Jaká podle vás přinesl 17. listopad 1989 pozitiva?
Pozitivní je, že skončil ten autoritativní režim, který byl vázán na železnou oponu a Varšavský pakt a byl součástí východního bloku a že sem přišla demokracie a svoboda.
A jaká negativa?
Ty jsme si tady spíš udělali sami později. Samozřejmě rozpad struktury hospodářství, rodinné stříbro - podniky byly rozkradeny, nebo se rozdaly za bakšiš. Přineslo to do všeho tvrdou řeč peněz, devastaci kultury. Střední odborné školství se úplně rozpadlo. Ale to nebyla chyba samotné změny režimu, to udělali lidé sami.
Máte k listopadu nějaké osobní vzpomínky?
Ano. Byl jsem tehdy členem redakce Mikrofóra. Já jsem 17. listopadu ´89 v noci pouštěl s Martinem Vondráčkem jako první do éteru reportáž z demonstrace studentů. My jsme byli později označeni jako sedm statečných, kteří se snažili odvysílat to, o čem jsme si tehdy mysleli, že to je revoluce. Mám na to tedy velmi silné osobní vzpomínky, protože jsme do toho šli s nadšením po hlavě. Asi jsme neznali ty souvislosti, protože si myslím, že to nebyla revoluce, ale spíše domluvená výměna moci. Tehdy jsme o tom vysílali jako jediní. Když už se to zvrátilo, tak v Československém rozhlase kdekdo začal mávat praporem a zakládat Občanské fórum, ale my jsme byli první. S námi se několik dní báli zastavit na chodbě všichni ti, kteří se dnes prsí, jak dělali revoluci. Mikroforum bylo enfant terrible Českého rozhlasu.
Řekl jste, že to bylo předání moci...
Do jisté míry to byla domluvená výměna moci, ale zásadní rozhovory se odehrávaly mezi Gorbačovem a Reaganem, tam se to odstartovalo. Tak, jako se rozdělení po druhé světové válce rozhodovalo na Jaltě, tak se toto rozhodlo mezi mocnostmi. Opravdu si nemyslím, že by to bylo živelné a že by to pocházelo zevnitř.
Takže to bylo připravená, dá se říct...
Já si myslím, že určitě, protože mě už dlouho před tím, než se stal pan Václav Havel prezidentem, mi to už říkali kamarádi z Lucemburska. A tehdy jsem na ně ještě hleděl velmi překvapeně.
Psali jsme:
A jak vnímáte úlohu Václava Havla jako listopadového prezidenta?
Myslím si, že to je symbol demokracie. Byl to symbol toho přerodu a byl vybrán jako symbol.
Co říkáte těm kritikám, že například sliboval, že nebude nezaměstnanost. Nebo se mu vyčítá, že byl prezidentem v několika funkčních obdobích, ačkoli říkal, že bude jen na jedno období... Jsou tyto kritiky oprávněné?
Je to realita. Když si vezmete jeho projevy, tak mnoho těch věcí nebylo splněno. Slova se, byť v dobré víře, rozcházela s činy nebo realitou. Do jaké míry to mohl ovlivnit sám, já nedokážu posoudit, protože si myslím, že spousta věcí se mu v tom nelíbila.
Jak vnímáte Václava Klause?
Domnívám se, že kdyby jeho se pragmatismus, politický nadhled a jeho politická kultura osobnosti, která je obrovská, spojila se symbolismem a do jisté míry se snílkovstvím pana Václava Havla, tak by to byla ideální osobnost. Václav Klaus do toho určitě vnesl řád a začal se chovat jako politik.
A jak hodnotíte jeho kroky při transformaci a privatizaci?
Do jaké míry byla privatizace čistá a do jaké míry to byly řízené zlodějny, to se asi nikdy nedozvíme od těch konkrétních lidí, pokud už někde neleží v sudech na dně Orlíku nebo nejsou někde na Seychelách. Když se podíváme, jak se nám změnily hodnotové žebříčky, tak se nám z toho ta láska a pravda velmi rychle vytratily a nahradily je kšeft a moc.
Psali jsme:
Mají se dnes podle vás lidé lépe, než se měli před listopadem?
Materiálně určitě. Ale sociální spravedlnost je mnohem horší. Jedna paní u nás ze Slaného pracovala celý život v ČKD, dnes z důchodu dá pět tisíc za léky. A kdyby neměla vnuky, kteří jí pomáhají, tak si ve vlastním baráku ani nezatopí. A to nemluvím o podpoře těch, kteří nepracují, protože nechtějí pracovat a tyjí ze sociálního systému. Hodnotové žebříčky se nám velmi změnily a nemyslím si, že by dnešní společnost byla úplně sociálně spravedlivá. Ale obecně se lidé mají lépe. A není to jen o materiálním hledisku. Také můžeme cestovat, máme tady svobodné volby, je tu svoboda. To jsou úžasné věci, které tu před listopadem nebyly.
Jaký je váš názor na možný zákaz KSČM? Má cenu o tom uvažovat?
Já si myslím, že dnes už nemá cenu o tom uvažovat. Už jenom proto, že ti nejhorší, kteří byli utajení, třeba zakládali jiné strany. A nikdy jsme se to o nich nedozvěděli. V rádiu, když jsem tam nastupoval, jsem zažil pána, který v padesátých letech podepisoval rozsudky smrti. Existovala přece i řada agentů a práskačů, kteří nikdy nebyli ve straně.
Významnou osobností polistopadové politiky je i nynější prezident republiky Miloš Zeman. Jak se díváte na něho?
Pochází z líhně Prognostického ústavu. Když se podíváme, kdo všechno tam byl a jak se etabloval v politice, tak to ukazuje, že tam byli velmi chytří lidé. Nemusím souhlasit úplně se vším, co Miloš Zeman dělá – například pokud jde o ten jeho poslední verbální projev, hlavně jeho formu. Ale musím říci, že se Miloš Zeman jako státník chová velmi moudře. Podle svého nejlepšího přesvědčení hájí zájmy České republiky. Slyšel jsem někde hezkou myšlenku, že kdyby se Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman spojily v jednu osobnost, tak je z toho ideální prezident, ale každý jsme nějaký. Ale jak sleduji jeho rozhodnutí, tak pragmaticky směřují k tomu, že hájí zájmy České republiky, i když se kolem toho dělají mediální bouře.
Psali jsme:
Objevují se také názory, že nám z Ruska hrozí návrat komunismu, Putin je kágébák a chce prý obnovit Sovětský svaz a východní blok a že pro nás znamená ohrožení. Jak se díváte na toto?
To je jeden z mediálních strašáků. V Rusku je dnes tvrdý kapitalismus. Nevím, proč je pořád spojováno se Sovětským svazem a komunistickým režimem. Tam je tvrdší kapitalismus než v naší evropské zahrádce. A ohrožení? Když si vezmete mapu základen NATO a podíváte se, kde všude v posledních letech vznikly základny Severoatlantické aliance, tak si myslím, že by se spíše mělo cítit ohrožené Rusko. Jestli se cítí, to nevím. Opravdu si nemyslím, že by nám zde hrozilo nebezpečí. Strašák komunismu už Evropu neobchází. Držel bych se faktů. Snažím se mít přehled o dění a sledovat věci vždy na základě minimálně dvou nezávislých ověřených zdrojů. Svět je mnohem větší, než si zde v Evropě myslíme. A my, Česká republika, už dávno nejsme pupkem světa a pupkem Evropy. Podívejte se, jak se rozvíjí Asie.
A co říkáte názorům, že Andrej Babiš je estébák a že tu od něj je hrozba polistopadového vývoje a demokracie, jak říká kupříkladu Miroslav Kalousek.
Naprostý nesmysl. To je stejný nesmysl, jako když pan Kalousek řekl, že spalovny Agrofertu budou profitovat z prosazení nových evropských směrnic o hospodaření s odpady. Agrofert žádné spalovny nemá. Pokud jde o otázku StB, tak každý, kdo žil v minulé době, ví, že když někdo pracoval v „pézetce“, jak se říkalo podnikům zahraničního obchodu, tak určitě musel podávat hlášení. Já jsem přesvědčen, že i dnes musí podávat hlášení o strategických obchodech a o komunikaci se zahraničím. Pan architekt Stehlík mi říkal v době, kdy působil v Poldovce, že tam probíhala průmyslová špionáž ze Západu, ve hře bylo i Japonsko.
Strategické průmyslové věci v zahraničním obchodu byly vždy sledované všemi vládami a opravdu si nemyslím, že by Andrej Babiš byl nějaký agent, který by někde práskal lidi. Strávil jsem jednu sezónu s divadlem Dostavník, kterému byla v šest hodin ráno ukončena činnost v Bartolomějské u výslechu StB. O nás tam taky vedli záznamy a sledovali naše představení, protože jsme prostě zlobili. Dividýlko Slaný byl známý rebel a určitě tam taky nějaký ten tajný na naše představení chodil a psal o nás hlášení. O tom nepochybuji. Čili to celé beru jako vítanou příležitost, jak se pustit do ANO. Andrej Babiš rozhodně není ohrožením demokracie, ani náhodou.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
