_635482601242890843.JPG&id=26188)
Co říkáte tomu, co se v úterý odehrálo v Poslanecké sněmovně kolem vašeho zvolení/nezvolení za předsedu sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS)? Všechna média měla napřed v titulcích, že jste byl zvolen, ovšem po nějaké době, po několika minutách, všechna média zase musela své titulky opravovat.
Ono to nebylo po několika minutách, ale po více než hodině. Cosi to vypovídá o některých poslancích, členech volební komise, kteří potřebují informovat média nebo své kamarády na sociálních sítích ještě dříve, než tuto informaci oficiálně sdělí poslancům v Poslanecké sněmovně. Proč to dělají, se musíte zeptat jich. Celé by se to mohlo zdát úsměvné, jak média v honbě za senzací převzala nepotvrzenou informaci, ale má to i jiný rozměr. Třeba ten, že právě mnozí poslanci velmi často hovoří o nebezpečnosti úniků různých informací, ať již z odposlechů, nebo policejních spisů. Sami však nedělají nic jiného než ti, které tak rádi kritizují. Vím, že dohledat ty ubreptané bývá velmi obtížné, ale v tomto případě by to problém být neměl. Jsem zvědav, zda se tím vedení Sněmovny bude nějak zabývat.
Na nejasnost ohledně vašeho zvolení upozornil v jednacím sále sice hlavně předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura, který namítl, že ke zvolení předsedy komise pro kontrolu GIBS stačilo méně hlasů než u volby předsedů dalších dvou komisí, ale zdaleka nebyl sám, kdo se proti vašemu zvolení ohrazoval. Tak třeba lidovec Marian Jurečka podal procedurální návrh na zpochybnění příslušné volby, což se ale záhy vyjevilo jako rozporuplné. Řídící schůze Jan Hamáček se tak musel poradit se zástupci sněmovní legislativy, co dělat. Poté se radil i s předsedy poslaneckých klubů a s předsedou volební komise. Ani to ale nepomohlo situaci vyjasnit a problém vyřešit. Co vám v té době běželo v hlavě? Už jste se pomalu smiřoval s tím, že se volba bude opakovat?
Mně v hlavě neběželo nic, z čeho bych se měl hroutit. Já nabízím své odborné znalosti, které kupodivu uznávají i mí kritici. Je na ostatních poslancích, zda budou chtít, aby komisi řídil odborník, anebo někdo jiný. Připouštím však, že jde také o naplňování politických dohod, a tím i o důvěru mezi politickými subjekty ve Sněmovně. Nebudu-li zvolen, rozhodně se kvůli tomu nezastřelím, byť by si to mnozí možná přáli. Myslím, že ten, kdo to divadlo sledoval, si musel položit otázku, zda nás za toto opravdu lidé platí. To, že někteří kolegové nebyli schopni své rozčarování z výsledku volby rozdýchat, a museli proto začít svolávat posily z ulice, je ta pomyslná třešnička na dortu trapnosti celé věci.
Vaše nominace do čela komise budí spory kvůli vašemu působení za socialismu. Kritici poukazují na to, že jste v roce 1989 zasahoval jako policista proti demonstracím kritiků tehdejšího režimu. Já vím, že jsme o této věci již hovořili spolu několikrát, několikrát jste také ParlamentnímListům.cz k tomu odpovídal, ale sám víte, že se proti vám v těchto dnech bouří nejen politici, ale i veřejnost. Proti vašemu zvolení protestovalo včera v podvečer před Sněmovnou dokonce několik desítek lidí... Co říkáte na to, jak se celá věc obrátila proti vám?
Ano, zasahoval jsem stejně tak, jako jsem mnohokrát zasahoval i po roce 1989. To už tak u policie bývá, že policisté provádějí zákroky, a dokonce mohou použít i donucovací prostředky nebo zbraň. Víte, já si někdy začínám myslet, že nás nebyly stovky a tisíce, ale že jsem byl jediný v celé republice, který byl policistou, chcete-li esenbákem před rokem 1989. Oba víme, že tomu tak není. A co tomu říkám? Nic, snad jen to, že chcípající kobyla kope. Každému z kritiků, kteří se narodili před rokem 1971 bych možná připomněl, že každý má nějakou minulost a těm mladším, že spoléhat jen na Google nestačí a neškodilo by zjistit si i objektivní informace. Ani stokrát opakovaná lež se pravdou prostě nestane, byť to říkali v televizi nebo psali v novinách.
Váš poslanecký kolega Leo Luzar v úterý pozdě večer v jednacím sále řekl, že jste doma a není vám do zpěvu. Co se vlastně včera stalo? Jak to, že jste odjel domů? Prý vám hrozilo nebezpečí...
Nevím, co kolega Luzar říkal, nečetl jsem stenozáznam ze zbytku jednání. Po konzultaci s vedením Sněmovny jsem využil nabídky a odjel ještě před koncem jednání. Více to komentovat nechci.
Víte, že proti vaší osobě dokonce natočila video i Marta Kubišová? Nesmlouvavě smetla ze stolu námitku, že jste zasahoval proti lidem toužícím po svobodě už dávno – před 28 lety. „Jsou prostě věci, který se nepromlčujou. Jsou činy, který nelze promlčet,“ zdůraznila Kubišová na videu. Ovšem ona není mezi umělci zdaleka sama, kdo vaše jméno negativně zmiňuje. Co tomu říkáte?
Nevím, ale děkuji za zprostředkování. Já jsem obhájil mandát poslance ve Sněmovně proto, abych pracoval, a ne brouzdal po sociálních sítích a pátral, kdo co o mně řekne. Osobní názor však nikomu neberu, tedy ani paní Kubišové. Mohu jen uvést, že jsem paní Kubišovou nikdy v živote in natura neviděl a ani ona mě. Možná tedy i zde platí to doporučení, které jsem zmínil pro ty mladší ročníky. A že se vyjadřují další umělci? Občas se stává, že si někdo myslí, že je něco více, než ve skutečnosti opravdu je. U umělců mě obecně baví, jak hromadně a spořádaně podepisovali antichartu, aby o několik let později kázali o morálce. Někdy si také vzpomenu na příručku pro četnictvo z první republiky, kde se o této skupině lidí zrovna moc lichotivě nepsalo.
Po internetu začalo běžet video od rapera Řezníka o vyvraždění všech komunistů. S brutálními podrobnostmi. Jak jsem ale později zjistila, video bylo sice s nějvětší pravděpodobností staženo z webu samotným autorem, ale i to stačí na to se ptát: Není to „lynč“, který se už začal vztahovat i na celou KSČM?
Takové video jsem neviděl, ale sama vidíte, jak se naše společnost polarizuje. Nejde o to, proti komu to je, zda proti KSČM, nebo proti určité skupině osob, ale že je to obecně nebezpečné. Sám jsem na to v nejednom našem rozhovoru upozorňoval. Nyní se potvrzuje, jakou pravdu jsem měl. Je na státu, tedy policii a státních zastupitelstvích, aby konala dříve, než budou první mrtví. Pak už bude pozdě. Dovolím si tvrdit, že žádný „Majdan“ tu drtivá většina národa nechce.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
Psali jsme:
_635482601242890843.JPG&id=26188)
autor: Olga Böhmová
