Jak hodnotíte rok 2017 z hlediska české politické scény? Jaké události byly podle vás klíčové?

Jde o rok, v němž se konečně zablýskalo na lepší časy. Za mimořádně důležitý považuji výsledek voleb do Poslanecké sněmovny, který ukázal, že občané se rozhodli hledat novou podobu politické scény. Za negativní jev považuji pokračující snahu vyvolávání válečné hysterie. Začalo to vytvořením Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra a pokračovalo celou řadou kampaní proti jinak smýšlejícím občanům. Ti jsou bez důkazů označováni za agenty nepřátelské moci. Šlo o útoky na svobodu slova a myšlení, ostrakizaci nezanedbatelné části politického spektra. V důsledku mainstreamové mediální aktivity je česká společnost rozdělena nejvíce za posledních skoro třicet let.

Co bude podle vás podstatné u nás v roce 2018? Na co je třeba se soustředit a které věci „ohlídat“?

Musíme se začít vymaňovat z koloniální závislosti. To předpokládá odmítnutí Junckerovy teze o omezené suverenitě východoevropských členských zemí EU. Nesmíme si nechat vnutit ani euro, ani migrační kvóty. Měli bychom usilovat o reformu Evropské unie – prvním krokem by mělo být zrušení Evropské komise a anulování Lisabonské smlouvy jako do očí bijících nedemokratických prvků.

Důležitá bude jistě prezidentská volba. Jak tipujete výsledek prvního a druhého kola?