V minulých dnech dostali krátce po sobě v několika médiích, jako jsou například Český rozhlas a iDNES.cz, prostor k vyjádření svých názorů teolog Tomáš Halík a jeho velký podporovatel, developer Luděk Sekyra. Prvně jmenovaný upozornil, že nás různé průzkumy veřejného mínění zavalují názory „většiny“. Je prý ale nebezpečné brát názor většiny za ten správný a pravdivý, protože většina se většinou mýlí. Má tohle tvrzení podle vás racionální jádro?

Pečlivě jsem poslouchal interview s profesorem Halíkem v Českém rozhlasu, a je pravda, že tu větu řekl. Byla ale součástí širšího kontextu, ve kterém profesor Halík obhajuje určité názorové proudy, které definuje jako menšinové. Pan profesor sice zdůrazňuje, že je spíše sociologem – a filozofem, avšak podstata jeho věty tkví v křesťanské teologii. Evangelia předkládají totiž Ježíše jako inkarnaci pravdy a spravedlnosti, bojujícího proti většině. Proto si je profesor Halík sám sebou tak jistý.

Těžko však lze hovořit o racionalitě, protože, alespoň v tomto případě, u něho rozhodně převládá metafyzika nad pozemským zdravým rozumem. Vize Tomáše Halíka je tedy monistická, protože pokud předpokládá, že existuje pouze jediná pravda, a jako křesťan nemůže předpokládat jinak, tak pak ta pravda může být klidně minoritní, protože je právě ta jediná (monos ve starořečtině znamená jediný).

Problém ale v Evropě nastal po osvícenství, když náš kulturní svět začal chápat, že těch pravd může být více. Zrodil se pluralismus a ve společenském životě se začala prosazovat, nejprve nesměle, a později už jako charakteristika Západu, demokracie.

Ta předpokládá různorodost názorů, tedy subjektivních pravd, a dává moc těm „pravdám“, které jsou většinové. Chápu, že odklonění od monismu znamenalo těžkou ránu pro konzervativní Evropany. Časem se ale z mnohých Evropanů stali liberálové. Dokonce i profesor Halík tak sám sebe často prezentuje.

Problém je v tom, že zůstává nadále monistou, ale monismus a pluralismus nejdou dohromady. Já tedy u něho vidím pouze pokus o implementaci totalitní vize, což je ta monistická, v současném pluralistickém prostředí. Já bych to nedokázal. Přiznám se.

Podle profesora Halíka se v současné světové vlně populismu, kterou nazývá nebezpečnou nemoci naší doby, spílá kriticky smýšlejícím intelektuálům podobnými termíny jako v době totalit. Může mít pravdu v tom, že výrazy typu „samozvaní, nikým nevolení elitáři“, „kavárenští povaleči“ nebo „pražská lumpenkavárna“ jsou jen pokusem rozdělit společnost, štvát venkov proti městu, nedefinovaný „lid“ proti lidem přemýšlejícím – nekonformním?

Když si položíme otázku, má-li někdo pravdu, měli bychom si vždy položit i otázku, z jakého úhlu pohledu. Profesor Halík, a nejenom on, definuje určitou ideovou skupinu, převážně soustředěnou v Praze, ale přítomnou i jinde v republice, jako „intelektuály“, a dokonce jí přiřazuje přívlastek „kriticky smýšlející“. Jedná se o auto-stereotyp.

Pozdrav Tomáše Halíka Kroměřížské výzvě, hledající prezidenta: 

Je sice pravda, že sám profesor Halík intelektuál je, ale kdo nám dává jistotu, že ti lidé, o kterých se hovoří, jsou skutečně kulturní pracovníci s vysokou úrovní vzdělanosti, bohatou publikační činností a tak dále? Pokud nesplňují tato kritéria, slovo „intelektuálové“ zůstává pouze nedoloženou sebe-atribucí nebo, jak už jsem řekl, auto-stereotypem. Navíc opravdový intelektuál je automaticky kriticky smýšlející člověk, tak je pojem formulován chybně.

Giuseppe Maiello

Ale do očí bijící je úhel pohledu, pokud sledujeme mainstreamové sdělovací prostředky. Ta skupina, která by dle profesora Halíka měla být „nekonformní“, je ta, která je nejvíce protežována a privilegována. Tentokrát se jedná o extrémně umělý auto-stereotyp, který se dá ale během pár vteřin vyvrátit.

Že je někdo nazývá „kavárenskými povaleči“ nebo „pražskou lumpenkavárnou“ je samozřejmě jiný úhel pohledu, také dosti zkreslený. Trávím polovinu svého času na Moravě, a často se mě lidé ptají, jestli ti podporovatelé Schwarzenberga. Horáčka, Drahoše a dalších opravdu sedí v kavárnách. Kdo zná Prahu, ví, že tomu tak není, a že se jedná tentokrát o hetero-stereotyp ničím opět nepodložený.