Václav Klaus mladší: Půlka lidí umře a primář se oběsí, kdyby tu nemocnice fungovaly jako školy. Pomalu se zase zavírá do kriminálu za názor

19.09.2015 5:10

ROZHOVOR Devadesátá léta považuje Václav Klaus mladší za extrémně úspěšnou dobu této republiky. „Jedna věc je nějaká politika a nějaké nálepkování. Ale když se podíváme realisticky, jak vypadala města v roce 1988 a v roce 1996, jakými auty lidi jezdili předtím a jakými jezdí teď, a když to srovnáte, tak 90. léta byla extrémní úspěch,“ prohlásil bývalý ředitel gymnázia, dnes poradce předsedy ODS, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Věří, že někdy tady bude politik jako Thatcherová nebo Reagan, protože někdo tu zem podle něj bude muset dát do pořádku, aby lidé mohli pracovat a daně byly nižší.

Václav Klaus mladší: Půlka lidí umře a primář se oběsí, kdyby tu nemocnice fungovaly jako školy. Pomalu se zase zavírá do kriminálu za názor
Foto: Daniela Černá
Popisek: Václav Klaus mladší
reklama

Jak hodnotíte kroky Sobotkovy vlády, především snahu o zavedení elektronické evidence služeb, kterou prosazuje především šéf hnutí ANO, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš?

Jsem odjakživa volič pravice, vždycky jsem volil ODS nebo Svobodné, takže je jasné, že nejsem žádným velkým fanouškem této vlády vzhledem k jejímu politickému složení. Myslím, že konkrétně elektronická evidence tržeb je věc, která dorazí spoustu dalších malých živnostníků. Je to jako tisíckrát nic, ale přispěje to větším firmám, zničí to ty malé a nic dobrého to nepřinese. Na druhou stranu to dlouho před volbami vypadalo, že tady budou vládnout socialisté s komunisty, taková vláda by asi šla ještě víc doleva. Nedokáži posoudit, jak se dnes ve vládě ty věci vyvažují. Žádnou z vládních stran jsem nevolil a ani se k tomu nechystám. Jejich kroky, kdybych se držel školství, jsou velmi záporné. A pokud jde o další resorty, přenechám kritiku někomu jinému.

Co považujete za nejhorší krok ve školství? Uvažuje se například o desetileté školní docházce, odkládají se povinné maturity z matematiky, protože studenti, kteří si tento předmět vyberou dnes sami, propadají.

To jste řekla všechno za mne. Hlavní problém podle mne je, že ve školách se má hlavně učit, školy se mají kontrolovat, jak učí, ředitelé mají být podle toho hodnoceni, případně vyměněni, když škola má mizerné výsledky. Je prostě třeba to hodně zjednodušit. Naprosto prioritní jsou základní školy, pak střední a až nakonec ta nástavba - vysoké školy, a ne naopak, jak do nás cpou různí vědci a akademici. A další věc je, že školství má být přiměřeně drahé, nemá se chodit do školy od čtyř let do třiceti, protože pak už člověk pomalu umře, a musí taky chvíli pracovat. To je jedna věc za druhou, takhle bychom mohli pokračovat. A když si vezmeme minulého ministra školství i současnou ministryni, tak dělají přesný opak. Maturitu z matematiky chtějí odložit, udělat povinný nultý ročník ve školce, roztáhnout tu školu, to je tisíc jedna nesmyslů, kariérních řádů a takových věcí, tedy pravý opak toho než nechat školy a učitele pracovat, být trochu důsledný, stanovit si jednoduché cíle, co mají děti umět, a kontrolovat to. Teď je povinná státní maturita, jednou za rok vylezou nějaké strašné výsledky, že čtvrtina lidí, a to se na to ještě hlásí dobrovolně, neudělá jednoduchý test z matematiky. Pak se zavře voda, ale ty školy, jejichž žáci neuspěli, dál existují. My máme školy, kde padesát procent studentů neodmaturuje. A nic se neděje, další rok to jede dál. Představte si nemocnici, kde by padesát procent pacientů zemřelo na zánět slepého střeva nebo jinou běžnou operaci, tak tam všechny televize budou stanovat, aby zachytily primáře, jak se oběsí nebo odstoupí, i hejtman by to řešil. Ale když je problém na školách, nic se neděje, pohoda.

Školy si stěžují, že nemají dostatek peněz. Není to důvod problémů, o nichž mluvíte?

Nevěřil jsem svým očím, když jsem viděl, jak paní ministryně řekla, že nebude financovat školy na žáka, ale na učitele. Ale těch 135 miliard, které se zhruba do školství dává, se přece do školství dává kvůli žákům. To je nejlepší způsob: rozdělit peníze na žáka, aby se podpořil každý žák ve škole. Díky tomu se školství dlouhá léta poměrně drželo na nějaké úrovni. K čemu změna povede? Buď se ten systém ekonomicky zhroutí, jak to známe ze zdravotnictví. Až mi skončí konkurenční doložka, založím školu, budeme tam čtyři nebo pět kantorů, budeme mít pět žáků, já budu učit v pondělí, Franta v úterý, Janička ve středu, další ve čtvrtek a pátek a budeme mít pohodu, budeme financováni na kantora. Nebo to povede k totální unifikaci toho systému: úředník rozhodne, že v této škole musí být přesně sedmnáct a čtvrt pedagoga a ani o milimetr víc. Ale to jde proti normální svobodě škol. Někdo se dnes soustředí na to, že má malý počet žáků ve třídách, ale mají tam hezkou atmosféru a ušetří zase na něčem jiném. Jinde zase mají zasekané třídy, ale mají moderní elektroniku. Ale o tom musí rozhodovat ředitel školy, jak chce školu profilovat a k čemu ji vést. Ale takhle se každý logicky bude snažit mít co nejvíce kantorů, aby do státu dostal co nejvíc peněz.

Říkáte, že jste volič pravice, ostatně nikdo by ani nečekal opak, jak tedy vnímáte, v jaké je dnes pravice situaci? Vláda profituje z toho, že ekonomika roste, takže vládní strany mají stále poměrně vysokou podporu, naopak pravici se zatím příliš nedaří přilákat větší počet sympatizantů.

Vláda profituje z toho, že média úplně otočila, že vládu nikdo nekritizuje, někteří hloupější lidé pak mají pocit, že je všechno v pořádku. Ale volebním průzkumům příliš nevěřím, ve volbách to pak dopadne trochu jinak, takže bych tomu totálně nepřikládal váhu. Pravice je dnes v situaci, jako byla levice z kraje 90. let, tehdy ODS nijak grandiózně nevyhrála, ale levice byla tak roztříštěná, že vlastně reálně neexistovala. Teď je situace podobná v případě pravice. Jsou tu pokusy pravici totálně dolikvidovat, i ty zbytky v ODS, aby z ní byla taková pravdoláskovní strana, takže pravice moc velké zastoupení v parlamentu nemá. Uvidíme, jestli se to nějak zmátoří.

Vy jste z ODS vystoupil, ale stále se stranou spolupracujete. Jak?

Já jsem členem expertního týmu pana předsedy Petra Fialy pro školství. Psali jsme například alternativní program, občas se k něčemu vyjadřuji a tak. Začal jsem trochu komentovat i veřejné dění, vlastně na přání pana Fialy, ten mne k tomu přivedl.

Zdá se, že si tedy se současným předsedou ODS Petrem Fialou rozumíte…

Z předsedů politických stran, aspoň parlamentních, je mi zdaleka nejblíže.

ODS si v poslední době v průzkumech volebních preferencí trochu polepšila, dnes by získala přes devět procent voličské podpory. Blýská se podle vás konečně na lepší časy?

Měla i deset procent, v senátních volbách i výrazně víc. Nevím, jak se to bude vyvíjet dál, pořád je v ODS spousta slušných lidí, podobně u Svobodných a v řadě menších partají. Co mne ale nejvíc rozčiluje, když ty strany ještě útočí na sebe vzájemně, protože z toho nic dobrého nevzejde.

Podle průzkumů veřejného mínění se u nás asi třetina občanů považuje za pravicově smýšlející, ale na druhé straně, když dojde na konkrétní věci, jako byla deregulace nájemného, restituce církevního majetku apod., ukazuje se, že se jejich postoj blíží spíš k levici. Má tedy podle vás pravice v Česku šanci někdy volby ještě vyhrát?

Ve vyhraněné době, jako například po válce nebo po rozvratu něčeho, tak asi jo. Ale jinak máte pravdu, když studujeme 1. republiku, národní demokracie a Rašín těch hlasů moc neměli a dominovala jiná politická uskupení. Tehdy ještě hodně lidí žilo na venkově a ten byl takový konzervativnější, takže agrárníci to tehdy drželi a vyvažovali. Lord Acton kdysi řekl: Přátelé svobody byli vždycky v historii ve výrazné menšině, a pakliže chvíli vyhrávali, bylo to proto, že se spojili s proudy, jejichž cíle byly trochu jiné. Takže věřím, že někdy tady bude politik jako Thatcherová nebo Reagan, někdo tu zem bude muset dát do pořádku, aby lidé mohli pracovat a daně byly nižší.

Nějaký druhý Václav Klaus?

Jedna věc je nějaká politika a nějaké nálepkování. Ale když se podíváme realisticky, jak vypadala města v roce 1988 a v roce 1996, jakými auty lidi jezdili předtím a jakými jezdí teď, a když to srovnáte, tak 90. léta byla extrémní úspěch. To byla doba za prvé optimismu, za druhé raketového úspěchu. Dnes středně vydělávající člověk jede normálně do Rakouska lyžovat, jako by se nechumelilo, a těsně po revoluci jsme v Rakousku, když jsme přejeli hranici s bráchou na kolech, neměli ani na kafe. Tehdy jsme ten Západ částečně dohnali, teď už ho nedoháníme. Ale devadesátá léta byla totálně úspěšné v mnoha oblastech. Naprosto prudce se zvýšila kvalita vody v řekách, kvalita ovzduší, prodloužila se délka života, nezaměstnanost byla minimální. Když to hodnotíme na základě reálných dat, ne podle toho, co si myslíme o nějakém politikovi, tak to byla extrémně úspěšná doba této republiky. Dokonce se nikdo nezavíral za názor do kriminálu, jak už se dnes zase pomalu začíná. I když máte hodně blbý názor, měla byste stejně mít právo ho říkat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ohromující dedukce Tlustého: Kalouskovi na 99,99 procent nejde o Hrad. A koronakrize? Nechtěl jsem tomu věřit, ale řeknu vám to...

16:30 Ohromující dedukce Tlustého: Kalouskovi na 99,99 procent nejde o Hrad. A koronakrize? Nechtěl jsem tomu věřit, ale řeknu vám to...

ROZHOVOR Politikářský mistr! „V těžké defenzivě hledá kotrmelec, rošádu, jak se z ní dostat.“ O „nej…