Svět se děsí toho, co s ním provádí pandemie koronaviru. Zhruba před sto lety kosila lidstvo španělská chřipka, která zabila až sto milionů lidí, a to většinou mladých a zdravých. Mělo to nějakou souvislost se skončenou první světovou válkou a historickými změnami, k nimž tehdy docházelo?

Myslím, že počet mrtvých na španělskou chřipku nebyl tak vysoký, i když u ní se to vzhledem k probíhající válce nedá přesně spočítat. Řada nakažených byli vojáci. U nás v Československu se počet obětí odhaduje mezi 44 až 78 tisíci. S válkou to souviselo, protože ve Spojených státech epidemii rozšířili vojáci vracející se z fronty, i jinde ve světě hrály přesuny vojsk zásadní úlohu. První doložený případ byl ještě během války, v březnu 1918, u nás v Čechách v září 1918, nemoc se pak vracela v několika vlnách. U nás byla poslední vlna v roce 1920. Zajímavá jsou tehdejší opatření. Stejně jako dnes se stát snažil zamezit shromažďování osob, ale z důvodů technických a hospodářských možností se omezil na zavření škol a zábavních podniků. Omezování občanských práv tehdy nebylo potřeba, protože byla pozastavena už během války a omezení u nás trvala až asi do srpna 1919. První americké návrhy na opatření proti dnešní pandemii vycházely také z tehdejších zkušeností a nebraly v potaz odlišnosti dnešní společnosti, což bylo místy až tragikomické, protože se zaměřovaly třeba na divadla, muzea a galerie, jako by to stále byla místa, kam se lidé hrnou nejvíce.