Za 11 měsíců roku činí deficit státního rozpočtu 259,2 miliardy korun. Je tak vyšší, než byl plán 252 miliard, který po zářijových povodních nechal ministr financí Zbyněk Stanjura zvýšit na 282 miliard korun. I když vláda ten navýšený plánovaný schodek za celý rok nepřekročí, je důvod ji za to chválit?

Víte, my především nemáme žádný důvod vládě věřit, že schodek je opravdu takový, jaký udává. Vzpomeňte na „příhodu“ z loňského roku. Vláda oznámila schodek a Eurostat jej překontroloval a zjistil, že vláda odklonila stranou peníze pro SFDI, aby v rozpočtu tato sekyra nebyla vidět. Cožpak my víme, zda tentokrát opět nejsou někde schované nějaké peníze zvyšující schodek? Za normálních okolností a u normální vlády by nás to ani nenapadlo, ale u Fialovy vlády už byla důvěra tolikrát poškozena, že už je těžké – a naivní – důvěřovat dál.

Nicméně ptáte se, zda tento výsledek rozpočtu je dobrý. My bychom se neměli dívat jen na nominální čísla, ale na celkový trend. A pro mě je nejvíc alarmující údaj o tom, jak narostla obsluha státního dluhu. Obsluhu státního dluhu vnímejme jen jako platbu za to, abychom se „směli“ zadlužovat dál. Těžko si představit více neproduktivně vyhozené peníze. A průměrný nárůst ročních nákladů na obsluhu dluhu za Babišovy vlády (2018 až konec 2021) činil 1,6 %, zatímco průměrný nárůst ročních nákladů na obsluhu dluhu jen za tři čtvrtiny Fialovy vlády (2022 až 2024) vlády činil 31,6 %!

Tak já myslím, že toto číslo vypovídá za vše.

Po říjnovém zlepšení indexu nákupních manažerů (PMI) přišlo v listopadu snížení ze 47,2 na 46 bodů. Dá se s ohledem na vývoj PMI i dalších ukazatelů důvěry vyhlížet v dohledné době, že se tuzemský průmysl alespoň trochu odrazí ode dna?