V Řecku nejde o nějaké dluhy, je to opravdová třídní válka. Ekonom promlouvá o alternativách kapitalismu, které by současné dění mohlo objevit

11.07.2015 9:56

CIVILIZACE A MY Ekonom Vít Klíma na svém blogu slibuje čtenářům, že jim bude nabízet alternativy ke kapitalismu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří člen občanské iniciativy ProAlt, která vznikla z odporu k vládě Petra Nečase, a také bývalý kolega mnohých polistopadových politiků z Prognostického ústavu, především o samosprávě a přímé demokracii, což by měl být nový politický model řízení společnosti. Dění kolem Řecka podle něj vůbec není o splácení dluhů, ale o třídní válce mezi pravicí a levicí.

V Řecku nejde o nějaké dluhy, je to opravdová třídní válka. Ekonom promlouvá o alternativách kapitalismu, které by současné dění mohlo objevit
Foto: thinkstock.com
Popisek: Uliční nepokoje, ilustrační foto

Na svém blogu píšete, že budete čtenářům nabízet alternativy ke kapitalismu. Ukázalo se během sedmi let od vypuknutí velké krize, kterou odstartoval krach amerických bank, o kapitalismu jako ekonomickém systému něco nového?

Ukázalo se jedině to, že kapitalismus přešel ze stadia průmyslového a výrobního do finančního, které je mnohem ničivější. Dříve byly krize opravdu z nadvýroby výrobků a služeb, kdežto tahle krize byla z nadvýroby peněz. O to víc byla zničující a nebezpečnější. Čím dál větší množství peněz se vkládá do nejrůznějších bublin, ať už jsou to bubliny v akciích, nemovitostech nebo v dluhopisech, a pak začínají kolabovat celé státy. Krize jsou pak celosvětové, už to není omezené světadílem, a proto přicházejí i celosvětové protesty typu Occupy Wall Street. Pozitivní na tom je, že se začínají hledat alternativy co s tím nejen na jednom kontinentu, ale na všech.

Ale o jakých alternativách se dá uvažovat? Vždyť to, co mělo kapitalismus údajně nahradit, skončilo před čtvrtstoletím rozpadem socialistického bloku a reálně se nic jiného nerýsuje.

Východiskem mohou být samospráva a přímá demokracie. Samospráva na úrovni zemí, regionů až po obce s přímou demokracií. Samospráva a přímá demokracie je nový politický model řízení společnosti. Přímá demokracie má více vrstev. Jednak je politická a jednak je ekonomická. Ekonomická demokracie je hodně důležitá, a přitom se o ní vůbec nemluví. Dám její příklad na tunelu Blanka v Praze. V samosprávě by byl tenhle projekt předložen Pražanům a ti by se vyjadřovali, zda s tím souhlasí nebo ne, protože to je projekt, který může Prahu ekonomicky položit. Lidé by také měli v přímé demokracii nebo v samosprávě i právo ekonomického veta včetně kontroly rozpočtu.

Jak byste se vypořádal s námitkou, že přímá demokracie s sebou nese vyšší náklady?

Vždyť dnes máme všichni mobil nebo internet. Když každý dostaneme identifikační číslo, tak se můžeme přihlásit a říci ano, ne, souhlasím, nesouhlasím. Jde o to, jestli tu musí být zastupitelská demokracie, která vychází z toho, že lidé jsou blbí, tak musejí zvolit nějakou elitu, která bude rozhodovat za ně. Ale pakliže si řekneme, že lidé nejsou tak blbí, můžeme přejít na přímou demokracii. Samozřejmě by bylo optimální, kdyby byli lidé aktivní a super vzdělaní, čehož ale nikdy nedosáhneme, dokonalé to nebude nikdy.

Není představa o přímé demokracii přece jen příliš utopická?

To se teprve ukáže, ale nějaká alternativa ke kapitalismu být musí. Vždyť kapitalismus je výhodný prakticky jen pro jedno procento nejbohatších, což je dlouhodobě neudržitelné. Systém, který je výhodný pro jedno procento populace, je dlouhodobě neudržitelný, protože se těch 99 procent začne bouřit. Lidé si musejí sami začít rozhodovat o svém osudu, ne aby to za ně dělal někdo jiný. Buď se to vyvine jako v Řecku v demonstrace, nebo to může skončit i revolucí. Kdyby to mělo jít zespoda, tak je tady zajímavý jev, že chudoba je lepší sdílená. To znamená, že se může najít skupina chytrých lidí ve městě, na vesnici, která si řekne, že proti tomu bude bojovat, zavede se vlastní měna, lokální, ta třeba funguje na Šluknovsku, a uděláme si lokální ekonomiku.

Copak by se ti mocní, kterým se svět přes zastupitelskou demokracii svět lépe ovládá, jen tak vzdali své moci?

Nic není definitivní. Máte tu faktor generační, kdy se ta moc změní. Uvedu konkrétní příklad. Andrej Babiš jako první generace dá dohromady majetek. Kdo může říci, že třetí generace Babišů ho zase nerozfrcá?

Ale také jsme byli několik desetiletí přesvědčováni o tom, že kapitalismus končí a nahradí ho socialismus jako vyšší vývojové stadium společnosti. Ale kde mu je dnes konec, zatímco kapitalismus funguje vesele dál?

To byl jiný socialismus. Teď to neberte ohavně, ale Marx neměl Slovany příliš v lásce a měl je za blbce. Tak když se Slované jako nejméně vzdělaný národ jali budovat socialismus, to přece nemohlo jinak dopadnout. Nejméně vzdělaní lidé byli v Rusku, to muselo dopadnout, jak to dopadlo. Kdyby se s tím začalo v Německu, mohlo to být jiné. Ale chytil se toho nejméně vzdělaný národ, který to řešil diktaturou, diktaturou proletariátu. To je prostě typický východní model řízení společnosti – oligarchové a diktatura. A je jedno, jestli se oligarcha jmenuje Kolomojskij nebo Stalin. Tvrdá diktatura je prostě systém východního řízení společnosti. Problém socialismu byl, že se toho chytil právě nejméně vzdělaný a nejchudší národ, což nemyslím nijak pejorativně. Marx odhadoval, že by měl vzniknout v těch nejvyspělejších státech, ne v nejchudším a nejrozbitějším.

Světu, a to nejen tomu kapitalistickému, dlouho dominoval bohatý Západ. Jak může tuto skutečnost pozměnit hospodářské uskupení BRICS, jehož čtyři členové, Čína, Brazílie, Indie a Rusko, patří mezi osm největších ekonomik světa a Čína s Indií navíc tvoří více než třetinu světové populace? Má se Západ jeho rostoucí ekonomické síly obávat?

Tady se vytvořily dvě základní formy kapitalismu. Jedna je nadnárodní, kterou představuje ta euroatlantická, kde se vychází z toho, že co je výhodné pro jedince, je výhodné pro celou společnost. Naopak BRICS je postaven na národním kapitalismu, na národních zájmech, což znamená, že tam existuje podřízení jednotlivce celku, tedy úplně opačný přístup. Teď jsou tyhle dvě formy kapitalismu – ta nadnárodní a národní – ve tvrdém střetu. Kdo vyhraje, se mě neptejte.

Zvyšuje se v takovémto světě soupeřících aliancí nebezpečí válečného konfliktu?

To si nemyslím, protože pořád funguje odstrašování jednoho druhým a obě strany si uvědomují, že by válku nikdo nepřežil. Proto světová válka v současné době není reálná, jsou sice lokální konflikty, ale ty byly vždy.

Hrozba války byla v poslední době u nás spojována výhradně s Ruskem. Byly události na Ukrajině začátkem ruské agresivity vůči Evropě, anebo, a to také slýcháme, šlo o promyšlený krok Západu k oslabení Ruska?

Podle mého to Západ nezvládl. Po druhé světové válce tu byla čára na Labi mezi Východem a Západem. No a Západ se teď snažil tu červenou čáru posunout na Ukrajinu. To je všechno, o nic víc než o posunutí této čáry tady nešlo.

Ale je známo, že Rusko modernizuje své zbraňové systémy a posiluje svou přítomnost blízko hranic. Obavy z něj mají Pobaltí, Polsko, severské státy, které kvůli němu dokonce uzavřely vojenský pakt, o Ukrajině nemluvě. Jsou tedy bezdůvodné?

Putin není blázen. Dá se obvinit ze všeho možného, jen ne z toho, že není pragmatik. Proč by válčil, co by tím získal? U pobaltských států to bude tak, že se je bude Rusko snažit koupit, protože potřebuje přístup k moři. Petr I. Veliký by se v hrobě obracel. Porazil Švédy, aby Rusko mělo přístup k moři, ten musí mít. To je geopolitická jasnost, ale nemyslím si, že to dokáže válkou. To je zbytečné, lepší je si to koupit. Všechno má své náklady a výnosy. Musejí se vzít v úvahu jak náklady, tak to, co se tím získá. Nevidím výnosy, které by kompenzovaly náklady na válku. Když si vezmeme americkou válku v Iráku, tak to chtěli pokrýt z dobytí ropných vrtů, což jim umoří náklady války. Ale čím by Putin ty náklady války umořil? Je to o tom, co to přinese. Co by Rusku přineslo, kdyby obsadilo Polsko? Musel by živit čtyřicet milionů. To Krym má klíčové základny, to je geopolitika, ty potřeboval udržet.

Co tedy Rusku přináší konflikt na východní Ukrajině?

Válka na Ukrajině souvisí s tím, že Rusové přehodili výdaje na Západ. Dřív Ukrajinu platili Rusové, byla navázaná na průmysl, zemědělství, to všechno bylo z devadesáti procent navázáno na Rusko. A dnes je musí živit někdo jiný, živte pětačtyřicet milionů lidí, to není ani pro Evropskou unii žádná legrace, na to nejsou peníze. Ale bez války to nešlo. Copak mohli Rusové nechat své krajany na holičkách?

Ruské nebezpečí ale v současné době přebíjí hrozba tzv. Islámského státu, který nastoluje státní zřízení založené na brutálních interpretacích islámu. Jak velkou hrozbou je pro samotný Západ a jeho spojence?

Porovnal bych ho s al-Káidou. Zatímco Islámský stát obsazuje území, tak al-Káida bylo odbojové hnutí, trestající ruka, hlásající, že musí zahnat Židy a Američany do moře a podobně, kdežto Islámský stát je opravdu státem. Budují vlastní stát po vzoru chalífátu. Takže to už není trestající ruka, ale státotvorná organizace, byť se chová jako dobytek. Budují klasický chalífát. Jsou expanzivní, chtějí se skutečně rozprostřít. Takže to je jiná forma hrozby než al-Káida, která byla skutečně založena jen na tom: „My vás potrestáme, za to, za to, za to.“

Evropská unie jako by se v poslední době ocitla na křižovatce a váhá, kudy se vydat. Může osud Řecka výrazně ovlivnit její další směřování?

Nemyslím si, že by ji nějak výrazně ovlivnil. Americký miliardář Warren Buffett to napsal hezky: „Toto je cizí válka a moje třída tuto válku vyhraje.“ Je to prostě třídní válka mezi levicí a pravicí. V tom je celý ten problém, to není vůbec o splácení dluhů. Kdyby volby v Řecku vyhrála pravice, myslíte, že by byl nějaký problém se splácením dluhů? Vůbec žádný. V Evropské unii jsou ale odstředivé tendence v Británii a v řadě jiných zemí, to může spustit vlnu odchodů.

Je budoucnost Evropské unie spíš v ještě větším sjednocování, nebo naopak rozvolňování či zachování nynějšího statu quo?

Jsou dvě možnosti. Evropská unie je dnes konfederací osmadvaceti států, což je jako loď, která má osmadvacet kapitánů, takže je naprosto nefunkční. Nabízí se tak otázka, jestli půjde cestou federace nebo ne. Pokud nepůjde cestou federace, tak se rozpadne. To je osud každé konfederace v historii, která se vždy zákonitě rozpadá. Když přejde na vyšší úroveň, na úroveň federace, vznikne společná měna pro všechny, ale i společný rozpočet. Takže když bude Řecko potřebovat, pošlou se mu z Evropské unie peníze, stejně jako kdysi po sjednocení dotovalo Západní Německo to Východní. Byl by společný rozpočet a z toho by to šlo krásně zvládnout. To ale zase nechtějí Němci, protože by nejvíc platili.

Evropská unie ale neřeší jen problém Řecka, neumí si poradit ani s migrační vlnou, která se na ni v posledních měsících valí. Jak by si měla za tohoto stavu počínat Česká republika při přijímání lidí z kulturně odlišných částí světa?

Mohli bychom přijímat imigranty, a to i islámské, za předpokladu, že jsou schopní se do naší společnosti integrovat. Ty, kteří nejsou, ať jsou političtí nebo ekonomičtí, bychom měli okamžitě odesílat zpět. Klíčem musí být schopnost integrace. Mělo by to být na podobném principu jako ve Švýcarsku, kde dotyčný žadatel musí prokázat, že umí řeč, že zná historii a podobně. Dát jim třeba roční pobyt a za ten rok musejí ukázat, že jsou schopni se integrovat. A muslimové nejdřív musejí podepsat závazek, že se vzdávají islámu, a pak mohou souhlas s ročním pobytem dostat také. Během toho roku se mohou naučit česky, poznat něco z historie a pak udělat zkoušku, aby prokázali, že jsou schopní a ochotní se integrovat. Pokud ne, museli by pryč tam, odkud přišli. Není jiné řešení. Nejsi ochoten se integrovat, tak musíš pryč. Takový je život. To je jako, když máte zvířecího miláčka, máte jednu, dvě kočky, jednoho, dva psy. Když si jich dáte do bytu dvacet, tak je konec. Nemůžete mít v bytě dvacet psů, s tím nic nenaděláte.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kauza hidžáb: Omyl soudu? Petr Pelikán má pochyby. Podivné detaily o somálské studentce. To nesedí

17:02 Kauza hidžáb: Omyl soudu? Petr Pelikán má pochyby. Podivné detaily o somálské studentce. To nesedí

ROZHOVOR Arabista a vysokoškolský pedagog Petr Pelikán se v rozhovoru vrací k nedávnému rozhodnutí N…