Jednou z nejsledovanějších zpráv posledních dnů je summit EU. Vy jste na FB napsal – „V Bruselu se dějí neskutečné věci – šílený plán Evropské komise na společné ručení všech států, a to včetně ČR, za nový astronomický dluh 750 miliard eur. Takže výsledek summitu EU hodnotíte až takto kriticky?
Je to jen zbytečné zadlužování, ze kterého nebude úniku. Posuďte sami. Plán na komplexní obnovu válkou zdevastované Evropy z roku 1948, tzv. Marshallův plán, představoval finanční objem v přepočtu na dnešní ceny cca 200 mld. dolarů. To znamená, že na zmiňovaném summitu byl schválen balík investic 4× větší, než byly investice na obnovu válkou zničené Evropy. Tady něco nehraje, takové škody covid-19 určitě napáchat nemohl. Tady jde o něco jiného – ten politický záměr svázat členské státy EU do dluhové unie, ze které se jen tak nevykroutí, je z toho jasně cítit.
Můžeme to, že byl v rámci poskytovaných prostředků nakonec výrazně snížen podíl grantů, považovat za úspěch „úsporného křídla“, tedy Nizozemska, Švédska, Dánska a Norska? Z 500 miliard eur byly granty sníženy na 390 miliard a zbylých 360 miliard bude formou půjček….
To jsou v podstatě jen kosmetické úpravy. Na povinnosti členských států, včetně ČR, splácet a ručit za tento astronomický dluh, to nic nemění. Ve strukturálních fondech EU, které jsou zřízeny právě pro hospodářskou pomoc členským státům, které mají ekonomické potíže, jsou už nyní pro léta 2021-2027 alokovány prostředky ve výši přes 700 miliard eur, takže stačilo tyto peníze správně použít. Žádnou dluhovou epidemii nebylo třeba roztáčet.
Je to nakonec tak, že z unijního fondu obnovy budou těžit především země jižního křídla? Je reálné, aby své nové závazky řádně splatily?
Vzhledem k tomu, že granty mají být přímo navázány na konkrétní projekty, většinou „zelené“, a posvěceny unijními orgány, tak to těm státům zase tak moc nepomůže a jejich průmysl se stane snadnou kořistí pro ekonomicky silnější dravce z Německa a z Francie.
A jak to vidíte pro ČR? Andrej Babiš uvedl, že výsledek je pro Českou republiku dobrý, má z něho prý radost. Česko nakonec v příští sedmiletce dostane 35,7 miliardy eur, z toho v rámci budoucího rozpočtu 27 miliard a ze záchranného fondu 8,7 miliard. Je to důvod k radosti?
Není z čeho se radovat. Všechny peníze bude muset, i s úroky, Česká republika zaplatit z kapes svých občanů – daňových poplatníků. Od příštího roku se i proto zvedne náš příspěvek do rozpočtu EU o dalších cca 30 miliard Kč. Jen o malé části těchto peněz si budeme rozhodovat sami.
Už teď je jasné, že třetina peněz musí jít do, často nesmyslných, „zelených“ projektů. Zároveň také byly seškrtány peníze na společnou zemědělskou politiku, takže z tak malých dotací, dostaneme ještě méně. Navíc, ze zemí Visegrádu jsme dopadli nejhůře v přepočtu na obyvatele. Premiér Babiš pro svoji zemi nevyjednal vůbec nic navíc, na rozdíl třeba od premiérů Polska a Maďarska. Mohl klidně pohrozit vetem, když nebude podporována jaderná energetika, pro ČR klíčová. Neudělal vůbec nic.
Budou zavedeny i evropské daně a z EU se stane evropský superstát, o což euroglobalistům šlo především.
Psali jsme:
Je pro nás po schválení fondu reálnější otázka přijetí eura? Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar vznesl dotaz, co nám nyní brání v přijetí společné evropské měny.
Ekonomika napadená pandemií koronaviru se nedá vyléčit epidemií dluhovou. Brzké zhroucení ekonomik Itálie a Španělska bylo patrné už nějakou dobu před covidem. Obří zadlužení Evropské unie povede nepochybně ke znehodnocení úspor občanů eurozóny a ke snížení jejich kupní síly. Plakat budeme i my, vzhledem k silnému hospodářskému propojení s eurozónou. S vlastní měnou máme ovšem větší šanci se rychleji z potíží dostat. ČNB musí naplno využívat svých zákonných nástrojů k udržení peněz v české ekonomice a zabránit jejich nadměrnému odlivu ze země.
V této souvislosti mě velmi mrzí, že vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM, opakovaně odmítá návrhy SPD, kterých jsem autorem, na zdanění dividend, které nadnárodní korporace vyvádějí svým vlastníkům z tuzemska do zahraničí, a také vyloučení státní pomoci pro korporace, jejichž majitelé mají sídla v zahraničí, a tedy neplatí u nás daně.
Co odsouhlasením tohoto balíčku připravila Evropská unie příštím generacím?
Nejen Evropská unie, ale i vládní koalice ANO, ČSSD s podporou KSČM. Prudkým zvyšováním deficitu státního rozpočtu, a tím růstu celkového státního dluhu, v tuto chvíli na astronomických 2160 miliard, nám i tato vládní koalice připravila nepěknou dluhovou budoucnost.
Europoslanec Guy Verhofstadt byl těžkopádností jednání na summitu rozladěn. Na svůj twitter napsal: „Evropa je opět paralyzována podmínkou jednohlasnosti mezi členskými státy. Nejvyšší čas zahájit konferenci o směřování Evropy, abychom toto zrušili! Takto moderní politika nefunguje.“ Co na tato slova říci? Očekáváte, že „nehodící se“ podmínka jednohlasného názoru bude do budoucna čelit tlaku na odstranění?
Verhofstadt je známý eurofederalista a je zakládajícím členem Spinelliho skupiny. Tato skupina má za cíl přeměnu EU na federální superstát. Obávám se, že tlak těchto globalistů na likvidaci národních států bude sílit.
Naštěstí, ve stále větším počtu členských států EU se prosazují hnutí, která hlasitě protestují proti současné politice Bruselu a požadují vystoupení z tohoto spolku. Přebyrokratizovaná Evropská unie je již v podstatě nereformovatelná, její rozpad a následné vytvoření nového společenství je pravděpodobně jediným smysluplným řešením. Evropa se musí stát společenstvím suverénních států a hrdých národů, které budou žít spolu v míru a vzájemné úctě.
Podle Ursuly von der Leyen bude čerpání z fondu spojeno s plněním národních reformních programů, ke kterým se bude muset zavázat každý členský stát. Investice budou spojeny s přechodem k digitálnímu a „klimaticky odpovědnému“ hospodářství. Budeme tedy půjčené peníze využívat k věcem, které mnozí z nás ani nechtějí?
Jak už jsem řekl před chvílí, není z čeho se radovat. Vše budeme muset nakonec zaplatit ze svého – a ještě nám budou bruselští byrokraté diktovat, do čeho máme investovat.
Když odbočíme od summitu, Německo 1. července převzalo předsednictví v Evropské unii. Mezi priority má patřit řešení otázky migrace, ve které mají členské státy být solidárnější. Posílí, podle vás, ještě tlak na ty země, které migranty přijímat nechtějí?
Jednoznačně posílí.
Poslanec za AfD Petr Bystroň interpeloval německého ministra zahraničí Heiko Maase ve věci přerozdělování migrantů po celé Evropě. Připomínal mu odmítavý postoj států V4 a ptal se Maase, zda hodlá trvat na nátlakovém způsobu. „Členství v EU s sebou přináší jak práva, tak povinnosti. Mnozí v EU profitují v obrovském rozsahu z členství v EU, finančně, ale nejen finančně. Jsou ale i jiné věci, jiné základní hodnoty, ke kterým jsme se členstvím v EU zavázali. A proto uvnitř EU nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené,“ kontroval Maas a doplnil, jak už jsme zmínili, že půjde o prioritu německého předsednictví EU. Jak se k těmto slovům postavit? Jaká by měla být případná reakce české vlády?
Je zarážející, že tato slova pronesl německý ministr zahraničí, pár hodin po jednání s českým ministrem Petříčkem z ČSSD. O čem spolu jednali, je obestřeno tajemstvím. Copak nám asi vláda hnutí ANO, ČSSD s KSČM tají?
Podíváme-li se k nám, máme tady novinku, která mnohé v posledních dnech značně překvapila. Poslanec Miroslav Kalousek se rozhodl v roce 2021 neobhajovat poslanecký mandát. Své rozhodnutí odůvodnil i tím, že nové vedení TOP 09 má obrovský potenciál a mohlo by být „kondenzačním jádrem pro spolupráci tradičních stran“. Sdílíte tento pohled?
Předpokládám, že k tomu rozhodnutí dospěl ve chvíli, kdy mu to nové vedení oznámilo, že už s ním dále nepočítají. Vzhledem k volebním výsledkům a preferencím většiny stran demobloku mě napadá jen to, že slepením trpaslíků obra nevytvoří.
A mohly by tyto „tradiční strany“ dohromady porazit Andreje Babiše?
Andrej Babiš bude poražen ve chvíli, kdy splaskne marketingová bublina a voličům hnutí ANO dojde, že jeho činy se diametrálně míjejí s jeho sliby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
