Vláda rozhodla o nákupu stíhaček F-35 pro českou armádu. Je to podle vás správné rozhodnutí?
Jestli šlo o správné rozhodnutí, to se ukáže až v budoucnu. Žijeme v době, kdy se velmi rychle mění bezpečnostní hrozby, na které musíme reagovat zajištěním potřebných vojenských schopností. Z pohledu stávající situace se tento nákup jeví jako rozumný. Ale ozbrojené konflikty vždy přinášejí překotný vývoj v oblasti nových vojenských technologií, takže v horizontu kratším než dvacet let může být tento typ letounu nahrazen bezpilotním prostředkem. A protože bude ve světě vojenských konfliktů a válek přibývat, tak se vývoj nových zbraní bude urychlovat, a tato doba může být ještě kratší. Nezaznamenal jsem nijakou rozsáhlou celospolečenskou diskusi o tomto historicky nejdražším nákupu. A tak nezbývá než věřit, že velení armády i Ministerstva obrany ví, co činí.
RNDr. Jiří Hynek
- REAL
- mimo zastupitelskou funkci
Mluví se o tom, že stíhačky F-35 budou i s provozem stát až 400 miliard Kč. Můžeme si tak vysokou investici jako malá země uprostřed Evropy dovolit?
Za ekonomickou situaci v naší zemi, ale i za schopnost ji bránit a zajistit bezpečí pro její obyvatele, je zodpovědná vláda. Osobně považuji obranu a bezpečnost za to nejdůležitější, o co se má stát starat. Základem obranné odolnosti každé země je její prosperita a ochota jejích obyvatel se na obraně podílet. Platí, že společnost je natolik bohatá, jak jsou bohatí její občané. Ale naše ekonomika není v dobré kondici a lidé kvůli vysoké inflaci, znehodnocení úspor a nárůstu cen energií a zboží každodenní spotřeby spíše chudnou, než bohatnou. Dovolím si ocitovat z vystoupení ministra národní obrany Františka Machníka z roku 1934: „Avšak armáda sama naprosto nestačí na obranu státu. Dnes válčí celé národy i státy, všichni jejich obyvatelé a všechny jejich prostředky. Armáda je spíše jen organizátorem všech těchto složek a první hlídkou nebo předním vojem pro první náraz, pro první útok nepřítele. Tento útok, slavná Sněmovno, vydrží a odrazí armáda tím bezpečněji, čím solidárněji celý národ a stát, všechno jeho obyvatelstvo bude bojovat po jejím boku.“ Tato slova stále platí a pro obranu vlasti je ze všeho nejdůležitější, aby občané svým lídrům věřili a byli ochotni se pro obranu své země obětovat. Jestli tomu tak u nás je, na to ať si čtenáři odpovědí sami.
Pokud bude Česká republika investovat tak velké peníze pouze do modernizace vzdušných sil, zbydou – laicky řečeno – peníze na další potřebnou modernizaci české armády?
Anketa
Líbil se vám projev prezidenta Pavla pronesený 28. října?
4%
93%
hlasovalo: 14002 lidí
Budou na nákupu stíhaček F-35 nějak participovat české firmy? Nebo jde o zakázku, do které USA nenechají nikoho vstupovat?
Letadla F-35 obsahují řadu technologií, které podléhají v USA nejvyššímu stupni utajení. Letadla se již vyrábějí a dodavatelské řetězce byly nastaveny. Vždy je snazší zapojit domácí průmysl u výrobků, u nichž se lze podílet na vývoji, a tím pádem i na následné výrobě. V tomto smyslu jsou velká očekávání ve spolupráci v rámci Evropského obranného fondu. Ale samozřejmě to není případ F-35. Nedá se očekávat, že by byla šance smysluplně se výrobně podílet přímo na těchto letounech. Zdůrazňuji slovo smysluplně, protože se nám často stává, že v rámci průmyslové spolupráce nám zahraniční partneři nabízejí práci z kategorie nevyučeného zaučíme. Tady je nutno jim vzkázat, že o takovou práci nemáme zájem. Požadujeme práci s vysokou přidanou hodnotou včetně podílu na vývoji. Máme chytré a vysoce kvalifikované zaměstnance, a ti se musejí na zakázkách podílet. Přestože naděje na zapojení se na F-35 je minimální, tak jejich výrobce Lockheed Martin má řadu dalších projektů vhodných pro zapojení českého průmyslu. Jestliže tomu tak bude v dostatečném množství, pak alespoň něco z té hromady peněz ze státního rozpočtu, která se za letadla pošle do zahraničí, se státu vrátí.
Pokud jde o výcvik armádních pilotů pro F-35, hodně se mluví tom, že by pro tento účel měly sloužit letouny české výroby L-39. Vidíte to jako reálnou možnost?
Anketa
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?
97%
1%
hlasovalo: 29533 lidí
Kromě stále trvající války na Ukrajině se rozhořel další válečný konflikt na Blízkém východě. Do jaké míry podle vás existuje nebezpečí, že se boj proti teroristům v Gaze rozroste na větší, a tedy pro celý svět nebezpečnější válku?
O nebezpečí nových ozbrojených konfliktů, které mohou přerůst v globální válku, se v odborných kruzích hovoří již velmi dlouho. Snahy některých velmocí překreslit mapu světa, zvyšování počtu obyvatel na zemi spolu s nedostatkem zdrojů, nárůst nesnášenlivosti, to vše je ideálním podhoubím pro zhoršování bezpečnostní situace. Západ tomu také přidal. Jen si vzpomeňme na okupaci Iráku, aniž by tomu předcházela rezoluce Rady bezpečnosti OSN, či Arabské jaro následované přílivem migrantů do Evropy. Nedávno jsem zaregistroval rozhovor s bývalým německým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem, který stávající bezpečnostní situaci ve světě přirovnal k létům před rokem 1914 a varoval před novou světovou válkou. Ono je opravdu těch ohnisek možného konfliktu více, než je zdrávo. Stačí připomenout Blízký východ, Balkán, Afriku, Kavkaz, Jihočínské moře či hrozbu občanských válek v evropských zemích. Když se mě lidé ptají, co mají dělat a jak se chovat, odpovídám: „Užívejte si radostně života, stejně nic jiného dělat nemůžete“. A s velkou nadsázkou dodávám: „Ale je dobré přikoupit náboje“.
Izraelská armáda i tamní zpravodajské služby měly vždy velkou prestiž. Přišly o ni díky událostem posledních týdnů?
Nechci izraelské zpravodajské služby nikterak omlouvat, ale taková věc se může stát. Klíčové je poučit se, aby se něco podobného v budoucnu nestalo. A hlavně se pro příště nenechat ukolébat zdánlivým klidem.
Izrael je také významným hráčem v obranném průmyslu. Bude mít vypuknutí války nějaké dopady i v této oblasti?
Krátkodobě pravděpodobně ano, ale z dlouhodobého pohledu nikoliv. Naopak se domnívám, že jak v Izraeli, tak i v jiných technicky vyspělých zemích, dojde k urychlenému vývoji nových technologií nejen v oblasti obrany, ale i bezpečnosti či zpravodajských potřeb.
V souvislosti s děním v Izraeli jste prohlásil, že bychom si měli vážit naší zbraňové legislativy a neměli bychom si ji nechat zničit lidmi, kteří bez ozbrojené ochranky nevyrazí ani na nákup. Na co jste tím narážel?
Narážel jsem na ty, kteří kážou vodu a pijí víno. Na neustálé snahy bruselských úředníků či vládnoucích elit v některých západních evropských zemích zasahovat do národních zbraňových zákonů. Pod různými pláštíky typu ochrany přírody úplným zákazem olova či zneužíváním teroristických incidentů omezují práva občanů držet zbraně. Kdyby západní politici nebyli pokrytci, tak bez obalu řeknou: „Do našich zemí se přistěhovali lidé, kterým nemůžeme umožnit mít zbraně, protože bůhvíco by se dělo pak“. Místo toho se snaží takzvaně harmonizovat zbraňová pravidla i v zemích, kterých se tento problém netýká. Za svou situaci si mohou sami chybnou migrační politikou a nevím, proč bychom za to měli platit my. Bohužel většina našich občanů svou účast ve volbách do Evropského parlamentu vnímá jako ztrátu času. Ale my tam musíme mít kvalitní lidi, kteří budou ochotni a schopni bránit naše národní zájmy. Soudruhům z Bruselu, až zase budou vymýšlet nějaký trik, jak nám vzít možnost se bránit, bych rád vzkázal „Molón labe!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
