Ruský výsadkář, který zveřejnil otevřený popis svých zkušeností z prvních měsíců ruské invaze na Ukrajině, požádal o politický azyl ve Francii. Tvrdí, že mu ve vlasti hrozí stíhání a přísný trest za to, že napsal o dysfunkční ruské armádě a o postojích vojáků k válce. Není udělení takového azylu nebezpečným precedentem, pokud jde o francouzskou snahu stále se nějak po dobrém s Putinem domluvit?
Nemyslím si a nedomnívám se, že by se jednalo o tak závažný precedent, ale nemám dostatek adekvátních informací, abych činil nějaké závěry.
Jakým vývojem vůbec prošla tato snaha prezidenta Emmanuela Macrona? Tvrdilo se, že telefonáty ruskému prezidentovi Putinovi jsou pouze součástí předvolební kampaně. Jak na to nazíráte dnes?
To se určitě nedělo jenom v rámci kampaně, on zkrátka dělal to, co měl za úkol a co považoval za dobré. Snažil se tomu předejít, snažil se to alepoň zmírnit, bohužel, nepovedlo se mu to.
Často je mu vyčítána věta, že Rusko nesmí být poníženo. Jak si přeložit tento výrok do praktické roviny?
Byla demonstrace ze 3. září pro její svolavatele úspěchem?Anketa
Já Macronovy výroky alespoň čtu tak, že kdyby mělo dojít k ponížení nejenom Putina, který by si to ostatně opravdu zasloužil, ale především celého Ruska, tak je potřeba uvážit dopady, jaké by to na současnou ruskou společnost mělo, včetně možnosti, že by se současná Ruská federace mohla rozpadnout na více územních celků. Ale to je pochopitelně můj pohled – ne pohled Emannuela Macrona.
Přirozeně, ptám se také vás, pane profesore.
Dobrá, tak já to vidím v historickém kontextu. Invaze do Českloslovenska v roce 1968 stála na začátku rozpadu Varšavské smlouvy, ruská invaze do Afghánistánu na přelomu 70. a 80. let 20. století pro změnu odstartovala proces rozpadu Sovětského svazu. A konflikt na Ukrajině se může vyvinout až ke zmiňovanému rozpadu Ruska, což by samozřejmě mělo své nemalé ekonomické a především geopolitické konsekvence.
Psali jsme:
Pokud by se Ruská federace skutečně rozpadla, hrozí další radikalizace, hrozí nekontrolovaná migrace, nebo čeho se přesně obávat?
To je otázka, která by nepochybně stála za hlubší studii. Obecně řečeno, šlo by o problém destabilizace celého regionu a jeho nevyhnutelné konsekvence.
Jak na konflikt na Ukrajině nahlížejí Francouzi? Souhlasí s postojem svého prezidenta?
Zaslouží si Michail Sergejevič Gorbačov naši úctu?Anketa
Propaganda na obou stranách jenom kvete, jak vnímáte ty často až zcela antagonistické informace v médiích?
Já myslím, že trefný je příměr, že když vypukne válka, tak její první obětí je pravda, a Rusové i Ukrajinci – mimochodem dva nejsilnější národy bývalého SSSR – si evidentně velmi dobře osvojili to, čemu se v jednom starém vtipu říkalo klíčové vlastnosti a pilíře, které činí Varšavskou smlouvu tak skvělou a úžasnou, jaká bezpochyby byla – a to sovětská pravdomluvnost, československá nepodplatitelnost, světová dimenze maďarského jazyka, bulharská přemýšlivost atd.
Ukrajinské politické vedení si klade za podmínky nastolení míru vrácení všech Ruskem dobitých území, včetně anektovaného Krymu a dále také transformaci Ruské federace. Není při vší úctě už trochu přespříliš, aby jeden stát požadoval zásadní změny v politickém a ekonomickém kurzu jiné země?
To je otázka, ke které nemám dostatek informací, abych si troufl fundovaně odpovědět. V zásadě to je samozřejmě značně nestandardní požadavek, nestandardní byl ovšem i vpád ruských vojsk na Ukrajinu.
Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny
Hovoří se o tom, že Západu už brzy dojde dech a také trpělivost a přestane Ukrajinu zásobovat zbraněmi, přestane do ní nalévat finance, zkrátka ji postupně odsune na druhou kolej, protože země EU mají svých vlastních starostí více než dost. Podle analytiků hrozí, že nedostatek a nárůst životních nákladů s blížící se zimou oslabí podporu Kyjeva ze strany Západu, protože Rusko evidentně používá své zásoby ropy a plynu jako zbraň proti Evropě. Co o tom soudíte, pane profesore?
Myslím, že to je určitý trend, který je patrný. Ty výzvy k omezení pomoci nebo minimálně k přehodnocení současných dodávek na Ukrajinu se ozývají čím dál tím častěji. Může to samozřejmě dospět až k takovýmto koncům, kdy Západ dá od Ukrajiny ruce pryč, ale těžko si teď hrát na vševědoucího proroka a něco predikovat.
Evropa prožívá energetickou krizi. Jsou různé názory, kdo je tím vinen a jaké jsou hlavní příčiny současného neutěšeného stavu. Do jaké míry se to dotýká i Francie?
Francie si v tomto stojí daleko lépe než kupříkladu Německo, navíc to vede k tomu, že se přehodnocuje to jednoznačně ukvapené rozhodnutí odstavovat jaderné elektrárny, protože Francouzi měli z těchto elektráren doposud zajištěno 70 procent veškeré spotřeby. A dále jsou tu také zdroje importu z Afriky či z Blízkého východu, takže Francie má v dnešní energetické krizi podstatně větší manévrovací prostor, než-li Německo a další evropské země závislé na Rusku a jeho blahovůli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš Procházka
