Do komunální politiky jste vstoupila v roce 2014 a jako politický nováček jste se ujala funkce starostky třicetitisícového města. Jak je denní realita práce starostky blízká vaší původní představě o této práci?

Měla jsem za sebou naštěstí čtyřletou zkušenost jako zastupitelka, což mi v začátcích určitě pomohlo při bližším pochopení procesních věcí. Moje původní představa byla díky tomu celkem správná, jen jsem jaksi zapomněla tuto představu vynásobit stem. Ten objem práce a administrativních povinností je prostě obrovský. A struktura těchto povinností opravdu pestrá. Od marginálních každodenních drobností po zásadní strategická rozhodnutí.

Když jste nastupovala do funkce, slibovala jste odpolitizování městské správy. Věříte, že se vám to podařilo?

Myslím si, že v současnosti politika do rozhodování úředníků na písecké radnici zasahuje jen minimálně. Klíčem je situace v zastupitelstvu. Musíme si uvědomit, že drtivá většina rozhodnutí zastupitelstva vzniká konsensuálně, napříč politickým spektrem. Tady je zřejmé, že těch 27 individualit dokáže ve většině případů nadřadit zájem města nad svou politickou příslušnost. Samozřejmě byla a jsou témata, která dokážou zastupitelstvo spolehlivě rozdělit na koalici a opozici. Domnívám se, že jich ale výrazně ubylo.

Často slýchám, že komunální politika je více racionální než soupeření stran v celostátní politice. A rozdělení na pravici a levici zde neplatí. Jste stejného názoru, nebo je „politikaření“ něco, s čím se na radnici běžně setkáváte?

Je to určitě pravda. Rámec městské samosprávy je mnohem konkrétnější. I když má Písek 30 tisíc obyvatel, lidé se navzájem dobře znají a charaktery jsou mnohem čitelnější. I dopad rozhodnutí jednotlivce je více vidět a při práci v zastupitelstvu je poměrně rychle zřejmé, kdo pracuje a přichází s novými impulzy a kdo se jen veze. Politikaření v tom parlamentním stylu v podstatě neznáme. Pokud se zastupitelé dostanou do sporu, mnohem víc je v tom cítit osobní rovina. Různé antipatie a staré spory. Tomu se ale nedá zcela vyhnout. Také jsme jen lidé.