Jaký je váš názor na obvinění, že americké volby byly ovlivněny ruskými hackery?
Jistě jste zaznamenal, že v médiích od zvolení Trumpa již nejsou žádné zprávy o údajných ruských hackerských útocích na e-maily americké Demokratické strany. Člověk by v takové situaci očekával, že investigativní novináři budou pokračovat v reportování o této věci a budou dále pátrat. Ale fakt, že o této záležitosti se nyní nemluví, indikuje, že původní novinová story byla politicky inspirovaná a politicky motivovaná odcházející administrativou. Není zde ale řeč o tom, že by případné hackerské útoky ovlivnily volby v podstatné rovině a taková obvinění proti Rusku nepadla, že by Rusko ovlivnilo počítání hlasů. Myslím si, že všechny tyto věci jsou politickou hrou.
A zpráva amerických tajných služeb říká, že Trump je vydírán Ruskem, protože byl prý v Moskvě s prostitutkami a ruské tajné služby získaly kompromitující materiál o Trumpovi…
Informace a obvinění ohledně prostitutek nepochází původně od amerických tajných služeb, ale od bývalého britského špiona. Nevěřím tomu, že je někdo bere vážně. Zdá se, že je to produkt záludné kampaně a bujné představivosti. Takže si myslím, že je to všechno blbost.
A nemyslíte si, že to ničí důvěru v tajné služby Spojených států?
Ano, přesně tak. Prezident Trump vyjádřil veřejně velice silně svůj nesouhlas se zpravodajskou komunitou před tím, než se stal prezidentem. Jistě si vzpomenete, že řekl, že nepotřebuje denní informování od tajných služeb, protože nepotřebuje, aby mu každý den říkaly to samé. Můj pohled je, že je zde dlouhá historie politizace zpravodajských agentur, kterých je, myslím, celkem 17. Jednou z největších výzev prezidentství Trumpa bude, aby se lidé z těchto agentur zaměřili na národní bezpečnost, a ne na operace na změnu režimů v zahraničí či přímo v USA.
Oponenti Trumpa říkají, že je agentem Putina a že jedná v zájmu Ruska…
To je absurdní. Tito lidé si neuvědomují, jak jsou směšní a že zebe dělají blázny. Je neuvěřitelné, že by kdokoli mohl věřit takové totální hovadině. Máte co do činění s americkým establishmentem, který se domnívá, že z Ruska pochází všechno zlo, a který prosazuje určitý druh konfrontace s Ruskem. Tito lidé nemají intelektuální schopnost odlišit dobré vztahy od toho, že má být někdo něčím agentem. Takže to považuji jen za hloupý žert.
Jaké shody a rozdíly vidíte mezi politickým myšlením, ideami, politickým stylem a osobnostmi Trumpa a Putina?
Myslím, že to jsou ve skutečnosti velmi rozdílné osobnosti. A nejsem nijak zvlášť optimistický v tom, že budou dobře vycházet na osobní rovině. Mají společné, že dávají najevo, že se zajímají o obyčejného člověka a pracující. A oba také mají schopnost komunikovat s obyčejnými lidmi, což všichni politici neumí. Ale v jiném aspektu jsou velmi rozdílní. Trump je velmi excentrický až narcistický a velmi americký. V kontrastu k němu je Putin velmi rezervovaný, spíše tichý charakter.
Oblast, ve které jsou si velmi podobní politicky – kromě toho, co jsem již zmínil – je, že oba věří v realismus v mezinárodních vztazích. Věří v souhru zájmů mezi státy. Věří, že státy si mohou sednout okolo stolu, jednat a udělat dohodu. To je něco, co se stalo Trumpovou životní filozofií – umění dohody. Takže proto je možné, že bude schopen udělat s Putinem obchod, podobně jako Margaret Thatcherová v roce 1984 řekla, že Gorbačov je člověk, se kterým lze spolupracovat.
Psali jsme:
A nemají i něco společného, pokud jde o domácí politiku? Oba podporují patriotismus, národní suverenitu…
Ano, absolutně. Putin byl v raných letech svého prezidentství na diplomatické úrovni a v mezinárodních vztazích velmi zdrženlivý a prvních deset let v úřadě věnoval konsolidaci ruských domácích poměrů. Snažil se posílit hospodářství, společnost a podobně. V raných letech prezidentství Putina se NATO rozšířilo o Baltské státy a Rusko neprotestovalo a nezavedlo žádné protikroky. Takže podobnost můžeme vidět v tom, že Trump se bude snažit stáhnout ze zahraničích dobrodružství politiky USA a místo toho se soustředí na reindustrializaci centrálních států („heartlands“) USA.
Jaký je váš názor na Donalda Trumpa? Někteří lidé říkají, že nesplní své sliby z kampaně a že on není autentickým konzervativcem a křesťanem…
Víme, že nesplnil všechny sliby. Například neustanovil speciálního žalobce, který by se zabýval Hillary Clintonovou. To slíbil během kampaně, ale nakonec to neudělal. Takže některé nesplněné sliby vidíme. Nevím nic o Trumpově osobní zbožnosti či víře, ale nepovažuji ho za nějak obzvláště hluboce věřícího křesťana. Ale viceprezident Mike Pence je v tomto velmi odlišný – to je konzervativní křesťan. Ale Trump řekl, že je pro-life (proti potratům); v této věci již některé kroky učinil například v zastavení financování Planned Parenthood podporující potraty. Mike Pence byl přítomen na pochodu pro život ve Washingtonu. Čili očekávám, že on pravděpodobně dodrží své sliby v oblasti pro-life. Už jenom proto, že si chce zachovat katolické voliče, protože je to velká voličská skupina.
Existují predikce, že bílý muž se stane minoritou v USA v několika dekádách. Myslíte si, že Trump dokáže tento trend mexikace zastavit zastavením imigrace?
Nežiji v Americe, nejsem Američan, takže je pro mě obtížné to komentovat. Nejsem si vědom, že by otázka imigrace byla někdy formulována v demografických souvislostech. Imigrace je kritizována z jiného důvodu. Protože přináší kriminalitu, přináší tlak na sociální systém a podobně. Nemyslím si, že v USA je strach z demografické změny, jako je v nějakých zemích Evropy. Někteří lidé v USA o tom hovoří, ale nemyslím si, že tato věc je tématem v debatách politické třídy. Možná se mýlím, ale nejsem si toho vědom.
John Laughland je britský historik a politolog, který vystudoval filosofii na Oxfordské univerzitě, později přednášel na Sorbonně a Pařížském institutu politických věd. V současné době pracuje v Institutu pro demokracii a spolupráci v Paříži. Je autorem řady knih, mj. The Death of Politics, The Tainted Source (Znečištěný pramen, Praha 2001), Schelling versus Hegel či A History of Political Trials.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
