Pane předsedo, tento týden je hodně rušno. Ve středu čeká sněmovnu hlasování o důvěře vládě, kde vystoupí i prezident Zeman a vládu podpoří. Může to Andreji Babišovi pomoci k získání důvěry?
Vystoupení prezidenta republiky bych nepodceňoval. Má to vliv. Někteří poslanci, kteří jsou tam více volebních období, to nemusejí brát úplně vážně, ale máme víc než ústavní většinu absolutně nových poslanců a na ty vystoupení prezidenta republiky vliv mít může. Vůbec bych tedy jeho vystoupení nepodceňoval, není to jen symbolická věc.
Poslanci hlasují podle svého vědomí a svědomí. Důvěrya vládě dopadnout může i nemusí. Kdybychom to brali čistě stranicky podle vyjádření předsedů jednotlivých stran, pak by to evidentně nedopadlo. Na druhou stranu je důležité, že před sebou máme čtyřleté období, které podle vládního prohlášení má určité priority a některé z oněch priorit nejsou jen prioritami hnutí ANO. Ochota vládě vyslovit důvěru je samozřejmě minimální, pokud jde o politické stranictví, ale potřeba občanů, aby zde byla vláda s důvěrou, je velká. Dlouhý boj mezi politiky a občany by nemusel skončit dobře. Pro politiky. Každý si to musí uvědomit.
Premiér Babiš a celá vláda dále návrh programového prohlášení upravili, zapracovali další návrhy včetně tripartity. Může i díky tomu důvěru získat napoprvé?
Krok, který Andrej Babiš zvolil, určitě považuji za správný. Je pravda, že česká ústava nenutí předsedu vlády a vládu jako celek. To není žádná psaná povinnost, ale jde o ústavní zvyklost, že vláda při žádosti o důvěru předkládá vládní prohlášení. Andrej Babiš nejprve předložil návrh tohoto prohlášení, dal politickým stranám šanci, aby se k němu vyjádřily. My jsme šanci využili a předložili své návrhy. KSČM má zájem do politiky dlouhodobě vstupovat a uplatnit své ústavní právo podílet se na správě státu.
Jestli chtějí ostatní být jen v opozici a kritizovat, je to jejich svobodné rozhodnutí. Jde ale také o jejich výsměch velké většině voličů. Něco takového KSČM riskovat nechce. Už po volbách jsme řekli, že jsme ochotni vládu tolerovat, že jsme ochotni s ní spolupracovat, ale do vlády vzhledem k tomu, jak rozdílně nahlížíme zejména na zahraničněpolitickou a ještě víc rozdílně na bezpečnostní orientaci státu, vstupovat nemůžeme.
Přestože prezidentské volby v prvním kole začínají za pár dní, ostrá fáze kampaně běží de facto jen zhruba týden, předtím to vypadalo, že se vůbec nic neděje. Před pěti lety to bylo zcela odlišné. Proč?
Je to tím, že ve společnosti jsou dvě základní tendence a uznávají to i velcí odpůrci Miloše Zemana. Tedy že skutečný spor o prezidentský post nastane po druhém mandátu Miloše Zemana. Myslím, že to napsal dokonce i Jiří X. Doležal, kterého jinak příliš v jeho úvahách neberu vážně. Snad jen jako konopného ombudsmana. I když to napíše i on, ve společnosti to tak skutečně je zakořeněno.
Zadruhé to je dáno i tím, kdo kandiduje. Ve skutečnosti jsou tam pouze dva politici a všichni ostatní kandidáti vůbec nevědí, co je politika. Politika je profese. Jen Miloš Zeman a Mirek Topolánek jsou skuteční politici. U Topolánka snad chybí trochu sebereflexe, aby si uvědomil, že lidé nezapomněli, jak vládl a jak se ODS stala symbolem korupce v České republice. U těch ostatních mám i z jejich osobních vyjádření dojem, že vůbec nevědí, jaké jsou pravomoci prezidenta republiky. Kdyby si aspoň předtím, než si nechali podepsat petiční archy, přečetli dva články Ústavy ČR o tom, co je vyhrazená pravomoc prezidenta republiky a co je pravomoc, kterou nakládá při spolupodpisu s předsedou vlády, přece by v některých svých veřejných vyjádřeních nemohli říkat věci, které jsou přímo v rozporu s ústavou.
O čem to vypovídá?
Je to neúcta k úřadu, když si ti lidé zároveň říkají, že oni by byli ti praví na postu prezidenta republiky. Ve skutečnosti má v našem parlamentním systému prezident své pevné zakotvení, má vliv na celou řadu důležitých věcí jako jmenování předsedy vlády, možné rozpuštění Poslanecké sněmovny apod. Nerozumím tomu, že lidé, kteří chtějí vykonávat nejvyšší politickou funkci v zemi, tyto základní věci vůbec neznají.
Zvítězí Miloš Zeman už v 1. kole?Anketa
Vy osobně už máte jasno, koho budete volit?
My jsme na prosincovém jednání pléna ústředního výboru KSČM nejmenovali žádného z kandidátů konkrétně, ale řekli jsme, jaké priority jsou pro nás v podpoře některého z kandidátů zásadní. Těmto prioritám vyhovuje nejvíce Miloš Zeman.
Mezi ty priority patří ochrana suverenity státu, zahraniční politika všemi směry, protože jsme exportní země a potřebujeme udržovat politická spojenectví nejen uvnitř struktur, jimiž jsme členy. Potřebujeme dělat politiku nejen na západ, ale na východ, sever i jih. Musíme mít své přirozené partnery a hledat strategické partnery taktéž všude po světě. Povinností nás politiků je zajistit, aby naši výrobci a exportéři měli šanci do těchto zemí vyvážet.
Většina kandidátů ve druhé přímé volbě se rozhodla, že budou žádat o podporu voličů jako občanští kandidáti, a politické strany se k tomu proto vyjadřují jen zprostředkovaně. Na rozdíl od situace před pěti lety, kdy byla většina kandidátů za politické strany a tito kandidáti žádali různé strany o přímou podporu. Jako politická strana se chováme tak, že neříkáme, kdo prezidentem má být, ale jaké priority má hlava státu obhajovat. To je důvod, proč jsme se k občanské volbě takto jako KSČM postavili.
Podívejte se ale na některé kandidáty, kteří třeba říkají, že by nejmenovali vládu s účastí KSČM. To znamená, že nerespektují víc než půl milionu voličů, je jim to jedno. Stavějí je do pozice občanů druhé kategorie. To pro nás je absolutně nepřijatelné. Člověk, který něco takového říká, vůbec nemůže uvažovat, že bychom mu dali podporu. Přitom to říkají i lidé, kteří v minulosti byli v KSČ nebo jiných orgánech bývalého socialistického státu.
Když odhlédneme od oficiálních pozic KSČM, a zeptám se pouze na váš osobní pohled, přál byste si, aby Miloš Zeman pokračoval dalších pět let?
Jsem přesvědčen o tom, že ještě může udělat hodně ve prospěch České republiky. Musím ocenit jeho schopnost najít skutečné strategické partnery. Nakonec je jeho zásluhou, že hlavním partnerem je v Evropě pro Čínskou lidovou republiku právě Česká republika, nikoli Německo, což v roce 2011 nikdo nepředpokládal. Dokonce ještě v roce 2013 to nebylo úplně jasné. Je toho ale mnohem víc, kupříkladu v severní Africe jsme našli nového partnera, Maroko.
Ing. Miloš Zeman
_profil_top.jpg)
Málokdo přepokládal, že při soukromé návštěvě marockého krále v Praze dojde k více než hodinovému setkání s prezidentem Zemanem a díky tomu došlo k nastartování nových ekonomických vztahů s Marokem. Můžeme jmenovat další státy. Miloš Zeman pokračuje v dobrém trendu v jednání se středoasijskými státy, jako jesou Ázerbájdžán, Kazachstán. Naše účast na Expu v Astaně je podle mého soudu ukázkou, o jak perspektivní vztahy jde. Dál jde o nové vztahy s Indií, Nepálem, kde máme další netušené šance. Stejně tak se Miloš Zeman postaral o zlepšení vztahů České republiky se státy uvnitř Evropy. Kdyby kritici Miloše Zemana byli objektivní, museli by uznat, že on jako prezident republiky výrazně napomohl tomu, že je Česko pozitivně vnímáno ve světě.
Mnohé věci, které jste jmenoval, hlavně rozvíjení vztahů s východními státy, je paradoxně terčem kritiky Zemanových oponentů. Tato kritika zní i ze strany většiny jeho protikandidátů. Co na to říkáte?
Prezidentským kandidátům, kteří jsou nepolitici, to nevyčítám, protože tomu nerozumějí. U Mirka Topolánka je to póza, protože on velmi dobře ví, jak to je. A nakonec to byl on, kdo výrazně jako premiér jednal na východ, v Číně, Rusku i menších státech. V současné době je to u něj politická póza, která mu spíš ubližuje. Pokud někdy uvažoval racionálně a připustil, že začne argumentovat tímto způsobem, je v úzkých. Co se týče i jeho současných ekonomických zájmů, které jsou v energetice, tak je má samozřejmě i na východě. Moc dobře ví, že Česká republika plyn a ropu může koupit buď jenom v Rusku, v Ázerbájdžánu či Kazachstánu, nebo v arabském světě. Že by zrovna on proti střední Asii preferoval arabský svět, o tom já nic nevím a jeho Teplárenské sdružení také ne.
Valnou částí toho, co se v médiích o prezidentských volbách řeší, je Miloš Zeman. Podobně je to i v případě témat většiny jeho protikandidátů. Je to běžné? Nebo čím to je?
Tím, že nemají vlastní program. Kdyby měli vlastní program konkrétně jmenující, co chtějí občanům České republiky nabídnout, nezužovali by své projevy na kritiku současného prezidenta. Hlavní problém Zemanových protikandidátů je, že nemají občanům co nabídnout, tak kritizují. Někoho jiného kritizovat je strašně jednoduché, ale nabídnout lidem pozitivní program, to už chce trochu práce. Přitom témat by bylo hodně. Když vidíme, do jak úzkých uliček se dostává Brexit, proč třeba nikdo z nich nenavrhuje, že by Česká republika měla mít vlastního zmocněnce pro Brexit v Londýně? Ne že se spolehneme na vyjednavače v Bruselu, že to vyřídí. Nevyřídí za nás nic! Ale to neřekl ani jeden. Trošku trapné ne? Místo pozitivního programu pro občany se soustředí na kritiku současného prezidenta. Co ale oni s prominutím dokázali?
Fotogalerie: - Zemanovo lékařské konzilium
Jiří Drahoš kupříkladu nabízí slušnost.
Slušnost je určitě velká hodnota, ale ekonomická prosperita jako šance dalšího rozvoje má hodnotu obrovskou. Mezi základní lidská práva patří i právo na rozvoj. Kdo z těch protikandidátů mluví o tom, že naši občané by měli mít stejné mzdy jako naši sousedé, když už máme stejné ceny? Dokonce většina Čechů z příhraničí jezdí nakupovat do Německa, kde je často ještě levněji nebo kvalitněji. KSČM proti dvojí kvalitě potravin bojuje dávno. A byl to právě Mirek Topolánek, kdo byl proti omezení práv velkých řetězců. Byl to on, kdo tu bojoval za to, že víc práv mají majitelé obchodních řetězců než občané. Že se nestydí.
Mirek Topolánek nedávno na tiskové konferenci vystoupil s tím, že Miloš Zeman je slabý a nemocný, zatímco on je silný a zdravý a lidé by raději než Zemana měli volit jeho…
Chápu, nemohl nabízet, že by byl slušnější. Tomu rozumím (směje se). Od Topolánka zrovna tohle nebylo ani slušné, ani perspektivní, protože říct o někom, že je nemocný, a nemít pro to žádný doklad, a říkat, že on je silnější, to je přetahovaná chlapů v hospodě u piva. Asi spolu nebudou hrát páku. Podstatné je to, že prezident republiky nemusí být výkonný sportovec, ale měl by mít dostatek zkušeností a schopností na to, aby mohl prosazovat svůj program a řešit závažné politické situace. Miloš Zeman ve svém vánočním poselství vyslal jasné hodnocení současného stavu naší země a rozebral, co je podle něho špatně a jak by se to mělo změnit. S tím, co řekl, já souhlasím. Třeba omezení přílišné byrokracie a navýšení veřejných investic. Ostatní kandidáti s ničím takovým nepřišli a já to považuji za jejich selhání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
