Štrasburské historky europoslance KSČM: O Zemanově výtahu, bušení na Klause a srdeční zástavě

28.02.2014 21:09

ROZHOVOR Podle europoslance za KSČM Jaromíra Kohlíčka se mezi evropskými poslanci nekonaly žádné negativní reakce na projev Miloše Zemana v Evropském parlamentu. Nedobrý vjem ze Zemanových slov podle něj prezentovalo jen zpravodajství České televize. „Negativní vztah redaktorů ČT k Zemanovi je sice znám, ale nemusí to zrovna při každé příležitosti dávat najevo. Bylo to nevkusné...“ uvedl Kohlíček pro ParlamentníListy.cz.

Štrasburské historky europoslance KSČM: O Zemanově výtahu, bušení na Klause a srdeční zástavě
Foto: KSČM
Popisek: Jaromír Kohlíček

Již od roku 2004 jste poslancem Evropského parlamentu (EP) a nyní do něj opět kandidujete na třetím místě kandidátky KSČM. Jak byste shrnul vaše působení v EP, jaké výsledky máte za sebou a co byste zde ještě chtěl udělat za práci?

Moje postavení v Evropském parlamentu vyplývá z toho, že jsem tzv. recyklovaný, což je pouze padesát procent členů EP. Je to ale podobné jako na vojně. Tedy ti z nás, co tam jsou minimálně podruhé, mají už trošku lepší postavení a jsou volitelní i do význačnějších funkcí. Mojí obrovskou výhodou je, že se dál zabývám stejnými věcmi, které jsem řešil už v českém národním Parlamentu, což jsou zahraniční věci, doprava a cestovní ruch. V tomto období – pokud se týká toho, jak a kdo a kde má odpovědnost – dělám koordinátora skupiny, v níž se zabýváme dopravou a cestovním ruchem. Jsme tam čtyři lidé ze Sjednocené evropské levice (SEL - Party of the European Left) a ten, kdo je koordinátor, tak musí dělat všechno, co si ostatní nevyberou. A protože těch materiálů je zhruba dvacet a okolo pěti si berou moji kolegové, tak na mne jich zbývá patnáct.

V tomto období jsem měl dokonce na starosti věc, které si všiml asi každý v této republice, tedy záležitost kolem šetření havárie lodi Costa Concordia. Ta se vyšetřovala podle zprávy „Technické vyšetřování námořní katastrofy“, jejímž jsem zároveň autorem v rámci námořního balíčku. Ta zpráva je konstruována podobným způsobem jako bývalá československá norma „Technické vyšetřování průmyslových havárií“. Jsou tam termíny, je tam struktura zprávy a je tam tedy to, co by mohlo být porovnatelné pro případ, kdyby se stalo víc takových věcí, aby z toho technického vyšetřování bylo i nějaké poučení. Aby to neskončilo jako jiné předchozí havárie, kde to stálo miliardy a nevyšetřilo se při tom ani to, kdo za to může. Tady přitom má kapitán této lodi Concordia takové hezké jméno - Francesco Schettino, a utekl přitom mezi prvními a nic nezajistil...

V EP dále máme na starosti i další zajímavé věci. Česká republika je třeba jedním z největších výrobců ultralehkých a lehkých letadel a já se snažím s naším sdružením výrobců některé věci na úrovni EU prosazovat. Teď se ale kromě toho připravovaly projekty na další období v rámci koridorů, což jsou transevropské dopravní sítě. To jsou nejenom sítě pro komunikace pozemní, vodní, ale i pro leteckou dopravu, navíc tam patří i transevropské sítě přepravy ropy a elektrické vysokonapěťové energie. Jsou to tedy zásadní věci a přitom dlouhodobého horizontu - až do roku 2050. Mne ale u těchto záležitostí překvapovalo to, že tady byla relativně malá spolupráce s českými ministerstvy dopravy a průmyslu a že jsme od nich málokdy měli stanoviska. Právě dnes jsem ale kvůli tomu byl za náměstkem Dobešem a dohodli jsme si určitou spolupráci. Věřím tak, že s touto vládou bude spolupráce už na lepší úrovni, možná bude tak dobrá, jako kdysi byla s ministrem Antonínem Peltrámem.

Ve středu v Evropském parlamentu promluvil prezident Miloš Zeman. Jak se vám jeho proslov líbil?

Mně se líbil moc. Za prvé byl stručný, měl něco málo přes deset minut. Projev Zemana přitom získal sedm potlesků na otevřené scéně, což se nám v EP zrovna nestává. Tam projevy velkých státníků jsou totiž poněkud opomíjeny. Jedinou výjimkou byl projev Václava Klause, kde většina europoslanců byla skutečně napjatá, ale přitom už při třetí větě část bušila do lavic a druhá část tleskala. On tehdy vzbuzoval velmi silné emoce, jak negativní, tak pozitivní. U Miloše Zemana se bušení do lavic nekonalo, naopak. Velmi pěkně začal a nádherný byl i závěr, kde řekl, že se domnívá, že Evropská unie je dobrá věc. Potvrdil i svou určitou skeptičnost v některých oblastech, kde obecně veřejnost vnímá zásahy úředníků Evropské komise jako ne příliš šťastné.

Odcházeli europoslanci při projevu Zemana z jednacího sálu, podobně jako tomu bylo kdysi u Klause?

Ne, tady se to nestalo. Naopak bylo vidět, že řada poslanců – ať už zleva nebo zprava – si vyloženě vychutnávala jeho projev, neboť mluvil angličtinou, což je jazyk, který každý nějak musí zvládnout, pokud se chce dostat do EP a neumí nic jiného. Takže to sledovala většina poslanců i bez sluchátek. Každý překlad vám totiž padesát procent jemných nuancí setře.

A co vám na tom projevu vadilo?

S čím nemohu souhlasit, tak to je rychlé přijetí eura. Když jsem si rozebíral ten projev, tak jsem nakonec pochopil, proč Česká národní banka velmi ošklivě musela znehodnotit korunu o pět procent. My jsme se totiž tímto zásahem dostali z koridoru navázání na euro plus minus jedno a půl procenta, kde jsme byli už nějakou dobu, což je vlastně i jedno z kritérií pro přijetí eura. Rychlé přijetí eura tak z tohoto důvodu není teď možné, protože to se musí udržet dva roky. Jedna věc jsou ale kritéria, ovšem další věcí je, zda by rychlé přijetí eura bylo pro nás výhodné. O tom nejsem přesvědčen, protože naše HDP na hlavu je výrazně nižší, než je průměr hlavních států, které eurem platí. Je tady také nebezpečí toho, abychom neskončili v podobné pasti jako jsou Řekové nebo Portugalci.

Projev Zemana ale byl dobrou angličtinou, i když výslovnost nebyla perfektní. Navíc tam byl od něj jeden vtípek, kdy řekl: „Já jsem vám tím, že jsem mluvil anglicky a měl jsem krátký projev, ušetřil za tlumočníky." Bylo také velmi vtipné, když přinesl předsedovi EP Schulzovi míč podepsaný Antonínem Panenkou. (Schulz je německý sociální demokrat a Panenka vstřelil československý vítězný gól Německé spolkové republice při finále mistrovství Evropy v roce 1976 – pozn. red.)

A jaký měl Zemanův projev dozvuky mezi jednotlivými europoslanci?

Negativní nebyly. Negativní dozvuky mělo jenom naše zpravodajství České televize, které vlastně o pozitivním přijetí Zemanova projevu vůbec neinformovalo. Negativní vztah redaktorů ČT k Miloši Zemanovi je sice znám, ale nemusí to zrovna při každé příležitosti dávat tak okatě najevo! Bylo to od nich nevkusné...

Česká televize ale zato nabídla pohled na výtah, který se se Zemanem v sídle EP zasekl. Co se tam stalo?

Problém s výtahem tam skutečně byl. Ty výtahy tam totiž nefungují úplně perfektně. Mně se ale ještě nestalo, že bych tam uvízl já. Je však pravda, že Miloš Zeman tam byl zaklíněn více než dvacet minut. Pak program, který tam byl plánován na těch dvacet minut, kvůli tomu prostě odpadl. Navíc ve výtahu se kouřit nedá, takže to pro prezidenta asi nebylo nic ideálního. Ale ukázalo to na to - jak i on říkal ve svém projevu – že ne vše v EU nám dobře funguje.

Byl kolem onoho uvíznutí ve výtahu nějaký další poprask? Vždyť taková věc je přece jenom něčí ostuda, ne?

To ani ne, řekl bych, že to bylo spíše bráno jako taková úsměvná historka. V tomto období jsme tam zažili jiné věci. Třeba když předsedající uprostřed hlasování po více než dvou hodinách náhle vstal, něco řekl řecky, neboť to byl Řek, udělal dva kroky a pak padl na zem bez dechu a se zástavou srdce. Tak to byl skutečný poprask. Ale řídit takové hlasování v EP je opravdu fyzicky náročné: Sledovat celé auditorium a ještě poslouchat uštěpačné poznámky svých kolegů a při tom se neztratit v hlasovacích seznamech, které bývají docela složité. U Zemana bylo jasné, že výtah je bezpečný a nespadne a že v relativně krátké době bude vyproštěn.

Projevuje se nějak krize eurózony v rámci EP? Musí třeba europarlament výrazně šetřit?

Snaha je, aby výdaje na zahraniční cesty – protože cesty nejsou zrovna u europarlamentu levnou záležitostí – výrazně nestoupaly, proto jsou i náklady na cesty hlídané a je snaha, aby také náklady na administrativu byly co nejmenší. Ale říká se, že výkonnost administrativních pracovníků v EP měřená rozhodnutími je podstatně vyšší než u francouzské státní administrativy nebo u pracovníků, kteří pracují u komise. Já jsem to ale osobně nehodnotil, tak nevím, zda lze tomu věřit. Mám však pochybnosti, jestli zrovna musí být tak hodně úředníků v EP, kteří evidentně nedělají ani konkrétní práci s poslanci, ale ani na výborech.

Miloš Zeman v rámci byrokracie a dalších věcí kritizoval šílené" přesuny zasedání Evropského parlamentu z Bruselu do Štrasburku. Souhlasíte s ním v tomto?

Tady bych s ním nesouhlasil. Já osobně, kdybych si měl vybrat, tak bych si vybral z těch tří sídel tohoto parlamentu - tedy mezi Štrasburkem, kde se odehrává plenární zasedání, Bruselem, kde se konají zasedání výborů a schůze politických skupin a Lucemburkem, kde je sekretariát, Štrasburk. V Lucemburku jsem ve funkci europoslance nikdy nebyl. Jenom jsem jím párkrát projížděl, je to hezké a přitom malé město, ale ve všech prospektech Štrasburku máte na prvním místě, že je to sídlo EP, takže si asi toho váží. V Bruselu je to na nějaké páté nebo šesté stránce jako drobná poznámka. Už toto ukazuje, jak si které město sídla europarlamentu váží. A ten Štrasburk má navíc jednu symbolickou roli. Byl totiž vybrán jako místo, kde se stýkají Francouzi a Němci a kde byly nejhorší střety v průběhu více než sta let. Proto Štrasburk (ve Štrasburku sídlí kromě Evropského parlamentu ještě Rada Evropy, a Evropský soud pro lidská práva - pozn. red.) do jakéhosi novodobého symbolického sbratření patří.

Občas médii probleskne aféra, kdy se někteří poslanci EP v pátek ráno přijdou zapsat do registru jako přítomní, čímž mají nárok na poslanecké náhrady za ten den, ovšem hned nato odjedou. Jak to je možné?

Faktem je, že jsou poslanci, kteří bývají v parlamentu i v pátek, a to jen proto, aby se zapsali a pak odjeli. Mně se to stalo jen jednou, ale to jsem tam byl proto, že byla dvě plenární zasedání v jednom týdnu a ve středu byl den volna, přitom ve čtvrtek a v pátek bylo zasedání. Normálně je zasedání v pondělí až čtvrtek. V Bruselu jsem ale nikdy v ten pátek nebyl a nevím, co se tam zapisuje.

Přesuňme se z EU domů do Čech. Jak se díváte na kritiku mediálních projevů poslankyně KSČM Marty Semelové? Souhlasil byste třeba s jejími slovy, která pronesla v souvislosti s justiční vraždou Milady Horákové?

Marta Semelová je takový vděčný terč pro média. Je to její názor, já jí ho neberu, ale já mám jiný názor na věci, o nichž do médií hovořila. I oficiální názor, který prezentuje KSČM, je jiný. Problém je, že jsme demokratičtí až k anarchii, a z takovýchto odlišných názorů neděláme zásadní závěry. Jenže některým pracovníkům médií se to neobyčejně hodí. Jako kdysi při každé příležitosti vytáhli Štěpána a říkali: To jsou ti stalinisti, oni se nezměnili! Štěpán se samozřejmě nezměnil, to chápu, ale lidi, co v padesátých letech udělali velmi špatné a nestandardní věci, a to i podle tehdejších zákonů, tak tito lidé dnes už nežijí. Většina funkcionářů v KSČM se narodila v padesátých letech nebo později, a jim pak říkat, že oni něco zavinili v padesátých letech, je nesmysl. To neznamená, že bych obhajoval to, co se v padesátých letech stalo. To neznamená, že bych obhajoval to, že Milada Horáková byla protiprávně odsouzená. Problém je, že to takto nevidí Marta Semelová.

Jak by podle vašeho soudu „zatočili“ s Martou Semelovou v EP?

Ne, ne. Tam jsou sice vystoupení, která jsou daleko méně standardní z opačné strany spektra, ale přesto se tam neozývají výkřiky, jako že je někdo idiot. Na toto tam není ani prostor, neboť dostanete jen jednu minutu k nějakému tématu promluvit. Tam nemůžete hodnotit ani historii, musíte tam mluvit striktně jen k jednomu tématu. Na podrobné zdůvodňování jsou pak výbory.

Jestli to tedy chápu dobře, tak mezi europoslanci jsou málokdy slyšet podobně silná slova, jako volí Semelová ke zhodnocení historie...

Ale tací lidé tam jsou a vystupují tam, ale není to tam bráno jako třetí světová válka, případně jako nějaký cejch pro všechny lidi, kteří jsou z dané skupiny. Bere se to spíše jako něco exotického, něco mimořádného a něco, co vybočuje z běžných provozních záležitostí. Není to tedy záležitost standardní, ale něco exotického, co však není základ naší činnosti. Základem naší činnosti je tvořit osmdesát procent legislativy, kterou se řídíme v zemích Evropské unie.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Olga Böhmová

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Jak se vám se Svobodou jedná?

Zdá se, že má problém se s ostatními dohodnout. Za mě je to strašně arogantní člověk, osobně ho sice neznám, ale když ho vidím, tak na mě působí jak červený hadr na býka

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Přišlo vyúčtování. 75 tisíc. V Českém Krumlově mají co dělat, aby přežili

4:44 Přišlo vyúčtování. 75 tisíc. V Českém Krumlově mají co dělat, aby přežili

Turisté z Asie nejsou, poplatky za energie rostou. Tak popisují současnou neveselou situaci v Českém…