Petr Fiala se raduje, jenže koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů nepřijde za příjemných okolností. Co v tom směru očekáváte?
Koalice vstoupí do zakalených ekonomických vod, které sama pomohla vyrobit a které sama zanášela bahnem deficitu a zbytečného utrácení. Zároveň není schopná nabídnout důvěryhodného ekonoma, který by zvládal odolávat tlaku byznysu a dělal ekonomiku pro občany. Kandidátem na ministra financí není Jan Skopeček, odchovanec školy Václava Klause, nýbrž Zbyněk Stanjura. Člověk, který jako radní a následně jako primátor Opavy zadával zakázky své vlastní firmě, (později ji nechal přepsat na manželku, sponzorku ODS). Tato firma dodnes čile obchoduje se státem, úspěšně se účastní veřejných zakázek a zároveň se neostýchá přijímat podporu z programu Antivirus. Těžko tedy očekávat, že bude nový ministr financí pro-market, bude opět jen pro-byznys.
Dle našich informací se premiér Babiš oklepal z šoku a těší se na roli lídra opozice. Má se Fiala na co těšit?
Bude Fiala lepší premiér než Babiš?Anketa
Andrej Babiš bude, jako lídr opozice, ať už parlamentní nebo mimoparlamentní, generál bez vojska. Zády se k němu obrátí jak státní správa, kterou pro své podnikání potřebuje, tak ostatní političtí hráči. Pretendent na Ministerstvo vnitra Vít Rakušan ze STAN už začal prohlašovat, že „očistí úřady od lidí, kteří sloužili holdingu“. Začíná tedy období vítězné mccarthyzace počesku. Babiš nebude mít spojence ani ve Sněmovně – SPD Tomia Okamury evidentně míří nikoli jen do opozice, ale přímo do bezvýznamnosti, protože vítězové mu nejsou ochotni dát jako „nedemokratickému subjektu“ žádnou politickou funkci. V Senátu nemá jeho hnutí ani samostatný klub, europoslanci z hnutí ANO se v Bruselu nepokrytě radují z Babišovy prohry a Hrad? Když odhlédneme od toho, že neznáme zdravotní stav hlavy státu, nemá proč Babišovi vycházet vstříc ani ho jakkoliv chránit. V poslední době totiž premiér Babiš do svého obvyklého utilitaristického lavírování zahrnul i vztah k prezidentu Zemanovi. Bral, ale nevracel. Nadbíhal mainstreamu. Babiš nebyl ochoten zabránit dalšímu působení Michala Koudelky v čele BIS, podržel generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, poslal do Štrasburku jako soudkyni Evropského soudu pro lidská práva Kateřinu Šimáčkovou. Fungování hnutí ANO bylo navíc založeno na zákulisním politikaření, hraní s udělováním funkcí a postů skrytých zrakům veřejnosti. Klíčový muž těchto her poslanec Faltýnek však byl odstaven ze strategické funkce předsedy klubu a nahrazen sněmovní politikou nedotčenou ministryní financí Alenou Schillerovou. Pokud si ANO neosvojí umění obstrukcí, nepodaří se mu ve Sněmovně nejen nic prosadit, ale ani nic blokovat.
Vzpomeňme na nástup Nečasovy vlády: Osekávání sociálních transferů, zvýšení DPH. Politika utahování opasků. Demonstrace v ulicích. Očekáváte v příštím roce to samé?
Opasky si budou muset utahovat občané, rozhodně si je však zjevně nehodlá utahovat stát. Ještě není ani týden po volbách, a už ze strany pětikoalice padají požadavky na vznik nových ministerských funkcí. Založení ministerstva pro digitalizaci, ministra pro evropské záležitosti nebo ministerstva sportu bude mezi úředníky a těmi, kdo jsou vázáni na stát, bezpochyby velmi populární. Zaplatí to ovšem jako vždy daňový poplatník.
Pokud mohu soudit podle předvolebních programů, pětikoalice šetřit nehodlá. Jejich „radikální“ snížení deficitu o sto miliard korun znamená především každoroční prohlubování státního dluhu nejméně o čtvrt bilionu korun. Oproti tomu byl nejhlubší schodek z doby nejhlubší krize v roce 2009 ještě nevinný. Zároveň jsme v situaci, kdy většinu ve Sněmovně doplňuje absolutní většina také v Senátu. Senátoři tedy patrně nebudou kroky Sněmovny nikterak korigovat. Jediným pozitivem současného stavu je, že se v plné nahotě ukáže naprostá zbytečnost Senátu.
Miloš Vystrčil
Džamila Stehlíková na dálku spekuluje o zdravotním stavu prezidenta. Mnozí ho už pohřbívají. Jiní ho chtějí nechat sesadit. Je toto korektně vedená veřejná diskuse?
Prezident Zeman byl jako politik vždy blízko lidí. Byly to jeho cesty zemákem po republice, které dovedly ČSSD k historickým vítězstvím; mnozí dodnes vzpomínají na jeho první prezidentskou inauguraci, které se na Hradě účastnili voliči z celé republiky. S Milošem Zemanem na Hradě ustoupilo jisté elitářství, v jeho prvním funkčním období se také Hrad bezprecedentně otevřel lidem. Najednou se mohl takřka kdokoli podívat do Kanceláře prezidenta republiky, do prostor, které byly po staletí občanům uzavřené.
Ing. Miloš Zeman
Dnes jsme se však dostali do paradoxní situace, kdy občané o svém „prezidentovi dolních deseti milionů“ v podstatě nevědí. Neslyší jeho glosy, nečtou jeho texty, nevidí jej v televizi. Pavel Tigrid v Kapesním průvodci inteligentní ženy po vlastním osudu napsal, jak pro ně bylo po válce důležité vidět prezidentskou standardu nad Hradem: Dokud tam vlajka prezidenta republiky vlaje, je prezident s námi, ještě není tak zle. Dnes už řadě občanů zbyla opravdu jen ta prezidentská standarda nad Hradem a pocit, že na občanovi „dole“ už nikomu nezáleží. Nová vláda totiž nebude vládou téměř šesti milionů voličů. Bude vládou 2,3 milionu voličů. A více než 1,1 milionu těch, kdo k volebním urnám došli, dnes nemá ve Sněmovně svou reprezentaci. Právě v takové chvíli, kdy se formuje vláda, které dala ve volbách důvěru ani ne třetina oprávněných voličů, je víc než pochopitelné, že znejistělí občané chtějí vidět, že je jejich prezident s nimi, že nejsou sami.
Ovšem právě tento zcela legitimní zájem teď ve veřejném prostoru není slyšet. To, co naopak slyšíme, jsou skrytá přání elit, které po dobytí Senátu a Sněmovny chtějí získat i Hrad a svá morbidní přání už ani neskrývají.Výroky paní Stehlíkové jsou v normální době a normální společnosti nepředstavitelné, nicméně my v normální době a normální společnosti nežijeme. Čím se její metoda liší od dnes tak populární telemedicíny? Snad jen tím, že za rady on-line doktora si pacient musí platit, zatímco diagnózy zelené exministryně, která o sobě sama říká, že rychleji mluví, než myslí, přicházejí bez vyžádání.
Nicméně, nikdo nevíme, jaká dnes situace kolem pana prezidenta Zemana je. Neměli bychom zapomínat, že byl vždy mistrný stratég a šachista, a že kdykoli se ztratil z očí veřejnosti, vrátil se zpět ve správný čas a s výrazně větší sílou. Nelze proto stoprocentně vyloučit, že i současná hospitalizace tak dost možná může být obdobou někdejší „nory na Vysočině“, kde se „starý jezevec“ po roce 2003 skryl.
Andrej Babiš coby kandidát na prezidenta za těchto okolností. Šance na výhru? Co mu poradit?
Zaprvé, je otázka, jaká bude nálada společnosti koncem příštího roku, kdy se budou prezidentští kandidáti oficiálně ucházet o přízeň voličů. Je pro 1,1 milionu českých voličů, kteří dnes zůstali bez reprezentace, jeden z nejbohatších mužů v zemi tím, s kým se dokážou ztotožnit a komu důvěřují? Chápe naše každodenní starosti? Žije normálním životem člověka z paneláku nebo z vesnice? Tohle přece byla výhoda Miloše Zemana v přímé volbě.
Ale vraťme se zpět k rozložení sil v dnešním Parlamentu: Opravdu mají zvolení zástupci elit zájem na tom, aby čtvrtý prezident České republiky zase vzešel z přímé vůle lidu? Nebojí se, že se jim občané opět vymknou z ruky, protože voliči jsou, jak říká koaliční poslankyně Olga Sommerová, „nemravní“ a jsou „totálním zklamáním“? Co když český volič ještě není dostatečně „převychovaný“, jak požaduje po vzoru Německa poslanec Hayato Okamura z KDU-ČSL, aby byl schopen „správně“ zvolit „českou Čaputovou“?
Dost dobře se proto může stát, že Sněmovna a Senát provedou krok zpět a odejmou z beder nás, podle koaličních poslanců obyčejných, nevzdělaných, nemravních voličů břímě rozhodování o své hlavě – a vrátí jej zpět do rukou Sněmovny a Senátu. Ostatně, v kuloárech se už proslýchá, že Miroslav Kalousek je na koni. Je přitom zřejmé, že jeho šance v nepřímé prezidentské volbě by byly mnohem větší než ve volbě přímé – vždyť už dnes by měl v Parlamentu přes 160 hlasů. Andrej Babiš by v nepřímé volbě ani se svými 72 mandáty neměl šanci.
Vy jste pravicová ekonomka, ve volebním programu VOLNÉHO bloku jste slibovala vyrovnání deficitu. Souhlasíte tedy s vyhlášenou politikou škrtů, které levice může považovat za „asociální“?
Žádná politika škrtů zatím vyhlášena nebyla. Naopak, jsme v situaci, kdy vítězové budou chtít získat co možná nejvíce z dobytého území, což je se střídmostí neslučitelné.
Pirát Jan Stehlík to vyjádřil více než upřímně: ODS bude „muset hrát“ rozpočtově zodpovědnou, takže když Piráti dostanou Ministerstvo práce a sociálních věcí, lidem to „ulehčí“ a za čtyři roky budou nejoblíbenější vládní stranou, která se „bude moci tvářit jako opozice, která bohužel neměla ve vládě silnější hlas.“ Ostatně, sami Piráti už dnes žertují o tom, že jejich Olga Richterová bude „nová Venezuela“, tedy rozhazovačná Jana Maláčová z ČSSD.
Nezapomínejme také, že to byli zástupci obou koalic – PirSTAN i SPOLU, kdo v Poslanecké sněmovně hlasovali pro hluboký deficit ve výši 200 miliard korun i pro nadměrné výdaje ve výši 340 miliard korun.
Obě koalice se vyhlašují jako „proevropské“ a zdá se, že lidem jako Jan Zahradil to prostě nevyšlo. Očekáváte krotký, nekonfliktní probruselský postup? Vždyť se zdá, že Fiala bude předsedat Evropské unii.
Nevím, co Janu Zahradilovi „nevyšlo“. Vždyť europoslanec Jan Zahradil, bývalý člen správní rady Aspen Institutu, který sedí v Bruselu 17 let, prohlašuje, že „reforma Evropské unie je možná“ a czexit „chce jen pár marginálních partají“. Koalice SPOLU je silně proněmecká, lze tedy očekávat její bezbřehou loajalitu k Berlínu i Bruselu, a co hůře, také k sudetským Němcům. Česká republika své předsednictví pravděpodobně promarní, na druhou stranu, nezapomínejme, že právě během českého předsednictví v roce 2009 vláda de facto dnešní koalice SPOLU (a Zelených) padla.
Lze čekat, že Saša Vondra dotlačí Fialu k reálné revizi Green Dealu?
Nemá smysl hledat v současné koalici nějaké Mesiáše a falešně se k nim upínat. Europoslanec Vondra nebude Petra Fialu k ničemu tlačit, protože už dávno řekl, že Green Deal je realita, kterou musíme přijmout. A navíc: Alexandr Vondra se jednoznačně hlásí k tomu, že co bude za dvacet let, jej už nezajímá, protože mu bude osmdesát. Řešení Green Dealu a zdražování podle něj spočívá v tom, že si na důchod „koupí benziňák, dokud to nebude moc drahé.“
Mimochodem, Babiš na setkání s Orbánem zdůraznil, že celá EU může vzplát demonstracemi proti Green Dealu a jeho projevům: Vysoké ceny energií, zdražování aut, pokles životní úrovně... Budou Žluté vesty po celé EU?
Jestliže až do voleb měl Orbán v České republice jen velmi vlažnou oporu, ostatně Babišova ministryně a následně eurokomisařka Věra Jourová o Maďarsku mluvila s opovržením a na Orbánovu vládu permanentně útočila, po volbách zůstane zcela sám. Je zřejmé, že bude tlak na oslabení V4, zejména pod vlivem politiků jako je Ondřej Kolář z TOP 09, jeden z kandidátů na ministra zahraničí a syn Vystrčilova poradce Petra Koláře. Nemyslím si, že přijdou celoevropské „Žluté vesty“, protože elitám bude evropský socialismus vyhovovat (naučí se v něm najít své úspěšné místo k životu za cizí) a občané, na které nejvíce dopadne, budou mít příliš starostí s tím, aby vůbec přežili. Navíc, na „evropské“ úrovni se většinou organizují nadnárodní organizace a neziskovky, nikoli lidé, občané národních států.
Nakonec osobní otázka: Litujete, že jste šla do kandidatury za VOLNÝ blok? Co teď budete dělat?
Ve svobodné zemi je kandidatura ve volbách velkou demokratickou výsadou, která je pro občana ctí. V mém případě se navíc volební kampaň kryla s akademickými „prázdninami“ a zároveň s obdobím, kdy jsem měla v Radě ČT kvůli obstrukcím demobloku zcela svázané ruce.
A rozhodně nelituji toho, že jsem přijala nabídku VOLNÉHO bloku, nikoliv SPD. Právě ve VOLNÉM bloku jsme totiž mohli vytvořit jednoznačný ekonomický program na vyvedení naší země z dluhové pasti, ze zeleného šílenství i z Evropské unie. Na rozdíl od SPD, která zadlužování podporovala a skrytě doufala, že po těchto volbách se bude dále tvářit jako salónní disent bez zodpovědnosti, rozdávat funkce ve Sněmovně a tolerovat vládu hnutí ANO.
Osobně mi nešlo o získání poslaneckého mandátu, bylo zřejmé, že šance na vítězství VOLNÉHO bloku ve volbách je mizivá.Chtěla jsem ale využít možnost být mezi lidmi, mluvit o stavu ekonomiky, o situaci v České televizi i o důsledcích našeho členství v Evropské unii. Pro moje rozhodnutí bylo zásadní, když jsem naše elity slyšela nazývat občany České republiky „lůzou“. V takovém případě je podle mě povinností každého člověka postavit se na stranu lidí a propůjčit svůj hlas těm, kdo nejsou slyšet. Koneckonců, součástí promočního doktorského slibu je také slib rozvíjet své vzdělání „v zájmu pravdy a humanitních ideálů k lidskému prospěchu“. Těžko bych tedy mohla i znovu jednat jinak.
Teď budu pokračovat v tom, co jsem dělala dříve – v učení, psaní, ekonomické analýze, a především práci v Institutu svobody a demokracie, který jsme s Janou Bobošíkovou před dvěma roky založily. A také, jak jsme našim divákům slíbily, obnovíme pořad Aby bylo jasno.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
