Poté, co epidemie koronaviru na jaře uzavřela hranice, začalo se více mluvit o potravinové soběstačnosti ČR. Ukázala pandemie, že je větší potravinová soběstačnost nutná?
Myslím, že určitě. Nejsmutnější na tom všem je, že zatímco naše země byla dříve skoro ve všem soběstačná... Nemyslím před koronavirem, ale před rokem 1989. Dneska, když se podíváte, tak cukrovary vybombardované, zničené. Předtím jsme cukr i vyváželi. Byli jsme bramborářská velmoc. Dneska brambory dovážíme. Je to asi měsíc, šel jsem koupit brambory, a byly z Egypta. Tak ježíšmarjá, my sem vozíme brambory z Egypta?! Rajčata, když si koupíte v obchodě, tak máte pocit, že jsou z umělé hmoty. Dovážíme je z Holandska, Španělska... A jablka? Včera jsem to slyšel v médiích. 80 procent jich dovážíme z Polska. Dříve jsme měli jablek, že jsme nevěděli, co s tím.
A kde se podle vás stala chyba, že místo abychom měli česká jablka, české brambory, tedy plodiny, kterým se u nás daří, dovážíme je z jiných států?
Problém vidím také v tom, že samozřejmě, jak nás „schramstla“ Evropská unie, tak ty své věci koukají, aby se tady prodávaly a my byli nuceni je kupovat. Proto se zničily všechny ty velké farmy, kde se choval dobytek, prasata. Dnes dovážíme vepřové z Německa. A to je ještě paradox – když si přečtete informace na těch výrobcích, tak je napsáno – chováno třeba v Německu, jatka jsou v Holandsku, porcováno v Polsku... No tak, kde to jsme? Jakou kvalitu, čerstvost, musí mít to maso, když cestuje přes tři země? A to je nejen u masa, to je i u dalších věcí.
Jan Kuželka
A vy sám dáváte přednost českým potravinám, když jdete do obchodu?
Samozřejmě. Teď jsem zrovna koupil rajčata, u kterých byla i visačka „české rajče“. Tak aby mamča viděla, že nekupuju nějaký sračky (smích). Kupuju rád věci vyrobené u nás nebo třeba i na Slovensku.
Jak vidíte současný stav českého zemědělství? Co by potřebovalo, co mu chybí?
Asi chybí odborníci. Dnes je pár farmářů, zemědělců, kteří opravdu vědí, co půda potřebuje, jak se opravdu starat o ty plodiny, rostliny... Bohužel jich ale zřejmě není moc. Všichni se tady ohánějí posledními vědeckými výzkumy. Ale na to jim prdí bílej tesák, na vědecký výzkumy!
Můj děda, který pěstoval brambory i nějaké to obilí, se ráno podíval na obzor a přesně řekl, jak bude. A nepotřeboval žádné meteorologické ústavy. A podle toho se také choval k půdě. Věděl, že tam, kde byly brambory, tam musí být příští rok něco jiného, aby ta půda nebyla vyčerpaná. Hnojilo se kravským hnojem.
Dnes se do všeho cpou chemikálie a pak se divíme, že máme obrovské květáky, protože je to všechno hnojené uměle. Jakou to ale pak má kvalitu? Co do sebe dostáváme?
Psali jsme:
Co říci na to, že velké množství půdy je zabíráno na stavbu různých hal, montoven, velkoskladů?
Strašné! Tohle je opravdu neodpustitelné. Krásná kvalitní půda, a oni tam postaví hangár! To je přece proti zdravému rozumu. Každá země si přece hlídá svou půdu a nebude ji zastavovat nesmyslnými sklady, montovnami.
Z vaší zkušenosti, vzhledem k tomu, že máte chalupu na venkově, snaží se tam lidé být co nejvíce potravinově soběstační? Pěstují běžně i takové základní věci jako například brambory?
Ano. Zrovna my tady máme souseda, takového Mičurina. Ten má dvě políčka s bramborama, domácí husy, kachny, vykrmuje si prase. Já od něj beru domácí vajíčka. Má asi padesát slepic. Ty vejce jsou opravdu o něčem jiném, než když si je koupíme v obchodě.
Vy hodně cestujete. Když se podíváte do obchodu v zahraničí, máte pocit, že tam převažují místní výrobky nebo výrobky z dovozu?
Já jsem hodně dlouho, řadu měsíců, pobýval ve Španělsku a v Portugalsku. A tam bylo na trhu samozřejmě především to, co si oni vypěstovali. Když jsme koupili třeba melouny nebo cibuli přímo u zemědělců, tak to bylo levné. Ale v obchodech to bylo dost drahé. Ale prostě, co se týkalo zemědělských plodin nebo třeba ryb, to měli z velké části svoje. Samozřejmě, co tam nerostlo, tak to dováželi.
Tady také seženeme na trzích místní výrobky, plodiny. Ale v některých případech si lidi stěžují, že je to dost drahé, naopak často dražší než v obchodech…
No, dražší, to asi jo. Ti farmáři to mají kolikrát opravdu předražené. Já jsem se navíc v tomto směru zklamal. Můj kamarád měl výrobnu uzenin, opravdu špičkové, podle starých receptur. Mohl vyvážet i do EU. A ten mi vyprávěl, jak u nějakého nákupního střediska zašel do takového auta předělaného na prodejnu „vlastních domácích uzenin“. No a našel tam svoje vlastní špekáčky, navíc třikrát tak drahé. Takže na takové věci si od té doby dávám pozor. Ale třeba tady u nás na chalupě víme, kam si zajet, kde je dobrý řezník, kde seženeme dobré ovoce, zeleninu...
Kritici povinného poměru českých potravin v českých obchodech argumentují hlavně tím, že se zmenší pestrost nabídky potravin v obchodech. Co si o tom myslíte vy?
No, sníží se pestrost potravin... Tak mě je milejší, když vím, že jím zdravé, kvalitní jídlo, než že tady budu mít o deset druhů brambor víc, které jsou navíc některé vyloženě hnusné. Koupím brambory a za tři dny jsou najednou nafouklé, vodnaté. Raději si koupím od soukromníka dobré brambory. Sem jezdí prodávat pán z Vysočiny. Za prvé je to podstatně levnější než v těch obchodech, a za druhé jsou daleko kvalitnější.
Dříve se stály fronty na banány, dnes mnozí lidé při ceně ovoce na něj nemají. Jak toto tedy hodnotit?
Tak samozřejmě, že je dobře, že jsou na trhu banány a další exotické ovoce. Ale ty ceny jsou někdy opravdu otřesné. Navíc, na rovinu, než abych si koupil dvacet kilo banánů, to si raději koupím pět kilo opravdu dobrých brambor. (smích)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
