Ze všech stran zaznívá varování, že došlo k ochlazení ekonomiky a přijde recese. Souhlasíte s názorem, že nás čekají horší časy?
Ano s tímto názorem mohu souhlasit. Nějaké ochlazení dosavadního relativně rychlého ekonomického růstu nás bezpochyby čeká. Na tom se shodují mnozí ekonomičtí analytici. Otázkou je, jak výrazné toto ochlazení bude a jaká budou jeho ohniska.
Fotogalerie: - Vyklízení Kliniky
Rozhazuje vláda Andreje Babiše zbytečně a nezodpovědně naše peníze?Anketa
Je v této době rozumné nabírat další státní zaměstnance? V roce 2019 jich má přibýt 16 305. Jde o bobtnání byrokracie?
To je obvyklá mediální zkratka – počet státních zaměstnanců se rozhodně o tolik nezvýší. To je omyl.
Upozorňuji, že vzestup o 16 tisíc osob neznamená zvýšení počtu státních zaměstnanců. Jde o zvýšení počtu pracovních míst ve školství – a to nejsou zaměstnanci státu. Jsou to zaměstnanci příslušných škol, které zřizují samosprávy – tedy obce či města nebo regiony. Státní rozpočet pouze dává zřizovatelům škol peníze na mzdy na toto zvýšení počtu pedagogických a nepedagogických zaměstnanců.
Konkrétně jde např. o zvýšení počtu pedagogických asistentů nebo zvýšení počtu speciálních pedagogů jako důsledek reformy školství schválené předchozí vládou a konečně je v tom i vyšší počet učitelů v souvislosti se zvýšením počtu dětí ve školách jako důsledek demografického vývoje.
Počet skutečně státních zaměstnanců se ve většině případů naopak snižuje, také tím že se odbourávají dlouhodobě neobsazená místa. K výraznějšímu zvýšení počtu dochází v armádě, kde se početní stav se zvyšuje o 1 tisíc osob.
Premiér Andrej Babiš je kritizován, že jeho politika je rozdavačná a že si kupuje voliče. Jako příklad lze uvést například slevu na jízdném pro studenty a seniory nebo obědy dětem zdarma. Vymstí se nám takovéto rozhazovanání?
Nechápu, proč to nazýváte rozhazováním. Co je špatného na tom, že důchodcům umožníme cestovat za sníženou cenu? Myslím, že jim to skutečně pomůže. Podívejme se na to, jak výrazně byla hlavně na venkově omezena veřejná doprava – zejména autobusová. Ve městech např. v Praze důchodci mají často snížené jízdné, nebo jezdí úplně zdarma, ale na venkově tomu tak není a cesta k lékaři, či jenom na nákup do města je docela drahá. Proč bychom neměli důchodcům takto pomoci?
Fotogalerie: - Vyslovení nedůvěry vládě
Senátor Tomáš Goláň přišel s tím, že Andrej Babiš nechal rozpustit důchodové rezervy ve výši cca 30 miliard korun, které byly vyhrazeny na „horší časy“. Tuto rezervu nechaly nedotčenou i vlády v krizových letech 2009 a 2010. Senát se pokusil předmětný zákon zastavit, leč neúspěšně. Jde ze strany Andreje Babiše o moudrý krok?
Vyjádření pana senátora jsem neviděl, a tak nevím, jaké rezervy má konkrétně na mysli. Je pravdou, že v letech 2004–2008 byl důchodový účet v přebytku celkově ve výši 40 mld Kč. Ale právě v roce 2008 tehdejší vláda snížila příspěvek na sociální pojištění a v důsledku toho vznikl v dalších třech letech na důchodovém účtu deficit v souhrnné výši 100 mld Kč. Teprve v roce 2017 byl důchodový účet opět v malém přebytku a v minulém roce přesáhl 15 mld.
Kdy jindy zlepšit příjmovou situaci důchodců než za doby ekonomického růstu? A neměli bychom zapomínat, že zvýšení starobních důchodů se zpravidla projeví na růstu spotřeby, a tedy má to pozitivní vliv na růst hrubého domácího produktu.
Fotogalerie: - Důchodci proti Macronovi
Co se EET týče, Andreji Babišovi jeho kritici vyčítají, že to výběr daní příliš nezlepšilo a naopak to zahubilo mnoho malých živnostníků. Jaká jsou tedy konkrétní čísla?
Co to je mnoho? Je to 5 tisíc, 50 tisíc nebo ještě více? Možná by bylo dobré se při těchto úvahách podívat na statistiku registrace OSVČ. Např. statistika registrace OSVČ pro sociální pojištění – a všichni musí být registrováni – uvádí, že v roce 2017 bylo registrováno 991 tis. osob, v roce 2015 pak 987 tisíc. Jako hlavní zaměstnání bylo registrováno 582 tisíc a v roce 2015 to bylo 592 tisíc OSVČ.
Dlouhodobě se počet OSVČ pohybuje na této úrovni, takže v tom žádný dramatický pohyb nenastal. Navíc neměli bychom zapomínat, že je rysem tržní ekonomiky, že některé její subjekty zanikají, zatímco jiné vznikají.
Pokud jde o výběr DPH, pak nedávno paní ministryně financí uvedla, že se snížil únik DPH z necelých dvaceti procent na zhruba 11–12 %. A to je, myslím, velmi dobrý výsledek.
Co pomoc malým a středním podnikům? Šéf odborářů Josef Středula řekl, že velké firmy případnou krizi zvládnou samy, ale ty malé ne. Co pro ně tedy lze udělat?
Je celá škála nástrojů, kterými lze pomoci malým a středním firmám v krizi. Nicméně – jak jsem uvedl výše – konkrétní aplikace nástrojů na pomoc těmto firmám musí vycházet z toho, jaká jsou ohniska, resp. příčiny krize. Proto by dnes bylo předčasné hovořit o nějakých konkrétních nástrojích.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
