Tam se s tím virem sžili! Poslanec Krejza dává Švédy za vzor

17.10.2020 23:59

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Zase jdeme ode zdi ke zdi. Neexistuje jasný plán, restaurace zlikviduje uzavření, chaotický přístup vlády přispěl k nedůvěře lidí a tisková konference se odkládá o dvě hodiny, aby se zodpovědní vůbec dohodli. Tak shrnuje poslední události v koronavirové krizi poslanec ODS a místostarosta Litoměřic Karel Krejza. „Pokud nechceme, aby bylo kulturní odvětví naprosto zdecimováno, mělo by dostat státní podporu. Kultura je nezastupitelná,“ řekl mimo jiné v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Současně však nevidí v Covidu-19 fatální ohrožení a testování lidí bez příznaků podle něj ztrácí smysl vzhledem k přeplněnosti testovacích kapacit.

Tam se s tím virem sžili! Poslanec Krejza dává Švédy za vzor
Foto: ODS
Popisek: Karel Krejza
reklama

Jaký je váš názor na stále se zvyšující počet nakažených koronavirem v Čechách za poslední týdny?

Aniž chci úplně bagatelizovat nemoc covid-19, která zde objektivně existuje, tak jsem prostě i přes čísla, která zřejmě porostou, přesvědčen, že nejde o fatální ohrožení zdraví a lidských životů. Když řekneme, že bylo diagnostikováno tisíc úmrtí za šest měsíců, byť ta čísla v zimě porostou, což je obvyklé, tak proti máme zhruba 70 tisíc lidí, kteří zemřeli přirozenou cestou. Nepřijde mi to nijak ohromující číslo. Myslím na zdravé lidi, které nutíme jít se testovat, přičemž testovací kapacity nám nedostačují. Jít na test trvá dva, tři, čtyři dny a podle mne nemá význam, když lidé nemají příznaky.

Anketa

Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 15.10.2020)

74%
26%
hlasovalo: 21117 lidí

Navíc když si uvědomíme, že pokud pacient nemá vážný průběh, léčí se nemoc stejně jako běžná chřipka. Obávám se, že jsou to vyhozené peníze. Za tu miliardu korun, co to testování už stálo, a možná více, bych spíše posílil zdravotníky, zdravotnické kapacity, lůžka, ventilátory, to by bylo z mého pohledu rozumnější. Podotýkám, že nejsem lékař, vycházím jen z dat, která máme, tedy ze statistiky.

Když půjdeme dále k tomu, co nám předvádí vláda, nikdy jsem nebyl příliš kritický. Říkal jsem od jara, možná si vzpomenete, že jsme o tom spolu hovořili, že jsem zastáncem švédské cesty. To neznamená žádná opatření, ale opatření, která švédská vláda a jejich epidemiolog nasadili někdy v březnu, nasadili je relativně volně, ale trvají až dosud. Nemění je každý den, každé ráno, každý večer. Neodkládají se tiskovky, aby se představitelé a zodpovědní lidé mohli dohodnout, co se vlastně bude zavádět a zase rušit.

Myslím, že Švédové z toho dnes vycházejí zdaleka nejlépe. Čísla, která zpočátku vypadala špatně, nejsou nijak dramatická. Švédové se s tím sžili, a byť každá ekonomika bude postižena, protože většina zemí je natolik exportně propojená, na švédskou nebude mít koronavirus tak fatální dopady. Například v sektoru služeb a restaurací, kdy to mají Češi každé dva dny jinak, nebo i v sociálních kontaktech.

Lidé už nejsou tak vystrašení, u nás je to podle mne půl na půl. Někdo se bojí velmi a jiní lidé říkají, že už tomu vůbec nevěří a nic nechtějí dodržovat. To je všechno dané hektickými změnami. Zavádění opatření, timing, neustálé změny… to už prostě nebudí důvěru, lidé to možná přestávají akceptovat, a to je prostě velká chyba.

Podle posledního veřejného průzkumu CVVM klesla důvěra Čechů v přínosnost těchto opatření z 86 na 48 procent. To znamená téměř o polovinu. Podle vás za to tedy mohou chaotická opatření a postup vlády?

Podle mne jsou dva efekty. Ten chaotický postup vlády k poklesu důvěry významně přispěl. Nezlobte se na mě, ale poslední scénka, kdy se prohlásí velký projev nového ministra, gurua přes opatření, na osmou hodinu. Pak se odloží a je někdy ve večerních hodinách, to už nemůže budit žádnou důvěru. Kdyby to byl výbuch atomové bomby, ale tady je situace známá už od jara a tiskovka se odkládá o dvě hodiny, aby si objasnili, co se má dělat. Nikdo soudný tomu už nemůže věřit.

Druhý efekt je, že lidí s osobními zkušenostmi či blízkého okolí na jaře nebylo mnoho. Těch pár lidí, co byli nakažení, pomalu nikdo nepotkal. Dnes už mám ve svém okolí až desítky lidí, kteří nemoc prodělali a prošli jí relativně v pořádku. A vím i o úmrtí na covid-19, ale šlo o člověka, kterému bylo přes 80 let po onkologickém onemocnění, a je mi ho samozřejmě líto, ale obávám se, že opatření budou mít za následek mnohem více obětí, které ovšem nikdo nespočítá. Zastavíme běžnou péči, lidé se budou bát chodit k lékaři, stoupl počet sebevražd, to jsou všechno důsledky, kterým jsme se mohli vyhnout, kdyby opatření byla zavedená a vytrvalá jako v poměrně neměnném stadiu i celé léto.

Školy měli ve Švédsku otevřené stále. Už vidím problémy v naší nemocnici s personálem, protože menší děti musí někdo hlídat, jsou to většinou sestry, které potřebujeme. Celé je to podle mne nedomyšlené a mohli jsme se dávno poučit z vývoje.

V této kritice vlády nejste sám, ale v současnosti v této situaci prostě jsme a reagovat se na ni musí. Poslední dobou se ukazuje, že zemřít na covid-19 mohou i lidé bez zdravotních problémů včetně těch mladých, nehledě na možnou mutaci viru. Nicméně tvrdá opatření vláda nyní zavádí. Jsou podle vás nezbytná proto, aby nedošlo k přetížení nemocnic i vzhledem k počtu nakaženého zdravotnického personálu, který stále stoupá?

Anketa

Souhlasíte s důvody, proč Daniel Hůlka vrátil státní vyznamenání?

21%
67%
hlasovalo: 21962 lidí
Víte, já těch dat upřímně moc nemám, ale nyní zase trochu běžíme za rychlíkem. Jestliže jsou teď zaváděna nějaká opatření, tak například uzavření škol zdravotnickému systému nepomůže. Já nejsem zásadně proti opatření, ale zavádět je drakonicky, když je za čtrnáct dní budu rušit, nikdo se v tom už nevyzná, a někde mají negativní dopady i do zdravotnického sektoru… Nekritizuju zavádění opatření, ale zase jdeme ode zdi ke zdi. Situace existuje půl roku a za půl roku nikdo nedokázal jednoznačně říci: plán je takový, budeme dělat taková opatření, zavádět je takto a zase takto ubírat, čeká vás za měsíc to a to… každý den je to jinak. Důsledkem je, že to lidé stejně nebudou dodržovat. Nakonec nevím, jestli jsme se nějak intuitivně nerozhodli, že půjdeme cestou státní imunity. Ve Švédsku popírají, že to by bylo jejich cílem, ale já tvrdím, že nakonec tu nemoc většina populace prodělá. Je otázka, jak to zvládne systém.

Uzavření škol tedy kritizujete. Jak se díváte na další opatření? Právě došlo k uzavření restaurací, prakticky byla zrušena kultura. Uvažuje se o zákazu prodeje alkoholu na veřejných místech…

Když to trochu přeženu, tak žádná prohibice nebyla nikdy prospěšná. Ukazuje se, že alkohol zábrany uvolňuje, lidé mají zřejmě větší sociální kontakt, takže nějakým katalyzátorem bude. Ale vezměte si, že v létě vše probíhalo normálně, a žádné obrovské nárůsty nebyly. Myslím, že to souvisí s počasím. Konzumovat alkohol na veřejnosti ani u nás nepodporujeme, ale uzavření restaurací znamená je zlikvidovat. Mnozí z nich to nevydrží. Jak štamgasti a kamarádi byli na jaře schopní podpořit kamarády, nakupovali jsme zákusky a tak dále, dnes už je solidarita, a je to vidět i na vámi zmíněném průzkumu, mnohem menší. Obávám se, že výsledky budou pro restaurace fatální. Myslím, že zavedení odstupu a sezení po čtyřech u stolu by bývalo stačilo.

Kultura je odvětvím, o němž ministr zdravotnictví Roman Prymula prohlásil, že je volnočasová aktivita. Nicméně je jasné, že na kulturu jsou navázány statisíce lidí, kteří v kultuře pracují a živí je. Zdaleka nejde jen o umělce…

… tomu rozumím, ale domnívám se, že setkávání většího počtu lidí, řekněme, nad padesát, jak to mají ve Švédsku, mnou obdivovaném, dobré není. Týká se i sportovců a dalších, tomu se nevyhneme.

Byl byste tedy pro podporu finanční, nebo jak jim pomoci?

Pokud nechceme, aby bylo toto odvětví naprosto zdecimováno, měli by ji dostat. Ale je další věc, že jak se to rychle zavádí a rychle ruší, není jasné, zda a kdo podporu dostane. U průmyslu je to něco jiného, držet zaměstnance doma a dotovat jim místa u neefektivních oborů je špatně. V průmyslu by se mělo restrukturalizovat. Nedostatek pracovních sil je v některých oborech stále, ale kultura je nezastupitelná, lidé nemají šanci jít se živit jinak. Těm bych podporu dal, ale ne sto procent.

Prezident Miloš Zeman naposledy rozvířil vody svým proslovem, kde své kritiky označil za internetové blbečky, o umělcích zase prohlásil, že nejlepší díla stvořili hladoví a čas uvolněný z uzavřených nočních klubů by podle hlavy státu měli mladí trávit vzděláváním, jehož úroveň je u nich beztak nízká.

On byl vždycky vtipný. Černý humor. Jestli se chceme vrátit do středověku, kdy to byla pravda, tak budiž, ale jsme ve 21. století. Takhle to nevidím.

Chcete říci, že šlo z jeho strany o vtip?

Já už nepoznám, co myslí jako vtip a co myslí vážně. Omlouvám se, už nejsem schopen poznat, co myslí vážně, nebo co je nadsázka.

Každopádně se tak vyjadřuje hlava státu.

Už několikrát jsem vám řekl, že s Milošem Zemanem v minimálně padesáti procentech výrazů, vystupování a hodnocení absolutně nesouhlasím, a to je tak všechno.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Omezenci se zasviněnými mozky. Ohrožují životy druhých. Docent Valenčík pozoruje naprostý rozklad celé politické reprezentace

20:49 Omezenci se zasviněnými mozky. Ohrožují životy druhých. Docent Valenčík pozoruje naprostý rozklad celé politické reprezentace

ROZHOVOR Tohle je hlavní bezpečnostní riziko! „Nenormálnost situace u nás nespočívá ani tak v tom, ž…