Vy chcete likvidovat metan ze zvířat? Zničíte celou přírodu. Rybička smrdí od hlavy, nastrčená Greta skončí špatně, vzkazuje zemědělec

28.02.2020 4:46

ROZHOVOR Máme dost klimatologů, zemědělských analytiků a samozřejmě politologů, ale to nás před suchem neochrání. A bude v našich zeměpisných končinách letos opravdu neveselo. Jestliže se k tomu navíc klimatologicky zblázníme, vyslechneme kázání EU a Gréty o snižování počtu hospodářských zvířat, na které ale západní státy naprosto nereflektují, bude hůř. To uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz předseda Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma. Jen se dobře podívejme, kolik chemie cpe Západ do zemědělství a naši farmáři a rolníci jsou peskováni, i když používají nepoměrně méně postřiků a umělých hnojiv. Budeme obětními beránky starého kontinentu?

Vy chcete likvidovat metan ze zvířat? Zničíte celou přírodu. Rybička smrdí od hlavy, nastrčená Greta skončí špatně, vzkazuje zemědělec
Foto: Pixabay (CC0)
Popisek: Vidle
reklama

Nutno říci, že nyní je v kurzu kokosový olej, když palmový je tak zatracován, ale to je nemlich to samé a systém je stejný… A nějaké ekonomické sankce či blokády, podívejme se, jak to dopadá, či spíše nedopadá na Rusko…

Pralesy jsou prostě plíce planety, ať jsou kdekoliv. A když se tam děje něco špatného, ani raději neprotestujeme. Jedná se o suverénní státy, ale jejich dopady působí i na nás. Proč tedy tyto věci sem dovolujeme vozit?

A tak se třeba dostaneme k blokádě Ruska, která je z politických důvodů možná zdůvodnitelná, ale vezměme si dodržování sankcí. Podívejte se, kolik je tam západního zboží, výrobků, aut, lodí. Jen my Češi sedíme a bojíme se, kdyby na nás někdo zahrozil, a přitom Francie, Německo a další západní státy úplně suverénně s Ruskem obchodují. Ten, kdo do světa nejezdí, to samozřejmě nevidí, ale kdo jezdí, má oči a stačí, když se dívá kolem sebe. Ta moderní auta tam nepřišla před dvaceti lety…

Anketa

Máte rádi Zuzanu Čaputovou?

hlasovalo: 20309 lidí

Evropa nemůže být rovná, protože její sever a jih jsou diametrálně odlišné, ale přece jenom jsme možná očekávali, že to bude vyváženější a ochranářská opatření jsou, jak se zostřují ekonomické podmínky a že vstupují do toho Spojené státy americké, je prostě nabíledni…

Americe samozřejmě vyhovuje rozpolcená Evropská unie. Unie se poměrně úspěšně sama rozkládá zevnitř a připadá mi, že drtivá většina z těch, kteří jsou tam dnes u moci, že jsou nasazeni, aby ji rozložili. Nedělejme si iluzi, že vydrží. Naprostá většina jejich kroků směřuje k tomu, že bude pokračovat v trendu, kterým začala Velká Británie. Pak se nedivme, že jsou lidé, kteří by před deseti lety řekli – je dobře, že jsme v nějakém společenství, ale dnes přinejmenším váhají, protože EU se zpronevěřila tomu, proč byla založena. Jde o jasnou věc, kterou musí vidět snad každý.

Proč Brusel umožní, že zemědělec na severu, jihu nebo středu Evropy není na tom alespoň podle přírodních podmínek stejně, ve smyslu, aby byl nějak jednotně podporován? Protože každý stát má nějakou sílu. Hrajeme si na jednotnou Evropu, ale EU je silně nejednotná a prosazují se zájmy jednotlivých zemí, a ne zájmy společné. Prostě, jsme zas u toho, že se to zpronevěřilo tomu, proč to bylo udělané.

Bohužel, volby v každé zemi jsou jednou za čtyři pět let. Každému europoslanci či vyššímu úředníkovi se tam většinou líbí a má zájem v dalším mandátu pokračovat. Bohužel, mnoho se tam nezmění, protože nikdo na to nebude mít sílu a z lidského pohledu to ani nebude chtít. Mám obavu, že se to bude, bohužel, ještě zhoršovat.

A přejděme k obligátnímu tématu a to je sucho. Tento rok asi nebude jiný, naopak…

Vypadá to špatně. Dnes do toho nevidí ani ty nemodernější přístroje, klimatologové, meteorologové, kteří vám to řeknou tak na nadcházející tři dny. Takže musíte doufat, že jaro nám nějakou vláhu přinese, kdy to budou rostliny maximálně potřebovat. Ale zásoba loňské bídné zimy byla mnohem větší. Já jsem to počítal, takže za první týdny letošního roku jsme zhruba na třiceti procentech vláhy loňského roku. Co spadlo, to je stále velice málo;, a to je špatné.

S tou vodou bude problém nejen z hlediska světové migrace, ale i tady s místní, středoevropskou, protože jestliže budeme mít oblasti, které budou opravdu na suchu, tak je to asi věc agrotechniky a dalších postupů…

Mluví se o odrůdových záležitostech, genetika rostlin se tomu dá do určité míry přizpůsobit. Myslím, že v Dánsku spočítali, že když bude půda řádně obhospodařovaná, bude mít dostatek organické hmoty, tak zadrží více vody, než mají ve všech přehradách a jezerech. To by měl každý vědět. Že budujeme rybníky a nějakou tu přehradu, to je jistě důležité, ale tady v půdě bychom měli začít, podpořit toho, kdo to správně dělá, kdo se zemědělstvím zabývá, tak jak má. Tedy hnojí-li statkovými hnojivy. To by se mělo podpořit. Pokud se tak nestane, budeme běhat pořád kolem toho, kolik se dostane za hektar, a moc by pomohlo, kdyby se podpořila aplikace statkových hnojiv do půdy. Když je bude zemědělec mít, tak s nimi nikam neuteče. Bude je mít tady a dá je do půdy.

Když tedy hovoříme o těch hovínkách, tak tu máme rozkol ve smyslu snižování produkce a spotřeby masa, hlavně skotu, a to je hrozný nepoměr. A to je cesta do pekel.

Podle mého názoru jednoznačná cesta do pekel. Jestli chceme donutit lidi nějakými administrativně-ekonomickými pákami, aby nejedli tolik masa, s tím cílem, že se toho nebude tolik vyrábět, s tím, že chudáci zvířata takzvaně vyrábí metany, i když celé zemědělství má pozitivní uhlíkovou stopu, pak je to likvidace zemědělce, ale i přírody. Proč zemědělství má pozitivní uhlíkovou stopu? Samozřejmě má zvířata a také má půdu a rostliny. A když nic jiného, tak je to vyvážené. Když se zasáhne do jedné části, tak se to všechno ještě zhorší. Nezlepší se to.

Jestli si někdo myslí, že pak se planeta přestane ohřívat, tak tomu snad nevěří ten, kdo tak argumentuje. Četl jsem, že NASA vypočítala, že se blíží malá doba ledová, že se začne ochlazovat. A to jsou tedy nějací vědci. Dnes je velice moderní býti klimatologem, dnes je kdekdo odborníkem na klima, aniž to může doložit, a vytváří do veřejného prostoru myšlenky a články a lidé se v tom nevyznají. Někteří na to skočí a řeknou si, jestli ty krávy tvoří metan, tak by bylo dobré je o třicet procent omezit. Nebo o padesát procent – to by byla cesta. Ale nikdo neřekne to druhé, tedy co se stane s půdou. A jak jsem řekl, půda je něčí. Jestli je to soukromého zemědělce, nebo ji má pronajatou, pořád je tam nějaký vlastník. A my tímto krokem ten majetek totálně znehodnotíme.

Kdo tedy nakupoval půdu jako investici, tak tímto krokem by ty investované peníze skoro vyhodil.

Tady jsou dnes koncentrace 500 až tisíc krav na místě, víc tu v republice není. Třeba Severní Amerika, to je takový náš vzor, ale tam je koncentrace těch zvířat o nulu víc! A musí být taky nakrmená. U nás se jezdí s krmením tak do osmi, maximálně dvanácti kilometrů, to jsou krajní pozemky. Já jsem třeba byl v loni v Turecku, vlastnil to nějaký cizinec. Samozřejmě, žádný Turek tam nedělá, to je samý Moldavan a Rus. Jen hlavní zootechnik je tam dobře zaplacený a ti ostatní tam dělali za facku. Kukuřici na krmení vozí ze vzdálenosti tři sta kilometrů. A koncentrace zvířat tam byla o málo větší než u nás. Závěr ať si tedy udělá každý sám.

Samozřejmě v USA na místě 10 000 krav není problém. Viděl jsem chov býků na maso – 60 000 na jednom místě! A ještě nám ten farmář říkal – teď toho tady moc nemám, jsem dost vyprodaný. Že mají limit tak sto tisíc. Tam byly jen cesty, ohrady, zvířata v bahně. Nedohlédli jste konce. A oni říkali – kdyby bylo na nás, kvůli ekonomice, tak bychom byli raději, kdybychom to zde měli ještě větší! Takže ať se lidé jedou podívat do světa, jak to tam chodí, a nedají se obalamutit. A tomuto nemůžeme konkurovat. Vozí se tam krmení obrovskými auty stovky kilometrů. My tu řešíme uhlíkovou stopu, zda zemědělec náhodou nejezdí patnáct kilometrů. Zachráníme svět tím, že budeme jezdit místo patnácti jen deset? Já myslím, že my ne. Ale neznamená to, že proti tomu nemůžeme nic dělat. Nevracejme se ovšem do situace a stavu, kdy na každé vesnici měli padesát nebo osmdesát kravek. Jestli je to malý zemědělec a má jich třicet, tak čest mu, ať to dělá, ale nesnažme se mu to osladit tím, že mu to tam smrdí, že mu tam někde upadlo hovno.

Ale podle Grety a skupinek kolem ní, které jsou už na hranici jakýchsi bojůvek, tak už nám zbývá jen sedm let…

Já bych k tomu jen řekl, že dnes není problém najít ve světě člověka, který bude použit pro určité záměry, když to řeknu poněkud opatrně. To je smutné, co z toho vypadlo. Já ji nic špatného nepřeji, ale budete vidět, jak dopadne. Vždyť se o tom mluví veřejně, že je to nastrčený člověk, za kterým jsou jiné zájmy a za těmi zájmy jsou peníze.

Řekl jste to velmi diplomaticky. Vraťme se zpět k velké otázce, tedy školství a výchova lidí ve vztahu k půdě…

Máme dost klimatologů, politologů, zemědělských analytiků, kteří se většinou jmenovali sami. Když posloucháte lidi, kteří o tom opravdu něco ví, tak ti moc slyšet nejsou, protože pro média prý nejsou moc zajímaví. Je třeba vytahovat skandály, zaručené zprávy, které dostanou do člověka strach. Člověk musí žít ve strachu, jinak jej společnost neuřídí. Mají strach ti naši vládci, že člověk začne přemýšlet hlavou, a proto je mu třeba přednášet neustálé strachy. Takže mu podáváme strach z koronavinu, tady zas z něčeho jiného a já si myslím, že je to vytvářeno tak trochu uměle a každý by si měl zachovat čistou hlavu a selský rozum. Možná by pak světu bylo o něco lépe.

Co se týká škol, nechci, aby to nějak špatně vyznělo, ale dříve se plánovalo. Ono se plánuje i v kapitalismu, a dokonce mnohem více, ale to slovo plán je pro nás takové ošklivé a socialistické. Po revoluci co bylo učebních oborů, černého řemesla. Co kluků vycházelo třeba z plzeňské Škodovky. Vycházeli agronomové, zootechnici, kteří už třeba nešli na vysokou školu, ale byl to takový poloprovozák, který byl schopen řídit pět šest osm lidí. V té době nám tloukli do hlavy, že předběhneme Západ. Ale kdybychom jej alespoň dohnali, že? Když rodiče dávali někam své děti s průměrným prospěchem, tak byla pomalu hanba říci, že jde na opraváře zemědělských strojů nebo na soustružníka. Kdo je ve službách? Dnes když potřebujete instalatéra, tak si počkáte čtrnáct dní, a ještě k tomu vám přijde cizinec. Prostě lidé v těchto oborech nejsou. A to je dopad toho, co se udělalo po revoluci. Vím, že to už nezměníme. Nevím, k čemu nám budou ti všichni, kteří budou mít vysokou školu. Je to prostě velice špatně nastavené. Školy mají zájem, aby tam měly studenty. Dnes by bylo třeba, aby v mediálním prostoru zaznělo, že už v zemědělství se žije jinak, že jsou tam stroje, které jsou řízeny počítačem, že na traktor nebo složitější stroj je třeba mít maturitu. Když to mladí lidé neuslyší, tak díky médiím mají pořád v hlavě, že zemědělství je to nejhorší, co existuje.

Když sem k nám někdo přijde, cestoval po různých montovnách a myslí si, že mu otevřeme náruč. Neotevřeme. I když lidi nemáme. Jestli chuť do práce nemá, tak tu vydrží tři čtyři měsíce a je pryč. My jako společnost toho člověka systematicky odrazujeme, aby do zemědělství šel, i kdyby k tomu měl nějaké vlohy.

Dostáváme se k ekofarmám, kde si někteří pletou ekologii s prominutím s bordelem, zarostlé pole buřinou a tak dále… Takoví lidé dělají těm ostatním medvědí službu a vůbec si nezaslouží být oslovováni nebo titulováni či nazýváni farmáři…

A zase rybička smrdí od hlavy. Ekologickému zemědělství všechna čest. Já jsem k tomu byl dříve více radikální. Tomu, kdo to dělá, jak má, nic nezávidím a přeji, aby mu všechno fungovalo v pořádku. I tady v ekologických farmách se najdou jedna dvě, které to dělají jen pro vyšší dotace na hektar bez jakéhokoliv prokazování jakékoliv produkce. Vím, že Agrární komora kdysi navrhovala, aby se část produkce prokazovala. Třeba na úrovni minimálně třiceti procent komerčního zemědělství. Jak jsem řekl, jednou z možností je vykazování nějakého minimálního procenta produkce. Pak se vidí, že se tam dělá pro něco. Jsou dnes ekologičtí zemědělci – a je jich minimum, ale jsou – kteří zasejí například kmín a ten, jak známo, může růst na poli několik let. On nesklidí, zas z něj vyroste nějaký jiný. Takže náklady jsou jen prvotní a pak léta to tam takhle nějak funguje, protože nikdo neodhadne, jak to tam je. Prostě má pole kmínu zarostlé a nic nesklidí. O sklizeň nemá zájem, protože každý rok jsou to jenom náklady, kdyby tam sel něco jiného. A to trochu zlobí onu klasickou zemědělskou veřejnost. Ale je to i daňová záležitost. A věci by to hodně pomohlo, jenže se asi zase nechce, protože by to bylo bráno jako útok na ekologické zemědělce. Tak jako i v jiných aktivitách, drtivý počet to dělá dobře, jen těchto pár dělá těm ostatním špatné renomé.

Když vidíte v marketu nablýskaná jablíčka z jižního Tyrolska a na druhé straně pak ve farmářských prodejích pomalu padánky, ze kterých jukají červíčci, tak je asi jasné, co většinová veřejnost kupuje. Ale s tím červíčkem je to prostě bio…

To je každého pohled. Je logické, že když budu věci opravdu dělat tak, jak ekologicky mám, tak samozřejmě tam ten červíček bude. V produkčních sadech se toto z devětadevadesáti procent dá ochránit. Dnes jsou přípravky, které nezanechávají žádné stopy. Ekolog má pak samozřejmě mnohem menší výnos, menší užití. S tím se nic nenadělá, jde jen o to, kam se lidstvo chce vydat. Pokud je deset procent populace takové, že si nekoupí nic jiného než jablíčko s červíčkem, to je jeho věc, ať si jej koupí. Nakonec, jako děti jsme takováto jablka jedli rovnou ze zahrady, bylo to jednoznačně ekologické jablko, a toho červa jsme někdy vynechali, a někdy také ne. A nikdo z nás na to nezahynul.

Pojďme ke globálnějšímu problému, což je potravinová soběstačnost. Jistěže nemůže být sto procent, ale slyšel jsem o neuvěřitelně nízkých číslech…

Když vezmeme od drůbeže přes prasata po hovězí, tak my jsme v zásadě v prasatech a v drůbeži silně pod padesáti procenty soběstačnosti. Nehledě na to, že trend se sice zpomalil, ale nezastavil. U hovězího nejsme komplet soběstační, dokážeme být soběstační v mléčných výrobcích. A tohle všechno je špatně. Dnes stoprocentní soběstačnost už asi není možná, ale určitě bychom měli mít dvoutřetinovou jistotu, že obyvatelstvo nakrmíme ze svého. Nikdo z nás neví, co se může ve světě stát. A tím, jak se hovoří o klimatu, tak co každý stát, který vyváží, udělá, když bude mít problém? V první řadě, samozřejmě, zastaví vývoz a potraviny nechá pro své lidi, aby měli dostatek jídla. Teď už si to ale nemůžeme rozhodnout sami, protože tu máme Unii, její pravidla a my jsme se do nich za těch třicet let nechali dotlačit a neustále jsme stavy snižovali a v zájmu ekonomiky jsme šli stále níže a níže a dnes už je stav opravdu špatný. Nedělám si iluze o stu procent, ale alespoň 60 nebo 70 procent bychom měli. My jsme vzhledem k plochám k tomu bez problémů připraveni, a to bez dopadů na krajinu a životní prostředí. Že tu a tam bude o několik desítek zvířat víc, to nikomu neuškodí, nehledě na to, že takovýto stav tady už byl.

Ať je tu prostor pro nějaké specialitky jako sýry z Francie nebo steak z Argentiny, ale my těch 60 až 70 procent spotřeby jsme schopni zajistit lidem sami.

A to se říká, že i ve šlechtitelství jsme stále velice dobří…

Ano. Jak se svět otevřel, tak si lidé mohli vybírat, a kdo se o to zajímá, tak se třeba poohlédl v Holandsku, SRN a tak dále a dostal sem třeba i americké prověřené býky. Nastala specializace, protože jsme tady byli všichni zvyklí na červenostrakatý nebo černostrakatý skot, a to tehdy ani nešlo, aby tato kráva dojila to, co dnes krávy specializované na mléčnou produkci. Jsou ale stáje, kde mají český skot, který je dobrý i na maso, ale nemůže nikdy mít tolik mléka jako ten mléčný skot.

Abych tedy neparafrázoval populární minulé rčení, že bychom jim to osladili, ale jistě světu můžeme ukázat, že nejsme žádná „ořezávátka“…

To v každém případě! Podívejte, kolik na Západě dávají průmyslových hnojiv do půdy, jak nešetří přípravky na ochranu rostlin, které používají násobně více než my. Takže je skoro s podivem, že v užitkovosti jsme s nimi minimálně srovnatelní, ne-li lepší. Takže špatně to úplně neděláme. Když tu ale nebude to hospodářské zvíře, tak zmizí jetel, vojtěška. A co tam bude? Pro koho to bude? Střídání plodin je základ, mantra každého zemědělce, tedy alespoň pro 99 procent ze sta. Zvláště, když to nechce dělat jen na pět let, ale chce se zemědělstvím živit na celý život nebo na desítky let, tak prostě musí tuto věc respektovat.

Ono se říká, že by tato planeta uživila podstatně více lidí, jen kdyby se neplýtvalo. A jak říkají v Austrálii, my přece nemusíme mít padesát druhů jogurtů, když stačí pět…

Mlékárenství je prostě průmysl. Ten jede na zisk a dívá se, co by dalšího ještě lidem podstrčil pod nos, ale fakt je ten, že by člověk mohl být krásně živ z těch čtyř jogurtů – měl by jeden bílý a tři ovocné a měl by dost a nic by mu nechybělo…

…a dali bychom si tam dobrou marmeládu…

Nu, dnes se tam spíše dávají různé náhražky.

Ale nevrací se nám minulost? Slovo retro je tak trendy…

V těch velkých provozech se dá udělat ledacos, ale malý výrobce na okrese si nemůže dovolit dělat třeba deset druhů. Dělá dva tři druhy, specializované a takové je třeba v regionech udržet a podpořit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Primitiv Kolář a jeho extremističtí přátelé nikdy nepochopí, co Koněv dokázal. Nebudu se dovolávat jeho svědomí, žádné nemá, myslí si senátor Doubrava

17:03 Primitiv Kolář a jeho extremističtí přátelé nikdy nepochopí, co Koněv dokázal. Nebudu se dovolávat jeho svědomí, žádné nemá, myslí si senátor Doubrava

ROZHOVOR Zatímco národ šije roušky a doufá, že současnou epidemii nějak přežije, jiné napadlo, že b…