Vysoký důstojník: Zeman a občané podepsali papír. Úředníci EU se kvůli tomu zamkli. Jde o bezpečnost. A vaši politici?

19. 9. 2018 13:21

ROZHOVOR Ve skutečně demokratických zemích, a Česká republika takovou je, by se nemělo bránit slušným, skutečně prověřeným občanům v tom zbraň získat, používat a případně ji nosit. Prezident nového spolku LIGA LIBE Pavel Černý, pplk. v.v., upozorňuje, že petice proti směrnici Evropské komise, jež výrazně zasahuje do svobod a práv občanů, podepisují i lidé, kteří ani nemají zbrojní průkazy. Tuší ale, že zákazy zbraní to zakazování z Bruselu neskončí. Jde o to, co nám naservírují příště. Evropská unie dnes paradoxně hubí sama sebe vlastními nesmysly a regulací čehokoli, sama dnes vyrábí nepřátele jistě původně velmi dobré evropské myšlence.

Vysoký důstojník: Zeman a občané podepsali papír. Úředníci EU se kvůli tomu zamkli. Jde o bezpečnost. A vaši politici?
Foto: Archiv PČ
Popisek: Prezident spolku LIGA LIBE Pavel Černý, pplk. v.v.

Stále bojujete za zachování práv občanů v oblasti legálních zbraní, i když každý členský stát Evropské unie musel do svého právního řádu do letošního 14. září implementovat směrnici, která jde proti nim. Navíc vám vítr z plachet vzal loni v prosinci Senát, který neschválil novelu ústavního zákona o bezpečnosti, kterou jste tolik prosazovali. Co si od svého snažení a petic můžete ještě slibovat?

Nejprve bych to trochu zrekapituloval. Minulý rok v létě prošel Sněmovnou naprostou většinou napříč politickým spektrem zmíněný návrh změny Ústavního zákona. Ta mohla nejen průběžně prověřované držitele zbrojních průkazů, ale rapidně zvýšit šance uchránit slušné české občany před důsledky naprosto nesmyslných bruselských zákazů. Přitom nyní, kdy se může bezpečnostní situace v Evropě zásadně změnit, máme pouze zhruba dvacet tisíc lidí v armádě a asi třicet tisíc u policie. To jsou rezervy, které by se v mimořádných situacích mohly velmi rychle vyčerpat. Myšlenka je inspirována systémy ve Finsku i Švýcarsku, tedy využít vlastníky zbrojních průkazů, zdravotně způsobilé, průběžně prověřované, pro zvládání bezpečnostní ožehavé situace větších rozměrů nebo dokonce k ochraně vlasti. Když by bylo možné doslova přes noc, doslova lusknutím prstu vydupat ze země takto obrovské rezervy dalších desetitisíců či statisíců prověřených lidí, bylo by to pro naši budoucí bezpečnost určitě přínosem. O to tam šlo. Bohužel, senátoři, z nichž někteří ještě ráno v den hlasování slibovali, že budou pro tuto změnu ústavního zákona hlasovat, podrazili slušné občany, majitele zbrojních průkazů, a buď hlasovali neočekávaně proti, nebo se zdrželi. Proto asi o pět hlasů tento návrh v Senátu neprošel, ačkoli mohl nejen uchránit práva a majetky pomocí našich občanů, ale i významně zvýšit možnost alternativního nasazení těchto sil v nějaké opravdu prekérní situaci, kterou do budoucna nemůžeme, bohužel, vyloučit. Ať už by šlo o obrovské záplavy, blackout nebo ozbrojené ohrožení naší země či nějaké významné bezpečnostní problémy uvnitř státu.

Fotogalerie: - Zbraně na vládě

Schůze vlády v demisi. Na programu mimo jiné i nov...
Atrium pro tiskové konference v 6:50 hodin
Před hlavním vchodem v 7:05 hodin
Místo koblih k snídani Fidorka...
Jako první přichází Richard Brabec, místopředseda ...
Ministr zemědělstvá v demisi Jiří Milek

Anketa

Přijměte 50 sirotků ze Sýrie, předloží ve Sněmovně TOP 09. Jak byste hlasovali vy?

3%
96%
hlasovalo: 13862 lidí

Z jakých stran se především rekrutovali senátoři, kteří dle vašich slov podrazili slušné občany?

Z těch, kteří nás vysloveně podtrhli, šlo zejména o senátory z ČSSD a částečně KDU-ČSL. Přitom paradoxně to původně vzniklo jako sněmovní návrh poslanců napříč politickým spektrem a mezi prvními byly podpisy právě členů ČSSD – tehdejšího ministra vnitra a poslance ČSSD Milana Chovance a také Romana Váni, tehdejšího předsedy sněmovního bezpečnostního výboru. Jde o statisíce občanů naší země, majitelů zbrojních průkazů, jejich rodinných příslušníků, sympatizantů. Jde o velkou masu lidí, kteří si uvědomují, kdo je zradil a kdo odmítl respektovat jejich právo na vlastnění zákonně nabytého majetku. Politici jsou pouze náš volený servis. Funguje to jako v každém jiném servisu. Nejste spokojen, tak příště jdete jinam, v tomto případě je nevolíte. Je to jednoduché a o tom je demokracie. Dokonce se stalo, že jeden z těch, kteří hlasovali proti nám, měl velmi emocionální projev. Byl to pan senátor Martínek, jenž hřímal, že občané, kteří by podle jeho názoru neměli mít vůbec zbraně, mu před hlasováním vyhrožují. Člověk by čekal, že se bojí, protože mu vyhrožují násilím, likvidací, zbraněmi. Ale víte, co z něj potom v projevu v Senátu vypadlo? Že mu vyhrožují nezvolením… Jak vidno, ani senátoři plně nechápou, co je demokracie, co jsou volby, co je hájení zájmů a práv občanů. Jak je vidět, ani tyto principy některým senátorům nedocházejí.

V čem tedy spočívá vaše hlavní výhrada proti směrnici Evropské komise, jejíž prosazení veškeré protesty odstartovalo?

Začnu tím, kde výhrady nemáme. Ve směrnici je paradoxně pár věcí, které opravdu nejsou nijak zlé. Důležité a také užitečné je to, po čem volá Evropská komise, tedy po jakési elektronické evidenci zbraní, nejlépe celoevropské. Paradoxem je, že Česká republika tu elektronickou evidenci dávno má. Dokonce takovou, která je evropským unikátem. Náš CRZ, tedy Centrální registr zbraní, by mohl být velkým příkladem pro mnoho států, které jsou téměř „zahrabány v papírech“. A na bázi té naší by byla výborná celoevropská, aby se podle ní dalo zjistit, že zbraň nalezená třeba ve Francii pochází z Německa. Proč ne? S tím asi souhlasíme všichni. Další věcí je to znehodnocování zbraní. Lépe ošetřit znehodnocené zbraně, ty, které už nemá jít tzv. rozhýbat, nebo nemá jít je znovu aktivovat, aby se nemohly objevit ještě někde v kriminálním prostředí či dokonce sloužit teroristickému útoku, je určitě důležité. Na Slovensku docházelo ke špatnému znehodnocování zbraní. To bylo známo dlouho a nikdo to neřešil. Ani na Slovensku a, bohužel, to neřešila ani tehdejší Evropská komise, která to dokonce měla přes pět let za úkol a nekonala. Potom, když došlo k těm útokům v Paříži – které byly provedeny nelegálními zbraněmi, z nichž některá prý byla předělaná z původní znehodnocené a jsou určité dohady o tom, že byla ze Slovenska – tak se hledal viník. Ale nebyla za něj označena Evropská komise, která léta nekonala, a toto neošetřila, ač měla konat.

To se ani čekat nedalo. Ale proč bylo třeba odzbrojit legální držitele zbraní?

Tenkrát francouzský prezident Hollande tlačil na to, že Evropská komise musí něco dělat a nějak zakročit, že se pro uchlácholení veřejnosti musí po těch velmi tragických událostech něco dít. Tak se řeklo, že se něco zakázat musí, aby občané viděli, že se dbá o jejich bezpečí. Našli tedy viníka teroristických útoků z nelegálních zbraní v legálních majitelích soukromých zbraní napříč Evropou. Začalo se tedy paradoxně proti terorismu a zločinnosti bojovat zákazy na poli soukromých legálních zbraní. I malé dítě ví, že terorista si nepořizuje zbrojní průkaz, ani nevyužívá nějakou evidovanou zbraň, ale nabývá je na černých trzích. Apropó, paradoxně největší černý trh se zbraněmi současnosti je přímo pod okny Evropské komise. V těch čtvrtích, v no-go zónách Molenbeek a Schaerbeekse nachází největší semeniště obchodu s nelegální – dokonce i armádní – výzbrojí. Právě tam byly mimochodem pořízeny zbraně, co zabíjely jak v Charlie Hebdo, tak i později v Bataclanu. Ale toto vše následně padlo na vlastníky soukromých zbraní. Naši europoslanci, politici nebo zástupci Ministerstva vnitra se snažili při těch vyjednáváních o zákazech tehdy o odbornou osvětu, ale bylo jim řečeno, že něco se prostě zakázat musí, neb si to vyžaduje politická situace. Když někdo nemá žádný argument na proč, tak řekne prostě proto. U nás se na nesmyslnosti těch zákazů shodla vláda i Sněmovna. Dokonce půl roku před hlasováním senátorů, jak jsme o něm v úvodu mluvili, kdy senátoři doopravdy velmi ošklivě podtrhli své občany, Senát sám vydal prohlášení, v němž odsuzoval onu zákazovou směrnici. To, že půl roku poté senátoři v tomto duchu nekonali, je pak rozhodně politická schizofrenie.

Pod petice proti této směrnici se v Česku podepsalo už kolem 200 tisíc lidí a hovoří se o nich jako o peticích proti odzbrojení. Proč, když včlenění této směrnice do českého právního řádu nebude znamenat, že stát začne lidem zbraně zabavovat?

Protože se omezí schopnost či možnost je užívat a do jisté míry je dále i mít. Ale ty zbraně takříkajíc vymřou, neboť zbraň nebude moci nikdo z vaší rodiny po vás zdědit, v rámci zbrojního průkazu by mohla být už nepřenositelná na dalšího. I to se dá nazvat jakýmsi znárodněním, protože na ni máte právo už jen vy a nikdo jiný. Ale mnohem horší je – a politici o tom buď nevědí, nebo o tom neradi mluví – že ta směrnice je díky tomu prazvláštnímu systému schvalování legislativy v Bruselu schválena jako tzv. otevřená. To znamená, že další zákazy – a Brusel se s nimi vůbec netají – už budou pouze oznamovány členským státům s povinností je zapracovat do svých zákonů. Za dva roky a poté každých pět let proběhne vždy tzv. analýza stavu a budou realizována tzv. další opatření. A pan Juncker, evidentně zklamaný malou přísností dosavadních zákazů říká, že on i Evropská komise dohlédnou na to, aby zákazy dolehly skutečně daleko tvrdší měrou. Zjevně je to jenom jedna z prvních vln těch zákazů a my ji nejenže musíme takříkajíc ošvejkovat a pokusit se tu hloupou směrnici, která je velkou nespravedlností a útokem na práva té nejslušnější části veřejnosti, nějak obejít, ale musíme zejména najít mechanismus, jak čelit evidentně připravovaným dalším vlnám zákazů, které Brusel chystá.

Sice se chlubíte spoustou podpisů pod peticemi, ale k čemu to ve výsledku může být dobré?

Ty bruselské nesmysly stmelily nejenom střeleckou komunitu do úžasné síly a do občanského hnutí, které nemá obdoby. I politici nám v rozhovorech přiznávají, že to tu ještě nebylo, aby občané svým tlakem donutili politiky nejenom o tom přemýšlet, ale skutečně ve věci konat. Je to téma, které se na první pohled nezdá tak silné jako kouření či EET, ale zbraně jsou nyní dokonce i větším tématem. Petici nám totiž podepisují kolikrát i lidé, co nemají zbrojní průkazy – a dokonce i ti, co nemají zbraně rádi. Ale vědí, že to dnes už není pouze o zbraních, ale o lidské svobodě, o samotné demokracii. Sami nám říkají: „Já zbraně skutečně nemusím, ale vím, že příště přijde nějaký bruselský seznam, který bude zakazovat mého domácího mazlíčka, můj příliš rychlý motocykl, příliš velké silné auto a podobně“. Takže lidé vědí, že zákazy zbraní to zakazování z Bruselu asi už neskončí. Naše LIGA LIBE to pojímá tak, že toto téma skutečně není jen o soukromých legálních zbraních ve společnosti a vlastnících zbrojních průkazů. Jde o to, co nám v Bruselu naservírují příště. Evropská unie dnes paradoxně hubí sama sebe vlastními nesmysly a regulací čehokoli, sama dnes vyrábí nepřátele jistě původně velmi dobré evropské myšlence. A to je na tom to nejhorší.

O směrnici hovoříte jako o nesmyslné a paskvilní a odzbrojující oběti, nikoli pachatele. Jak to myslíte?

To je právě ono. Zákazem legálních zbraní ve společnosti se nemůže omezit násilí v ulicích nebo dokonce omezit počet zbraní nelegálních. Nelegální zbraně budou ve společnosti vždy a všude. Jsou dokonce i v těch nejvíce restriktivních státech. Zajímavé je, že zrovna v Británii, kde nemůžete mít, a to nepřeháním, více ořezanou tužku, natož abyste měl nůž v kapse, kde jsou lidé stíháni za to, že mají u sebe nůž či kladivo jakožto nebezpečný předmět, tak v takové zemi, kde si lidé mohou nechat jen zdát o tom byť si jenom sportovně nebo lovecky zastřílet, kriminalita s palnou zbraní neustále stoupá. Také v Kanadě nebo někde v Chicagu, New Yorku, Los Angeles, ve Washingtonu, tedy státech, kde mají přísné zákony, protože v USA není homogenní legislativní rámec, dochází ke zločinům s palnou zbraní nejvíce. Politici „bojují“ proti násilí a zločinnosti tím, že seberou zbraně registrované. Tedy ty, s nimiž ke kriminalitě nedochází. Neregistrované policie čas od času někde zabaví, ale plošně není, kam pro ně dojít. Nejsou nikde registrovány, nemůže nikdo kriminálníky, gangstery nebo dokonce teroristy vyzvat, ať odevzdají na policii svoje zbraně. Takže je to taková psychologická operace a odvádění pozornosti od toho hlavního. Když stát sebere občanům registrované zbraně, tak vlastně jen odzbrojí ty potencionální oběti a omezí jen možnost jejich spravedlivé a efektivní obrany. Jako bývalý policejní instruktor – a dnes jezdím a trénuji policejní složky po celé zeměkouli – vím, že ani sebelepší policie nemůže být všude. Nemůže proto zaručit bezpečí každého z nás na každém místě a v každé situaci. A proto ve skutečně demokratických zemích, a my jsme demokratická země, by se nemělo bránit slušným, skutečně prověřeným občanům v tom zbraň získat, používat a případně ji, jako u nás, nosit.

Právě před nošením zbraní někteří politici varovali. Co byste jim vzkázal?

Že je to nesmysl. Vždyť lidé tu již skoro třicet let zbraně běžně nosí. Pan Dienstbier a jemu podobní o tom nic nevědí a myslí si, že lidé prý „začnou nosit zbraně“. To jsou na omylu, protože většina vlastníků zbrojních průkazů má skupinu, která nošení umožňuje. Každé ráno tudíž dělají rozhodnutí, zda si zbraň s sebou vezmou, nebo nevezmou. A že to problémy nečiní a nikdo o žádných potížích neví, je přeci dobrá zpráva. Prostě: Češi už několik desetiletí u sebe na ulici běžně zbraň mají. Jak se ve světě mění bezpečnostní situace, přičemž nejen vládne ve společnosti zločin, ale jsou čím dál četnější i teroristické útoky, tak právě ten kolemjdoucí občan se svou legálně drženou zbraní může být šancí, že toho agresora zastaví. Navíc, velmi často nemá útočník ani nelegální palnou zbraň, ale častěji bodnořezný předmět, nebo najíždí do lidí autem. Teroristický útok dnes totiž neprobíhá s klasickou zbraní, ale s běžnými prostředky kolem nás. Bylo by tedy například logické, že bychom po palných zbraních měli zakazovat také i automobily, protože teroristé je ke svým útokům čím dál častěji používají? To asi těžko, ne? Tak proč zbraně – a navíc ty legální? Neb prvním cílem politiků jsou legální zbraně a jejich vlastníci. Je to opravdu trapné. Naštěstí nejenom vlastníci zbraní u nás jsou semknutí v hnutí, které v rámci petic zastupuje naše LIGA LIBE, ale i čím dál více ostatních našich občanů ví, o čem to je, a nenechají se zmanipulovat některými senzacechtivými médii nebo některými nebezpečně populistickými protizbraňovými politiky.

Ale jsou mezi politiky i ti, co jsou s vámi v tomto ohledu zajedno. U kterých politických stran nacházíte ve svém odporu proti této evropské směrnici nejvíce porozumění?

Snažíme se jednat s celým politickým spektrem, protože toto je skutečně o lidských právech, o majetcích, o právech občanů, a to by mělo být blízké všem stranám. Bezpečnost je jenom jedna, je to téma totiž nadstranické. Z hlediska našich sympatizantů v politice to není ani tolik o politických stranách, ale o jednotlivcích. Prakticky v každé politické straně jsme našli nějakého velkého zastánce a také i nějakého protivníka. Ale lze říci, že nejkonzistentnější názory, které v tomto hájí práva občanů a právo slušného českého občana na legálně drženou soukromou zbraň, jsou ODS, SPD a v současné době za nás opravdu bojuje hnutí ANO, a to nejen osobou předsedy Sněmovny pana Vondráčka. A pro někoho možná i překvapivě nás dlouhodobě v této věci podporuje i KSČM. Po setkáních s předsedou lidovců panem Bělobrádkem a STAN panem Gazdíkem, kteří zastupují partaje, jimž myšlenka ozbrojeného občana původně nebyla moc blízká, musím říci, že značně měnili na věc názor a svou předchozí rétoriku. Jsme rádi, že i tyto strany pod vahou argumentů a po celospolečenské diskusi tak mění postupně svá stanoviska. A pokud se v neposlední řadě budeme bavit o Pirátech, i ti k naší věci přistupují značně konstruktivně a racionálně – a ve většině názorů s námi, jak se zdá, i souhlasí.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček připojuje svůj podpis proti směrnici EU komise o zbraních, vlevo prezident sdružení LIGA LIBE Pavel Černý pplk. v. v.

Nezmínil jste pravicovou a údajně konzervativní TOP 09. To proto, že strana dlouhodobě klesající níž a níž pod pětiprocentní hranici už je k ničemu?

Se stranou TOP 09 je to složitější. Pan Pospíšil jako europoslanec udělal nemálo práce v připomínkových řízeních při vzniku té evropské zákazové směrnice a také navíc viděl všechno zblízka. Když jsme s ním diskutovali, tak se netajil svým znechucením nad poměry a tím, jak to v Bruselu chodí a jak diktátorsky jsou některá hlasování zmanipulována a vynucována. Když se stal předsedou TOP 09, tak rétoriku značně změnil. Asi mu je v TOP 09 vyčítáno, že je málo proevropský. To ho asi vedlo k tomu, že zapomněl na časy, kdy se sám snažil bojovat proti těmto nesmyslům, co zažíval zblízka, a začíná přijímat myšlenky jiných. Já jsem kdysi byl voličem TOP 09. V té době jsem netušil, že tehdy pravicová strana změní během několika let natolik své postoje. Nikdy bych nečekal, že uslyším socialistickou nebo dokonce naprosto marxistickou rétoriku z úst představitelů strany, která pořád ještě tvrdí, že je pravicová. Tedy že bude schvalovat, aby lidé byli obíráni o svá práva a své majetky, a bude hájit bruselské stupidity, ač jakkoli hloupé jsou.

Zkusili jste se obrátit přímo na Evropskou komisi?

Psali jsme jí mnohokrát a ani jedna ze tří žádostí o setkání, kde jsme chtěli vystoupit jako zástupci statisíců občanů, nebyla přijata. Ve své aroganci pokračuje dále a potvrzuje, jak je jí ten běžný evropský občan skutečně lhostejný. Kontaktovali jsme ředitelku Evropské komise v Praze, ta ale prý nemá důvod se s námi setkávat, neboť máme prý špatný vztah k Evropské unii a k evropským myšlenkám. Člověk se může jen usmívat nad tím, že se s námi nechtějí setkat proto, že nevykazujeme dost velkou úctu tzv. evropským hodnotám. Tak toto je přístup té slavné Evropské komise k lidem, k jejich právům, majetku a zájmu. Bohužel, je to trošku i symbolické. Na poslední takříkajíc návštěvě/nenávštěvě, kde jsme coby LIGA LIBE chtěli pouze pražským zástupcům Evropské komise předat protestní nótu za všechny ty statisíce našich petentů – mezi nimi i našeho prezidenta, premiéra či předsedy Sněmovny a mnoha dalších vrcholných českých politiků – úředníci se nejen uvnitř zbaběle zamkli, ale mimo zamčených dveří a tmy uvnitř, přestože byla běžná provozní doba, tak nás k sídlu EK ani nepustil dlouhý kordon jimi povolaných policistů. Takže to spíše vypadalo ne jak na předání jednoho papíru, ale spíše jako na fotbalovém zápasu Sparty s Baníkem. Je to prostě fraška, a tím nám nejlépe Brusel ukazuje, jak si představuje ty „evropské hodnoty“...

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

  • KDU-ČSL
  • originální osobnost, konečně,jako každý člověk
  • poslanec

Jaký se rýsuje v Česku další vývoj ohledně pravidel a předpisů pro držení střelných zbraní?

V květnu příštího roku mají vzniknout místo našeho jednoho zákona 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu hned čtyři zákony. Ten první – majitelé zbraní u něho sice skřípou zuby – bude implementací těch hrozných bruselských nesmyslů. Takže teď něco měnit nějakou mininovelou by znamenalo, že bychom na chvilku zcela zmatečně implementovali, vnesli do funkčních současných zákonů jen právní nejistotu, udělali právní zmatky a bylo by to jakési destabilizující provizórium, neboť zákon, který bude naprosto implementační, je „ve výrobě“ na Ministerstvu vnitra a brzy, tj. už na jaře příštího roku, bude hotov. Ovšem systémově je vypracováván odborníky z Ministerstva vnitra spolu s druhým zákonem, můžeme ho nazvat jakýmsi „vyjímajícím“. Vyjímajícím proto, že by byl na bázi odstavce Lisabonské smlouvy 34 6, který pojednává o tom, že bezpečnost je plně v gesci účastnických zemí a legálně držené zbraně do toho samozřejmě patří. A také abychom vytvořili nějakou vhodnou formu změny ústavního zákona, která by toto dále významně podpořila.

Z čeho tenhle záměr vychází?

Byla by to jakási další varianta skupiny zbrojního průkazu. Pokud by majitel souhlasil, že bude k dispozici našemu státu, armádě a policii, že se stane jakousi bezpečnostní rezervou, byl by vyjmutý ze zákona číslo jedna a tyto zákazy a změny, vynucené pod hrozbou sankcí Bruselem, by na něj nedolehly. Musel by pro to ale také něco více udělat než nyní, protože člověk, který bude mít pušku nebo pistoli jenom někde doma zavřenou a léta na ni nesáhne, by nám při extrémní bezpečnostní situaci nebo při obraně vlasti byl k ničemu. Takže by se předpokládalo se systémovým zvyšování dovedností držitelů zbraní, udržování schopnosti s ní zacházet, tzn. zjednodušeně nějaké povinné střelby. Stát by naopak v rámci branné přípravy, po níž se ve společnosti čím dál víc volá, tyto snahy nějak materiálně i jinak podporoval. A tím si právě i vytvářel onu občanskou bezpečnostní rezervu.

Ale další věc je ta, že implementace té evropské směrnice už nyní probíhá. A to formou Vládního nařízení, které navíc obchází obvyklý legislativní postup, to znamená Sněmovna – Senát – prezident. Přitom některé věci, které po nás Brusel chce, máme v zákonu už dávno zahrnuté, a to tak dokonale, že by se některé státy na západ od nás mohly tímto inspirovat.

Jaké kroky namířené proti této evropské protizbraňové směrnici hodláte ještě podnikat?

Hodláme bojovat dál s nadsázkou a humorem, jako jsme bojovali celých těch téměř pět let, a ukazovat, že lidská hloupost je skutečně nekonečná, což nám zejména předvádějí ti bruselští úředníci. Ale škodí i sami sobě. Evropská unie je opravdu v nelehké situaci a tím, že budou otravovat životy slušným lidem, statisícům a milionům evropských občanů, to skutečně moc nezlepší. Je to smutné, protože původně měla být Evropská unie o volném obchodu, volných hranicích a tak dále. Ale čím dál víc se člověk musí zamýšlet nad tím, jestliže to, že jakékoli nařízení od nich musíme přijmout, z nás nevytváří určitý protektorát. A jestli nakonec volby u nás nejsou zbytečné, když rozhodne nějaký neznámý úředník v Bruselu a naši volení zástupci na to musí pouze trpně přikývnout. Je to skutečně smutné a nevím, jestli právě takovou Evropu občané chtějí. My tedy rozhodně ne.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Normalizace? Vždyť ti umělci netuší, o čem mluví. Režisér Ilja Racek natvrdo hovoří o urážce národa

16:30 Normalizace? Vždyť ti umělci netuší, o čem mluví. Režisér Ilja Racek natvrdo hovoří o urážce národa

POLOČAS HORKÉHO ROKU „Co mi spíš vrtá hlavou je vize, že po možném odchodu premiéra budou demonstrac…