Nová vláda bude muset jako jednu z hlavních věcí řešit příští rozpočet. Na stole leží návrh Aleny Schillerové, který počítá se schodkem takřka 400 miliard korun. Kde v něm podle vás bude nutné provádět změny?

V těžkých časech se lidé vždy obávají škrtů. Je relevantní tvrdit, že nová vláda může v tuto chvíli skutečně slíbit hlavně „krev, pot a slzy“, tedy že přijdou nepopulární opatření a s nimi i propad preferencí toho, kdo je zavede?

Programy stran, které formují pětikoalici, slibovaly ledacos, ale určitě v nich „krev, pot a slzy“ nenajdeme. Zástupcům koaličních stran bude teprve postupně docházet, že se ocitly v období restrukturalizačního tlaku daného Green Deal, rostoucích cen daných zejména růstem cen komodit (nejsou to jen energie), do toho jsou tu závažné problémy s výrobními řetězci, což zase tlačí na změnu struktury ekonomiky, a značná fiskální nerovnováha k tomu. Opakuji znovu, že nevidím, že by si zástupci pětikoalice byli vůbec vědomi těchto problémů, natož pak jejich propojenosti, která předurčuje stanovení priorit. Například, že pokud ekonomika spadne do recese, pak aplikovat škrty je kontraproduktivní a sociálně neúnosné.

V posledních týdnech se hovoří o „energetické chudobě“, kdy hrozí, že někteří lidé si kvůli bleskově rostoucím cenám energií nebudou moci dovolit ani zatopit v zimě. Jaký úkol v tomto ohledu stojí před novou vládou?

Jedná se jednak o okamžitou reakci, např. v podobě nějaké sociální podpory, a jednak pak o dlouhodobou. A to je realizace energetické koncepce, což je jak domácí úkol, tak otázka našich priorit a jejich prosazení v rámci Green Deal. Vzhledem k rostoucím cenám energií, které způsobují značné problémy domácnostem i průmyslu, odhaduji, že by nemuselo být tak těžké získat spojence. Jenže pokud si řešení energetického mixu představuje tak, že vsadíte na jadernou kartu a pak s velkou pompou vyřadíte z tendru jedinou firmu, která po celém světě reaktory reálně staví (a dokončuje), pak je to těžké.

Která sociální skupina je podle vás případnou nastupující krizí nejohroženější?

Jako vždycky, senioři, samoživitelé, lidé s prekérní prací (DPP), lidé se mzdou kolem minimální mzdy. Ale i ti s vysokými hypotékami. Podle kroků vlády a jejich načasování se mohou ty skupiny rozšiřovat.

Inflace podle nových údajů zrychlila na 4,9 %, ze srpnových 4,1 %. Podle ČSÚ za tím stojí zejména náklady na bydlení a dopravu. Co by měla nová vláda udělat, aby zpomalila růst inflace?

Inflace je prioritou ČNB, která, jak víme, začala zvyšovat úrokové sazby. Očekávám, že nová vláda a ČNB budou intenzivně komunikovat. Opravdu ke všem těm problémům nepotřebujeme ještě nesoulad mezi vládou a centrální bankou.

Z dlouhodobého hlediska má vláda šanci ukázat, jak to myslí s podporou dostupného bydlení a s rozvojem dopravní infrastruktury. S cenami ropy toho samozřejmě moc neudělá, stejně jako s nimi nic neudělá ČNB.

Jak do možností nové vlády promluví unijní Green Deal? Ztíží ekonomickou rekonvalescenci Česka, nebo jí pomůže?

Považuji za obzvláště závažné, že u Green Dealu nemáme k dispozici jasné studie dopadů. Chybí nám vyčíslení dopadů na domácnosti, na jednotlivé sektory a na regiony. Bez základních dat se pohybujeme ve tmě. Podotýkám, že tato data nelze zjistit z běžných statistik, ale potřebujeme rozsáhlá šetření (včera bylo pozdě), která například ukážou, jak se bude měnit spotřebitelský koš domácností atd.

Prozatímní výsledky na mě působí zejména absolutní nepromyšleností kroků a téměř překvapením zástupců Evropské komise nad tím, že rostou ceny komodit, nejen paliv, ale i kovů, zkrátka všeho, co potřebujete pro „zelenou tranzici“. Každá restrukturalizace, a zejména takto silná, musí být promyšlená, řízená a rozložená v čase. Zasáhnout a pak tvrdit, že „to necháme na trhu“, to je příkladem naprosté neodpovědnosti, která povede k opaku – k odporu a bojkotu těchto zelených úvah.

Jednou z důležitých součástí moderního životního stylu je osobní mobilita, zejména za pomoci aut. Mohou nové klimatické cíle EU tuto mobilitu výrazně zdražit a tím pádem omezit, nebo jde pouze o strašení?

Na rovinu říkám, že mám velké obavy z toho, že osobní doprava se stane nedostupným luxusem. Vracím se k tomu, že chybí základy dopadových studií, což je při změně tohoto formátu téměř neuvěřitelné.

Andrej Babiš nedávno prohlásil, že hrozí „žluté vesty“ po celé Evropě. Můžeme se něčeho takového v souvislosti s nadcházejícím obdobím dočkat i u nás?

Protesty budou záležet na tom, jak moc vláda podlehne triumfalismu a zda bude schopná udržet funkční sociální dialog. Jenže už taky víme, že když protestují ti „správní“, je to boj za demokracii. Když se protestuje za udržení sociálních standardů, proti destrukci sociálního státu, tak se nejspíš dočkáme interpretace, že „lůza nechápe nutné reformy“.

Psali jsme:

Problémy nečekám, pokud nedojde na nápady Pirátů, oznámil Jurečka

Bude nutné utáhnout opasky? Ano, ale dotačním baronům! Ekonom Kohout o tom, co nás čeká

Analytik: Fiala vyhrál konkurz na fackovacího panáka. Toto ho čeká

„Schillerová porazila ODSáka!“ Údiv po včerejší TV. Prý bude hůř než za Kalouska

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

123 - 4175230287/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.