakonec vakcínu AstraZeneca.
Stálo nás to hodně úsilí a práce, ale opakuji, že celý proces pro nás byl jednodušší, protože jsme nevnímali zdraví a vakcíny jako politickou otázku, nýbrž jako otázku ochrany zdraví. Od počátku pro nás bylo prioritou zajistit všem našim občanům možnost ochránit zdraví své a svých rodin a blízkých.
Pokud jde o ruskou vakcínu, četl jsem, že ji budete v Srbsku přímo vyrábět.
Ano, naše instituce na tom pracují. Celý proces je ve fázi intenzivních příprav a všechno se postupně rozbíhá. Řešíme poslední detaily, dokumentaci a nutné přípravky pro výrobu, která se brzy rozeběhne.
Pro výrobu čínské vakcíny, ale i pro dalších vakcín budujeme speciální fabriku společně se Spojenými arabskými emiráty a Čínskou lidovou republikou. Jde o určitou formu spolupráce mezi třemi zeměmi, takže v tom postupuje společně Abú Dhabí, Peking a Bělehrad a slibujeme si od toho zajištění větších potřebných kapacit do budoucna ať už pro další vývoj koronaviru, jeho mutací nebo cokoliv dalšího. Zajistíme si možnost rychlejší reakce na možné epidemie nejen pro Srbsko, ale pro celý region, ve kterém žijeme.
Lze podle vás říci, že některé evropské země v případě vakcín hrají politické hry a není pro ně na prvním místě boj proti covidu a záchrana životů, ale spíš geopolitika?
Nechci něco takového říkat ani komentovat. Evropská unie je velká síla, 450 milionů obyvatel a my jsme proti tomu malí. Naší povinností bylo postarat se o sebe, a to se nám povedlo. Jsem EU vděčný za jakoukoli pomoc. Ať obyvatelé zemí Evropské unie posoudí, jestli jsou spokojeni či nikoli.
Srbsko má hodně dobré vztahy s Ruskem i Čínou, které dále rozvíjíte. Dokonce k vám na počátku epidemie minulý rok dorazili na pomoc čínští lékaři…
Ano, čínští lékaři nám hodně pomohli, protože jsme s touto nemocí neměli žádné zkušenosti a bylo to něco nového. Čínští lékaři naše lidi vyškolili, pomohli nám společně s pekingským institutem vybudovat laboratoř na PCR testy, takže jsme měli relativně velké kapacity na provádění testů, byť stále nejsem úplně spokojen. Teď chceme vybudovat závod pro výrobu PCR testů, abychom je nemuseli dovážet. Děláme to společně s našimi čínskými přáteli, kteří se s námi podělili o zkušenosti.
Díky tomu všemu se nám nakonec podařilo dostat vývoj epidemie relativně pod kontrolu, ale nikdy nemůžete říct, že to bylo úplně pod kontrolou, když máme do teď šest a půl tisíce mrtvých. Je to sice proti většině evropských zemí procentuálně a proporcionálně k počtu obyvatel méně, ale stejně je to mnoho.
My máme více než 30 tisíc mrtvých.
Určitě to bude víc na vaší i naší straně, protože zcela jistě byli lidé, co nebyli testovaní a zemřeli na covid. My jsme se pokoušeli testovat hodně, testovali jsme až kolem 25 tisíc lidí denně, některé země v regionu netestovali ani 600 lidí denně. Musíme naše kapacity zlepšovat a bojovat dále, a to ve spolupráci se všemi, ale vždy chránit zájmy Srbska.
Ptal jsem se na spolupráci s Čínou, protože řada zemí, ale i mnozí politici u nás varují před Čínou a spolupráce s ní se obávají. Zajímá mě vaše zkušenost.
S tím nemám problém, ale je tady jedna věc. My jsme také část evropského kontinentu a patříme do Evropy. Nebylo to náhodou tak, že se v Evropě spoustu let zpátky tvrdilo, že tržní ekonomika je největší hodnota? A teď, když někomu nevyhovuje tržní ekonomika, tak je to už nezajímá. Nemůžeme měnit principy podle toho, jestli jsme my v něčem lepší od někoho druhého nebo nejsme.
Musím říct, že Srbsko je na evropské cestě a přeje si být členem Evropské unie, ale zároveň máme velmi dobré vztahy s Čínou a nebudeme je ničit, protože je to v něčím zájmu. Uvedu vám dva příklady. Máme v Srbsku železárnu, kterou nám vrátili Američané poté, co generovala ztráty a hrozilo, že tam bez práce zůstane 5200 lidí. Železárnu si vzali pod svá křídla Číňané a dnes skvěle pracuje navzdory všem regulačním opatřením na dovoz oceli do Evropské unie.
Číňané nám díky tomu udržují nejen sociální smír, ale i ekonomickou sílu Smedereva a celé této části Srbska. Druhým příkladem je měděný důl v Boru. Nikdo jiný než Číňané nejevil zájem. V Evropě nám řekli, ať připravíme výběrové řízení a přihlásili se jen Rusové a Číňané. No a Číňané to vyhráli.
Srbský prezident Aleksandar Vučić během rozhovoru pro ParlamentníListy.cz
Takže chci říct, že my s Čínou nemáme žádné špatné zkušenosti. Možná je někdo má, ale my špatné zkušenosti nemáme. Veřejný dluh své země držíme pod kontrolou pod 60 procenty HDP, což je lepší než mnohé země EU a ve vztahu k tomu nevidím žádný problém.
Především není fér, když Srbsku někteří představitelé jiných zemí vyčítají dobré vztahy s Čínou a sami mají stokrát, dvěstěkrát, pětsetkrát větší obchodní výměnu s Čínou než my. Promiňte, ale tohle není fér. Možná si někdo myslí, že jsme hloupí, ale nejsme blázni a umíme posoudit čísla. Dávají nám morální lekce, sami mají stokrát větší obchodní výměnu s Čínou, ale přitom jim vadí spolupráce Srbska s Čínou. Ale že oni mají spolupráci 500krát větší už jim nevadí. Takže budeme pokračovat v naší úspěšné politice, jsme na evropské cestě, ale musíme se starat o sebe, o své občany a jejich životní standard.
USA mají od ledna nového prezidenta. Co tato změna znamená pro Srbsko a jeho zahraniční politiku? Očekáváte nějaké změny?
Ta změna tolik neznamená. Lépe znám prezidenta Bidena, než jsem znal prezidenta Trumpa. Toho jsem viděl krátce dvakrát a déle jsem s ním mluvil v podstatě jen jednou. Zatímco prezidenta Bidena jsem v minulosti viděl pětkrát a čtyřikrát s ním déle mluvil.
Ale pokud se ptáte, co nový prezident znamená v geopolitickém smyslu, tak Amerika uznala Kosovo a nechce se vzdát tohoto směru. Spojené státy budou pochopitelně pokračovat v tlaku na Srbsko, nebo abych nemluvil o tlaku jako spíš o požadavku, abychom uznali nezávislost Kosova. Ale to je v americké zahraniční politice kategorie, která se nemění a ve vztahu k nám tedy žádné změny nečekám.
Jak pokračuje řešení problému Kosova a Metohije? Registroval jsem různé zahraniční tlaky na vaši zemi, abyste pseudostát Kosovo uznali…
Srbsko je stále otevřené dialogu, protože vždycky, když spolu dvě strany mluví, snižuje se napětí. A vždy, když vedete dialog, můžete garantovat o něco větší bezpečnost a jistotu srbským obyvatelům na Kosovu a Metohiji. Pro nás je důležité, aby se rozhovory vedly a máme zájem najít kompromisní řešení.
Teď jsem byl ve Slovinsku v Brdu kod Kranja na summitu zemí jihovýchodní Evropy a potkal jsem tam Vjosu Osmani (tzv. prezidentku Kosova, pozn. red.), která dávala najevo zájem o všechno ostatní kromě kompromisního řešení ve věci Kosova. Pokud je jejich záměr takový, že budou čekat, až někdo vyvine tlak na Srbsko, aby uznalo nezávislost Kosova a ještě k tomu vznášet obvinění z genocidy vůči Srbsku a nevím co ještě, pak nejsem optimista. Všechno tohle hovoří o tom, že druhá strana nemá o dialog zájem. Dokážeme-li úspěšně dojít ke kompromisnímu řešení, nevím a nevidím to v tuhle chvíli optimisticky. Naději, že k tomu někdy dojdeme, ale mám.
Na závěr chci ještě jednou poděkovat České republice za pohostinnost a podporu, které se mi ve vaší zemi dostalo.
Miloš Zeman se během návštěvy srbského prezidenta omluvil za bombardování Jugoslávie v roce 1999:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Radim Panenka
