Vždycky jsem byl k Rusku přátelský, ujistil Michael Kocáb. Pak spustil o anšlusu, příšerném Putinovi a lezení do zadku

05.07.2014 4:51

ROZHOVOR Bývalý ministr pro lidská práva, hudební skladatel, zpěvák a občanský aktivista Michael Kocáb, který byl na počátku 90. let minulého století jedním z iniciátorů odchodu sovětských vojsk z území bývalého Československa, kritizuje návrh prezidenta Miloše Zemana zrušit víza pro ruské občany.

Vždycky jsem byl k Rusku přátelský, ujistil Michael Kocáb. Pak spustil o anšlusu, příšerném Putinovi a lezení do zadku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michael Kocáb

Anketa

Hrozí v příštích 10 letech vypuknutí opravdu velké války v Evropě nebo západní Asii, která drsně zasáhne i nás?

hlasovalo: 23452 lidí

„To mi připadá jako lezení do zadku Putinovi“ prohlásil Michael Kocáb v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že v současné době považuje bezvízový styk s Ruskem za vážné bezpečnostní riziko.

Současný vývoj na Ukrajině Vám dal za pravdu, když jste tlačil po listopadu 1989 na co nejrychlejší odchod sovětských vojsk z tehdejšího Československa. Ale nepřipadá Vám z vyjádření některých českých politiků i odborníků, že na naši zkušenost už poněkud zapomněli?

To mi samozřejmě připadá a zároveň mi to připomíná nechvalnou politiku appeasementu (Appeasement označuje pacifistickou politiku z 30. let 20. století, kterou symbolizovalo hlavně ustupování agresivním stranám. Politici věřili, že uspokojením potřeb a požadavků nacistického Německa odvrátí druhou světovou válku a zachovají mír za každou cenu – pozn. red.) ve 30. letech, kdy Hitler neustále ukusoval další a další část Evropy, nejprve zabral Porýní, které patřilo historicky k Německu, ale po 1. světové válce bylo na základě Versailleské smlouvy okupováno dohodovými  vojsky, posléze Rakousko, potom Sudety  a vždycky v mezičasech se zklidnil a svět se blamoval, že Hitler už se nasytil. Jen aby se to neopakovalo. Anšlus Krymu je téměř jakoby přes kopírák s anšlusem Rakouska. Jakkoli tehdy byly důvody pro appeasement různé: strach z dalšího válečného konfliktu, nebo samozřejmě důvody ekonomické vzhledem k  provázanosti Evropy s Německem, tentokrát se zdá, že jsou to převážně jen ekonomické důvody. A v okamžiku, kdy Putin povolí tlak, objevuje se tendence vztahy opět normalizovat, a to se mi nelíbí. Ale zároveň musím říci, že třeba ministr zahranič&iacut e; Lubomír Zaorálek se v mých očích chová konsekventně a jeho názor podporuji.

Podle Vás tedy evropští i někteří čeští politici nebezpečí politiky ruského prezidenta Putina podceňují…

Permanentní ustupování před agresorem ve jménu všech možných argumentů je cestou do pekel. Dráždí mne úvahy o tom, že už se Putin již uklidňuje a že by s ním bylo možné do budoucna navazovat normální vztahy. Pokud nevrátí Krym, zůstává agresorem, protože to byla anexe, na kterou prostě neměl právo, a neměl na ni právo ani s odkazem na to, že Krym byl v minulosti ruský.

Svět by tedy neměl rezignovat na snahu vrátit Krym Ukrajině? Většina politiků i odborníků už tvrdí, že to je nevratné…

To je nesmysl. Krym je ukrajinský a žádné sankce by neměly pominout, naopak by měly být zvyšovány, dokud  Rusko Krym nevrátí. Odtržení Krymu je porušením všech mezinárodních dohod a je naprosto nepřijatelné. A takové úvahy, které údajně pronesl náš prezident pro ruskou agenturu ITAR-TASS, že bychom měli urychleně zavést bezvízový styk s Ruskem, mi připadají jako typický Zemanův vtip. Pokud by něco takového prohlásil skutečně vážně, připadalo by mi to jako lezení do zadku Putinovi.

Považoval byste rozhodnutí o bezvízovém styku s Ruskem v této době  za bezpečnostní riziko?

V situaci, kdy Putin neustále opakuje, že je odhodlán všemi prostředky bránit zájmy ruských občanů v zahraničí, tak ano. Já nejsem zaměřen proti Rusku, nakonec i způsob, jak jsme vedli odsun sovětské okupační armády, byl velmi klidný a bez jakýchkoli nepřátelských projevů. Vždycky jsem byl zastáncem myšlenky, že Rusko je velmoc, která obdarovala svět velkým množstvím kulturního bohatství, i ruští disidenti patřili mezi nejstatečnější, jsem pro dobré vztahy s Ruskem a vážím si ruského národa. Ale toto není boj s Ruskem a ruským národem, to je boj s Putinovou administrativou. Jednou Putin odejde a je možné, že budoucí vládci Kremlu se za toto post sovětsk& eacute; dobrodružství omluví. Velké příkoří se dnes koná i na ruském národě samotném, Putin ho zatahuje do mezinárodní izolace. Situace vypadala po ukončení bipolarity nadějně, došlo k široké spolupráci, Rusko se rozloučilo s marx-leninskou doktrínou a začleňovalo se mezi do určité míry předvídatelné země. Ale Putinova administrativa se chová špatně vůči dalším svým národům, které žijí v Ruské federaci, stále je zřetelná tendence terorizovat vlastní lid, jako v případě Čečenska nebo Dagestánu. Putin nepřípadně argumentuje tím, že pokud si Ukrajinci nejsou schopni uspořádat věci ve vlastní zemi, tak je oprávněn anektovat kus Ukrajiny. Jak by se asi tvá ;řil, kdyby byla stejná argumentace použita proti němu? Pokud není schopen najít klíč k nenásilnému řešení problémů v  Čečensku a Dagestánu a porušuje tam lidská práva naprosto nehorázným způsobem, mohou tedy jiné země anektovat zase část Ruska? Je to celé nesmysl.

Zapomíná se i na to, že Ukrajina není zdaleka první země, kam vkročila ruská armáda. Vzpomeňme na Gruzii…

Nebo Osetii.

Co říkáte tomu, že ruský prezident si pořád myslí, že bývalé země Sovětského svazu, ale i východního bloku jsou pořád ve sféře jeho zájmu, že chce ovlivňovat, jestli budou součástí Evropské unie nebo NATO nebo jestli třeba na jejich území bude nebo neubde umístěn protiraketový radar? A hrozí, že když nebude po jeho, udělá odvetná opatření, nebo je udělá jako na Krymu.

Říká se tomu velkoruský imperiální expanzionismus. Někteří ruští politici mají pocit, že velikost jejich země jim dává i vyšší práva než mají země jiné. Jejich snaha ovládnout své bývalé hájemství je zřetelná, stejně jako teorie o tom, že kdekoli v jiných zemích budou Rusové utiskováni, postaví se na jejich obranu. Pak postačí několik stížností, několik provokací a problém je na světě. Třetí říše napadla Sudety pod záminkou, že u nás byli Němci „utiskováni“. Tak jako tehdy v Sudetech, tak se dnes na Ukrajině objevily různé páté kolony - nevím, co to je za lidi, pravděpodobně nějací specialist&ea cute; tajných služeb - které násilnými a bohužel velmi účinnými prostředky způsobily rozvrat uvnitř místního obyvatelstva. Mám informace, z vlastní zkušenosti to potvrdit nemohu, že před touto aférou žádné utiskování Rusů na Ukrajině neprobíhalo.

Stejně jako nebyli utiskováni Němci v Sudetech…

Bezesporu. Drobným sousedským rozmíškám nelze nikdy a nikde zabránit, ale o žádný útisk se rozhodně nejednalo ani v případě Sudet, ani v případě Ukrajiny.

Jak vidíte situaci na Ukrajině do budoucna? Myslíte si, že ukrajinský prezident Petro Porošenko uspěje se svým mírovým plánem?

Myslím, že ukrajinský prezident Porošenko udělal svým mírovým plánem správný krok. Dal najevo dobrou vůli řešit situaci mírovými prostředky. Zároveň nechci být sýčkem a přivolávat horší situaci, než je. Já sám ale optimistou nejsem, i když bych jím chtěl být a chtěl bych se mýlit a věřit, že se situace uklidní. Dnes už se opět rozhořely boje a zdá se, že pokud se Krym opět nestane součástí Ukrajiny, které ho Chruščov z dobrých důvod v roce 1954 daroval, stane se tato oblast novým neuralgickým bodem centrem budoucího napětí. Ukrajina se se ztrátou Krymu nikdy nesmíří. Představte si, že by Maďaří anektovali jižní Slovensko s argumentem, že kdysi patřilo k Uhrám. Jak by to asi dopadlo.

Už jednou prodloužené příměří na východní Ukrajině, které ukrajinský prezident vyhlásil, skončilo, i když o jeho další prodloužení žádal i ruský prezident Vladimír Putin. Ale mělo by to smysl, když ho separatisté neustále porušovali a možná ho dokonce využívali k tomu, aby přeskupili své síly nebo se lépe vyzbrojili, jak se obával Kyjev?

Jsme odkázáni na protichůdné informace.Trochu ale nechápu, že ukrajinská armáda nedokáže uhlídat hranici s Ruskem. Resp. přesuny vojenského materiálu z Ruska na Ukrajinu. Asi to není jednoduché, ale nerozumím tomu. Jsem pro jakékoli pokračování míru a neustálé oddalování ozbrojenéhoykonfliktu za předpokladu, že se na ukrajinské území nedostávají zbraně z Ruska. A pokud to ukrajinská armáda nedokáže kontrolovat, je pochybné čekat na to, až se ty neidentifikovatelné gerily ozbrojí ještě víc. Ale do toho nevidí asi vůbec nikdo.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klus, Hutka, Hřebejk, Třeštíková... Bojkot Babiše umělci podle Cyrila Svobody ukazuje na jediné. A právě tyto lidi to zřejmě nepotěší

14:14 Klus, Hutka, Hřebejk, Třeštíková... Bojkot Babiše umělci podle Cyrila Svobody ukazuje na jediné. A právě tyto lidi to zřejmě nepotěší

ROZHOVOR „Volby budou velkou soutěží o voliče, kteří nebudou volit hnutí ANO, ale zároveň jsou pravi…