Naposledy jsme v rozhovoru mluvili o vaší Ústavě Země. Jaké jste zaznamenal reakce na ni?

Na kompetentní reakce je patrně brzy a je také nevhodná prázdninová doba. Zatím reagovali někteří moji přátelé, ale zásadnější podpůrná či naopak záporná stanoviska jsem nezaznamenal. Tiskem totiž vyšla, pominu-li články, jen česká publikace Ústavy Země, kterou postupně rozesíláme do knihoven a na některé vybrané adresy. Pětijazyčnou publikaci stále ještě korigujeme. Teprve ta, předpokládám, by mohla vyvolat věcnou diskusi.

Mění se nějak vztah k Zemi a veřejná debata o něm?

Mění. Může se sice zdát, že hlavními dnešními problémy jsou obavy ze soužití různě historicky vyspělých kultur, tj. nebezpečí válek, terorismus, stěhování a migrace lidí, ale za tímto viditelným vnějškem skrytě narůstá globální konflikt dnešní predátorské kultury se Zemí. Dokonce i papež František, riskující nepochopení a exkomunikaci konzervativním křídlem církve, vyzval v encyklice Laudato Sí všechny lidi k péči o jejich společný planetární domov. Oprávněně volá po jiných koncepcích ekonomie a pokroku. A to nikoli jen na základě víry, ale také v souladu s poznatky dnešní vědy. I právníci a politici by si měli uvědomit, že když se taková autorita obrací na věřící i nevěřící, na vědecké instituce i podnikatele, nebezpečí je existenciální. Papež je ovšem autoritou antropocentricky morální, využívá obyčejný, všem lidem srozumitelný jazyk a záměrně nepoužívá hlubší filozofické vysvětlení.

Jakou má podle vás v těchto souvislostech budoucnost kapitalismus?