Česká ekonomika se sice ve druhém čtvrtletí propadla rekordně ve své historii (meziročně o 10,7 %), přesto to bylo podle údajů Eurostatu téměř o třetinu méně než EU jako celek. Většina členských zemí dopadla hůře než Česko, a to včetně Německa (propad o 11,7 %) a Rakouska (o 13,3 %), kde začali s pokrizovým otevíráním ekonomiky dříve než u nás. Dá se to něčím vysvětlit nebo z toho něco vyvozovat pro další vývoj jednotlivých ekonomik?
Ukazuje to spoustu věcí. Za prvé – jak už jste sám řekl – jinde začali s otevíráním ekonomik dřív, takže také mají méně ekonomických škod.
K tomu jenom malá odbočka: Jak už jsme říkala na jaře, zde platí jasná úměra: Čím drakoničtější opatření při vlně první a čím tvrdší karantény na jaře, tím menší promoření populace po odeznění první vlny, neboli tím větší počet nakažených při druhé vlně. Navíc s tím, jak se část společnosti nákazy přestává obávat, protože si uvědomuje, že mediální obraz je přehnaný, roste její odpor vůči nařízeným opatřením typu karanténa, roušky a podobně. A opět, čím drakoničtější opatření v první vlně, tím víc je aktuálně vyčerpaná trpělivost veřejnosti a tím víc bude pravděpodobně veřejnost rebelovat vůči případným opatřením při vlně druhé.
Neboli, jinak řečeno: Země s malým počtem nákaz v první vlně a současně s drakonickými regulacemi při první vlně budou s vysokou pravděpodobností čelit o to většímu šíření nákazy při vlně druhé. Do této šablony přesně zapadá obraz České republiky. To je taky jasné vysvětlení toho, proč při první vlně jsme měli tak málo nakažených, a teď najednou nás mnoho zemí zařazuje do žlutého či dokonce červeného pásma nebezpečných zemí! A ne, že jsme to nemohli tušit – tohle bylo úplně zřejmé, a každému, kdo umí statistiku, to mělo být jasné jak facka.
Právě proto bylo vypnutí ekonomiky tak moc špatně a právě proto se nám ta jarní hysterie teď znovu vrací v tom, že se nám vrací problém, který jsme už nemuseli mít, nebo aspoň ne tak velký. A proto budou ekonomické škody větší, než musely být, protože omezení byla jak na jaře, tak budou zřejmě kvůli zbytečné předešlé hysterii i na podzim!
Ale zpět k vaší otázce. Vlastně se taky můžeme ptát: Je to dobrá zpráva, protože pokles HDP byl nižší, než se čekalo, nebo špatná zpráva, protože se jedná o vůbec nejhorší výsledky HDP od samého začátku měření? Z mého pohledu ani jedno, ani druhé – já totiž nabízím ještě třetí pohled, a ten je víceméně neutrální. Pointa je v tom, že většina politiků a i část ekonomů od počátku krize a zejména od počátku karantény předpokládala ekonomický vývoj ve tvaru písmene „V“. Tedy nejprve prudký propad, poté prudké oživení. To byl ovšem zcela nerealistický předpoklad. Zkrátka, ekonomický vývoj narýsuje spíš velmi dlouhé písmeno „L“. Propad HDP v první polovině roku byl menší, než se čekalo – o to ale bude z meziročního pohledu větší ve druhé polovině roku, než se dnes čeká.
Fotogalerie: - Fronty na testy
Přestože českou ekonomiku prudce srazila koronavirová krize a schodek letošního státního rozpočtu má být rekordní půl bilion korun, troufá si vláda slibovat zaměstnancům nižší daně a důchodcům štědřejší navýšení penzí, než nařizuje zákon. V důsledku toho se dá sice očekávat vyšší spotřeba, ale jinak jsou tyto přísliby přidávání peněz spíše terčem kritiky odborníků i opozice. Unesou české veřejné finance takové zadlužování, pokud vláda nesáhne k nějakým škrtům či úsporám?
Tak ony to české veřejné finance přeci už neunášejí… Nebo snad někdo může označit schodek půl bilionu korun za stav, kdy „to zvládáme“?
Z celého toho nápadu je jediná věc, s níž souhlasím, a to je snížení daní. Ovšem pozor, začít se mělo se snižováním korporátních daní z příjmů. Právě korporátní daně nejvíc brzdí ekonomickou aktivitu. Zatímco daně z příjmu fyzických osob „jen“ zvyšují spotřebu. Naše ekonomika ale nepotřebuje závody v utrácení. Potřebuje víc podnikatelů, víc firem, které zaměstnávají další lidi.
Psali jsme:
Řeknu vám to takhle: Samozřejmě je to úplně špatně, ale v určitém bodě se už dostanete do situace, kdy jedete podle mustru „po mě potopa“. Do toho se dostalo Řecko i Itálie, teď od toho nejsme daleko my, i když z jiného důvodu, neboť my nemáme tak vysoký dluh k HDP, ale zato máme nastartovaný nesmírně špatný trend. A v tu chvíli… No prostě, teď už je to s veřejnými financemi v pytli tak jako tak. Teď už od současné vlády nelze čekat cokoliv jiného než jen nákupy politických hlasů.
Zmíněné nižší daně zaměstnanců souvisí se zrušením superhrubé mzdy, jejímž zavedením chtěl někdejší ministr financí Miroslav Kalousek dodat zdání, že je plněn volební slib nejsilnější koaliční strany ODS o 15% dani. Ministerstvo financí počítalo v případě zrušení superhrubé mzdy se sazbou 19 %, premiér Andrej Babiš ale překvapil návrhem na zdanění 15 procenty z hrubé mzdy. Byl by to správný krok, i když by jím státní rozpočet mohl přijít až o 90 miliard korun?
Je to v zásadě skoro jedno, protože mám pocit, že lidi pálí úplně jiné věci. Je jedno, zda se ten který systém jmenuje patnáctiprocentní daň nebo superhrubá mzda nebo třeba „zelený mužíček“ – podstatné je, kolik daní platíme. A my jich platíme příliš. A nedostáváme za to adekvátní plnění od vlády. Veřejný sektor roste. Stát se rozpíná na úkor soukromého sektoru, je to parazit, který roste na úkor svého hostitele, který ho živí.
Znovu říkám: Tyhle hrátky jen odvádějí pozornost od podstatných věcí. A těmi je odporně vysoký schodek rozpočtu, příliš vysoké daně a ještě vyšší výdaje státu. Neboli nehorázně vysoké přerozdělování. Ekonomika nebude fungovat dobře, dokud se nesníží přerozdělování – tedy dokud se nesníží obojí, jak daně, tak výdaje státu.
Důchody by se od 1. ledna měly zákonnou valorizaci zvýšit v průměru o 840 korun. Premiér Andrej Babiš jim chce přidat ještě o pět set korun měsíčně více, pokud to rozpočet dovolí. Koaliční partner ČSSD i KSČM, která vládu toleruje, s tím souhlasí a proti návrhu není ani celá opozice. Vy jste na toto téma v polovině května do médií řekla, že stát sice bude muset šetřit, ale senioři jsou důležitou voličskou skupinou, a tak jim vláda pravděpodobně přidá víc, než by podle zákona musela. Je pro rychlejší růst penzí pádným argumentem, že stát už v koronavirové krizi pomohl skoro všem skupinám, jen důchodcům ne?
A jakpak jste na to přišli, že stát pomohl všem?! Ano, rozdal spoustu peněz. Ale že by tím někomu pomohl? Podívejte, to máte tak: Máte čtyřčlennou rodinu. Matka zaměstnanec, otec podnikatel. Najednou matka přijde o práci. Takže sebereme peníze vydělávajícímu otci a rozdáme je všem včetně dětí, kterým navýšíme kapesné. Matka i děti si naoko polepší. Jenomže ten jediný zbývající vydělávající člen, otec podnikatel, najednou nemá kapitál pro své podnikání, takže nemá rodinu z čeho živit. Vážně si ta rodina polepšila?
Ve skutečnosti se vyhlídky té rodiny zhoršily. Protože jsme zdecimovali toho jediného, kdo byl schopen všechny ostatní živit. A přesně tohle udělala vláda. Zadlužila se a přerozdělila peníze, které jí nepatří, těm, kdo se nechávají živit, aniž by zlepšila situaci těch, kdo jsou nezaměstnané i důchodce schopni živit – tedy podnikatelů.
V roce 2020 platí v Česku minimální mzda 14.600 Kč měsíčně, což je o 1250 Kč více než v minulém roce. Nehledě na krizi chce šéf odborářů Josef Středula zvýšit minimální mzdu v příštím roce na 16 tisíc korun a přidat zaměstnancům ve státním sektoru. „Osmadvacet let slýchávám, že každé zvýšení minimální mzdy způsobí vyšší nezaměstnanost. Zvyšováním jsme se ale dostali na nejnižší nezaměstnanost v EU,“ glosuje to. Co říkáte tomu jeho komentáři, ale i návrhu na razantní zvýšení minimální mzdy?
Protože mě už vskutku nudí bojovat donekonečna s lidskou neinformovaností a s neochotou používat rozum, řeknu vám to lakonicky: Jediná správná věc, která se dá s minimální mzdou udělat, je zrušit ji.
A kam jsme se dostali zvyšováním minimální mzdy…? Asi takhle: Loni sice výrazně ještě stále rostl HDP, ale současně drasticky klesla ziskovost firem, a hádejte proč. Kvůli mzdám! Kvůli nepřiměřeně vysokému růstu mezd. To firmy naprosto zásadně oslabilo. Měly obrovské tržby, a skoro všechny jejich vydělané peníze šly na mzdy. Firmy neměly likviditní polštář. A pak prásk, přišel koronáč. A jak to firmy bez zásob likvidity nesly… to už všichni víme. Bravo, pane Středulo. To se povedlo...
Touto ironií na adresu šéfa odborů jste si řekla ještě o následující otázku. Vás lidé opakovaně – naposledy to byl člen RRTV Vadim Petrov – vyzývají, abyste v přímé volbě kandidovala na prezidentku, ale vy o tom nechcete ani slyšet. Jak by se vám ve funkci hlavy státu líbil právě Josef Středula, o němž se také v této souvislosti hovoří, i když on se zatím možné prezidentské kandidatuře jen směje?
Nelíbil. Myslím, že veřejně prezentuje ne ty názory, které skutečně má, ale ty, které veřejnost chce slyšet. Viz minimální mzda. Myslím, že někdo, kdo podepisuje mezinárodní pakty, musí mít pevný názor a za ním si stát.
A pokud jde o mě, mám lepší věci na práci, než dělat se sebe kašpara a prezidentovat. Mít pořád za zadkem ochranku? Dělat práci, která mě nebaví? Jezdit na reprezentační cesty a podávat si povinně ruce s lidmi, kterých si nevážím, kterými dokonce opovrhuji? Nestojím o to.
Psali jsme:
 LUMPOVÉ A BERÁNCI Kniha oceněná cenou čtenářů Magnesia litera. Vizionářský román se skrytým poselstvím z finančního světa, z něhož se již mnohé splnilo a mnohé na splnění ještě čeká.
- OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
