Kterou událost na české politické scéně považujete letos za nejvýznamnější? A která světová událost právě končícího roku 2016 nejvíce ovlivní v příštím roce náš život, podle vašeho názoru?

U nás to byly určitě krajské a senátní volby, které způsobily i obměny ministrů ve vládě a také nervozitu mezi vládními koaličními stranami. Odstartoval se jimi také určitý směr volební kampaně, která se povede k parlamentním volbám. Za KDU-ČSL můžu říct, že jsme hodně spokojeni, protože v krajských volbách jsme posílili a senátní volby jsme vyhráli. Z globálního pohledu měl podle mne největší význam brexit, tedy výsledek britského referenda o setrvání v EU, který bude mít dalekosáhlé dopady, jež nyní nemůžeme ani pořádně dohlédnout. Brexit bude mít jistě vliv na další nálady v Evropě a na oslabení Evropské unie.   

Český parlament v minulých dnech schválil rozpočet na příští rok se schodkem 60 miliard. Letošní rok má být dokonce přebytkový. Souhlasíte s prezidentem Zemanem, že by se mělo za této příznivé situace více vložit do investic, ze kterých může být v budoucnu pak zisk? Jak vlastně rozpočet hodnotíte, kde byste vy sám přidal? A naopak, ve kterých oblastech byste víc šetřil? Opoziční pravicoví poslanci například tvrdí, že vyššímu financování investic brání přijetí nevhodné legislativy, která prý zabrzdila i důležitá protipovodňová opatření…

V podstatě s panem prezidentem souhlasím, že by mohlo jít více peněz na investice do infrastruktury a do dalších důležitých oblastí, ale nemuselo by se všechno financovat z národních zdrojů. Bohatě by stačilo, kdyby řada rezortů efektivně pracovala a řádně čerpala finance z evropských fondů. Například takové ministerstvo dopravy, které staví nákladné dálnice a rekonstruuje železnice, zatím nevyčerpalo z nového období ani korunu. Náš rezort, za který nesu odpovědnost, získal už z nových dotačních programů asi polovinu. To je podle mě ten klíč k úspěchu, tedy k výhodnému pořizování důležitých investic. Je ale pravdou, že stát by financování některých infrastrukturních oblastí mohl posílit. To znamená vložit více peněz třeba do programu obnovy venkova – například podporovat modernizaci vodovodních a kanalizačních sítí a odstraňování starých ekologických zátěží, jako jsou třeba ostravské laguny. A ohledně protipovodňových opatření jsem zatím nezaznamenal žádnou legislativu, která by tomu vysloveně bránila. Jediný problém je s novelizací administrativy okolo EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí u konkrétních stavebních projektů), kterou se budeme snažit ve spolupráci s Evropskou komisí rychle zajistit.

Jak vlastně vypadá naše nynější politická scéna a jak by mohla vypadat v příštím roce? Andrej Babiš se nepouští do kritiky Miloše Zemana a rostou mu preference, ČSSD zatím zaostává. Můžeme skutečně očekávat vládnoucí tandem Zeman–Babiš? A jak je to na přelomu roku vůbec pravděpodobné, že se oni dva usadí na postech premiéra a prezidenta? Navíc Zeman Babiše u příležitosti projednání státního rozpočtu vychválil a také vetoval zákon o střetu zájmů, takzvaný Lex Babiš... Co vy na to?

To, že pan prezident má s Andrejem Babišem na řadu záležitostí shodné názory už trvá minimálně rok a půl a není to nic nového. Za tu dobu, která ještě uplyne do parlamentních voleb, se toho ale může opravdu hodně změnit. V souvislosti s tím by bylo určitě důležitým rozhodnutím naše možné spojení se Starosty a nezávislými, o kterém budeme teprve vyjednávat. To by mohlo významným způsobem ovlivnit podzimní volby v příštím roce a potom i vznik různých koalic. My můžeme být vhodnou alternativou pro voliče zprava i zleva, kterým třeba vadí direktivní rozhodování lídrů, kteří se snaží řídit svou stranu jako firmu bez běžných demokratických principů. Ale jak už jsem řekl, stát se může ještě leccos a bude dobré vyčkat na další události.