To jsem neříkal, kdo to je? Profesor Beran po „Staromáku“ překvapí mnohé. Důrazný text

20.01.2021 4:40

ROZHOVOR Pokud by za jeden den zemřeli na covid-19 všichni lidé ve všech nemocnicích v Česku, pak ve skóre PES nedojde k vzestupu ani o bod. Stejně tak když nezemře ani jeden, PES nepoklesne ani o bod. Profesor Jiří Beran proto upozorňuje, že v tomto systému vůbec není vidět, zda se daří plnit hlavní cíl, aby lidé na tuto chorobu neumírali. Vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové je přesvědčen, že není nutné kopírovat opatření ze zahraničí, ale na základě analýz provést reálná, cílená protiepidemická opatření, jež by v důsledku skutečně snížila smrtnost na covid-19.

To jsem neříkal, kdo to je? Profesor Beran po „Staromáku“ překvapí mnohé. Důrazný text
Foto: Repro Youtube
Popisek: Vakcinolog, profesor Jiří Beran
reklama

Jaký ohlas jste zaznamenal na svou zprostředkovanou řeč na demonstraci Otevřeme Česko? A nelitoval jste po některých nevybíravých reakcích, že jste do toho vůbec šel?

Myslím si, že ohlasy z e-mailů a osobních setkání byly vesměs pozitivní, a to především od lidí, kteří si skutečně vyslechli, co jsem říkal. Ve svém vystoupení (celé jeho znění je na konci rozhovoru – pozn. red.) jsem zmínil tři základní myšlenky. Za prvé provést detailní analýzu zemřelých na covid-19 v ČR, za druhé na základě této analýzy navrhnout ke stávajícím plošným opatřením ještě cílená u vnímavých a ohrožených osob a za třetí, aby osoby, které covid-19 prodělaly, darovaly plazmu pro léčbu nemocných. Nikomu jsem neříkal, aby nenosil roušku, a nikomu jsem neříkal, aby se otevřely hospody.

Ve svém vystoupení jste kritizoval protiepidemický systém PES. Jeden z jeho tvůrců Jan Kulveit se ozval 11. ledna na facebooku a v obsáhlém vyjádření uvedl, že řada vašich tvrzení z jara či podzimu se ukázala zjevně mylná, že vám ve vystoupeních zpravidla chybí jakákoliv reflexe předchozích nesmyslů, naopak podle něj přicházejí nesmysly nové. Navíc expert na modelování a globální rizika z Oxfordské univerzity tvrdí, že se účastníte demonstrací za větší rozšíření covidu a více mrtvých. Jak přijímáte taková vyjádření?

Anketa

Zachrání nás vakcína proti covidu-19?

27%
73%
hlasovalo: 10333 lidí
Jen velmi nerad se vyjadřuji k tomu, co o mně napsal někdo, koho neznám, nevím, jak vypadá, nikdy jsem s ním nemluvil. Nejsem na žádných sociálních sítích a nebudu na nich, protože to považuji za ztrátu času. Dozvěděl jsem se jen, že pan magistr studoval na Matematicko-fyzikální fakultě a ukončil studia prací „Studium nukleace kvantových teček“ v roce 2010. V témže roce začal studovat v PhD programu v jednom z ústavů Akademie věd, který dokončil až po 9 letech v září 2019 prací „Nucleation in complex systems“. Jeho první publikace v medicíně (PubMed) vyšla v polovině prosince 2020. Nevím, jestli měl někdy nějaký student lékař možnost studovat PhD program celých 9 let a udivuje mě to, že již za 6 měsíců od obhajoby PhD práce na výše uvedené fyzikální téma je expertem na modelování infekčních nemocí a podílí se na řízení epidemie v jednom státě. V medicíně se neposuzuje dosah toho nebo onoho experta podle toho, na jaké je univerzitě, ale především dle počtu zahraničních publikací a dle toho, kolik dalších expertů ho v jeho oboru citovalo.

Já mám určitě přes stovku publikací v oborech epidemiologie, prevence infekcí, vakcinologie a tropických chorob a byl jsem citován experty více než 3000x. Jsem autorem šesti monografií, které získaly dvakrát cenu předsednictva České lékařské společnosti a celou řadu dalších ocenění. Je jisté, že prestižní univerzita, ve které je zaměstnán, na rozdíl od mé soukromé praxe, mu dá velmi dobré zázemí, kancelář nebo laboratoř i telefon. Nesmí si ale zaměstnání na prestižní univerzitě plést s přidružováním expertů, kteří nejsou kmenovými zaměstnanci univerzity, nepobírají stálý plat, nemají na univerzitě ani kancelář ani laboratoř, ale podílejí se na řešení dílčích problémů. Univerzita jim dá jméno a oni musí ukázat, zda jsou dobří nebo ne. Například  Institut Lorda Nuffielda má takto asociovaných expertů přes dva tisíce. To, že je někdo aktivní na nějaké sociální síti mu dá možnost ovlivňovat velké množství osob, ale jeho kredit v medicíně to nijak nezmění.

A v čem je jádro vaší kritiky protiepidemického systém PES?

Systému PES, který jsem popsal v deníku MF Dnes, vytýkám to, že mezi odborníky, kteří jej připravovali, nebyl ani jeden lékař a epidemiolog už vůbec ne. Systém byl představen v polovině listopadu, kdy ve statistikách úmrtí bylo okolo 6200 osob a které opatřeními neochránil minulý protiepidemický systém Semafor. Proto byl také systém Semafor nahrazen. Dnes je ve statistikách úmrtí kolem 14 600 osob, a tak od instalace PES zemřelo 8400 osob. Porovnáním těchto dvou čísel musíte dojít k závěru, že systém není účinný. Navíc je divné, že počty zemřelých na covid-19 jako hlavní cíl veškerého našeho snažení nijak neovlivní skóre PES. Pokud by za jeden den zemřeli všichni lidé ve všech nemocnicích v ČR, pak ve skóre PES nebude vzestup ani o bod. Pokud od určitého okamžiku nezemře na covid-19 ani jeden občan, pak PES nepoklesne ani o bod.  Mám-li hlavní cíl – aby lidé neumírali na covid-19 – a mám-li systém ochrany, pak v tomto systému musí být vidět, zda jsem úspěšný, tedy že lidé neumírají, nebo neúspěšný, tedy že lidé umírají dále. To podle mě ale PES nedělá. Je to stejné, jako byste měl velké dluhy a nechtěl si kontrolovat každý večer svoje výdaje ani stav své peněženky.

Z některých stran – a zase i od Jana Kulveita – je vám vytýkáno, že své hypotézy vždy prezentujete široké veřejnosti v médiích, ne na odborných fórech. A že nic z originálních tvrzení o počtu nakažených, slábnutí viru nebo léčbě nedoprovázelo zveřejnění dostatečných odborných podkladů, ověřitelných dat a statisticky důvěryhodných analýz. Čím byste to vysvětlil?

Já se snažím konzistentně poukazovat na to, že hlavním cílem celého snažení v epidemii covid-19 je to, aby neumírali lidé a aby se tato skupina ochránila. Toto dohledáte ve třech článcích na MF Dnes, které mi vyšly v březnu a další pak během léta a podzimu. Myslím si, že v době epidemie se neuskutečnila ani jedna konference, na kterou jsem byl pozván, a tak jsem nemohl nic přednést. Věřím, že by o mé názory stálo mnoho lékařských odborných společností, jako tomu bylo v minulosti. Pokud jde o moji prezentaci v médiích, pak nevystupuji tak často, protože jsem do MF Dnes napsal čtyři články, ve kterých upozorňuji na vnímavé a ohrožené osoby, jež umírají na covid-19, a také na to, jaká opatření provádět. Také jsem zodpověděl některým novinářům jejich dotazy. Myslím si, že jsem nikdy nepoužil výraz „slábnutí viru“. Jak jsem říkal, nejsem na sociálních sítích, ale od synů vím, že je tam mnoho „recyklátů“ z originálních článků. Jsem autorem výroku z 15. března 2020, ve kterém říkám, že na Vánoce bude k dispozici vakcína proti covidu-19. Jsem také autorem připomínky pro ministerstvo zdravotnictví z počátku srpna 2020, že je naprostý nesmysl, aby čeští občané za vakcínu proti covidu-19 platili. Tento výrok jsem prosazoval jako jediný odborník poradního sboru pro očkování.  Ke změně – vakcína zdarma pro všechny – i na základě mého vyjádření došlo až v září 2020.

S nedůvěrou se setkalo také vaše vyjádření z léta minulého roku, že na onemocnění covid-19 zabírá padesát let starý lék Isoprinosine, který se užívá k léčbě deficitů imunitního systému. Jaké jsou tedy poznatky o jeho účinnosti?

S nedůvěrou koho? Mně osobně s nedůvěrou nikdo nepíše ani netelefonuje. Já jsem na jaře v interview popsal, že jsem se lék na základě publikací rozhodl použít pro léčbu sebe a mé rodiny během dlouhodobého pobytu v jihovýchodní Asii na začátku března 2020. Rozhovor vedla uznávaná paní redaktorka Klára Mandausová z Forbesu. Jinak je to lék nejen pro léčbu deficitů imunitního systému, ale hlavně pro léčbu virových infekcí, popsaných v souhrnu údajů o přípravku SPC.

Mě lék zaujal již před několika lety, kdy byl aplikován v dvojitě slepé, randomizované a placebem kontrolované studii pro snížení délky příznaků u jakéhokoliv respiračního virového onemocnění. O dva roky později na Univerzitě v Birminghamu vědci zjistili, jaké buňky v protivirové imunitě stimuluje a jak se zvyšují po jeho aplikaci jedny z nejdůležitějších buněk v protivirové ochraně imunitního sytému tzv. NK buňky.

Poslední prací byl výzkum Institutu medicíny Lorda Nuffielda, jenž je jednou z nejprestižnějších institucí Oxfordské univerzity a kterému řediteloval nositel Nobelovy ceny za medicínu za rok 2019 profesor Sir Peter Ratcliffe. V této práci výzkumníci ukázali, že účinná látka léku, po vstupu do buněk infikovaných virem, vytváří na buňce „značky“, na které se pak vážou buňky obranného systému, které chtějí virem infikovanou buňku zničit.   

Na informace o léku se mě ptalo mnoho zdravotníků, a tak jsem zpracoval dokument otázek a odpovědí, který byl na konci března publikován na webu Prolekaře.cz. Na podzim 2020 jsem se podílel s kolegy na analýze dat z některých domovů důchodců. Zjistilo se, že tam, kde byl lék podán od počátku nemoci, tam neumíralo tolik klientů. Výsledky byly publikovány v zahraničí v recenzovaném časopise. Jsem zavalen dotazy na lék od odborné veřejnosti, že už nestíhám odpovídat.  

Lékárník ve zdravotnickém zařízení Aurora v Graftonu v americkém státě Wisconsin zničil vakcíny proti koronaviru pro více než 500 lidí, protože nevěří v bezpečnost vakcín proti covidu-19. Má za to, že může poškodit zdraví a změnit lidskou DNA. Takové zvěsti kolují i u nás včetně obav z ochrnutí či očipování. Mohou mít podle vás lidé v Česku důvěru ve vakcíny, jimiž se budou v příštích týdnech a měsících očkovat a co si o těch kolujících zprávách myslíte?

Takové excesy při snaze proočkovat celou planetu se dají očekávat a nezůstane jen u jednoho incidentu. Já jsem měl možnost číst výzkumné zprávy obou výrobců mRNA vakcín, které se u nás aplikují a bezprostřední reaktogenita není až tak výrazná, klinická efektivita je nad úrovní klinické efektivity vakcín proti chřipce. Ostatní zvěsti by měl někdo oficiálně v České republice monitorovat a vyvracet. Předpokládám, že se k uvedeným výrokům vyjádří jak Vakcinologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, tak ministerstvo zdravotnictví, které jsou pro občany důvěryhodnými orgány.

Vraťme se k té demonstraci Otevřeme Česko. Jak byste si to „otevření Česka“ konkrétně představoval? Otevřít všechno nebo otevřít za nějakých podmínek? Muselo by se něco z opatření dodržovat a proč?

Znovu bych poprosil, pokud by si čtenáři přečetli, co jsem ve své řeči navrhoval. Jednak provést detailní analýzu zemřelých na covid-19 v České republice a pak na základě této analýzy navrhnout ke stávajícím plošným opatřením ještě cílená u vnímavých a ohrožených osob. Jaká opatření navrhnout jsem předal opakovaně a poprvé už na konci léta 2020 jak panu premiérovi, tak i na ministerstvo zdravotnictví a mnou navržený systém opatření je možné dohledat. Důkazem toho, že cílená opatření mají smysl, jsou příklady ze Singapuru a Islandu. Každý, kdo podporuje smysl cílené vakcinace jako jen jednoho z mnoha protiepidemických opatření, určitě pochopí, že u osob ohrožených těžkým průběhem onemocnění by se měla aplikovat i další cílená protiepidemická opatření. Například být v případě pozitivity v PCR testu intenzivněji sledován. Nicméně před aplikací cílených opatření je nutné provést analýzu zemřelých, která řekne, kdo jsou skutečně ohrožené osoby a především, kdo je infikoval.

Česko ale postupuje skoro stejně jako většina západních zemí, které jsou naším vzorem. Postupují tedy chybně i na západ od našich hranic?

Česká epidemiologie měla ve světě vždy výsadní postavení. Směrem na západ od nás se rozvíjela jen epidemiologie infekcí v nemocnicích a pak hlavně epidemiologie neinfekčních onemocnění, tedy výskyt nádorů a dalších chronických onemocnění. Směrem na východ to bylo méně epidemiologie a více hygieny.

Otcem moderní české epidemiologie byl profesor Raška, který zavedl pojem epidemiologické bdělosti, ve světě používaný jako epidemiologická surveillance. V ní se na jednu nákazu kombinovaly poznatky humánní medicíny – epidemiologie, mikrobiologie, infekčního lékařství, s poznatky veterinární medicíny a přírodních věd. Výsledkem byl komplexní pohled na infekci a zavádění skutečně cílených a efektivních opatření.

Profesor Raška byl ve WHO ředitelem divize infekčních nemocí a vytyčil program vymýcení pravých neštovic, který pak realizovalo na několika kontinentech světa mnoho českých epidemiologů. Já se označuji za stoupence Raškovy školy a opakovaně to dokazuji. Věděla to paní profesorka Rašková, se kterou jsem vedl mnoho diskusí jak v Lékařském domě, tak později i po telefonu, když už byla doma. Vědí to oba synové pana profesora Rašky, také profesoři.

Máme v republice zkušené epidemiology, stoupence epidemiologické surveillance, kteří ale nemohou přinést svoje znalosti, schopnosti a invenci. Je to škoda, protože by česká epidemiologie mohla ukázat podobně jako při eradikaci pravých neštovic, že není nutné kopírovat opatření od sousedů, ale důsledně se držet Raškovy epidemiologické surveillance a na základě analýz pak provést reálná, cílená protiepidemická opatření, jež by v důsledku skutečně snížila smrtnost na covid-19.

Nevyřeší se stávající stav se spoustou omezení a nařízení tím, že se proočkuje nejrizikovější skupina, tedy lidé nad 65 let, a pak bude možné vrátit se k normálnímu životu?

Ano, pokud provedete toto cílené protiepidemické opatření, pak bude možné vrátit se k normálnímu životu. Já jen upozorňuji od konce léta 2020 na to, že nemusíme čekat na cílenou vakcinaci, ale můžeme dělat u ohrožených osob další cílená opatření, aby nebyli od rodiny a přátel infikováni a aby se v případě komplikací dostali včas do nemocnice.

Čím si vysvětlujete, že v přepočtu na milion obyvatel máme skoro nejvíc nakažených lidí na světě (1. Andorra 117 453, 2. Gibraltar 110 197, 3. Černá Hora 88 843, 4. Česko 83 909)? A v prvních týdnech nového roku i vůbec nejvyšší přírůstky nově potvrzených případů nákazy?

Počty nakažených jsou v přímé souvislosti s počty testů, které provádíte. Navíc se bude zvyšovat podíl pozitivních testů, jak bude ubývat vnímavých lidí. Pro mě je ale důležitějším číslem počet zemřelých a pak hlavně smrtnost, tedy počet zemřelých z počtu infikovaných. V tomto směru na tom nejsme tak špatně a ukazuje se, jak výbornou péči našim pacientům poskytují české nemocnice a hlavně čeští zdravotníci. Vaše šance, že v nemocnici nezemřete na covid je vyšší než v Rakousku, v Polsku nebo ve Francii. To je úžasná zpráva a já za ni děkuji všem zdravotnickým pracovníkům.

Text vystoupení profesora Jiřího Berana na demonstraci Otevřeme Česko v neděli 10. ledna 2021 na Staroměstském náměstí v Praze:

Vážení spoluobčané, dámy a pánové, kolegyně a kolegové!
Byl jsem požádán, abych přednesl svůj osobní názor na provádění protiepidemických opatření u onemocnění covid-19 v České republice.
Pro ty, kteří mě neznají, se představím – jmenuji se Jiří Beran a jsem lékař, kandidát věd v oboru epidemiologie, a profesor epidemiologie. Tři roky jsem také pracoval v terénu jako epidemiolog.
Protiepidemická opatření se u covidu-19 mají navrhovat cíleně tak, aby ohrožení lidé neumírali. Taková opatření mají tedy chránit ohrožené, a přitom neochromit celou populaci plošnými restrikcemi. Pro navržení cílených protiepidemických opatření je nutné nejprve provést detailní analýzu všech osob, které v důsledku covidu-19 zemřely.
Vůbec nejčastěji umírají osoby starší 65 let s velkou nadváhou, diabetem a ischemickou chorobou srdeční. Speciálností jsou domovy důchodců, kde obyvatelé tvoří jen 1 % české populace, ale přispívají k 24 % všech úmrtí.
Analýzou ohrožené skupiny lze zjistit, že tyto osoby mají jen omezený okruh kontaktů, a tak se ví, že onemocnění k nim vnese člen rodiny nebo přítel nebo pracovník DD. Proto kontrolou rizikových kontaktů k ohrožené skupině je možné snížit smrtnost.
A tak doporučme našim odborníkům na MZd, aby se zamysleli a provedli důkladnou analýzu již více než 13 000 zemřelých, které bohužel ani Semafor ani PES neochránil, aby alespoň s plošnými opatřeními navrhli ty cílené.
Aby informovali každého, kdo je ohrožen velmi nepříznivým vývojem nemoci, že je to právě on, a poradili mu, jak se má chránit a hlavně před kým!
Za svoji profesní kariéru jsem zažil stovku epidemií, a proto jsem i nyní připraven pomoci MZd a vládním odborníkům najít bezpečné řešení jak otevřít rychle Česko.
Na závěr bych chtěl požádat vás, kteří jste covid-19 prodělali, abyste darovali krevní plazmu pro léčbu nemoci. Jeden vpich, který hodně pomůže.
Děkuji!

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Až 49 z 59 pozitivních bude falešných.“ Právník roku: Zrůdnost. A kam tečou peníze

11:04 „Až 49 z 59 pozitivních bude falešných.“ Právník roku: Zrůdnost. A kam tečou peníze

Uzavření škol a školek, podmínky jako testování nebo nošení respirátorů ve třídě, kde jsou všichni n…