Vláda minulý měsíc nakonec opravdu schválila Strategický plán společné zemědělské politiky (SZP) na období 2023–2027, a to i přes protesty především velkých zemědělců. Pane inženýre, co to bude pro české zemědělství znamenat?

Ano, schválila a odeslala do Bruselu. Pro zemědělské odborníky je to paskvil, který více než zájmy občanů České republiky, tedy dát na trh dostatek kvalitních a cenově dostupných základních potravin, hledí na zájmy skutečných šéfů Evropské unie. To je Německa a Francie a potažmo dalších agrárně významných západních zemí, jako je Nizozemí, Španělsko, Dánsko. Aby mně bylo rozuměno, uvedeným zemím jde o to, aby si udržely svoji obrovskou produkci a my dál pokračovali v jejím snižování a logicky také ve zvyšování dovozů potravin. To je dnes už naprosto zřejmé a lze snadno doložit na statistických číslech, ale i na – jak se dnes moderně říká – příbězích špičkových a v Evropě známých českých potravin. Vezmu příklad Olomoucké tvarůžky. Tvaroh, ze kterého se vyrábějí, tak ten se dováží z Německa. Ještě vloni to byl český tvaroh... Mléka na jeho výrobu máme, díky špičkové užitkovosti krav, dostatek.

Co byste v tomto směru vzkázal jak ministru Nekulovi, tak premiéru Fialovi?