Vláda minulý měsíc nakonec opravdu schválila Strategický plán společné zemědělské politiky (SZP) na období 2023–2027, a to i přes protesty především velkých zemědělců. Pane inženýre, co to bude pro české zemědělství znamenat?
Ano, schválila a odeslala do Bruselu. Pro zemědělské odborníky je to paskvil, který více než zájmy občanů České republiky, tedy dát na trh dostatek kvalitních a cenově dostupných základních potravin, hledí na zájmy skutečných šéfů Evropské unie. To je Německa a Francie a potažmo dalších agrárně významných západních zemí, jako je Nizozemí, Španělsko, Dánsko. Aby mně bylo rozuměno, uvedeným zemím jde o to, aby si udržely svoji obrovskou produkci a my dál pokračovali v jejím snižování a logicky také ve zvyšování dovozů potravin. To je dnes už naprosto zřejmé a lze snadno doložit na statistických číslech, ale i na – jak se dnes moderně říká – příbězích špičkových a v Evropě známých českých potravin. Vezmu příklad Olomoucké tvarůžky. Tvaroh, ze kterého se vyrábějí, tak ten se dováží z Německa. Ještě vloni to byl český tvaroh... Mléka na jeho výrobu máme, díky špičkové užitkovosti krav, dostatek.
Cítíte se ohroženi aktivitami vedení Ruské federace?Anketa
Co byste v tomto směru vzkázal jak ministru Nekulovi, tak premiéru Fialovi?
Ministru Nekulovi? Těžko říct, on zemědělství evidentně nerozumí a s českými skutečnými produkčními zemědělci se nebaví. Dospěl jsem k názoru, že tento člověk není schopen resort řídit. Ale abych odpověděl na vaši otázku jasně. Já na jeho místě bych udělal něco podobného, co ve vrcholné politice dělá předseda hnutí ANO, dnes už prezidentský kandidát Andrej Babiš. Zavřel bych na nějakou dobu svoji kancelář v Praze na Těšnově, vzal svého řidiče a objel české zemědělce a potravináře. Malé, střední, velké, ty, kteří něco něco vyrábějí a umějí, bavil se s nimi a udělal si základní obrázek jako podklad pro další rozhodování o směřování českého zemědělství. To není o politických výkřicích o vychýleném kyvadle, to není o cestách vojenským vrtulníkem do Dánska se učit, jak se mají dělat prasata. Notabene, když i u nás máme co do úrovně naprosto srovnatelné chovy prasat. To ale platí o celém průřezu živočišné, ale i rostlinné produkce. Měl by objet významné bramboráře na Vysočině, zelináře v Polabí, chmelaře na Žatecku, obilnáře či pěstitele řepky po celé republice. Myslím to vážně a nemám na mysli slavnostní a pečlivě připravené ministerské návštěvy, při kterých se dobře jí a pije, všichni jsou úslužní, blesky fotoaparátů srší. Myslím tím projít si bez velké stafáže a mediální pozornosti specializované polní výroby, nechat se poučit od místních kvalitních odborníků a srovnat si to v hlavě. Pak by došel k jiným závěrům a nebude tak horlivě plnit přání Bruselu. Podobně, jako to dělají resortní ministři západních zemí.
Kdo má větší „škraloup“ z dob minulého režimu?Anketa
Ale pan ministr Nekula je pašák, čeští zemědělci mu nevoní, a tak si koncem minulého měsíce, října, zaletí vrtulníkem mrknout na dánské chovatele prasat. Ti jsou jistě dobří, ale ti naši si s nimi v ničem nezadají, patří k evropské špičce. Pro představu uvedu z celé škály jeden ukazatel, průměrný denní přírůstek hmotnosti 950 až 980 gramů, to znamená prakticky kilo denně ve výkrmu není u předních chovů nic mimořádného. Takže, pane ministře, chtělo by to komunikovat s našimi zemědělci. Ve světě se za jeden dva dny zemědělství nenaučíte.
A k premiéru Fialovi, tam je vše zbytečné. Ten dnes, nejenom pro mě, není náš premiér a zemědělství je na okraji jeho zájmů. Viz jeho vystoupení na „Živitelce“ v Českých Budějovicích, kde si pochvaloval dovozy potravin a odmítal potravinovou soběstačnost, pro kterou máme u základních potravin, jako je mléko, maso, vejce, brambory, zelenina, ty nejlepší přírodní podmínky. Ale dovozy prý snižují ceny potravin na pultech! Reálný vývoj je ale přesně opačný. Roste počet občanů, kterým chybí peníze na jídlo. Letos do konce října navštívilo potravinovou banku už 270 000 občanů, to je o 70 000 více než v minulém roce. Nejčastějšími zákazníky jsou vícečetné rodiny s dětmi, rodiče samoživitelé a přichází víc seniorů, kterým doposud bránil stud. Tato skutečnost je pro mě, venkovského člověka, který má k lidem blízko a dobře zná jejich mentalitu, zvláště odpudivá. Takže, pane ministře a pane premiére, chce to snést se z oblačných výšin a recepcí v evropských palácích a jít mezi lidi. Počet lidí v nouzi vzrostl podle oficiální statistiky meziročně o 35 %!
Fotogalerie: - Krabice před ministerstvem
Vrátíme-li se ještě ke zmíněnému strategickému plánu, jak v tomto směru fungují ostatní státy EU?
Musím zdůraznit, že to je strategický plán 2023–2027, kdy má proběhnout reforma Společné zemědělské politiky EU, jejímž hlavním cílem je rychle prosadit do zemědělské praxe Zelenou dohodu pro Evropu (Zelený úděl), který vznikl v Německu a byl schválen Evropským parlamentem, bez dopadových studií. Jeho realizace v národním hospodářství členských zemí EU znamená odstavování klasických i jaderných elektráren a enormní růst cen energie s dopady do všech oborů ekonomiky jednotlivých zemí. V zemědělství přináší Zelený úděl snižování rostlinné i živočišné produkce a zvyšování dotací na ekologii, ale na půdě bez povinnosti produkce! Ve zkratce řečeno, jsme svědky umělého snižování zemědělské produkce EU, a tím i snižování potravinové bezpečnosti, což je na druhé straně po mnoha letech velká příležitost pro USA, Kanadu a některé další lokality světa zaměřit se na export potravin do Evropy, protože tady jich nebude dostatek. Na to konto si ministerstvo zemědělství USA vypracovalo dopadové studie k Zelenému údělu a z nich vychází jasné snížení výroby potravin v Evropě při současném zvýšení jejich cen, což je příležitost pro farmáře USA a jejich mocné obchodní organizace. Evropská komise ani jednotlivé státy EU dopadové studie nemají! Ale ani mít nemohou. Kdyby je měli, tak by zelení fanatici svoje vidění světa nikdy neprosadili. Sečteno a podtrženo, EU směřuje k potravinové krizi a další strategické závislosti. Po ruském plynu budou po naplnění zeleného šílenství na řadě potraviny.
Psali jsme:
V minulém rozhovoru jsme mluvili o tom, že i brambory, což je plodina, která se u nás dříve pěstovala opravdu ve velkém, zdražují a že by se i ony pro některé lidi mohly stát „luxusním“ zbožím, i o tom, že je nesmysl, že brambory k nám dovážíme z různých koutů světa. Měl jste na svoje slova nějaké ohlasy?
Měl a překvapilo mě, kolik jich bylo a jak toto téma, hledám vhodný výraz, s lidmi doslova cloumá. Skoro mně to připomíná jako za starého režimu tiché a opatrné nadávání lidí ve frontách na banány. Rozdíl je jenom ten, že lidi se už přestávají bát, radikalizují se a vznikají nevládní, vysoce kvalifikované platformy skutečných odborníků, kteří nespokojeným a mnoha nešťastným lidem dají alternativní a pravdivé informace, které není šance najít v oficiálních médiích. Je potěšitelné, že zde mají důstojné zastoupení i zemědělci. Mluvím například o Národní radě obnovy, ve které reprezentuje zemědělce Zdeněk Jandejsek, emeritní prezident Agrární komory ČR. Ale ještě k našemu rozhovoru. Je velmi překvapivé, že si ho povšimli i v zahraničí, což jenom potvrzuje vážnost situace, kterou ovšem naše vláda ignoruje.
Jezdíte nakupovat do blízkého zahraničí?Anketa
Nejen u brambor, ale u všech potravin jdou ceny stále nahoru. Jak vidíte nejbližší budoucnost například ohledně masa, ať kuřecího či například vepřového... Bude ho dostatek? A budou si ho moci lidé běžně dovolit?
O tom by se daly psát dlouhé analýzy podložené statistikou, svědčící o snižující se produkci českého zemědělství, českých potravin a trvale narůstající potravinové závislosti. Nechci zde chrlit desítky čísel, ale dovolím si krátkou, zato výstižnou citaci našeho europoslance Ing. Martina Hlaváčka (ANO), z jeho vystoupení v Evropském parlamentu, směřované k ministru vlády ČR pro EU Mikulášovi Bekovi (ODS), jinak docentu muzikologie: „Zaklínáte se cenovou dostupností potravin, přitom vaše vláda snížila podporu zemědělcům, kteří produkují potraviny a dala je těm, kteří žádné potraviny neprodukují. Nepomohli jste s cenami vstupů, máte nejvyšší DPH na potraviny v Evropě. To jsou fakta. Způsobili jste, že v průběhu několika měsíců tohoto roku potravinová inflace dokonce předstihla inflaci energetickou. To je rekord. Co je nejhorší, necháte ještě padnout malé a střední producenty potravin. Jste asi poslední vládou v Evropě, která miluje obchodní řetězce víc než vlastní občany.“
Jistě si mnozí vzpomenou, jak pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula přesně před čtyřmi měsíci tvrdil, že ceny potravin padnou, sníží se, protože prý se snižují ceny zemědělských komodit na burzách! Nepadly, trvale rostou a potravinové banky nestačí před zimou plnit své sklady, aby nepadlo minimálně 10 % českých občanů, kteří nemají dostatek peněz na potraviny už nyní!
Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?Anketa
A jak to vidíte s mlékem a mléčnými výrobky? Například máslo se, pokud není v akci, vyšplhalo až k téměř 70 korunám…
Musím dopřesnit. To mluvíme o zahraničních obchodních řetězcích, které ovládly maloobchod potravin. V menších prodejnách máslo hranici 70 Kč zdolalo. Za pár dní, 27. listopadu, začíná advent, čas předvánoční, čas nákupu dárků, pečení cukroví. Z odborných kruhů českých mlékařů zní prognóza dalšího růstu cen mléčných výrobků a jsou všechny předpoklady, že třeba taková kostka másla může stát, jak nedávno, tuším na Primě, prohlásil zkušený majitel Madety Milan Teplý, i přes 80 Kč! A ceny letí nahoru i přesto, že v dojivosti krav jsme v první trojce Evropy, mezi Dánskem a Nizozemím! Máme průměrnou dojivost na normovanou 305denní laktaci 9000 litrů kvalitního mléka. Tedy absolutní špička.
Poslední dobou se objevuje v tisku čím dál víc informací o tom, že lidé jezdí za levnými nákupy do Polska. Ceny jsou tam skutečně mnohem nižší než u nás. Když to jde tam, proč u nás ne?
Poláci jsou velká země, velký národ a hrdý národ, který se jen tak před někým neskloní. My jsme v jiné situaci, kterou nejlépe vystihuje trapná momentka, fotografie, na níž v hlubokém úklonu blahem sršící Petr Fiala vítá na zámku v Litomyšli předsedkyni Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Coby pamětník musím poznamenat, že takto se neklaněl ani Gustav Husák Brežněvovi. Ale k věci. Poláci, polská vláda se stará. Od 1. února zrušila na půl roku DPH u základních druhů potravin, jako jsou chléb, maso, mléko a mléčné výrobky, když před tímto opatřením byla DPH pouhých 5 %! Navíc bez DPH jsou v Polsku dočasně hnojiva, když před tím byly jenom 8 %! Tomu se říká zodpovědný přístup vlády k zajištění cenově dostupných potravin a strategické vnímání resortu zemědělství. Připomínám, že u nás je u všech uvedených komodit DPH 21 %.
Příští týden si připomínáme už 33 let od sametové revoluce. Jak tedy celkově zhodnotit vývoj českého „porevolučního“ zemědělství?
Jako nevyužitou příležitost. Vidím to tak, že jsme tu měli stovky zemědělských a potravinářských subjektů s vynikajícími výsledky, srovnatelnými se světovou špičkou. V nich pracovali vysoce kvalifikovaní a vzdělaní lidé, kteří prošli vzdělávací školskou soustavou, jež byla řazena mezi nejlepší na světě – to jsem poznal při studiu sociologie na filozofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, nynější Masarykova univerzita, ve srovnávací pedagogice. Základy položila v 18. století svými reformami už Marie Terezie. A konečně, naši odborníci, které jsem potkával na svých cestách za poznáním agrárních soustav ve světě a kteří po listopadu 1989 jezdili k nám, tak tito lidé patřili ve svých oborech ke světové špičce. Například v Austrálii Milan Vyhnálek v oboru mléčného skotu a František Chromý v oboru chovu prasat a výrobě masných produktů. Nebo profesor Milan Zelený, ekonom, který přednášel na univerzitách pěti kontinentů systém řízení Agrokombinátu Slušovice. Stejně tak profesor Drevjaný, žil v Kanadě, světová jednička na výživu telat. Všechny jsem je poznal osobně a není to „jedna paní povídala“.
Proč to všechno píši – měli jsme opravdu dobrý základ, který mohl být rozumnou agrární politikou využit a resort měl předpoklady se přetransformovat na výkonný sektor národního hospodářství. Na místo toho jsme závislí, stále více, na někom, kdo ty potraviny dělá za nás a my je ve stále větším množství musíme dovážet.
Můžete se zeptat a proč to lidem zjevně nevadí? Je velmi zvláštní, že už 8 let tu provládní média v čele s Českou televizí a Českým rozhlasem plus některé, ze zahraničí podporované servery, hrají politiku „Antibabiš“ a nyní, kdy předseda hnutí ANO ohlásil svoji prezidentskou kandidaturu, tak pokračují a udržují tím určitou masu lidí proti zemědělcům. To výkon českého zemědělství ovlivňuje, což v Polsku, Maďarsku a dalších zemích zkrátka není. „Pole už nebude dotační dojná kráva. Dostane ho ten, kdo se bude snažit“ – je nadpis článku na Seznamu.cz z 11. 11. 2022. A pokračuje: „Příští rok nastane revoluce v zemědělských dotacích. Výrazně méně dostanou ti největší zemědělci, výrazně víc pak menší hospodářství a ekofarmy.“ Je zde jeden háček. Ti, kteří dostanou výrazně méně, jsou právě ti, kteří vyrábějí rozhodující část produkce, na jejímž konci jsou kvalitní české potraviny. Pojďme ale dál. V České republice je dnes už téměř pětina půdy v ekologickém režimu, přesně to je 17,6 % a z ní je pouze 1 % produkce. Čili my, kteří jsme silně závislí na dovozu potravin, v příštím roce ubereme podporu těm, kteří je tu ještě vyrábějí a ušetřené peníze dáme těm, kteří nevyrábějí, respektive ony dotace nejsou na výrobu nijak vázány! Toto je jednoznačně politika vedoucí k totální závislosti a je na místě otázka, jak dlouho na to budou lidi koukat. Osobně, když si vezmu svoji jistou sociologickou kvalifikaci, tak vidím možnosti vyústění těchto procesů jenom dvě. Buď vláda začne konat ve prospěch svých občanů, nebo sociální výbuch. Být na jejich místě, tak bych spěchal, prvním dnem nového roku 2023 se začne napětí ve společnosti kumulovat a už nyní je nálada dosti blbá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
