Srpen 1968 v Československu, Podkarpatská Rus, Krym... Historik pro PL zcela jasně popsal ruskou strategii zabírání cizího území

26.08.2018 17:55 | Zprávy

ROZHOVOR „Američané měli v té době svých problémů dost. Zájem konflikt eskalovat tu nebyl,“ říká v rozhovoru k 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 historik z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Milan Bárta. „Lze předpokládat, že i kdyby naše strana žádala o pomoc, tak by se jí ze strany Západu nedostalo,“ dodává Bárta. USA byly z událostí Pražského jara podle Bárty „poměrně dost rozpačité“. „USA to zkrátka braly tak, že po druhé světové válce došlo k rozdělení zón vlivu a dle této logiky Československo patřilo na Východ, tedy do zóny vlivu Sovětů,“ upřesňuje historik. Rusové podle Bárty, když jde o připojení nějakého cizího území, v současnosti používají totožné metody jako v šedesátém osmém roce.

Srpen 1968 v Československu, Podkarpatská Rus, Krym... Historik pro PL zcela jasně popsal ruskou strategii zabírání cizího území
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Václavském náměstí v Praze si lidé připomněli výročí srpnové okupace v roce 1968

Co lze považovat za pomyslný vojenský start srpnové invaze v roce 1968? Bylo to ono přistání ruských speciálních jednotek na letišti v Ruzyni?

Bereme-li čistě vojenskou stránku invaze, tak za její začátek lze skutečně považovat přistání sovětských letounů na Ruzyni. Jednalo se o speciální letouny přepravující parašutisty. Z politického hlediska pak za start invaze lze pokládat jednání, na kterých se Sověti snažili získat souhlas se vstupem invazních vojsk, tedy jakousi obdobu pozvání, což se jim ovšem nepodařilo.

Co se týče těch letišť, tak ta měla pro invazní jednotky strategickou úlohu. Výsadkáři působili vlastně coby předvoj celé invaze a z letišť pak okamžitě zamířili do středu přilehlých měst. Obsazovaly se tak například Praha nebo Brno. Výsadkáři obsazovali například generální štáb, pomáhali obsazovat sídlo ÚV KSČ. Jejich úkolem bylo zajistit nejdůležitější místa v republice před příjezdem pozemních jednotek. Šlo i o místa, u kterých se nevědělo, jestli náhodou nenarazí na ozbrojený odpor.

Zajímavá věc kolem těch výsadkářů ještě byla, že se do poslední chvíle nevědělo, jestli budou parašutisté moci na letištích rovnou přistávat, nebo zda budou muset vyskakovat na padácích někde nad Prahou. Zajištění přistávací plochy v Ruzyni totiž mělo provést jakési komando Státní bezpečnosti a do poslední chvíle se nevědělo, zda uspěje, či nikoliv.

StB byla na straně okupantů?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jonáš Kříž

Migrace

Kritizujete Rakušana za jeho migrační pakt. Na druhou stranu, jak jste si s migrací poradili vy? Co jste udělali proto, abyste zabránili nelegální migraci? Vy jste byla ministryní před Rakušanem a podle mě jste si vedla stejně špatně

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Byly i československé jednotky, co bojovaly v řadách Rudé armády, okupanty? Foltýn jako ze Švejka. Historik Fidler proti dojmům staví pojmy

9:10 Byly i československé jednotky, co bojovaly v řadách Rudé armády, okupanty? Foltýn jako ze Švejka. Historik Fidler proti dojmům staví pojmy

„Československo se na konci roku 1945 stalo jediným středoevropským státem, na jehož území se nenach…