Neustále se spekuluje, zda letos přijde recese. Ať už kvůli problematickým výsledkům německé ekonomiky, nebo pro předluženost té čínské. Jaká je to zpráva pro naši zemi, co by měla vláda udělat, abychom rok oslav třiceti let demokracie přestáli v dobrém ekonomickém zdraví?
Podíváme-li se na ty země, které poslední velkou krizi po roce 2008 odnesly nejhůře, vesměs měly příliš vysoké veřejné dluhy a byly zvyklé si půjčovat na běžný provoz státu. Takže moje rada by byla: nežít nad poměry a utrácet jen to, co bylo vyděláno.
Dnes je velmi populární financovat všechno kreditem, na státní i na soukromé úrovni. Ale tím zároveň vzniká velká zranitelnost. Za dobrého ekonomického počasí není problém platit úroky i z vysokého dluhu, ale klesne-li příjem (státní kasy nebo soukromého jedince) a vzrostou-li úrokové sazby, dlužník se náhle ocitne v kleštích.
Německá vláda před pár dny přehodnotila prognózu růstu ekonomiky roku 2019 z 1,9 % na 1,0 % čili polovinu. To už je dost anemická hodnota, v podstatně stagnace; a vzhledem k navázání české ekonomiky na německou musíme čekat, že i u nás zpomalíme.
Andrej Babiš by rád přesunul státní úřady do plánovaného komplexu v Letňanech. Takové Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo svou budovu na Staroměstském náměstí uvolnit Apple Storu, který chce Babiš v Praze zařídit. Dává vám to smysl?
Příběh s Apple Storem mi přijde trochu bizarní. V centru Prahy je přeci dostatečné množství komerčních prostor, které by si Apple mohl pronajmout, kdyby chtěl. Tržní hodnota Applu činí zhruba bilion dolarů, mnohonásobně více než rozpočet České republiky. Kdyby chtěli, můžou si pronajmout celý Pražský hrad. Nevidím důvod, proč by je sem vláda měla nějak lákat; to je jejich obchodní rozhodnutí.
Fotogalerie: - Tryzna žlutých vest
Úřední čtvrť v Letňanech zas takový bizár není, ale projekt by se měl dobře rozmyslet. Jednak jsem četl, že se tam nachází kvalitní černozem, s tou bychom neměli plýtvat, ale to možná nějak řešit půjde – o tom by více věděli zemědělští odborníci, zda třeba tu nejkvalitnější vrstvu půdy nelze převézt někam jinam (aspoň by byla dále od dálnice D8). Ale hlavně si myslím, že soustředí-li se všechny úřady do jedné čtvrti, měly by být „proloženy“ i normálními obytnými domy a soukromými firmami. Jinak hrozí, že vznikne společenská bublina, ve které se budou zaměstnanci úřadů stýkat jen mezi sebou a nepotkají zástupce jiných vrstev ani u oběda. To by nebylo dobré, to by byl úřednický klášter.
U sousedů v Německu se stalo skutečností to, po čem dlouho volal vicekancléř Sigmar Gabriel. A totiž, že tamní rozvědky monitorují a hodnotí činnost politiků za AfD. Je Alternativa pro Německo extremistickou stranou? Je potřeba ji sledovat?
AfD vznikla jako sběrný košík všech pravicových sil nespokojených s vládou kancléřky Merkelové. Jsou tam i jedinci, kteří opravdu na hraně extremismu stojí, třeba Björn Höcke. Ale nezdá se mi, že by bylo potřeba sledovat stranu jako celek.
Myslím si, že AfD bude muset v nejbližší době začít řešit otázku, jak dál. Kancléřka vykonává svoje poslední funkční období, takže heslo „Merkel muss weg“ začíná ztrácet na údernosti. Myslím si, že chtějí-li překonat celospolkový strop kolem 15–16 procent, budou muset udělat něco podobného jako jejich švédští kolegové ze strany Sverigedemokraterna. Tam se svého času ujal vesla nový předseda Jimmie Akesson, vyhodil ze strany ty nejhorší jedince, kteří koketovali s nacismem, a tím ji pozvolna učinil přitažlivou i pro středostavovského voliče, aniž by SD museli dělat velké kompromisy ve svém programu.
Německo se rozhodlo do roku 2038 skoncovat s uhelnou energií, je prý moc špinavá. Zároveň ale již v roce 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny. Nabízí se otázka – kde potom vezmou elektřinu? V krátkém časovém horizontu totiž budou muset nahradit zhruba polovinu celkové produkce. Nebudou si nakonec nuceni kupovat třeba českou „špinavou“ elektřinu?
Wall Street Journal označil ve svém úvodníku toto německé rozhodnutí za „nejtupější energetickou politiku na světě“, což podle mého názoru vystihuje realitu. Vypínat naráz uhelné i jaderné elektrárny, to je příliš ambiciózní cíl. Hlavní problém bude v zimě, v dnech, kdy nevane dostatečné množství větru. Pak je nutno vyrábět v uhelných elektrárnách i podstatně více než oněch průměrných 33 procent německé elektřiny. Stávalo se to i letos. A naopak, pokud vítr fouká a slunce svítí, vzniká v alternativních zdrojích tolik elektřiny, že Němci musí platit ostatním státům, aby si od nich vůbec elektřinu přebíraly.
Ano, myslím si, že pokud se do toho Němci vážně pustí, stanou se jim sousední státy včetně ČR energetickým rezervoárem.
Podobně se na přechod na čistou energii připravuje také třeba Francie. Měli bychom následovat příkladu těchto zemí?
Nechcete-li sedět doma při svíčkách a mít Krkonošský národní park osázený stovkou větrníků, tak nikoliv.
Ale pozor, Francie neodchází od jaderné energetiky, bude své jaderné elektrárny provozovat minimálně dalších dvacet let. Francie odchází od uhlí, které v jejich energetickém mixu ale dávno nehraje podstatnou roli.
Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství, která výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde o krok správným směrem? Je třeba pracovat na dalším sjednocení Evropy? Měli bychom se snažit na tom participovat také?
Myslím si, že je to krok špatným směrem už z toho důvodu, že ani Macron, ani Merkelová nekonzultovali v této otázce vlastní obyvatelstvo. Cášská smlouva byla ušita potichu a bez jakékoliv zpětné vazby od občanů. Přitom nevidím ani ve Francii, ani v Německu nějakou velkou vůli po dalším srůstání. Němci by se jistě obávali možnosti, že jednoho dne budou platit ze svých úspor francouzské státní dluhy, a Francouzi zase, že nepoměrně silnější německá ekonomika by ve zdánlivě rovnocenném vztahu převažovala.
Fotogalerie: - Zasedání vlády
Co se české politické scény týče, myslím si, že ani TOP 09 není tak zaslepená, aby veřejně deklarovala snahu se k této německo-francouzské ose připojit. Je až příliš patrné, jakou provincií bychom se v takovém případě stali. Vždyť ani v zemích Beneluxu se k tomuto projektu nechtějí hlásit.
Jedním z bodů nového partnerství je snaha o začlenění Německa do Rady bezpečnosti OSN coby stálého člena. Počet stálých členů RB OSN by se tak měl zvýšit na šest. Jde o reálný cíl? A nejedná se o revizi výsledků druhé světové války?
Nejde. V RB OSN můžou reálně zasednout jenom státy, jejichž vojenská moc a kapacita tomu odpovídají. Německá armáda je po letech tvrdého škrtání v žalostném stavu. Jestli vůbec dojde k rozšíření RB OSN, dojde spíše k přibrání nějakých neevropských zemí, jako je Indie. Ta má přeci jen z globálního bezpečnostního hlediska úplně jinou váhu a hlavně potenciál.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
