Výuka musí pokračovat stůj co stůj! Jak školy bojují s koronavirem? Učitelka popisuje náročné dny a volá po změnách

27.03.2020 22:00

ROZHOVOR „Jedna maminka mi psala, že mě obdivuje. Že nechápe, jak jsem mohla do jejího syna naládovat tolik vědomostí. Ona že s ním zápasí hodinu od hodiny, už ho má plné zuby a chce, aby se koronavirus okamžitě vystěhoval z České republiky. Ať už syn konečně táhne do školy,“ uvádí pobaveně učitelka liberecké základní školy Věnceslava Drábková veselejší moment současné neveselé situace. „Z mého pohledu je důležité, aby se školství sjednotilo. Každá škola, každá učitelka, každá třída jede jinak. Má jiné učebnice a v nich je učivo různě zpřeházené. Některé děti mají určité učivo teď, jiné ho měly v lednu,“ upozorňuje.

Výuka musí pokračovat stůj co stůj! Jak školy bojují s koronavirem? Učitelka popisuje náročné dny a volá po změnách
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Prázdná učebna
reklama

Vím, že jste třídní učitelka pro čtvrtou třídu. Jak probíhá výuka v nouzovém stavu, kdy se s žáky nemůžete potkávat reálně, ale pouze virtuálně?

Mám výběrovou třídu. Rodiče mých dětí mají všichni počítač. Od první třídy máme otevřenou e-třídu, což jsou webové stránky, na kterých mezi sebou komunikujeme. Sdílejí se tam třeba fotky z různých akcí. Teď funguje e-třída jako naše komunikace. Můžou na ni děti i rodiče. Děti tam posílají úkoly, rodiče, co se jim líbí, nebo nelíbí. Děláme to formou soutěží. Vyhlásím třeba soutěž, kdo bude mít první vypracované úkoly v pátek do dvanácti hodin, tak dostává patnáct bodů, kdo to nestihne, dostane čtrnáct bodů, kdo to nestihne dokončit ani do neděle, má deset bodů. Či různé soutěže, co se týká pracovních činností. Teď mám zrovna vyhlášenou soutěž vyrobit včeličku z čehokoliv, takže děti vyrábějí a fotí včeličky a posílají na můj e-mail nebo e-stránky. Když něčemu nerozumějí, rodiče volají. Mně můžou volat kdykoliv. Jinak normálně můžete s rodiči komunikovat telefonicky do patnácti hodin, nevím, co je to za zákon, jestli je to ještě platné. Ale já s nimi komunikuji i třeba v deset večer.

Anketa

Vadí vám vládní nařízení, ať lidé během karantény nejezdí na chaty a chalupy?

9%
91%
hlasovalo: 25898 lidí

Jste k dispozici celý den...

Celý den. Přes telefon, WhatsApp, Messenger, pracujeme, co to jde. Je to náročnější, než když jdete do práce, odučíte si svých pět hodin, vezmete si sešity domů a večer u zpráv si je opravíte.

To chápu. Je to náročnější pro všechny... a ta výběrová třída, ta vznikla jak?

Udělala se sportovní třída a takhle se to sešlo.

Takže je na základě sportu?

Ano, na základě sportu.

Stává se v jiných třídách, že tam někdo nemá přístup k počítači?

Zrovna dneska ráno jsem mluvila s kolegyní a ta je z toho nešťastná, protože ví asi o dvou rodičích, kteří nemají ani e-mail, a dokonce ani televizi. Takže ani na to vysílání ČT pro základní školy se jejich děti nemohou dívat. Rodiče mají pouze telefon. Paní učitelka s nimi tedy komunikuje přes něj, což není nic moc. Než nadiktuje všechny domácí úkoly na týden, tak se z toho může zbláznit.

Fotogalerie: - Hladová okna

V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...
V důsledku opatření vůči šíření koronaviru zůstaly...

Na toto navážu. Někteří rodiče si stěžují, že je školy zavalují příliš úkoly. A jsou až zděšeni, kolik toho děti mají zvládnout. Co k tomu řeknete?

Z mého pohledu si teprve teď rodiče uvědomují, co musely děti za ten týden zvládnout. Teď dostaly domácí úkol v pondělí, úterý, středu, čtvrtek a v pátek někdy ani ne. Pokud možno co nejméně, protože víme, že rodiče chodí do práce. To, co se děti učí ve škole, teď musejí zvládnout doma. To je pro rodiče velká zátěž. My to chápeme. Dáváme polovinu všeho, co jde. Nemůžu mluvit za sebe, protože moje děti jsou zvyklé pracovat samostatně. Nadiktuju jim, co mají udělat, a ony mi jenom někdy zavolají, že třeba nevědí, jak s některým příkladem, tak je k tomu navedu. To jsou tak tři čtyři děti za den. Víc ne. U dětí, které nejsou zvyklé pracovat takto samostatně, to pak vše visí na rodičích. Třeba se dopoledne flinkají a pak přijde rodič odpoledne udřený z práce. Ti jsou navíc psychicky vytížení. Každý má strach. Buď to prostě rodiče zvládnou, nebo ne. Napsala jsem jim, ať si zkorigují učivo na svoji rychlost a úroveň. Některé děti jsou rychlejší, jiné pomalejší. Že nemusejí dělat všechny úkoly, nemusejí vyplnit všechny pracovní listy, které jim nafocené posílám. Stačí, když si přečtou v učebnici tu látku, a že jim stejně něco zůstane v hlavě. Ve vlastivědě máme historii, mám program, přes který se děti mohou dívat na Historii udatného národa českého. Tam se dívají na krátké desetiminutové příspěvky. Jsou různé programy, ve kterých si mohou procvičovat. Když se jim nechce, pustí si televizi a podívají na tu výuku na ČT. Není to ale v žádném případě, jako když jste ve škole.

Zároveň ale rodiče více vidí, jak je vaše práce náročná, tak si vás možná i více považují...

Jedna maminka mi psala, že mě obdivuje. Že nechápe, jak jsem mohla do jejího syna naládovat tolik vědomostí. Ona že s ním zápasí hodinu od hodiny, už ho má plné zuby a chce, aby se koronavirus okamžitě vystěhoval z České republiky. Ať už syn konečně táhne do školy...

Anketa

Kterou písničku by měl hrát rozhlas pro zlepšení nálady?

hlasovalo: 20028 lidí

Zvládnete dokončit tento školní rok tímto způsobem?

Na to vám asi úplně neodpovím. Každý rok je nějakým způsobem natažený. Je možné ho přesunout do dalšího roku. Třeba vlastivěda a přírodověda se opakuje, probírá se na prvním stupni i pak na druhém a potom i na střední škole. Tam o nic nepřijdou. Co se týká matematiky a češtiny – tam se bude muset šlápnout do pedálů v dalším roce a bude se muset drtit a drtit a drtit.

Vidíte na této situaci z hlediska školství něco pozitivního? Třeba že uděláte pokroky v digitální oblasti...

Z mého pohledu je důležité, aby se školství sjednotilo. V momentě, kdy nastane takováto situace, každá škola, každá učitelka, každá třída jede jinak. Má jiné učebnice a v nich je učivo různě zpřeházené. Některé děti mají určité učivo teď, jiné ho měly v lednu. Když se pak koukají na to školní vysílání v televizi, některé děti se nudí, jiné na to zase koukají a nerozumějí tomu. Je třeba sjednotit školství. Digitalizace je úžasná, zvlášť když rodiče jsou v práci a děti jsou nemocné doma. Na to je to ideální. Ale co se týká osnov, je to prekérka. Je nutné to ujednotit a dát dohromady, aby děcka nezanedbala školu natolik, aby nemohla třeba pokračovat do dalšího ročníku.

Kromě toho také teď šijete roušky. Jak jste se k tomu dostala a jak vám to jde?

Včera jsem odevzdávala dvě stě sedmdesátou. Šijeme celá rodina. Pomáhá dcera, syn, snacha. Petr Strnad mi mašinou – céemcéčkem – stříhá látku. Dali jsme se dohromady napříč politickými stranami, jsem v kontaktu se Šárkou Prachařovou a dáváme dohromady distribuci těch roušek. Po nemocnicích, domovech důchodců a tak.

Fotogalerie: - Vylidněné metro

Pražské metro pocítilo v důsledku bezpečnostních o...
Informační plakát o bezpečnosti ve vestibulu metra
Informační plakát o bezpečnosti ve vestibulu metra
Zaměstnanci metra dezinfikují madla eskalátorů
Dezinfikované madlo eskalátoru
Pražské metro pocítilo v důsledku bezpečnostních o...

Také jste trenérkou malých hokejistů, to muselo asi jít stranou...?

O jarních prázdninách v úterý jsme měli poslední trénink, další měl být ve čtvrtek a už se to přes hromadnou korespondenci rušilo. Ani jsme se s nimi nemohli rozloučit, je to takové srdcervoucí. Člověk je z toho nešťastný.

V jakém věku jsou vaši hokejisté?

Mám přípravku a první třídu. Pět, šest a sedm let. Kromě toho se pohybuji v tanečním sportu, mám založený taneční klub Tyk Tak Liberec. Tam je to taky takové nešťastné. Skoro tři čtvrtě roku dřeme na tanečních formacích, teď jsme měli vyjet. Měli jsme našlápnuto s nádhernými formacemi a najednou se to všechno zastavilo. Maminky mi píšou, že holčičky doma chtějí jet na závody, a vysvětlujte to těm malým špuntům, sedmi- a osmiletým, že nemůžou.

Jak se vůbec díváte na razantní opatření, která nařídila vláda, aby zabránila šíření koronaviru?

Jsem trošku naštvaná na Evropskou unii, která to podcenila. Měla uzavřít Schengen dřív, než se to sem vůbec dostalo. Ale každý je po bitvě generálem. Nemůžeme nikoho soudit, protože s touto situací se nikdo v životě nesetkal. Co se týče razantních opatření vlády, plně s nimi souhlasím. Možná bych do toho šla ještě razantněji, protože někteří lidé to ještě v současné době při tolika mrtvých nepochopili. Chodí bez roušek, navštěvují se na tajňačku. Není to dobře. Neuvědomují si vážnost situace.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Oldřich Szaban
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Křeček: Staromák? Žádní slušní a pracovití lidé. Prymula v restauraci? Omezení práv občanů, pozor

11:51 Křeček: Staromák? Žádní slušní a pracovití lidé. Prymula v restauraci? Omezení práv občanů, pozor

ROZHOVOR Ministr Roman Prymula, jehož odvolání žádá premiér u prezidenta, našel silné zastání. Ombud…