Už i pravicový profesor: Česko, spolehni se na sebe. I v zemědělství. Stop penězům do ciziny, hlavně tyto firmy. Jinak...

7. 4. 2020 9:35

ROZHOVOR „Pandemie nám ukazuje rizikovost využívání hlavní výhody globalizace v podobě levné pracovní síly, kdekoli na světě,“ říká profesor Mansoor Maitah, podle kterého v řešení koronavirové pandemie EU selhala a zpočátku příliš nepomáhala ani těžce zkoušené Itálii. Zkušený pedagog soudí, že v krajním případě by současná krize mohla představovat poslední hřebíček do rakve EU. V každém případě pak prý dojde k návratu části výroby z Asie do Evropy, samozřejmě za vyšších nákladů a tím pádem i cen. Opět se otevírá otázka odlivu zisků do zahraničí, neboť nadnárodní společnosti nerady platí daně a stále větší část výdělku rozpouští místo do investic a mezd v dividendách. Změny podle Maitaha potřebuje celá česká ekonomika, aby se od výroby meziproduktů posunula k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. „Dnešní krize ukázala, že je třeba opustit víru, že vše potřebné lze vždy snadno dovézt,“ říká profesor a volá po tom, aby stát nově kodifikoval strategická odvětví. Velkou důležitost přikládá potravinové bezpečnosti a upozorňuje na příklady některých evropských států, které si již vlastní zemědělnou produkci začínají hlídat.

Už i pravicový profesor: Česko, spolehni se na sebe. I v zemědělství. Stop penězům do ciziny, hlavně tyto firmy. Jinak...
Foto: Archiv M.Maitaha
Popisek: prof. Ing. Mansoor Maitah, Ph.D. et Ph.D.
reklama

Pane profesore, globalizovaná ekonomika, zdá se, narazila s koronavirovou pandemií na nový problém. Doposud fungující světový dodavatelský řetězec ohrožují uzavírky státních hranic i karanténní omezení v jednotlivých zemích. Ve státech, které dnes nyní nutně potřebují některé výrobky, například plicní ventilátory či zdravotnické ochranné pomůcky, se lamentuje nad tím, proč se dříve tato i jiná výroba „outsourcovala“ do ciziny. Jaký je váš pohled, byla to chyba? Odhalila nám pandemie doposud netušené problémy dnešního uspořádání?

Chyba to nebyla, nýbrž volba. Vždy bylo všem známo, že globalizace má pozitivní, ale také negativní rysy. Jeden z těch negativních rysů je právě odklon od národní soběstačnosti a od ekonomické a politické suverenity. Ukazuje se, že strategická odvětví nejsou jen energetická nebo vojensko-průmyslová, ale že jde také o odvětví, jako je zemědělství, potravinářství a produkce medicínského a lékařského materiálu. Pandemie nám ukazuje rizikovost využívání hlavní výhody globalizace v podobě levné pracovní síly, kdekoli na světě. Tento úsudek povede k návratu nemalé části výroby z Asie do Evropy. Důsledkem toho budou vyšší náklady a potažmo dražší ceny. Alternativou k tomuto scénáři je důraz na regionální ekonomiku v rámci mezinárodních vztahů a rozvoj robotů a umělé inteligence, což bude vyžadovat nemalé investice.

Anketa

Je pro vás generál Petr Pavel důvěryhodnou osobou?

2%
98%
hlasovalo: 16470 lidí

Už nyní dochází k hledání viníků ekonomického propadu a polemizuje se nad tím, kdo a co škodí české ekonomice. Opět se tak oživilo téma dividend a zisků zahraničních společností, které jsou z Česka odlévány do ciziny. Otevře se podle vás v nadcházejících měsících otázka většího zdaňování nadnárodních korporací?

Tato záležitost se dostala do popředí zejména v Evropě, kde některé nadnárodní podniky s aktivitami po celé Evropě platí daně téměř výhradně v zemích, kde se nachází jejich evropské ústředí. Často jsou to menší země s nízkými daněmi, jako je Irsko a Nizozemsko. V mnoha případech byly tyto země obviněny z daňového zvýhodnění nadnárodních podniků. Průzkumy dokládají, že nadnárodní společnosti přesouvají 40 % svých výdělků do daňových rájů. Je evidentní, že zatímco běžní občané a malé společnosti platí daně v reálné výši, mnoho nadnárodních společností se daním vyhýbá. Proto pokládám za naléhavé provést změny v mezinárodních daňových pravidlech, které by zemím zajistily větší pravomoci při zdaňování nadnárodních společností, zejména technologických gigantů, jaké jsou Google, Apple či Facebook.

Otázka odlivu zisků je pro Českou republiku zásadní. V posledních letech zahraniční firmy dávají stále menší část jejich výdělku do investic a na mzdy. Dividendy jsou mnohem vyšší než reinvestice. Souvisí to především se špatnou pozicí naší ekonomiky v rámci mezinárodních výrobních řetězců. Vyrábíme meziprodukty, nejsme ani iniciátoři výroby, ani prodejci konečného produktu. Nerealizujeme největší část přidané hodnoty vyrobeného produktu. Proto musíme provést systematické přeměny celé ekonomiky. Musíme se posunout od ekonomiky výroby meziproduktů k výrobě s vyšší přidanou hodnotou, jinak se z toho nevymaníme.

Fotogalerie: - Hudba z Hradu

Mimořádné sólové vystoupení Hudby Hradní stráže na...
Mimořádné sólové vystoupení Hudby Hradní stráže na...
Mimořádné sólové vystoupení Hudby Hradní stráže na...
Mimořádné sólové vystoupení Hudby Hradní stráže na...
Mimořádné sólové vystoupení Hudby Hradní stráže na...
Mimořádné sólové vystoupení Hudby Hradní stráže na...

Měli bychom v Česku přemýšlet nad novou kodifikací strategických odvětví průmyslu, ve kterých by část produkce zajišťoval, nebo alespoň dotoval stát? Nebo to příliš zavání negativními vzpomínkami na minulost?

Ano, potřebujeme přemýšlet nad novou kodifikací strategických odvětví, která by měla jednoznačnou podporu státu. Tím neříkám, že by výroba byla řízena či provedena státem. Je nutno odpovědně stanovit rozsah strategické výroby a jejích zásob. Dnešní krize ukázala, že je třeba opustit víru, že vše potřebné lze vždy snadno dovézt. V současné době takové odvětví je například výroba léčiv a oblast zdravotnického materiálu. Potřebujeme významně posílit financování zdravotnického systému a podpořit rozvoj medicínského a domácího farmaceutického průmyslu. Bude potřeba, aby si stát zajistil větší kontrolu nad dodavatelskými řetězci. Další strategické oblasti jsou oblast výroby elektřiny, přenosových sítí, bezpečnostních složek, které nesmí být v žádném případě ochromeny a jejich činnost vždy musí být zajištěna.

Anketa

Obstál prezident Zeman v koronavirové krizi?

87%
13%
hlasovalo: 16418 lidí

Jaká odvětví vnímáte jako strategická vy?

V tomto ohledu považuji potravinovou bezpečnost za velmi zásadní. Naše země má dostatek zemědělské půdy na to, aby zajistila většinu potravin ze svých vlastních zdrojů a svými vlastními silami. Ochrana půdy, péče o krajinu, produkce a výroba potravin musí být jednou z našich hlavních priorit. Musíme se zaměřit na modernizaci českého zemědělství, lesnictví a vodohospodářství. Ukazuje se, že suverenita a soběstačnost naší země jsou a budou vždy naší prioritou. Musíme významně podpořit naše domácí zemědělce a potravináře.

Můžeme současnou situaci do jisté míry vnímat i jako příležitost? A pokud ano, co z ní vytěžit?

Ano rozhodně. „Všechno zlé je pro něco dobré.“ Tak například, pandemie koronaviru zastihla finanční trhy nadhodnocené a v současné době velmi prudce klesají ceny jejich indexů, proto je ideální příležitostí pro investory si nakoupit levné finanční deriváty, což je mimořádná příležitost pro investování. Současnou situaci též vnímám zejména jako příležitost pro zlepšení kvalitu produktů a navázání nových kontaktů. V důsledku této pandemie pozorujeme nové trendy, jako je například práce z domova, vzdělávání online formou, nové služby související s rozvozem zboží domácnostem a mnoho dalších. Tato krize by nám měla otevřít oči a pomoci k nastavení nového pohledu na fungování některých zastaralých procesů s důrazem na automatizaci a využití IT technologií. Měli bychom tuto krizi využít ke strukturalizaci, transformaci a uzdravení naší ekonomiky. Nestačí ovšem jen říct, že krize je příležitost. Je potřeba představit konkrétní vizi a nástroje.

Fotogalerie: - Živo u Berounky

Venku je krásně a tak lidé v době koronavirové čas...
Venku je krásně a tak lidé v době koronavirové čas...
Venku je krásně a tak lidé v době koronavirové čas...
Venku je krásně a tak lidé v době koronavirové čas...
Venku je krásně a tak lidé v době koronavirové čas...
Venku je krásně a tak lidé v době koronavirové čas...

O ochraně strategických evropských společností před zahraničním převzetím hovoří i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Bude se ve světle globální pandemie více do popředí dostávat rétorika protekcionismu a socialismu? Jaké to může mít dopady na světovou ekonomiku?

Ano, ve světle globální pandemie se bude do popředí dostávat rétorika protekcionismu. Je pravděpodobné, že jednotlivé země by se mohly stát více protekcionistickými, jinými slovy začaly by více podporovat domácí průmysl a zemědělství zavedením různých dovozních cel, poplatků, daní i přímých zákazů dovozů některých komodit. Snaha mnoha zemí ochránit zásoby pro vlastní občany již teď vede k protekcionismu a narušení dodavatelských řetězců. Mnoho zemí již přistoupilo k zákazu vývozu potravin určitého typu. Tak například zákaz vývozu pšeničné mouky přijal Kazachstán, který je jedním z jejích největších producentů na světě. Uzavírání nových smluv na vývoz rýže dočasně pozastavil i Vietnam, který je třetí největší producent této komodity. O možném omezení vývozu uvažuje i Ukrajina, která je velmi významným vývozcem obilí a rostlinných olejů. Srbsko též zakázalo vývoz slunečnicového oleje. Zavádění celních tarifů a zákazy vývozu určitých potravin by spolu s nedostatkem sezónních pracovníků v zemědělství kvůli omezením volného pohybu, mohly způsobit krizi na světovém trhu s potravinami, což by vedlo k nárůstu chudoby a hladu ve světě.

Koronavirová krize povede k posilování jak státního řízení ekonomiky, tak centrální banky. Povede to k restrikcím a oslabování volného trhu. Posílí se postavení některých zemí v mezinárodních vztazích jako například Číny. Oslabí se globalizace ve prospěch blokového a regionálního uspořádání světa. Tato krize bude mít dalekosáhlé důsledky na českou ekonomiku. V důsledku této pandemie poroste nezaměstnanost, poroste cenová úroveň a inflace znehodnotí i úspory obyvatelstva, poroste zadluženost země, dojede k prohloubení deficitu rozpočtu a znehodnocení české koruny.

Pokud se podíváme na roli evropských institucí, jak byste zhodnotil dosavadní reakci EU na koronavirovou pandemii? Funguje Unie jako jeden tým?

Při krizi koronaviru si národní státy pomáhají samy. Jednoznačně dávají najevo národní zájmy. Evropská unie skutečně selhala a ze začátku ani neprojevila solidaritu vůči Itálii. Evropská unie je nečinný kolos a její reakce vykazují známky naprosté neprofesionality. Osobně se domnívám, že tato krize by mohla v krajním případě představovat jakýsi poslední hřebíček do rakve Evropské unie.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Marek Korejs
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ivan Bartoš prozradil, jaké sprosťárny a výhrůžky mu lidé píší. Green Deal není strašák, ale šance, která se už nebude opakovat

4:45 Ivan Bartoš prozradil, jaké sprosťárny a výhrůžky mu lidé píší. Green Deal není strašák, ale šance, která se už nebude opakovat

ROZHOVOR „Máme příležitost jak transformovat a inovovat ekonomiku, udělat z té naší montovny spíš mo…