Francouzský prezident Emmanuel Macron si při pondělní schůzce v Moskvě počínal velmi umírněně. Sice odmítl, že by Západ měl akceptovat, že některé země nesmí vstoupit do NATO, ale uznal, že by bylo správné některé z bezpečnostních záruk, které Rusko požaduje, mu poskytnout. Jak tuto konsenzuálnost chápat?
Na tiskové konferenci Macron vyjádřil připravenost pracovat společně s Ruskou federací na zajištění nového pořádku stability a bezpečnosti v Evropě. Ostatně o nutnosti dialogu s Ruskem hovoří celkem často. Zřejmě si dobře uvědomuje, že alternativou dialogu a diplomatických řešení je válka. A zřejmě si rovněž uvědomuje, a není v Evropě sám, že by Evropa neměla slepě plnit úlohu „bílého koně“ Spojených států.
Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?Anketa
Rád bych připomněl vystoupení George Friedmana v Chicago Council for International Relations už v roce 2015, kde vyjádřil přesvědčení, že skutečným cílem mocenských zájmů Spojených států není Ukrajina, ale pokud možno nevratné poškození vztahů Německa s Ruskem.
Doslova řekl, cituji: „Idea evropské výjimečnosti bude první obětí. Vznikne konflikt. Už tu byl konflikt v Jugoslávii. A teď tu máme další na Ukrajině. Pokud jde o vztah USA k Evropě: My nemáme žádný vztah s Evropou. Máme vztahy s Rumunskem, máme vztahy s Francií a ano, i s Německem. Avšak neexistuje nějaká jednotná Evropa, se kterou bychom mohli mít nějaký vztah.“
To ruský prezident Vladimir Putin se před Macronem vyjádřil v tom smyslu, že pokud Ukrajina vstoupí do NATO, půjde de facto o vyhlášení války. Třeba i jaderné. Co tímto vyjádřením sledoval?
Já jsem tomu rozuměl trochu jinak. A sice tak, že řekl, že Krym je považován Ruskem za jeho součást. Nadhodil otázku, co by se stalo, kdyby Ukrajina byla skutečně členem Severoatlantické aliance a pokusila by se získat tento poloostrov vojenskou cestou zpět. Nutně by došlo ke konfrontaci s NATO. V této souvislosti připomněl, že Rusko je jadernou velmocí. A v návaznosti na to se prezidenta Macrona zeptal, jestli by si přál, aby Francie bojovala s Ruskem.
Fotogalerie: - Polské ceny
Po americko-německém setkání konstatoval prezident Joe Biden, že pokud Rusko překročí hranice Ukrajiny, tak plynovod Nord Stream 2 skončil, Spojené státy to prý zařídí. Kancléř Olaf Scholz na rozdíl od něj mluvil velmi obecně. Jak se dá tento moment vnímat?
Německo zkrátka Nord Stream 2 potřebuje. Myslím, že němečtí průmyslníci mají dostatečné páky na to, aby tento plynovod dříve či později začal fungovat. Samozřejmě že se Spojené státy tak, jak už v celkem dlouhé minulosti, snaží z důvodů svého vlastního zisku tento projekt torpédovat a nahradit dodávky ruského plynu dodávkami svého vlastního, sice dražšího, ale „demokratického“. A ten zisk není jen finanční, ale podle mě jde o to, aby USA posílily i svůj vliv v Evropě. Zkrátka nahradit jednu závislost druhou, bez ohledu na to, co si o tom budou myslet a co zaplatí evropští občané.
Myslím, že i němečtí politici si situaci uvědomují podobně jako francouzský prezident Macron.
Psali jsme:
Francie a Německo jsou tedy vůči Rusku smířlivější, což dokládá i to, že spolkový kancléř Scholz je striktně proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu. Mohou v rámci Západu tyto dvě země „přetlačit“ USA, Polsko a Pobaltí? Jak se tato politická hra může teď vyvíjet?
V současné době jsem, bohužel, pesimistou. Připadá mi, že Spojené státy stále více tlačí Evropu do konfrontace s Ruskem. Přitom je faktem, a sami Američané to přiznávají, že hlavním protivníkem USA je a v budoucnu bude ještě více Čína.
Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)Anketa
Spojeným státům by se vyřešením „problému Rusko“ uvolnily ruce. V minimální variantě v případě konfliktu s Čínou by zřejmě potřebovaly „vázat“ Rusko ostatními silami NATO tak, aby nebylo schopno Čínu v konfliktu podpořit.
Životním zájmem Spojených států je rovněž nepřipustit vojenský konflikt s ohrožením vlastního území. K tomu potřebují evropské státy NATO v případné roli zástupné síly USA. Přitom je kardinální chybou Západu a zejména USA to, že se z Ruské federace a z Číny stávají čím dál bližší spojenci. Ze své zkušenosti z Ruska vím, že by Rusové a Putin daleko více upřednostnili dobré vztahy v Evropě.
Na druhou stranu se domnívám, že pokud nedojde k útoku vládních ukrajinských sil na separatistické republiky nebo na Krym, nedojde ani k ruské reakci. Putin není hlupák a nic by ani on, ani Rusko nezískali útokem a obsazením devastovaného státu.
Jen se obávám, že to za oceánem nebude vnímáno pozitivně.
Fotogalerie: - Proti olympiádě v Pekingu
Jak dalece mohou změnit mezinárodní situaci vojenské a ekonomické dohody, které Rusko uzavřelo s Čínou? USA se již nechaly slyšet, že pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí, ponese pak Čína svůj díl odpovědnosti. Jak si tu čínskou odpovědnost lze optikou Západu představit?
Britský Daily Telegraph po návštěvě Vladimira Putina napsal, že společné prohlášení obou státníků „symbolizuje přechod k principiálně nové struktuře mezinárodních vztahů“. Také uvádí, že těsné partnerství Ruské federace a Číny nedovoluje Spojeným státům se s konečnou platností soustředit na Tichooceánský region jako priority jejich zahraniční politiky. Zdůvodňuje to i poukazem na mohutný jaderný potenciál a bojové zkušenosti Ruska ve spojení s bohatstvím a lidským potenciálem Číny. To ostatně potvrzuje má předchozí slova o obrovské chybě Západu ve vztahu k Rusku.
Pokud byste byl(a) sportovcem, měl(a) byste morální problém jet na olympiádu v Číně?Anketa
A pokud jde o možné sankce za případné dodávky sankcionované produkce USA a Západu Rusku, domnívám se, že by se s nimi Čína vyrovnala.
Při dění kolem Ukrajiny jsme zaznamenali i českou stopu. Ministr zahraničí Jan Lipavský se vydal do Kyjeva vyjádřit zemi podporu a navštívil i kontrolní stanoviště u linie oddělující separatisty ovládané oblasti. Během dvoudenní návštěvy ho čeká jednání se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytro Kulebou. Jak byste jeho počínání i misi na Donbasu včetně „bojové“ fotografie v přilbě okomentoval?
Dovolím si podotknout, že „česká stopa“ vyjádřená pouze podporou jedné straně slovně i granáty bez návrhu k řešení konfliktu například vyjádřením podpory „Minským dohodám“ je dost málo. Ale vzhledem k tomu, že vedení Ukrajiny zřejmě tyto dohody neakceptuje, je pan ministr takového odvážného vyjádření zřejmě dalek.
Jeho fotografie nehodnotím, je to teď asi móda u více politiků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
