Po čtyřech letech vládnutí získala polská strana Právo a spravedlnost o šest procent více než minule, získala přes 43 procent, což je polský rekord – a povládne sama. Volební zisk je z mého pohledu úctyhodný, čím si ho PiS vysloužila?
Hlavní příčinou je, že během jejich čtyřletého vládnutí – i proto, že vládli sami – splnili hlavní body, které voličům slíbili. Právo a spravedlnost je strana, kterou bychom u nás nazvali sociálně konzervativní. V oblasti sociální udělali velmi zajímavé programy, které jejich voliči ocenili u volebních uren.
Říkáte, že jsou sociálně konzervativní. Nejsou z evropského pohledu unikátní. U nás tedy asi žádná sociálně konzervativní strana není...
Určitě platí, že z českého pohledu je to velmi nezvyklé. Otázka je, jestli tou výjimkou v regionu nejsme spíše my než Polsko, které má v tomto blízko k Maďarsku. Slovensko je něco mezi Českou republikou a Polskem s Maďarskem. V evropském srovnání bychom takovéto strany našli i další, ale není jich v současnosti příliš mnoho.
Jak velký zádrhel je pro vítěznou stranu, že nemá většinu v polském Senátu?
Srovnal bych to pro čtenáře se situací v České republice. Je to obdobné. Polský Senát má podobné místo v ústavním systému jako český. To znamená, že spojená opozice bude moci přes Senát zpomalovat zákonodárný proces, ale nebude ho moci měnit či zastavovat. Schvalování zákonů, vládních návrhů, se zpomalí, ale nebude znemožněno. Navíc většina opozice tam bude velmi těsná. Rozhodují nezávislí senátoři. Zdá se, že to bude 51 ku 49 pro opozici.
Fotogalerie: - Stojím za ČT
Opozice nicméně ve volbách výrazně prohrála. Proč?
Polské volby by se tentokrát daly popsat tak, že všichni vyhráli, ale zároveň je tu něco, co se jim nelíbí. Říkal jste, že opozice výrazně prohrála. To platí, když se podíváme na složení Sejmu. Pokud se podíváme, jak polští voliči odevzdávali své hlasy, tak polská opozice prohrála kvůli tomu, že se nesjednotila, a kandidovala ve třech blocích. Tyto tři bloky dostaly dohromady více hlasů než Právo a spravedlnost, které bude mít většinu v Sejmu. Vítězství Práva a spravedlnosti je do určité míry způsobeno volebním systémem, ale to všichni věděli dopředu. Opozice se mohla sjednotit.
Pro Občanskou platformu je výsledek mrzutý v tom, že oni byli hlavní silou opozice. Byli spojeni s demonstracemi proti soudní reformě a podobně. V závěru jim jakoby došla energie. Doplatili na to, že neměli silného lídra. Jejich předseda nakonec poslal místo sebe jako premiérskou kandidátku místopředsedkyni Sejmu. Neměli asi úplně výrazně propracovaný program, kterým by čelili Právu a spravedlnosti, a na druhé straně levicové koalici. Výsledkem je – přestože mobilizovali dost voličů, jak ukazuje volení účast – že to přesto nestačilo. Oni jsou z těch tří opozičních bloků jediní, kteří ve srovnání s rokem 2015 ztratili hlasy. Pro ně je to neúspěch.
Nicméně je Občanská platforma nejsilnější opoziční strana. Uvedl jste, že její lídr nebyl nic moc. Pomůže jim, až se z Bruselu vrátí Donald Tusk?
Pokud by někdo nemusel být smutný z výsledku Občanské platformy, tak je to dosluhující předseda Evropské rady, protože Grzegorz Schetyna, který byl předsedou Občanské platformy, je dlouhodobým Tuskovým rivalem ve straně. Teď by se Donald Tusk mohl vrátit do pozice, kdy bude stranu velmi silně ovlivňovat. V Polsku se spekulovalo, že si založí nějakou novou stranu. Zda se postaví do čela Občanské platformy, to ještě uvidíme.
Zajímavé jsou ale průzkumy v období krátce před volbami, kdy se ukazovalo, že ani Donald Tusk dnes není populárnější než politici Práva a spravedlnosti. Takže nějaké zlepšení by to sice mohlo přinést, ale musíme si uvědomit, že Tusk byl aktérem toho, co se v Polsku celé čtyři roky opakovalo. Kdy Právo a spravedlnost říkalo, že si Občanská platforma na Polsko stále stěžuje v Bruselu, využívají k tomu Donalda Tuska, a my jako jediní bráníme polské zájmy a bráníme se proti tomuto nošení informací do ciziny. To asi na Tuska mělo také nějaký vliv. Na druhou stranu stále platí, že Tusk je jedním z možných kandidátů prezidentských voleb, které budou v Polsku příští rok a budou zase bitvou těch dvou táborů. Dnešní vlády a opozice, a tam by Tusk také mohl sehrát nějakou roli.
Předpokládám, že současný prezident Duda může opět kandidovat?
Andrzej Duda ještě může kandidovat. V Polsku se po volbách řeší, že prezidentské volby můžou být zajímavé. Před volbami se řešilo, jestli Právo a spravedlnost získá padesát procent hlasů. Dostali, myslím, že 43,7, takže jim k padesátce ještě něco schází. To znamená, že prezidentské volby mohou být zajímavé.
Fotogalerie: - Čeští Jidášové
Je tam ale euroskeptická strana, která by se mohla připočíst, těžko její voliči budou volit výrazně proevropského kandidáta...
Z mého pohledu je samozřejmě Duda stále favoritem. Nejenom kvůli průzkumům, ale i kvůli tomu, jak dopadly parlamentní volby. Volební aliance Konfederace je hodně protestní uskupení, u kterého se dá čekat, že asi nikdo z jejích příznivců nepůjde ve druhém kole prezidentských voleb volit kandidáta opozice, ale asi ne všichni půjdou volit Andrzeje Dudu, protože to už je hodně politika proti všem, kterou dělá Janusz Korwin-Mikke a další představitelé této aliance.
Polská vláda je někdy v zahraničních médiích označována jako nedemokratická. Oprávněně?
Toto je produkt vnitropolského politického konfliktu. Vláda Práva a spravedlnosti je obviňována opozici, že se snaží omezovat právní stát nebo demokracii v Polsku. Můj názor na to je takový, že když se podíváme na soudní reformu, která je často dávána jako příklad – tak to není černobílý příběh. Obě strany sporu udělaly některé kroky, které jsou na pováženou. Na druhou stranu je to podle mě běžný politický souboj.
U těch soudů věci, které vláda Práva a spravedlnosti odstranila nebo omezila – například vliv soudcovské samosprávy – to jsou věci, které třeba v České republice vůbec nemáme a nikdy jsme neměli. Demokratický stát může fungovat i bez nich. Myslím si, že Polsko je demokratickou zemí. Je to součást politických soubojů, kdy se toto v rámci předvolební kampaně v Polsku říkalo.
Jak velké jsou politické paralely Polska s Maďarskem?
Zajímavé bylo, že Grzegorz Schetyna v prvním projevu, který měl po volbách, začal oslavovat, že u nás ve Varšavě nebude Budapešť. To znamená, že Právo a spravedlnost nezískalo ústavní většinu. Paralely spočívají v tom, že je tam velmi podobný stranický systém, kdy je také v Maďarsku na jedné straně národně konzervativní strana a středová a levicová opozice. Politika tam vypadá podobně. Rozdíl je v tom, že v Maďarsku je jiný volební systém, který je zčásti většinový, takže vítězné straně dává ústavní většinu. Což má na politiku určitě vliv.
Najdeme i rozdíly, třeba v zahraniční politice. Vláda Viktora Orbána má mnohem lepší vztahy s Ruskem, než má polská vláda Práva a spravedlnosti. Je to trochu překvapivé vzhledem k tomu, že tyto země mají podobnou historii, ale není to tak, že by to byli úplní „bratři v triku“, pan Kaczynski a pan Orbán.
Podobní v Polsku i v Maďarsku budou logicky asi i voliči?
Ano. Vyplývá to ze struktury společnosti. Větší role venkova. Větší rozdíl mezi městem a venkovem. To jsou věci, které tyto země odlišují od České republiky. A samozřejmě důležitá věc je, že mnoho Poláků i Maďarů jsou věřící katolíci. Církev hraje ve veřejném životě hodnotově mnohem důležitější roli, což se v politice obou zemí projevuje. To je další odlišnost vůči České republice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
