Od konce studené války Západ možnost zavedení vojenské služby odmítá, nikdo se evidentně nehrne do toho, že by výcvik mohl mít smysl, co si o tom myslíte vy?

Je pravda, že téma v dnešní době ztrácí smysl, co se týká připravenosti občana. Můžeme si klást otázky, proč se tak děje, kam nás vedou ti, kteří nás vedou a kteří nás řídí?

Dětem ve školách se jistě vypráví o tom, jaké hrůzy zažívají lidé po světě ve válečných konfliktech, detailně jim popíší, co všechno se jim může stát. Jsou podle vás děti informované o tom, že by se jim mohlo skutečně něco stát? O branné výchově se pouze hovoří.

Tohle znám, jsem ročník 1970. Kdysi byla branná výchova. Měli jsme alespoň nějaké základní informace ohledně prevence atd. V dnešní době vím, protože je to pro mě prioritní a srdcová záležitost, jak předávat dětem informace vhodným způsobem. Situace se odráží v celé společnosti. Když chodím na různé summity, kde si generál velitel Řehka trošku stěžuje, že málo odchází, málo lidí přichází do armády a dalších složek? Já se tomu nedivím. Mládež na to není mentálně připravená. Chybí jim vzory, učitel je zahlcen papírováním a požadavky z ministerstva školství, není úplně vhodný na toto předávání. Pokud stojíme na prahu revolučního přístupu ke vzdělání a bezpečnosti, tak si můžeme představit, že spojení moudrosti a odvahy našich veteránů s nekonečným potenciálem mladé generace, je právě to, oč by mělo v dnešní době jít a co by se mělo postoupit aktivní činnosti a zapojení prevence a připravenosti mládeže ve školách. Já na tom pracuji jako ředitel národního institutu a v dnešním světě, ve kterém stále čelíme neustálým nebezpečím a výzvám, to máme každý den ve zprávách, je právě nezbytné hledat inovativní způsoby řešení pro zajištění bezpečnosti a stability společnosti.