Miroslav Kalousek a Andrej Babiš se do sebe ostře pustili kvůli tématu hájení malých a středních podnikatelů. Podle některých politologů oba pánové vědí, že jsou to oni, kdo hrají o tzv. dominanci na pravici. Je tomu tak?

Takřka každý si musel povšimnout, že Občanská demokratická strana, ona "těžká váha" nejen na pravici, se po dvou desetiletích existence - vznikla roku 1991 při sjezdu „klausovců“ v Olomouci - ocitá nad propastí. Její pozvolný sestup, ba pád, odkazuje (v jakési oslabené variantě) na osudy kdysi
"sesterského" HZDS. To začínalo ve stejném roce a na obdobném počtu procent, jaké míval ve své zlaté éře „pan profesor“, ale s úpadkem schopností uctívaného vůdce postupně mířilo do bezvýznamnosti. 

Pro přesnost (i zajímavost) však musím uvést, že rozdíl mezi těmito bývalými hegemony a hlavními likvidátory Československa spočívá v tom, že vůdcovský princip v Mečiarově partaji fungoval ještě daleko sebevražedněji než v ODS. Takže byl narušen před pár dny (!), kdy "otec slovenské státnosti" konečně rezignoval na vedení strany s necelým procentem voličské podpory.

Odliv příznivců ódéesky, která se z konfliktu se svým hlavním "inženýrem" nevzpamatovala, a je jím navíc stále systematicky poškozována, pak udělal místo na politickém trhu. Na uprázdněné místo v politické džungli ihned dravě vyrazil jeden z nejvýraznějších polistopadových "gründerů" Babiš.
Slibné perspektivy mu ukázaly jinak tragikomické "veverky".

A on se už stačil i na svých vlastních neúspěších poučit, že za stávajících poměrů nelze být "Centrálním mozkem lidstva", co vše řídí, postavy na kandidátky získává v novinových inzerátech (!) a situaci rozhoduje "holkami z kalendáře". Pole působnosti je relativně velké a zápasí o podobné voličstvo jako TOP 09, jež se jinak v očích řady vysloveně pravicových voličů znemožnila skrze angažmá v předchozí vládní koalici.