Co asi můžeme očekávat od dalšího vývoje války na Ukrajině? Rusové začali prohrávat a v médiích se množí spekulace o tom, zda nevyzpytatelný Putin, zahnaný do kouta, nepoužije jaderné zbraně. Domníváte se, že je to možné, anebo že díky rozsáhlé mobilizaci v Rusku nabere Kreml znovu sílu i na pokračování války s konvenčními zbraněmi a konflikt se tak potáhne delší dobu?
Nedomnívám se, že v současné době je pro Kreml nutné, a to ve vojenské i politické rovině, aby Rusko použilo taktické jaderné zbraně. Ano, máte pravdu v tom, že Ukrajinci získali několik úspěchů v Charkovské oblasti i jinde, což je jistě svým způsobem významné a svědčí to i o jejich dobrém bojovém duchu, na druhou stranu je ale nutné říci, že se nejedná o nějaké zcela zásadní strategické úspěchy, a tedy Putin proto nemusí sáhnout k použití jaderného arzenálu.
Co se týká vámi zmíněné ruské mobilizace, tak než se do boje dostanou posily, které už budou schopné se bojových činností zúčastnit, tak to bude ještě více týdnů trvat. Potom se staneme svědky buď zvýšené aktivity ruských vojsk, anebo se Rusové v souvislosti s klimatickými podmínkami spíše připraví na ofenzivu po Novém roce. To je teď opravdu těžké odhadnout. V každém případě je evidentní, že ani jedna strana v konfliktu nemá nyní zájem zasednout k jednacímu stolu.
Vzpomínám si, že při karibské krizi, když jsem chodil do první třídy, jsme se ve škole už učili přesouvat na zvuk sirén do sklepa a také jsme se pomalu seznamovali s plynovými maskami. Neměla by naše silová ministerstva (obrany a vnitra) začít alespoň s nějakou základní osvětou ohledně civilní obrany? Nechci malovat čerty na zeď, ale někteří špičkoví politici tvrdí, a to nejenom u nás, že ještě nikdy jsme nebyli tak blízko jaderné válce...
Já jsem už řadu let zastáncem toho, aby se děti, a nejen ty, učily základním pravidlům, jak se chovat při různých typech krizí, které nás mohou postihnout. Měla by se najít vhodná forma, uživatelsky přijatelná, jak na to mládež připravovat. Aby to náhodou nedopadlo jako za našich časů, kdy nám na hodinách civilní obrany říkali, ať se při jaderném výbuchu hodíme na břicho patami k epicentru, což byla celkem legrační rada. Fundovaná výuka by byla v dnešním nepředvídatelném světě, kdy nám hrozí různé klimatické katastrofy, blackouty a dnes i konflikt nedaleko od nás, který navíc stále eskaluje, určitě namístě.
Já nemám nic proti Daně Drábové, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nicméně si myslím, že osvětu ohledně použití jaderných zbraní v rusko-ukrajinské válce by měl dělat spíše člověk, který rozumí taktickým jaderným zbraním a vojenství. Paní Drábová nás uklidnila, což není od věci, ale vyjádřit by se měl k této záležitosti přece jen jiný odborník. Asi už na to nikoho jiného nemáme.
V současné době opravdu postrádám výuku ohledně chování při různých bezpečnostních krizích a katastrofách, což by se jistě mohlo vyučovat v mnoha vzdělávacích institucích. Ta výuka by samozřejmě musela být kvalitně zpracovaná. Ono totiž stále platí to staré pořekadlo, že štěstí přeje především tomu připravenému.
Co si myslíte, že je hlavním faktorem skutečnosti, že Ukrajinci, byť početně i technickým vybavením mnohem slabší, se ruskému agresorovi tak dobře brání? Je to faktem, že Rusové na rozdíl od Ukrajinců vedou nespravedlivou válku nebo kvůli vydatné pomoci Kyjevu ze strany Západu, či jsou za tím jiné důvody?
Těch faktorů je tam mnohem více. Nepochybně ruská vojska utrpěla značné ztráty na životech svých vojáků. Dále svoji roli sehrála i opotřebovanost ruské techniky a neschopnost ji nahradit, potom také špatné zásobování okupačních vojsk municí i jiným proviantem a samozřejmě ne všem Rusům se chce umřít za Putina a jeho rodinu. Naverbovaní vojáci si zpočátku mysleli, že je nutnost bojovat na Ukrajině, ale jak se seznámili s realitou, mnozí změnili názor, který jim vnucoval Kreml.
Určitě významným faktorem je pomoc Západu, zejména USA, Británie, Polska, ale i naší republiky. Byť stále říkám, že ta pomoc není dostatečná, pokud chceme, aby Ukrajina v tom konfliktu zvítězila. Samozřejmě pocit, že Ukrajinci brání svou zemi proti agresivnímu Rusovi, jim dodává potřebnou odvahu při bojových akcích. Dále jsou jistě velkou pomocí kvalitní zpravodajské informace, které Kyjevu dodávají Spojené státy, protože čím více toho víte o nepříteli, který stojí proti vám, tím větší máte šanci uspět při bojových operacích. Bez této podpory by byla bohužel Ukrajina už dávno na kolenou.
Když Rusům docházela v bojích živá síla, spustili mobilizaci. Údajně jim také chybí i moderní zbrojní potenciál. Podobně je prý na tom ale už i Západ se Spojenými státy, které mají nyní shánět zbraně pro Ukrajinu i v Africe. Takže úspěšný bude v konfliktu ten, kdo získá objemově větší a dokonalejší zbrojní arzenál?
Použití odpovídající moderní zbrojní techniky je jedním z rozhodujících faktorů v tomto konfliktu. Pro Ukrajince je jistě nejvýhodnější, když budou mít k dispozici techniku ruské či sovětské provenience, protože řada jejich vojáků se s ní učila v minulosti zacházet. I když takový polský tank T-72 je poněkud rozdílný od těch ukrajinských či českých stejného typu, tak odlišnost jeho obsluhy není zcela zásadní.
Psali jsme:
Nedostatek bojové techniky je více patrný na ukrajinské straně, která od Západu sice dostává dodávky zbraní, ale ne až v takovém rozsahu, jaký by skutečně potřebovala. Určitě to není tak, že teď, když dostal Kyjev od Německa zásilku dvou protivzdušných systémů, tak pokryje všechny útoky ruských raket a dronů. Systém protivzdušné obrany musí pokrývat celou zemi v různých úrovních a měl by být mnohovrstevný, aby byl patřičně účinný. To není práce ze dne na den. Komplexní vybudování protivzdušné a protiraketové obrany je projekt na více let a musí být dobře propojený a sofistikovaný.
Ukrajina bude mít jistě v další fázi války problém s nedostatkem techniky, munice a také živé síly. Nejen Rusové mají velké ztráty na životech. Těžko to lze odhadnout, když ani jedna strana své ztráty reálně nepublikuje. Pokud se píše, že Rusové mají 65 tisíc mrtvých, tak to by pak museli mít asi 200 tisíc raněných, což je obrovské číslo. Potom těch publikovaných sedm tisíc zabitých vojáků na ukrajinské straně se pak zdá jako číslo dost podhodnocené.
Někteří bezpečnostní analytici, a dokonce i hlavy významných západních zemí jako například francouzský prezident Macron mluví o tom, že by obě strany konfliktu měly zasednout k mírovým jednáním. Myslíte si, že je to možné po tom, co Kreml začal masivně bombardovat civilní cíle na Ukrajině a předtím oficiálně anektoval některá ukrajinská území, jež ani fyzicky neobsadil? Navíc se šíří spekulace o tom, že příměří by nyní Moskvě velmi vyhovovalo, aby přeskupila a doplnila svůj válečný potenciál a potom by na Ukrajince stejně udeřila, a to ještě drtivějším způsobem. Zastáváte také tento názor?
Tak já jsem zastáncem jednání. Myslím si totiž, že je lepší nespravedlivý mír než spravedlivá válka. Pokud si myslíme, že Ukrajina nemůže válku vyhrát anebo když jí nejsme schopni dodat tolik zbraní a i jiného materiálu, kolik opravdu potřebuje, tak nemá cenu tento konflikt prodlužovat.
K mírovým jednáním zasedají válčící strany až tehdy, kdy jsou přesvědčené, že ozbrojený konflikt pro ně dál už nic zásadního nevyřeší. Rusko ani Ukrajina zatím ještě nejsou v této fázi uvažování. Samozřejmě kdyby k jednáním došlo, tak se Rusku nesmějí v žádném případě ponechat ukrajinská území, která dobylo. Těžko se dá totiž hovořit o nějakém míru, když si Rusové budou myslet, že ta anektovaná území na jižní a východní Ukrajině jim budou i nadále patřit. A pokud se těch mírových jednání nezúčastní silní partneři, jako jsou Spojené státy, Čína, Indie a Evropská unie, a nebude zřejmé, že se nejedná jen o nějakou „ušmudlanou“ dohodu o míru, ale o smlouvu, která zklidní bezpečnostní situaci v Evropě a která neodmění agresora územními zisky a na druhou stranu nezajistí vysokou míru autonomie pro rusky mluvící občany Ukrajiny, tak se ničeho nedobereme.
Může podle vás významně změnit vývoj války na Ukrajině blížící se zima, která má být podle předpovědí meteorologů velmi mrazivá? Rusové, jak známo, už delší dobu masivně útočí na ukrajinská energetická zařízení a i vlády okolních zemí se už připravují na další migrační vlnu z Ukrajiny.
Myslím si, že to bude rozhodně důležité období, které negativně zasáhne především ukrajinské obyvatelstvo, jež bude trpět vyřazením energetických systémů. Postižení lidé opět emigrují do Evropy, kde budou hledat bezpečné přístřeší, aby tu zimu nějak přečkali. Ono nemusí být zrovna minus dvacet, stačí, když bude minus pět, a už to bude pro ně dost kruté.
Samotný válečný konflikt se zřejmě utlumí a obě strany se zakopou ve svých pozicích, aby se připravily na jarní ofenzivu či protiofenzivu, tak aby mohla jedna ze stran zvítězit, když v současné době k tomu nemají potřebnou sílu. V těch zimních měsících to spíše vypadá na patovou situaci. Nicméně se domnívám, a to není žádná podpora Ruska, že Moskva má při dalším pokračování bojů větší vojenský potenciál než Ukrajina.
Při velmi častých vyhrůžkách Kremlu ohledně použití jaderného arzenálu se prezident Macron veřejně vyjádřil v tom smyslu, že by Francie svoje atomové zbraně použila jen v případě, pokud by byla sama takovýmto způsobem napadena. Bylo to moudré vyjádření podle vás v době, kdy Moskva a její přívrženci ohrožují atomovkami, i když zatím díkybohu jen slovně, i některé země ze Severoatlantické aliance? V této souvislosti někteří pamětníci přirovnali Macrona k Daladierovi, který v roce 1938 také ustoupil Hitlerovi a podepsal pro nás osudnou mnichovskou dohodu.
Nevím, jak byl prezident Macron médii interpretován či dezinterpretován, on se jen vyjadřoval k francouzské jaderné doktríně o použití těchto zbraní. Pravda je, že si to mohl za současné situace nechat pouze pro sebe, protože to může nahrávat plánům Ruska. Na druhé straně i Putin dobře ví, že při použití jaderných taktických zbraní na nějaké větší uskupení ukrajinských vojsk by Paříž určitě nereagovala svými nukleárními raketami. A to prohlášení ani nemá, co se týká vztahů mezi Ruskem a Francií, nějakou větší váhu.
Rozpoutávat tedy nějaké diskuse o tom, že Macron je škůdce, a přirovnávat ho k Daladierovi, je tedy zbytečné. Ano, na sociálních sítích máme plno bojovníků, kteří by válčili do poslední kapky krve, ovšem ne té svojí, ale cizích vojáků. Je třeba si uvědomit, že jak Macron, tak německý premiér Scholz se snaží Putina dotlačit k mírovým jednáním, a to je jistě pozitivní. Vždyť kolik těch tisíců vojáků už zahynulo, a to jsou přece také lidi, a jaké utrpení válka přinesla ukrajinskému obyvatelstvu. A vůbec, do jakých problémů ten konflikt uvrhl Evropu a značnou část dalšího světa. Proto ty mírové snahy nějak kritizovat je naprosto nevhodné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Štěpán
