Vraždění Islámského státu, ruská hrozba, autoritativní Babiš. Uznávaný profesor Klener promluvil o současné situaci

13.03.2015 19:36

ROZHOVOR O pohledu lékaře na bezcitné vraždění lidí ze strany Islámského státu, na snahy ruského prezidenta Vladimira Putina obnovit Sovětský svaz, na kroky šéfa ANO Andreje Babiše v politice i na další otázky odpovídá v rozhovoru pro ParlamentníListy první polistopadový ministr zdravotnictví, významný hematolog a onkolog profesor Pavel Klener. Nebránil by se ani rozmístění amerických jednotek na území České republiky.

Vraždění Islámského státu, ruská hrozba, autoritativní Babiš. Uznávaný profesor Klener promluvil o současné situaci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Pavel Klener

Anketa

Podporujete častější přítomnost vojsk USA či jiných států NATO na našem území v rámci cvičení, případně umístění stálé vojenské základny?

hlasovalo: 15327 lidí

"Proti takové pojistce v současné mezinárodní situaci bych tedy nebyl, neměl bych problém s tím, kdyby tady nějaký kontingent ze západních států byl a prováděl společný výcvik s naší armádou,“ potvrdil bývalý politik a uznávaný lékař.

Jak se jako lékař, který mnohdy za cenu obrovského úsilí zachraňuje lidské životy, díváte na to, že ve 21. století hoří nedaleko nás konflikty, v nichž umírají lidé po tisících?

Mně to připadá úplně absurdní, pro 21. století. Války byly v historii vždycky, ale nešly do takových extrémů jako dnes. Islámský stát provádí naprosto bezcitné vraždění ještě s publicitou, kdy přichází o život spousta nevinných lidí, a to mi připadá pro dnešní dobu neuvěřitelné. Vidíme, kolik lidí všude ve světě umírá zbytečně, kolik se investuje peněz, které by mohly být využity v medicíně i v technickém pokroku, do prostředků, které mají ničit. Absurdní je pohrdání lidskými životy i kulturními statky. Co mají představitelé Islámského státu z toho, že ničí starověké památky, které přetrvaly tisíciletí a teď se zbytečně destruují a ničí se kulturní dědictví. A není proti tomu účinné obrany. Vidíme, že se řada států spojila v boji proti Islámskému státu, a přesto jeho prosperita příliš neklesá. Když jsem byl v minulých dnech nemocný, sledoval jsem různé zajímavé pořady o technických vymoženostech, jejichž úroveň už byla v době války v Zálivu neuvěřitelně sofistikovaná, proto mne udivuje, že se nedají využít v boji proti Islámskému státu.

I sledovací technika ohromně pokročila, takže nechápu, že není možné cíleněji zasáhnout Islámský stát. Takové moderní technické prostředky nemají k dispozici jen Spojené státy, ale i řada dalších států, slyšíme, kolik bylo vykonáno náletů na území Islámského státu, přesto výsledky nejsou nijak viditelné. To mi není jasné. Sledovací technika je tak dokonalá, že satelitní družicí je možné přečíst dokonce čísla aut, takže přece není možné, aby obě strany v konfliktu na Ukrajině nevěděly o pohybech tanků a jiné techniky, přesto se kolem toho chodí jako kolem horké kaše. Takže jsme asi soustavně klamáni. Stejně tak mi je záhadou zmizení malajsijského letadla, když dnes družice mají možnost sledovat i pohyb mnohem menších aut. Myslím, že nedostáváme informace, které určitě někdo má a z různých důvodů je tají.

Jak si to vysvětlujete, jaké důvody k takovému utajování mohou být?

Je to politika, roli v tom mohou hrát něčí zájmy. Objevily se třeba teorie kolem ničení památek islamisty. Jedna z nich říká, že drobnější artefakty islamisté prodají, protože potřebují obrovské finanční prostředky, a ty se dají dobře zpeněžit. Ale když jde o větší památky, třeba sochy, udělají prý její kopii, nafilmují, jak ji ničí, ale originál prodají za velké peníze. Lidé jsou tak vynalézaví, že i tohle je možné.

Považujete radikální islamismus za hrozbu pro Evropu, protože se radikalizují i mladí lidé ve třetí generaci, kteří se už na Západě narodili a vyrostli?

To mne překvapuje, protože řada potomků muslimských přistěhovalců prošla už výchovou v západních státech, přesto se radikalizovali a jsou schopni takových zvěrstev, i když by v nich něco z té výchovy mělo zbýt. Když slyšíte o životopisu Mohameda, zjistíte, že to nemá nic společného se současnou podobou islámu. Jeho víra nebyla tak militantní a agresivní, islám se radikalizoval až postupem času, nabyli v něm vrchu takoví fanatici a radikálové, kteří islám posunuli někam úplně jinam. Samozřejmě každý fanatismus je špatný, máme zkušenosti ze středověku, kdy se i křesťanství prosazovalo silou. Ta epizoda přešla, myslím, že islám je teď v takové militantní fázi, ale je to vystupňováno ad absurdum. Myslím, že to znamená velké riziko, pokud se nenajdou rozumní představitelé islámu, kteří náboženství vrátí do nějakých přijatelných mezí.

Islám je jedno z hlavních monoteistických náboženství, ale ani jedno z těch ostatních takové praktiky a formy neuplatňuje a nechová se tak militantně. Zdá se mi, že řada lidí to podceňuje. Myslím, že je správné dělat rozdíl mezi samotným náboženstvím a politickou rétorikou a praxí radikálních islamistů. Mně imponoval nedávný projev australské ministerské předsedkyně, ve kterém řekla na adresu imigrantů: My vás tady vítáme, pokud se přizpůsobíte našim podmínkám, ale jsme svobodná země, a když nechcete akceptovat naše způsoby chování, můžete zase svobodně odejít tam, odkud jste přišli. Když chce někdo využívat výhody západní civilizace, měl by se přizpůsobit životem a chováním tomu státu, ve kterém se rozhodl žít, a ne vnucovat své praktiky někomu, kdo byl celý život zvyklý na něco jiného.

Je to trochu jiná mentalita i kultura. Ale blíž nám je další konflikt, který se nás také více dotýká, a to je konflikt na Ukrajině a s tím související napětí mezi Západem a Ruskem. Vnímáte v těchto souvislostech Rusko jako hrozbu pro Evropu a Českou republiku?

Záleží na tom, jak se bude Rusko chovat dál. Pro mne bylo dost překvapivé jednání Ruska, začalo to anexí Krymu a potom expanzí na jihovýchodě Ukrajiny, což považuji za snahu obnovit původní Sovětský svaz. Po prohlášeních, že Rusko bude hájit své rusky mluvící občany, kterých je v pobaltských státech skutečně vysoké procento, považuji Rusko za určité riziko. Je otázka, jak desetiletí svobodného života v pobaltských zemích ovlivnilo smýšlení tam žijící rusky mluvící menšiny, aby se nesnažila vystupovat jako pátá kolona a usilovala o návrat pod politiku ruského státu. Ale myslím, že když jsou pobaltské státy členy NATO, byla by tam přece jen odlišná situace od Ukrajiny. Teď se situace na Ukrajině trochu uklidnila, ale je otázka, jak dlouho vydrží dodržování příměří. Překvapilo mne, že i ze strany radikálů na východě země převládá snaha zůstat, byť pod jinou formou, třeba federalizace, součástí Ukrajiny. Několik představitelů povstalců se vyjádřilo, že se nechtějí odtrhnout od Ukrajiny. Ale další vývoj určitě nebude jednoduchý.

Západ Ukrajiny by se rád začlenil do evropského společenství. Má to podle vás v nejbližší budoucnosti šanci?

Když vidím snahy některých proevropských Ukrajinců vstoupit do NATO, myslím si, že to nemá velkou šanci. Ani NATO ani EU nebude mít zájem začlenit Ukrajinu, která je ekonomicky téměř na dně a politická vůle tam není zdaleka jednotná. Značná část obyvatel o připojení k EU zájem nemá. Je třeba vyčkat dalšího vývoje. Ukrajina je poměrně blízko našich hranic. A bylo by dobře, kdyby se neprohlubovala nová studená válka. V devadesátých letech, kdy padla železná opona, vypadala budoucnost velmi optimisticky, ale bohužel to nabírá tendenci znovu rozdmýchat napětí, přitom to nikomu neprospívá, ani Západu, ani Východu. Myslím, že lidé mají zájem žít v klidu a míru, bohužel někdy stačí nějaké záminky a podružné problémy, které lze vyřešit diskuzí a mírovou cestou a nemusí se konflikt prohlubovat až do vojenského střetu. Nikdo, kromě možná těch radikálních muslimů, nemá zájem se nechat zabít.

Jako lékař nejlépe víte, jak lidé mnohdy lpí na životě, i když už není tak kvalitní, když nejsou zdraví. Ale muslimové uvažují jinak, zdá se, že pro ně život, ani vlastní, nemá velkou cenu.

Ano, i onkologičtí pacienti, kteří nemají šanci na dlouhodobé přežití, se opravdu do poslední chvíle neradi vzdávají života, a i když ten životní komfort je velmi omezený, přesto na životě lpí. Proto mě udivuje, jak i výchova muslimských dětí směřuje k tomu, aby si života nevážily a naučily se zabíjet. Přímo mě to děsí. Proto si myslím, že by se skutečně v mnoha státech měla imigrační politika moderovat. Nejsem proti imigrantům, ale když chtějí žít v jiném státě, musí akceptovat normy toho státu a ne znásilňovat domorodé obyvatele, aby přistoupili na jejich způsob života. Udivuje mne situace v Íránu, který byl téměř proevropský stát, ženy tam měly svá práva, ale nějak se to změnilo, v řadě provincií jsou snahy o zavedení práva šaría, a přitom okusili života ve svobodnějším režimu. Zajímavé je, že řada vládců byla vychována v evropských státech, přesto doma – třeba v Kambodži, Severní Koreji i jinde – zavedli teroristické nebo absolutistické režimy a dopouštějí se takových zvěrstev. Nevím, co za tím je. Myslím, že informace, které se nám předkládají, zdaleka neodpovídají pravdě. Kdo ví, kdo tahá za ty provázky, to se málokdy dozvíme.

Po pádu železné opony jsme trochu podcenili možná ohniska nebezpečí, která se dnes objevují v řadě míst světa. Myslíte si, že bychom vzhledem ke všem rizikům měli zvyšovat svoji obranyschopnost? Stojí to peníze, které by se daly využít, jak jste sám říkal, třeba v medicíně, ale k čemu nám bude moderní diagnostika a léky, když přijdeme o život ve válce, protože nebudeme mít dobře vyzbrojenou armádu?

Máte pravdu, také si myslím, že by se obrana státu podceňovat neměla. Někdo může argumentovat tím, že jsme měli před druhou světovou válkou dobře vybudovanou obranu a že nám to nakonec moc platné nebylo. Ale dnes je situace jiná, protože mezinárodní situace je odlišná, myslím, že bychom nezůstali tak osamoceni jako před druhou světovou válkou. Proto si myslím, že by se investice do obrany skutečně neměly podceňovat. Protože, jak jste řekla, nebude nám nic platné, že tu budeme mít blahobyt, když nás sem někdo přijde zabít.

Když jsme součástí Severoatlantické aliance, vadilo by vám, kdyby tady pro zvýšení bezpečnosti byly rozmístěny americké jednotky?

Mně osobně by to nevadilo. My máme v podstatě neblahou zkušenost s dočasným umístěním sovětských vojsk a pro mnoho lidí v České republice není velký rozdíl, jestli tady budou vojska z jedné nebo druhé strany. Ale podle mne jsme se přece jen opakovaně přesvědčili, že sliby z té východní strany nejsou často dodržovány, podle mne by nebezpečí trvalého umístění vojsk Evropské unie nebo Spojených států nehrozilo, ale naopak by tady mohl stoupnout pocit bezpečí. Proti takové pojistce v současné mezinárodní situaci bych tedy nebyl, neměl bych problém s tím, kdyby tady nějaký kontingent ze západních států byl a prováděl společný výcvik s naší armádou. Koneckonců i naše armáda má své vojáky v různých částech světa, jejich výpomoc na různých bojištích je oceňována. Je to pochopitelně spojeno s rizikem, měli jsme lidské oběti v Afghánistánu, což je stinná stránka naší účasti ve vojenských misích, ale to k té spolupráci a společným akcím bohužel patří. Myslím, že naši vojáci svůj díl pomoci velmi dobře odvedli.

Ani česká politická scéna, ani veřejnost není úplně jednotná v pohledu na rusko-ukrajinský konflikt, někdo obhajuje politiku ruského prezidenta Putina, třeba prezident Miloš Zeman. Jak se díváte na jeho jednání, ať už na jeho zahraniční politiku, nebo na jeho výroky, kdy třeba označuje své kritiky s červenými kartami za blbečky?

Musím říci, že mi především vadí, i když se to verbálně popírá, že není jednota ve vyjadřování a v názoru vedoucích představitelů státu. Prezident říká často něco jiného než vláda, není tady úplná shoda s ministerským předsedou, s ministrem zahraničních věcí. To jsou věci, které by si měli vedoucí představitelé státu vydiskutovat mezi sebou, a navenek, pro zahraničí, vystupovat jednotně. Pokud jde o některé výroky pana prezidenta, myslím, že by je měl trošku víc zvažovat. V některých věcech má pravdu, teď nedávno se například hodně diskutovalo o jeho vyjádřeních k České televizi. Na jednu stranu s ním souhlasím, Česká televize není ani pro mne tím, jak bych si představoval veřejnoprávní televizi, naopak na jiných televizích, třeba Prima ZOOM, jsou pořady, na které se dá dívat. Když si pustím zprávy v České televizi, tak se kromě toho, kdo zase půjde do kriminálu a kde se stala nějaká vražda, mnoho nedozvím. Informační hodnota zpráv je velmi často omezená.

Navíc řada kauz, které se v ČT prezentují, není dotažena do konce, za pár dnů nebo týdnů se člověk nedozví, jak byly dořešeny. Myslím, že kritika ČT je oprávněná, něco by se tam mělo skutečně změnit. Ale občas výroky pana prezidenta postrádají formulační rozvahu. Někdy má i pravdu, ale způsob, jak to formuluje, musí část občanů naprosto popudit. Ale největší škoda je, že na mezinárodním fóru jsou jeho výroky často diskrepantní k výrokům jiných vládních představitelů. To považuji za hlavní chybu. Přitom byla schůzka, kde se ústavní činitelé domluvili, že se budou spolu pravidelně scházet a že budou mluvit jedním hlasem, ale nějak se jim to nepovedlo zkoordinovat.

Možná proto, že pan prezident je nekoordinovatelný.

To je pravda. Ale zvolili jsme si je, zatím vláda vydržela a nevypadá, že by se měla rozsypat, takže by si měla najít nějaký konsenzus. Nepřipadá mi, že by bylo tak obtížné k nějakému konsenzu mezi vládou a hlavou státu dojít.

Ony vypuknou mnohdy hádky i v koalici. Jak hodnotíte nový politický subjekt – hnutí ANO – a jeho šéfa, vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše? Představuje nový, svěží vítr v politice, jak se sám prezentuje?

Vadí mi jeho autoritativní řízení. Viděl jsem průběh a výsledek sněmu hnutí ANO, ani za totality nebyl výsledek nějakých voleb stoprocentní, ale byl třeba devadesát devět celých devět. Aspoň někdo měl jiný názor. Tady mě udivila stoprocentní volba jak předsedy Andreje Babiše, tak předsednictva. To je mi podezřelé a nelíbí se mi to. Myslím si, že ani v rodině není absolutní souhlas s nějakým postojem, vždycky má někdo alespoň trochu odlišný názor. Taková absolutní jednota je mi vždycky podezřelá. A také mi vadí, že jedna strana, která je dnes prakticky v koalici nejmocnější, má v ruce významné sdělovací prostředky. To podle mne není dobře. Objevují se informace, že třeba nějaký komentář bylo zakázáno publikovat, to také nejsou příznivé známky. Ale možná se politická situace nějak vykrystalizuje, uvidíme po sjezdu ČSSD, jestli si upevní pozici vůči ANO. Také bude hrát roli další politický vývoj.

Jak vnímáte jako bývalý politik, exministr zdravotnictví, uznávaný odborník v medicíně, skutečnost, že Agrofert Andreje Babiše začíná podnikat ve zdravotnictví a jeho majitel a ministr financí současně ostře útočí na šéfa rezortu Svatopluka Němečka za ČSSD, žádá změnu v čele největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, prostě snaží se ovlivnit rezort, který neřídí, ale v němž má své podnikatelské zájmy?

Já to vnímám jako střet zájmů. Myslím, že ministr zdravotnictví Němeček působí pozitivně, když srovnáme celou tu plejádu ministrů zdravotnictví. Řídit tento rezort není vůbec jednoduché. Když jsem byl jako součást poslanecké delegace ve Velké Británii, říkali nám, že křeslo ministra zdravotnictví je nejvíc horké křeslo a že nejvíc výměn bylo tam. Skutečně zdravotnictví může mít velké problémy a jejich řešení není vůbec jednoduché. Spíš bych tedy očekával, aby koalice přispěla k řešení problémů ve zdravotnictví. Sice pan Babiš deklaruje, že chce ty problémy řešit, ale já jsem zatím neviděl žádný konkrétní návrh ani akci, která by vedla ke zlepšení. Myslím, že ANO má své rezorty a že by mělo podporovat činnost ostatních rezortů. Kritizovat je může, ale neměla by to být kritika, za kterou člověk cítí snahu ovládnout rezort zdravotnictví, protože to s sebou přináší určitá rizika. To se mi také nelíbí, nemyslím, že by celá problematika zdravotnictví měla spadnout pod rezort ministra financí nebo hnutí ANO.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

EU utahuje šrouby, my tomu ale budeme bránit, věří zastupitel z Trikolóry. A přidává ostrou zkušenost s Piráty

21:40 EU utahuje šrouby, my tomu ale budeme bránit, věří zastupitel z Trikolóry. A přidává ostrou zkušenost s Piráty

ROZHOVOR „Čím méně odbornosti, tím více arogance“. Taková úměra platí u mnoha Pirátů v zastupitelstv…