Pane doktore, vy jste na nedávné Demonstraci za mír, kterou pořádala v Jihlavě KSČM, připomněl, že jsme za války museli v našich zbrojovkách vyrábět zbraně pro wehrmacht a označil jste za velkou hanbu, že dnes chceme zbraně vyrobené v ČR dodávat dokonce jako dárek, cituji „novému Drang nach Osten“? Je tedy jasné, že nesouhlasíte s postojem naší vlády ohledně toho, co se odehrává kolem Ukrajiny. Co vám nejvíc vadí a co byste v tomto směru vládě vzkázal?
Vláda má dbát o naše bezpečí a národní zájmy. Ve vztahu k Ukrajině zachází s obojím jako hazardér. Měrou tak nehoráznou, že se musel ozvat i Václav Klaus. My z vlasteneckého sdružení Kudy z krize se s ním v mnohém neshodneme. Jeho otevřený dopis, jejž zaslal v pondělí premiérovi, jsme však podpořili jednomyslně. Mnichov 1938 byl vnější zradou a diktátem. Změnil nás v průchoďák tažení „nach Osten“. A v jeho zbrojní zázemí. Tehdy pod bestiálním tlakem werkschutzu a gestapa. Má snad kdo odjištěnou hlaveň u spánku i dnes? Mnichov napodruhé nám vnucuje domácí svévole. Následky hrozí být ještě ničivější. Zkrotit tu prodejnou mánii je nejvyšší čas.
Podle amerických tajných služeb mělo Rusko pravděpodobně tento týden „zaútočit“ na Ukrajinu. Rusko ale naopak oznámilo konec vojenského cvičení na Krymu a vojáci prý odcházejí. Amerika na druhé straně ale naopak uvedla, že ruské jednotky se pohybují směrem k Ukrajině. Co na to říkáte? Jaký vývoj lze ještě v nejbližších dnech očekávat?
Hezky to napsal jeden vtipálek: „Uvalme na Rusko sankce za to, že Ukrajinu ne a ne napadnout.“ Všechno je někdy poprvé. I kadet Biegler v čele české diplomacie. Na Ukrajině v maskáčích a helmě. Má se k ní hůř, než vegetarián k husímu stehnu. Proč by si Rusko věšelo na krk zemi, vyrabovanou na kost a zmítanou politickou vzteklinou? To jediné, co ignorovat nemůže, je zbabělý teror proti Donbasu. Žijí tam i milióny etnických Rusů. Soldateska, pyšná na nacistický rodokmen, jim vraždí i nevinné děti. Zabila jich už 147, včetně 49 děvčátek. Dalších 363 jich zmrzačila. Minské dohody potvrdila i rezoluce 2202, schválená Radou bezpečnosti OSN už v roce 2015. Kyjev je porušuje den co den. Teď se dokonce dožaduje jejich zrušení. „Zákonem o přechodném období“ dává najevo, že se chce Donbasu zmocnit krvavou agresí. Má se mu dovolit i to? Jen proto, že by to lahodilo České televizi? A „straně války“ mezi ministry a poslanci? Ruská armáda stojí na území vlastní země. Drží tím v šachu psychopaty, vraždící i malé děti.
Na zmíněné akci v Jihlavě mluvil i Ján Čarnogurský, který zmiňoval, že na Slovensku se konají rozsáhlé demonstrace kvůli obranné dohodě mezi Slovenskem a USA. Co taková obranná dohoda ve své podstatě vlastně znamená nejen pro Slovensko, ale i pro okolní státy?
Slovensko přišlo i o poslední torzo suverenity. Zupáckým diktátem, vylučujícím i parlamentní debaty. Ignoroval i zdrcující rozklad, podepsaný generálním prokurátorem. Slovenská opozice mluví o totalitě, zavánějící hnědým morem. Ze Slovenska je vojenské předmostí. Pod neomezeným velením cizí mocnosti. Slováci jsou tak, aniž byli dotázáni, i terčem potenciální odvety. Protesty proti zvůli zaplnily velká náměstí. Slováci nejsou z těch, kdo stáhnou chvost. Ty, kdo jim vládnou, drží u koryt už jen hrubá síla. Tím větší změnu přinesou příští volby. Povede i k vypovězení hanebné smlouvy? Pomohlo by to vlasteneckým silám celé střední Evropy.
Našim územím právě na Slovensko na alianční cvičení tento týden projížděl americký vojenský konvoj, proti čemuž bylo slyšet protesty nejen od zástupců KSČM. Jaký je váš pohled na tuto akci?
Je to show velmocenské arogance. Z nás dělá komplice politiky, z níž koukají jen samé ztráty. Jak že to řekl Henry Kissinger? Být nepřítelem USA je nebezpečné. Tím nebezpečnější je být jejich přítelem. Už je to tady.
Velký ohlas nedávno také vyvolal projev prezidenta Bidena, který po jednání s německým kancléřem Scholzem prohlásil, že pokud Rusko napadne Ukrajinu, plynovod Nord Stream 2 končí. Co na takový vzkaz říci?
Z Bidena padají i věty na hraně různých diagnóz. Tuhle však vypustil při plném vědomí. Coby vzkaz, že má za dobyté území i své spojence. A hodlá jim poroučet přes hlavy jejich vlád i parlamentů. Vteřina dějin, kdy si to může dovolit, se blíží ke konci. Metr stříhají i nicotné kariéry jejích místodržících, Až s nimi principál naloží jako s Afghánistánem, nebude jim co závidět.
Psali jsme:
Mimochodem, nedávno se objevila zpráva, že například Maďarsko nakupuje od Rusů plyn až pětkrát levněji než zbytek Evropy. Jak by se k této informaci měla postavit naše vláda?
Hujer se podbízel švestičkami. Kurděje si tím nepřivodil. Dnešní Hujeři soutěží v tom, jak vlastní zemi uškodit. Německou přirážkou násobí i cenu, za kterou nakupujeme českou elektřinu. Dějištěm intriky je burza v Lipsku. Sponzorujeme „Energiewende“, kterou si uložil movitější soused. Nás to dusí mnohem víc. I vinou tučné renty, mizící za kopečky mnoha jinými kanály. Z Německa nakupujeme i ruský plyn. Prodává nám ho pětkrát dráž, než kolik za něj platí Gazpromu. Putin to odtajnil už na tiskové konferenci den před Vánoci. Jediné dementi nezaznělo dodnes.
Tím víc to naštve v zemi, která ze sibiřského plynu profitovala jako první. Masivní plynofikace startovala už před půl stoletím. Ekologický přínos byl kolosální. Zvlášť v Praze a v jiných průmyslových aglomeracích. Přes naše území vedly i prvé plynovody, pokračující západním směrem. Maďarsko tíží k Rusku i temné atavismy. Vedou až k válce proti „židobolševismu“. A k druhému největšímu kontingentu v sibiřském zajetí. Budapešť přesto dnešek minulostí nemrzačí. Z Ruska přichází i k jaderné elektrárně. Lacino a na výhodný úvěr. Přijatelnou alternativu to nemá ani v našem případě. Platí to i o zemním plynu. Třeba ho kontrahovat dlouhodobě. Mezi státním podnikem a ruským zdrojem. A ne žádnou oklikou, provrtanou penězovody.
Když mluvíme o ceně plynu, jak vnímáte tzv. Green Deal? Co na tento plán, který někteří označují jako „Zelená Evropa“, říkáte? Jak ho zvládnou běžné české domácnosti?
Green Deal je obludná habaďůra. Starost o životní prostředí jen předstírá. Skutečné cíle sleduje dva. Prvním jsou gigantické kšefty, šité na míru kastě vyvolených oligarchů. Přiděluje jim je arbitrárním diktátem. Garantuje jim i nucený odbyt. Lvím dílem i na konto veřejných financí. Druhý cíl je ještě masožravější. Tkví v zaháňce slabších konkurentů do pastí, v nichž se neubrání nepřátelskému převzetí. Existenční kalamity straží i na milióny lidí, majících na prodej jen vlastní práci. Aby je tím snáz vyvlastnil. A skoro vše, co jim teď říká pane, pak aby směli už jen „sdílet“. Takže budou ještě vydíratelnější než chomoutem dluhů a hypoték.
Na ráně je i většina „staré Evropy“. Tím víc to platí o zemích, které jsou cizím krmelcem. U nás to odskáčou milióny domácností. A s nimi i devět desetin firem. „Zelená Evropa“ je škrtič. Vysmeknout se mu je prioritou priorit. Včera bylo pozdě.
Tento týden vyšlo v médiích, že slovenská vláda zmrazila ceny energií pro domácnosti, a to na tři roky. Francie přikázala EdF (francouzská obdoba ČEZ), aby zákazníkům prodávala elektřinu levněji. Je třeba se inspirovat ve Francii. Co říci v tomto směru na postoj naší vlády?
Vláda, motivovaná vlastenectvím, brání svou zemi před cizími predátory. Vláda, oddaná demokracii, chrání lidi i před tuzemskými šmejdy. Náš erár se pro ně má přetrhnout. Zasáhne, teprve když propukne skandál. Ne k tíži viníků, ale všech daňových poplatníků. Mafii, kšeftující s chudobou, hýčká výpalným už desítky let. Zatím šlo hlavně o majitele zpustošených činžáků, v nichž živoří sociálně vyloučení. Teď se té charity naruby dočkala i energetická mafie. V podobě hubených žebračenek a pouze těm, komu jde po krku studený odchov – ne-li i hladová dieta. Aby nic nezkrátilo pohádkovou rentu, dolovanou smečkou parazitů. Po morálce se tak dupe i z moci úřední. Drtivá většina českých elektráren je totiž kolektivní investicí – práce, úspor a odložené spotřeby nás všech. Už z dob, kdy nám ty zdroje i patřily. Všem bez jediné výjimky a rovným dílem.
Tím větší právo máme na to, co platí i ve Francii a v jiných zemích „staré Evropy“. Na přísnou cenovou regulaci, dovedenou až do maloobchodních limitů. Až se nenecháme dojit přes lipskou burzu ani „kasinem“ spekulantů s emisními povolenkami, bude nás proud stát jen kolem 2 korun za kWh. Hravě se do nich vejde i veškerá distribuční a navazující režie. Protože naše jaderné zdroje umí kWh za 0,25 Kč – a uhelné dokonce kolem 0,15 Kč.
Hujerská vláda nám to nedá. Prožene ji to uličkou hanby. Znectí to i její zaklínadla. Teprve pak nastane šance, jak změnit „zelený“ amok z černé díry v náš zisk. Z dalších jaderných bloků, dostavěných v Dukovanech i v Temelíně. S partnery garantujícími včasný výsledek, nejnižší cenu i nejvyšší podíl českých vstupů. Přijdeme k nim jen tendry podle férových, a ne inkvizičních pravidel. Sami budeme mít dost proudu za zlomek ceny, na niž ji vyšroubuje „Energiewende“. Posílí to i konkurenční schopnost českých podniků. A z desítek terrawatů, zbylých na export, budeme profitovat přes německou burzu. Cena kilowatthodiny se tam čeká až v řádu celého EUR, tedy 25 korun. Už v průběhu 20. let. Přeje-li si bohatý soused, chovejme se tržně. Až bude uskakovat před blackouty, pošle nám květnaté díkůvzdání. Energetický masochismus nám vnucuje jen sorta, které myslivci říkají škodná.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
