Kdo by se Vám po diskutovaném odchodu Petra Dvořáka z ČT líbil v jejím čele?Anketa
Podnikatelé, zvláště v některých oborech, to mají nyní těžké. Jsou dostatečně kompenzováni?
Myslím, že dostatečně kompenzovat je asi ani nejde. Ale snad to některým pomůže aspoň přežít. Vyjma lékáren a snad většiny internetových obchodů je skutečně situace většiny podnikatelů velmi obtížná a mnozí z nich svůj podnik pravděpodobně neudrží nad vodou. A zdaleka nejde jen o gastronomii, pohostinství nebo umělecké profese. Jde i o kadeřnice, kosmetičky, maséry, malé s. r. o. Těch oborů, kterým to zasáhlo do života fatálně, je mnoho. Sice se zde neustále mluví o kompenzacích, ale jak může být taková kompenzace pro OSVČ v podobě 500,- Kč na den dostatečná? To dělá cca 15 000,- Kč měsíčně. A z těchto peněz vám stát obratem ruky vezme minimálně 5896,- Kč, které jako OSVČ musíte zaplatit na zálohách na sociální a zdravotní pojištění.
Vy přece musíte platit mimo nájem provozovny zálohy na energie, telefon, silniční daň a spoustu dalších věcí, které vám nikdo neodpustí. A také musíte z něčeho žít. Pokud máte dítě do 10 let, dostanete ošetřovné 400,- Kč na den. A co když ne? Takové dítě nepotřebuje jíst, nepotřebuje nové boty a školní pomůcky (v dnešní době online výuky PC, internet)? To všechno něco stojí. A to vůbec nemluvím o tom, že další náklady jdoucí do desetitisíců jsou nájem bytu, opět energie, pojištění, musíte se nějak přepravovat. Tohle si spousta lidí vůbec neuvědomuje. My jsme těm lidem ze dne na den vzali zdroj obživy a o žádné adekvátní kompenzaci nemůže být ani řeč. To je třeba si uvědomit.
Co by jim nejvíce pomohlo?
Čelíme mimořádné události. Je jasné, že nepůjde o záležitost týdnů, ale potrvá ještě řadu měsíců. Dá se pochopit, že se jedná o situaci, na kterou jsme v jejím začátku nemohli být předem připravení. Ale epidemie je s námi již deset měsíců, to je doba dost dlouhá na to, aby úřady, nechci teď hovořit jen o vládě, zavedly efektivní systém fungování společnosti v této situaci. Role státu není v tom, aby opečovával pouze vybranou skupinu lidí a těm zajišťoval nevadnoucí životní úroveň. Stát má v ekonomice zajišťovat a vynucovat pravidla férové soutěže.
To by mělo platit i v době epidemie, jen s tím rozdílem, že by měl stát být schopen určovat podmínky, které je třeba dodržet, aby zůstala ekonomika v chodu a současně nedocházelo k hazardu se zdravím lidí. Ale i v takové situaci musí být každému měřeno stejným metrem, tedy nikoliv donutit zavřít všechny malé podniky a nechat otevřené jen velké řetězce, jak se to stalo u nás. Jak k tomu ti lidé přijdou? Majitel provozovny, kde se za den vystřídá pár lidí, se zpoza zavřených dveří dívá na narvané markety, užívající si předvánoční shon. Proč?
Na kahánku mají zvláště některé obory – třeba restaurace. Myslíte, že jich je moc, takže se nic nestane, když nějaké ubydou, jak tvrdí nejmenovaný odborář?
Myslím, že restaurací bylo tak akorát. Jinak by se přece neuživily, ne? Výrok předsedy Asociace samostatných odborů jsem zaznamenala s pohoršením. Nerozumím tomu, co pana Dufka, kromě vlastní nadutosti, vede k takovým výkřikům. Ve zdravé společnosti se zdravou ekonomikou o počtu restaurací rozhoduje zájem zákazníků, nikoliv odborářští bossové. Před vypuknutím epidemie jsme měli přesně tolik restaurací, kolik se jich zde dokázalo uživit. Do situace zasáhla epidemie, došlo k omezení sdružování i cestování, následně i k jejich nucenému uzavírání. Desítky tisíc lidí z restauratérství přišly o příjmy, připomínám, že ne vlastní vinou. Omezení dříve nebo později skončí a je v zájmu naší ekonomiky, aby se co nejdříve obnovil provoz postižených oborů včetně restaurací.
Lidé, kteří v těchto oborech pracují, mají nejen své rodiny nebo hypotéky, mají také svoje dodavatele, kteří jsou na nich závislí, majitele nemovitostí, kterým platí nájem, obchodníky, u kterých nakupují a v neposlední řadě odvádějí státu daně a odvody. Troufám si tvrdit, že každý jeden z nich je pro naši společnost o dost užitečnější než věčný odborář pan Dufek. A mimochodem dost mu v tomto názoru šlape na paty miliardář a poslanec za ANO pan Juříček, který by tyto lidi také velmi rád nahnal k pásům montoven. A to z důvodu, že tam prý jsou přece potřeba pro jemu podobnými lidmi vytvářené hodnoty. A takový člověk schvaluje zákony a opatření na půdě Parlamentu. To považuji pro společnost za o dost nebezpečnější.
Psali jsme:
V příštím roce – zvláště pokud to bude s covidem jako letos, což se dá minimálně část roku předpokládat – se bude řada lidí potýkat s propadem příjmů, někteří budou muset změnit profesi. Co to se společností udělá?
Řada lidí se konce epidemie bohužel nedožije, jedni zemřou na covid, mnozí jiní zase na jiné choroby kvůli tomu, že epidemie částečně paralyzovala zdravotnictví. Ekonomické důsledky budou také velmi bolestivé. Vzroste nezaměstnanost a výrazně naroste i veřejný dluh. Nakonec se může stát, že pokud tu koronavirus bude ještě nějakou dobu, těmi všemi zákazy donutíme lidi měnit profese a zavírat živnosti.
Ale kam tito lidé půjdou? Kde nebude covid? Budou před ním v těch pány Juříčkou a Dufkem oslavovaných montovnách víc v bezpečí? Není to celé absurdní? Přesto věřím, že mimo všech těchto negativ by mohla přinést epidemie i některé pozitivní impulzy. Lidé si snad začnou více vážit svého zdraví a nebudou s ním zbytečně hazardovat.
Jak podle vás obstála v covidové krizi vláda?
Českou společnost zastihla epidemie hluboce rozdělenou, podobně, jako je tomu v Americe, k tomu s nestabilní menšinovou vládou. Vláda prosazovala rozporuplná opatření, docházelo často k jejich změnám, vznikal chaos. Brzy proto ztratila důvěru obyvatelstva, které přestalo věřit, že vláda ví, co dělá a její opatření mají smysl.
Vláda nemá v podstatě žádný plán, vizi, strategii. Jen hasí aktuální požáry a vypadá to tak, že nás neřídí vláda nebo nějací odborníci, ale průzkumy veřejného mínění, kterými se řídí. Situaci za vládu zachraňovala obětavost a kvalifikovanost zdravotníků, díky které jsme se prozatím dokázali vyhnout situaci, kterou známe ze zpravodajství ze severu Itálie, čínského Wu-Chanu, New Yorku, Španělska nebo Anglie.
A kdyby byla vláda jiná, bylo by to lepší? Neboli jak si vedla opozice?
Bohužel, funkční recept na řešení krize jsem nenašla ani u tradičních opozičních stran. Ačkoliv mají tyto subjekty v Parlamentu a v různých komisích nezanedbatelné zastoupení, tak jsem nezaznamenala ani náznak toho, že by si tyto politické formace dokázaly poradit se situací lépe než tápající rozhádaná vláda.
Změnila nějak doba covidová nastolené trendy v Evropské unii?
Už dlouho na všechny potíže odpovídá Brusel tupým sloganem „více Evropy“. Ani covid není výjimkou. Ne náhodou se Evropa stala jedním z nejvíce zasažených světových regionů. Centrum EU, Brusel, si připsal přední příčky v počtech nakažených a mrtvých v přepočtu k počtu obyvatel. Boj s epidemií v členských zemích byl na bedrech národních vlád, bruselská byrokracie se ukázala v krizové situaci jako zcela neefektivní a potažmo zbytečná.
Zatímco ekonomiky členských zemí hledají cesty, jak bojovat s hospodářským propadem, nárůstem nezaměstnanosti a zadlužením, evropští leadeři se rozhodli na bedra přetížených ekonomik naložit bláhový boj s CO2. Praktický zákaz spalovacích motorů, který zlomí vaz jádru evropské ekonomiky automobilovému průmyslu, nově naplánoval Brusel již na rok 2025. Takže kromě toho, že si pod záminkou viru odhlasovala další šílené zadlužení nejen sebe, ale i členských států, nic nevidím.
V souvislosti s restrikcemi na téměř celém světě, které mají zastavit covid-19, se mnozí obávají o elektronický průlom do práv a svobod jednotlivce: Digitální monitoring, využívání dat z mobilů a sociálních sítí, narušení soukromí. Máte podobné obavy?
Proces digitální kontroly jednotlivců byl zřejmý již před epidemií, nejdál v tom pokročila nikoli překvapivě Čína. Aplikace na sledování pohybu v souvislosti s epidemií covid tento trend jen urychlují. Moderní technologie navíc umožňují efektivní zpracování těchto dat. Podobně jako oheň, jsou i tyto technologie dobrým sluhou, ale zlým pánem. Neúprosně spolehlivě umožní vyselektovat ve společnosti osoby, které nebudou konformní s nastaveným módem. Otázka je, jak bude tento mód nastaven.
Na začátku může jít o zdánlivě bohulibé parametry, jako nepřekračování povolené rychlosti v autě, nepřecházení na červenou nebo řádné placení daní. Později (a ono se to částečně již děje), ale za nekonformní může být definován také například i nesouhlas s ilegální migrací nebo s politikou strany a vlády. Nebo s ideály politických, nátlakových neziskových organizací. Nakonec přestane záležet na tom, zda žijeme v totalitní Číně nebo ve střední Evropě. Takže ano, mám podobné obavy. A myslím, že nejsou neopodstatněné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
