Jaký máte pocit z vašeho prvního půlroku ve funkci? Nakolik vaše představa o této profesi odpovídá realitě? 

Zpočátku si člověk musí zvyknout na nový režim plánování pracovního dne. Za den absolvuji několik schůzek a jednání, přijímání návštěv, vyřizování korespondence, poskytování rozhovorů a k tomu společenské povinnosti převážně během víkendů. Je to hodně o týmové práci, protože téměř o všem rozhoduje rada města nebo zastupitelstvo, kde musíte najít shodu. Starosta zastupuje město převážně navenek, má minimum kompetencí, které mu náleží ze zákona. Předtím jsem devět let pracoval v sociálních službách, pak pět let ve zdravotnictví. Pro mne osobně byla vždy práce s lidmi důležitá, nyní mám tedy daleko větší možnost jim pomáhat. Přijde mi to hodně podobné a nasbírané zkušenosti se mi hodí.

Svou kandidaturou jste chtěl původně jen podpořit stranu KDU-ČSL. Ve volbách jste získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů. Co pro vás tento závazek znamená? 

Ano, kandidoval jsem z druhého místa. Pět let jsem řídil městskou nemocnici s poliklinikou, vytvořil jsem si kolem sebe výborný tým, se kterým se nám dařilo. Výsledky byly za námi vidět a lidé to zřejmě ocenili. Pro mě to bylo nečekané vítězství a musím říci, že jsem to přijal s velkou pokorou a vděčností. Kandidoval jsem však za politický subjekt a nabídli jsme našim občanům program, který teď chci prosazovat. Snažím se tuto funkci vykonávat tak, aby lidé byli s mou prací spokojeni a aby za námi byly vidět výsledky.

Co vás vlastně vedlo k tomu, že jste se o politiku začal zajímat a rozhodl jste se stát členem právě KDU-ČSL?