Již od roku 2004 jste poslancem Evropského parlamentu (EP) a nyní do něj opět kandidujete na třetím místě kandidátky KSČM. Jak byste shrnul vaše působení v EP, jaké výsledky máte za sebou a co byste zde ještě chtěl udělat za práci?

Moje postavení v Evropském parlamentu vyplývá z toho, že jsem tzv. recyklovaný, což je pouze padesát procent členů EP. Je to ale podobné jako na vojně. Tedy ti z nás, co tam jsou minimálně podruhé, mají už trošku lepší postavení a jsou volitelní i do význačnějších funkcí. Mojí obrovskou výhodou je, že se dál zabývám stejnými věcmi, které jsem řešil už v českém národním Parlamentu, což jsou zahraniční věci, doprava a cestovní ruch. V tomto období – pokud se týká toho, jak a kdo a kde má odpovědnost – dělám koordinátora skupiny, v níž se zabýváme dopravou a cestovním ruchem. Jsme tam čtyři lidé ze Sjednocené evropské levice (SEL - Party of the European Left) a ten, kdo je koordinátor, tak musí dělat všechno, co si ostatní nevyberou. A protože těch materiálů je zhruba dvacet a okolo pěti si berou moji kolegové, tak na mne jich zbývá patnáct.

V tomto období jsem měl dokonce na starosti věc, které si všiml asi každý v této republice, tedy záležitost kolem šetření havárie lodi Costa Concordia. Ta se vyšetřovala podle zprávy „Technické vyšetřování námořní katastrofy“, jejímž jsem zároveň autorem v rámci námořního balíčku. Ta zpráva je konstruována podobným způsobem jako bývalá československá norma „Technické vyšetřování průmyslových havárií“. Jsou tam termíny, je tam struktura zprávy a je tam tedy to, co by mohlo být porovnatelné pro případ, kdyby se stalo víc takových věcí, aby z toho technického vyšetřování bylo i nějaké poučení. Aby to neskončilo jako jiné předchozí havárie, kde to stálo miliardy a nevyšetřilo se při tom ani to, kdo za to může. Tady přitom má kapitán této lodi Concordia takové hezké jméno - Francesco Schettino, a utekl přitom mezi prvními a nic nezajistil...

V EP dále máme na starosti i další zajímavé věci. Česká republika je třeba jedním z největších výrobců ultralehkých a lehkých letadel a já se snažím s naším sdružením výrobců některé věci na úrovni EU prosazovat. Teď se ale kromě toho připravovaly projekty na další období v rámci koridorů, což jsou transevropské dopravní sítě. To jsou nejenom sítě pro komunikace pozemní, vodní, ale i pro leteckou dopravu, navíc tam patří i transevropské sítě přepravy ropy a elektrické vysokonapěťové energie. Jsou to tedy zásadní věci a přitom dlouhodobého horizontu - až do roku 2050. Mne ale u těchto záležitostí překvapovalo to, že tady byla relativně malá spolupráce s českými ministerstvy dopravy a průmyslu a že jsme od nich málokdy měli stanoviska. Právě dnes jsem ale kvůli tomu byl za náměstkem Dobešem a dohodli jsme si určitou spolupráci. Věřím tak, že s touto vládou bude spolupráce už na lepší úrovni, možná bude tak dobrá, jako kdysi byla s ministrem Antonínem Peltrámem.