_635340008670404046.jpg&id=21882)
Které velmoci věříte nejvíce?Anketa
Podle Paroubka, který se po odchodu z čela strany hodlá dál věnovat publicistice a analýzám dění, by se Ukrajina mohla stát členem EU během 15 až 20 let. „Nemá smysl hovořit o účasti v NATO, protože to bude zbytečně narušovat vztahy s Ruskem,“ uvedl také Paroubek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz
Ve svém nejnovějším vydání si německý týdeník Der Spiegel všímá možného nesouladu zahraničního postoje německých klíčových politiků vůči krizi na Ukrajině a vůči politice Ruska. Podle kancléřky Merkelové „je třeba ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi i veřejně signalizovat, co si Západ o jeho počínání v ukrajinské krizi myslí“. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier volí spíše smířlivější postup vůči Rusku s ohledem na kontinuitu spolupráce v jiných záležitostech. Jak moc rozdělují Německo názory na Ukrajinu?
Myslím si, že to není nijak markantní. Vždycky byl rozdíl v přístupu těchto politiků a to už v době první vlády Merkelové s SPD v letech 2005 až 2009. Nikoho to nemusí znepokojovat. Tradičně je CDU proamerická, ale snaží se o korektní vztahy s Ruskem, SPD proamerická není a vidí americkou politiku velmi kriticky. Zaujímá postoj proti projektům jako je například umístění radarové základny v České republice nebo raketové základny v Polsku. Je stranou, která je tradičně proti závodům ve zbrojení a všem takovým recidivám studené války. Řekl bych, že Frank-Walter Steinmeier je ale spíš na velmi umírněném křídle strany, vicekancléř Sigmar Gabriel vidí věci mnohem kritičtěji. Oba dva se ale shodují na tom, že není možné Rusko zahánět do kouta a není možné ho dlouhodobě stavět proti zájmům Evropské unie.
Steinmeier se v rozhovoru pro německý časopis také vyslovil proti členství Ukrajiny v alianci. „Připouštím partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli ale její členství v alianci,“ řekl německý politik. Konzervativní německý deník Frankfurt Allgemeine Zeitung ovšem snahy Steinmeiera přímo zesměšňuje a nazývá jeho styl zahraniční politiky vůči Rusku politikou otevřených dveří. Je to jen názor deníku?
V Německu jsou konzervativní i liberální deníky. Domnívám se, že je to normální pluralita, která mě nijak zvlášť nepřekvapuje. Jen my na to nejsme příliš zvyklí, protože naše mainstreamová media jsou všechna protiruská a proamerická.
Psali jsme:
Co říkáte na zpravodajství ČT? Anketa
I když už jste v podstatě na následující otázku odpověděl, přesto, dá se říct, že postoj SPD je proruský a CDU protiruský?
Ani jedno ani druhé. Postoj CDU je proamerický a SPD se snaží o nějakou rezervu ve vztahu k zahraniční politice a vidí význam hospodářských vztahů s Ruskem. Obě velké strany v Německu se snaží dělat velmi realistickou politiku.
V jaké fázi jsou v této chvíli aktuální vztahy Spojených států s Německem?
Tradičně jsou velmi dobré. Usilovala o ně každá německá vláda, i když existovaly individuality typu Gerharda Schrödera, který se dokázal spolu s francouzským prezidentem Chirakem vzepřít velmi prozíravě americké akci v Iráku. Velmi správně i na základě informací svých zpravodajských služeb věděli, že záminka k rozpoutání invaze do Iráku, tedy údajná hrozba zbraní hromadného ničení v rukou Sadáma Husajna, je blaf. Merkelová rozhodně nechce jít cestou konfrontace s velkým zámořským bratrem. Vždy si bude držet odstup od americké politiky stejně jako Steinmeier, ale nebude dělat žádná dramatická rozhodnutí, které by byly vykládány jako protiamerické. Její politiku, až na silná slova posledních dnů, bych necharakterizoval ani jako protiruskou nebo protiputinovskou.
Ing. Jiří Paroubek
Hovoří se o přelomové smlouvě TTIP. Je výhodná pro Evropu?
Nikdo kromě vyjednávačů nezná její obsah, takže je potřeba ji dát na stůl a hledat, v čem může být výhodná pro Evropu. Jsou ekonomové, kteří říkají, že Spojené státy mají tolik svých vlastních starostí, že nemají Evropě, co dát. Nevím, jestli tento názor mohu sdílet. Nikdo vlastně nezná obsah smlouvy a je potřeba začít o ní diskutovat. To je správná cesta.
Jakou roli může hrát v současné době Rakousko, které má v Rusku své investice. Rakouská bankovní skupina Raiffeisen Bank International se ve třetím čtvrtletí propadla do ztráty 119 milionů eur. Hospodářské výsledky podle jejího sdělení ovlivnily i problémy na Ukrajině. K čemu to může vést?
Rakousko tradičně zachovává neutrální postoj, ale chce hrát roli mostu mezi Východem a Západem, mezi Evropskou unií a Východem, i když tato role by spíš historicky příslušela České republice, Rakušané se jí rádi ujímají. Jejich banky a podnikatelská sféra jsou samozřejmě podporovány rakouskými politiky z největších dvou stran. Pokud jde o problémy Raiffeisen, a před časem to byla i Erste Bank, které mají ve střední a východní Evropě, tak prakticky s výjimkou Česka mají ve všech těchto zemích velké klasifikované úvěry a také aktiva. Samozřejmě situace na Ukrajině nesvědčí podnikání, takže banka se pochopitelně dostává do problémů, protože klienti nesplácejí úvěry. Příčiny se mi zdají logické.
Zajímavý je vývoj kolem plánované stavby rakouské větve plynovodu South Strem. Vůči projektu má výhrady Evropská komise, která proces schvalování stavby pozastavila s odkazem na porušení antimonopolních pravidel. Není to záměrná blokace v souvislosti s případným posílením ruského vlivu na rakouskou ekonomiku?
Jde spíš o to, aby stále toky plynu a ropy byly zajištěny přes Ukrajinu. Myslím si, že i v našem národním zájmu je, aby tady byla diverzifikace toků ruského plynu z nalezišť, které jsou v Rusku jak přes Ukrajinu, tak přes jižní Evropu. Stejně tak je pro nás zajímavé, aby významná část plynu přicházela nejen z Ruska, ale také například z Norska.
Psali jsme:
Aktuálně Deutsche Welle cituje polského ministra zahraničí. Grzegorz Schetyna říká, že stávající krize na Ukrajině je „důležitým testem schopností Evropy učinit společný politický krok.“ Souhlasíte s ním?
Poláci tradičně vidí situaci prismatem svých složitých vztahů k Rusku, Češi mají trochu jiné zájmy a tak tomu vždycky bude. Každá země potřebuje, aby byla bezpečná, takže jsme společně v NATO, ale hospodářské zájmy se tak trošku budou lišit a i míra tvrdosti postupů vůči Rusku. Jestli chce Polsko postupovat způsobem prohlubování sankcí, je to jejich věc, ale Česká republika by měla mít trochu jiný zájem.
Srbský premiér Aleksandar Vučić znovu potvrdil, že Srbsko směřuje do Evropské unie, ale země se v daný moment nehodlá připojit k ekonomických sankcím EU vůči Rusku, na které se ho, jak informuje agentura Bloomberg, „nikdo neptal.“ O čem tento postoj svědčí?
Chtějí být otevřeni jak obchodu a spolupráci s Evropskou unií tak spolupráci s Ruskem. Srbsko je klíčová země Balkánu a vztahy s Ruskem jsou tradiční. Až na nějakou krátkou roztržku byly i vztahy mezi Jugoslávií a Sovětským svazem na dobré hospodářské úrovni. To ale neznamená, že Jugoslávie nechtěla také obchodovat se Západem. Jugoslávie a Srbsko se bude určitě snažit dělat podobnou politiku i teď, tedy obchodovat na obou stranách.
Nelze nepřipomenout v souvislosti se zahraniční politikou aktuální návštěvu českého prezidenta Miloše Zemana v Kazachstánu. Je kritizován mimo jiné i za své názory v souvislosti s prosazováním lidských práv. Teď přichází s návrhem na „finlandizaci“ Ukrajiny. Význam termínu „finlandizace“ následně objasnil šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček. „Finlandizací je rozuměno samostatné, dobrovolné sebeomezení některých ambicí ve prospěch ochrany vlastních vyšších národních zájmů,“ uvedl doslova, což některá česká média přeložila jako prezidentovo doporučení pro Ukrajinu, aby se podřídila Rusku. Co Vy na to?
Být na místě prezidenta Miloše Zemana, tak bych se nepouštěl do politologických úvah, ale to je jeho věc. Zřejmě někteří novináři neví, co je „finlandizace.“ Kdyby byla takto finlandizovaná Československá republika, místo převratu v roce 1948, bychom byli dnes třeba v pozici Finska, to znamená hospodářsky vyspělé země s velmi slušnou politickou kulturou a fungujícím politickým systémem. Otevřeně si řekněme, že Rusko je velmoc, která má své zájmy a mezi ně patří i to, aby Ukrajina nebyla v NATO. Pokud chce někdo hnát NATO nebo Evropskou unii do konfliktu s Ruskem, může dál hovořit o tom, že se stane Ukrajina součástí NATO. Osobně si nemyslím, že je to rozumné, ale že Ukrajina byl měla nejprve vybudovat demokratický systém bez oligarchů, srovnat své hospodářské problémy a pak by měla uvažovat o tom, že je třeba změnit sféru vlivu, ve které se pohybuje. Bylo by rozumné, aby se Ukrajina během 15 až 20 let, dřív to reálné není, stala členem EU. Nemá smysl hovořit o účasti v NATO, protože to bude zbytečně narušovat vztahy s Ruskem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
