Jak hodnotíte kroky Sobotkovy vlády, především snahu o zavedení elektronické evidence služeb, kterou prosazuje především šéf hnutí ANO, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš?
Jsem odjakživa volič pravice, vždycky jsem volil ODS nebo Svobodné, takže je jasné, že nejsem žádným velkým fanouškem této vlády vzhledem k jejímu politickému složení. Myslím, že konkrétně elektronická evidence tržeb je věc, která dorazí spoustu dalších malých živnostníků. Je to jako tisíckrát nic, ale přispěje to větším firmám, zničí to ty malé a nic dobrého to nepřinese. Na druhou stranu to dlouho před volbami vypadalo, že tady budou vládnout socialisté s komunisty, taková vláda by asi šla ještě víc doleva. Nedokáži posoudit, jak se dnes ve vládě ty věci vyvažují. Žádnou z vládních stran jsem nevolil a ani se k tomu nechystám. Jejich kroky, kdybych se držel školství, jsou velmi záporné. A pokud jde o další resorty, přenechám kritiku někomu jinému.
Co považujete za nejhorší krok ve školství? Uvažuje se například o desetileté školní docházce, odkládají se povinné maturity z matematiky, protože studenti, kteří si tento předmět vyberou dnes sami, propadají.
To jste řekla všechno za mne. Hlavní problém podle mne je, že ve školách se má hlavně učit, školy se mají kontrolovat, jak učí, ředitelé mají být podle toho hodnoceni, případně vyměněni, když škola má mizerné výsledky. Je prostě třeba to hodně zjednodušit. Naprosto prioritní jsou základní školy, pak střední a až nakonec ta nástavba - vysoké školy, a ne naopak, jak do nás cpou různí vědci a akademici. A další věc je, že školství má být přiměřeně drahé, nemá se chodit do školy od čtyř let do třiceti, protože pak už člověk pomalu umře, a musí taky chvíli pracovat. To je jedna věc za druhou, takhle bychom mohli pokračovat. A když si vezmeme minulého ministra školství i současnou ministryni, tak dělají přesný opak. Maturitu z matematiky chtějí odložit, udělat povinný nultý ročník ve školce, roztáhnout tu školu, to je tisíc jedna nesmyslů, kariérních řádů a takových věcí, tedy pravý opak toho než nechat školy a učitele pracovat, být trochu důsledný, stanovit si jednoduché cíle, co mají děti umět, a kontrolovat to. Teď je povinná státní maturita, jednou za rok vylezou nějaké strašné výsledky, že čtvrtina lidí, a to se na to ještě hlásí dobrovolně, neudělá jednoduchý test z matematiky. Pak se zavře voda, ale ty školy, jejichž žáci neuspěli, dál existují. My máme školy, kde padesát procent studentů neodmaturuje. A nic se neděje, další rok to jede dál. Představte si nemocnici, kde by padesát procent pacientů zemřelo na zánět slepého střeva nebo jinou běžnou operaci, tak tam všechny televize budou stanovat, aby zachytily primáře, jak se oběsí nebo odstoupí, i hejtman by to řešil. Ale když je problém na školách, nic se neděje, pohoda.
Školy si stěžují, že nemají dostatek peněz. Není to důvod problémů, o nichž mluvíte?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová