Kdo podle vás sestřelil civilní letadlo nad Ukrajinou?Anketa
Ve vysílání České televize jste jednoznačně odmítl, že by za sestřelením malajsijského letadla s 298 lidmi na palubě mohli stát proruští separatisté. Stále na tom trváte? Jaké jsou podle vás skutečné příčiny havárie?
Vyjadřoval jsem se v několika rozhovorech. Při nejstarších jsem vycházel z informace, že separatisté dosud takovou výzbroj neměli a ani v podstatě nepotřebovali. K ochraně před bitevními útoky letectva jim stačí přenosné protiletadlové komplety. Navíc pohyb rozměrného protiletadlového systému v prostoru bojů ve městě, tedy pod palbou, je nepravděpodobný. Rakety a radar jsou totiž lehce zranitelné i palbou z ručních zbraní, kterou by doslova přitahovaly. V nějaké dary od ruské armády nevěřím a pravděpodobnost, že ukrajinská armáda by takový systém postavila z vojenského hlediska nelogicky do první linie, a tak umožnila jeho poškození palbou či ukořistění protivníkem, byla velmi nepravděpodobná.
Podle následných informací, na které jsem reagoval v rozhovorech pro ČT, Radiožurnál a servery, nelze vyloučit, že separatisté s takovým systémem disponují. Dále jsem upozorňoval na fakt, že tito lidé pravděpodobně nemají několikačlennou vycvičenou obsluhu, která je schopná ovládat složitý protiletadlový raketový systém. Rozhodně nemohli letoun v letové hladině kolem 10 000 metrů ohrozit přenosnými protiletadlovými komplety.
Podle mého názoru existuje několik scénářů. 1. Letadlo spadlo v důsledku nehody, konkrétně technické havárie nebo srážky s jiným letadlem, což je velmi nepravděpodobné. V případě technické havárie by následovala komunikace pilotů s řízením letového provozu. Letoun se pohyboval nad Evropou, nikoli kdesi nad oceánem, a sledovala ho řada elektronických systémů. Komunikaci pilotů zaznamenávají i černé skřínky.2. Letadlo sestřelilo ukrajinské letectvo omylem nebo záměrně s cílem poštvat mezinárodní mínění proti separatistům, kteří dlouho vzdorují. Ani to není příliš pravděpodobné, neboť takový útok by zaznamenaly ruské radary protivzdušné obrany, ruské letouny elektronického průzkumu, ruské družice a americké družice. 3. Letadlo sestřelila protivzdušná obrana ukrajinské armády omylem nebo záměrně. I to není příliš pravděpodobné, i když to nelze zcela vyloučit. Opět je zde možnost boje o veřejné i odborné mínění, nepřehlednost bojů v oblasti a rovněž ještě jeden faktor, který zmínil bezpečnostní expert Andor Šándor. Uvedl, že letoun mohli sestřelit separatisté, kteří byli opilí či zdrogovaní, takže si ani neuvědomili, že střílí na civilní letadlo, které se pohybuje v koridoru vyhrazeném pro leteckou dopravu. Vzhledem k evidentním personálním kvalitám ukrajinské armády tuto možnost nelze vyloučit ani na její straně.
K tomu je třeba uvést, že koridory jsou zcela jasně vymezeny z hlediska šířky a výšky na základě mezinárodně platných dohod. Jsou pod kontrolou řízení letového provozu, které si předává každý letoun v prostoru hranic. Kyjev se tedy v době sestřelu připravoval na předání ruským dispečerům. V koridoru, kde se stalo neštěstí či zločin, létalo údajně až několik desítek letounů denně. O tom museli vědět všichni protiletadlovci v okolí. I ti, co obsluhovali předmětný Buk, museli sledovat radarem dění ve vzduchu.
Fotogalerie: - Pád malajsijského letadla
4. Letadlo sestřelila obsluha složená z příslušníků ukrajinské armády, která přešla na stranu separatistů. Vzhledem k masovým dezercím, kde například na Krymu přešlo do ruských služeb více než 80% příslušníků ukrajinské armády a téměř všichni policisté, to nelze vyloučit. Tím by separatisté získali zbraňový systém i vycvičenou obsluhu. Otázkou je, zda by vycvičená obsluha střílela na civilní dopravní letoun. Všichni, kdo kdy sloužili u protiletadlovců, vědí, že existují koridory civilních letounů. Všem je něco takového v rámci výcviku vtloukáno do hlavy. Stačí se zeptat vojáků AČR ze Strakonic.
Samozřejmě je zde opět důvod boje o veřejné a odborné mínění, stejně jako možnost alkoholu a drog. Navíc Lukáš Visingr uvedl dopoledne na Radiožurnálu správně, že systém Buk se neskládá z jednoho, ale více vozidel. Jednorázově sice pravděpodobně lze vést palbu i z odpalovacího zařízení, ale jinak by se jednalo o potřebu dezerce několika vozidel k udržení bojeschopné jednotky. To lze sotva přehlédnout. Protiletadlové baterie navíc nebývají v prvních liniích, obzvláště v občanské válce, kde nehrozí útoky letectva. Otázkou tedy je, zda existovala možnost útěku vozidel, která jsou větší, především vyšší než tanky přes vlastní linie k nepříteli, aniž by jim v tom někdo zabránil.
Dále je zde otázka, kdo má více másla na hlavě, jestli ukrajinská armáda s kvalitami svých vojáků, kteří soustavně přebíhají na stranu protivníka, nebo separatisté, kteří přeběhlíky využívají. 5. Letadlo sestřelili separatisté, kteří systém Buk ukořistili od ukrajinské armády, otázkou je, kde a jak nepoškozený, a podařilo se jim sestavit obsluhu. Jak jsem již uvedl, protiletadlový systém není samopal, ze kterého dokáže střílet kdokoli. Musí existovat operátoři vyhledávacího a zaměřovacího radaru, případně pasivních senzorů a obsluha schopná ovládat odpalovací zařízení z hlediska mechaniky i elektroniky. Opět jsou zde ve hře boj o mínění a psychotropní látky. Nelze vyloučit, že separatisté ukořistili systém Buk. Jak je možné, že jej ukořistili bojeschopný, je zásadní otázka na ukrajinskou armádu. Stačí totiž odmontovat jednu skřínku, případně přeprogramovat či vymazat kód nebo přeštípnout pár kabelů a systém je nepoužitelný a vhodný akorát na hrdinské focení.
Zde je možná další spekulace, že ukrajinská armáda systém separatistům podstrčila s předpokladem, že s ním něco vyvedou. Taková spekulace je ovšem hodně spekulativní. Nelze ovšem vyloučit, že separatistům někdo pomohl sestavit obsluhu ze žoldáků nebo sympatizantů ze zahraničí, počínaje Ruskem a konče některým ze států, které Buk používají. Osobně nevěřím tomu, že by se jednalo o oficiální pomoc ze strany ruské armády, ale existuje řada záložníků, nejen z Ruska, a ukrajinská hranice je pravděpodobně propustná. Zde je nasnadě další otázka. Jak je možné, že početná ukrajinská armáda, policie a pohraniční jednotky nedokážou hranici uzavřít, zvláště poté, co se opakovaně chlubili, že se jim to podařilo. Mají proti sobě maximálně několik tisíc povstalců, spíše méně.
6. Letadlo sestřelila ruská armáda. Osobně takovou možnost prakticky vylučuji, protože let letounu, odpálení řízené střely systému Buk i zásah byly určitě detekovány a zaznamenány americkými prostředky elektronického průzkumu, především družicemi, které mají rozlišení kolem 20x20 cm až 30x30 cm. 7. Letadlo bylo zničeno teroristickým útokem, protože v Malajsii jsou problémy s islamistickými teroristy. Tuto možnost nelze vyloučit, ale v kontextu s jinými dosažitelnými informacemi se nezdá pravděpodobná. Do každého letounu se dá nálož propašovat i přes kontroly. Pokud bychom si opravdu výrazně zaspekulovali, mohli bychom mluvit o tom, že nálož dostala do letounu některá z bojujících stran a snaží se obvinit protivníky ze sestřelu raketou. Hlavní otázkou zůstává, zda se jednalo o omyl, nebo záměrný zločin. A všichni si musí položit další otázku, kdo z toho má prospěch?
Kdo podle vás z toho může mít prospěch?
Obě strany. Pokud se jedné z nich podaří hodit sestřelení letadla na tu druhou, tak z toho bude mít prospěch. Z tohoto důvodu to mohla udělat jak vláda, tak separatisté.
Separatisté se ale už pochlubili, že mají k dispozici protivzdušný systém BUK, který může zasáhnout letadlo, a krátce po pádu stroje psali, že sestřelili letoun ukrajinské armády. Tuto zprávu ale posléze rychle stáhli a dementovali…
Ukořistění systému nelze vyloučit, stejně jako jeho použití. Zvláště v tamní zmatečné a nepřehledné situaci. Podle mého názoru jsou nejpravděpodobnější verze 3, 4 a 5. Všechny ale lze nějakým způsobem potvrdit nebo vyloučit. Podle mého názoru v Kremlu i Bílém domě vědí, odkud se střílelo a pravděpodobně i kdo střílel. Myslím si, že Rusové a Američané mají lepší přehled o dislokaci ukrajinské armády než její velitelé a totéž platí o separatistech. Stejně tak o pohybu letadel a vozidel v oblasti bojů.
Otázkou je, co se nakonec dozví občané, ale rovněž politici. Jak jsme nedávno viděli, tajné služby si žijí vlastním životem. Stačí připomenout ostudu, kterou udělala CIA prezidentu Obamovi v Německu. Nelze vyloučit podobný problém ani ve velkém Rusku. Navíc nelze vyloučit ani osobní aktivity ruských důstojníků a politiků v oblasti u hranic Ukrajiny mimo kontrolu z Moskvy. Privátní obchody se zbraněmi nebo vysílání žoldnéřů prostě vyloučit nelze. Zažili jsme to za válek v Afghánistánu i Čečensku.
Psali jsme:
Jak je možné, že když bylo letadlo zasaženo raketou, tak k výbuchu došlo až na zemi a trosky mají poměrně malý rozptyl? Mohl byste to, prosím, vysvětlit?
Podle očitých svědectví pršely trosky a lidé z výšky, takže ke zničení letadla došlo ve výšce. Záleží na tom, jak destrukce probíhala. Letadlo mohlo být zasaženo tak, že mohlo padat skoro celé a rozpadlo se postupně při letu k zemi. Na zemi mohla explodovat nějaká do té doby neporušená palivová nádrž.
Považujete za hazard aerolinek přítomnost letounu nad válečnou zónou?
Aerolinky pravděpodobně vycházely z představy, že na Ukrajině se válčí v rámci civilizované Evropy a letecké koridory se respektují. Válka na Ukrajině bohužel připomíná stále více Afriku či Kosovo, kde neexistovaly či neexistují civilizační bariéry. Já bych nad takovou oblast letadla s pasažéry neposílal.
Co si myslíte o spekulacích, že mohlo jít o atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina?
Tomu moc nevěřím. Nějak se mi nechce zdát, že by ruský prezident letěl zrovna nad prostorem bojů. To by u mne z odborného hlediska docela poklesl. Samozřejmě jeho smrt by uvítali nejen separatisté, ale i řada zahraničních politiků. Putin je totiž osobností, kterou v Rusku není kým nahradit, a jeho smrt by byla počátkem velkých politických změn na domácím i mezinárodním poli.
Španělský dispečer, který let malajsijských aerolinií doprovázel, napsal na svém účtu na sociální síti Twitter, že jen tři minuty před tím, než Boeing 777 zmizel z radarů, byla nedaleko něho zaznamenána ukrajinská vojenská letadla. Dispečer se také podivoval nad tím, když boeing zmizel z radarů, tak kyjevské úřady oznámily překvapivě rychle, že havaroval. Co říkáte těmto pochybnostem?
To by odpovídalo bodu dva a tři a potvrzovalo konspirační možnost boje o mínění z ukrajinské strany. Na druhé straně letadla mohla kolem být, ale nemusela střílet. Použití řízených střel vzduch-vzduch by bylo pravděpodobně zaznamenáno elektronickými systémy. Navíc většina hlavic těchto střel není tak velká, aby dokázala zničit velký dopravní letoun okamžitě. Dala by se tedy očekávat následná komunikace pilotů, aspoň krátce. Ovšem pokud by letadlo či letadla střílela z integrální výzbroje, tedy svých automatických kanonů, a střílela přesně, mohl by pád boeingu vypadat i jako nehoda, případně by se dal následně připsat komukoli.
Střelbu z palubních zbraní na kabinu posádky boeingu by nemusely zaznamenat ani elektronické systémy. Piloty by vyřadila okamžitě. Navíc je zde informace, že letadlo neexplodovalo ve vzduchu, jak by se dalo očekávat po zásahu velkou řízenou střelou systému Buk. K tomu je třeba uvést, že střely systému Buk mají zapalovače s dvojí funkcí. Iniciují bojovou hlavici buď kontaktně po dopadu na cíl, nebo nekontaktně na základě přibližovacího senzoru, který uvede zapalovač v činnost při dostatečném přiblížení k cíli. V případě nekontaktní funkce zapalovače mohlo dojít jen k omezenému poškození letadla, které mohlo zahájit svůj pád téměř neporušené.
Zde by se ovšem také dala očekávat reakce pilotů s komunikací. Letadlo by se rozpadlo až následně vlivem aerodynamických sil na konstrukci v důsledku nekontrolovaného pádu. Některé části mohly dokonce dopadnout na zem celé a teprve poté explodovat. Snahu pilotů o komunikaci by v případě útoku stíhačkou nebyl problém zaručit. Je vůbec podivné, že se nikde neobjevují informace o komunikaci pilotů po zásahu. Samozřejmě nelze vyloučit ani okamžité zničení komunikačního systému, nebo možnost, že byli vyřazeni útokem jako první. Svědectví by měly vydat černé skřínky. Dalším faktorem je ohledání zbytků letounu odborníky na letecké nehody. Ti jsou schopni určit důvod pádu letounu. Lze předpokládat, že v případě použití protiletadlové řízení střely se zachovaly některé její díly s výrobními čísly. Podle těch lze dohledat, kdo byl držitelem rakety, ovšem již nikoli, kdo ji odpálil.
Psali jsme:
Jaký tato událost může mít dopad na celý konflikt? Jaké mohou následovat scénáře?
Hlavním scénářem bude pokračující přehlídka lhaní všech zúčastněných stran a politický povyk. Je otázkou, kdo na tom neštěstí, či spíše zločinu, vydělá. Bez ohledu na fakta pravděpodobně ten, kdo lépe zvládne mediální souboj a prezentaci informací. Problém je v tom, že se stále objevují nějaké nahrávky a nekvalitní videa. Naprosto nelze prokázat, kdo kde kdy jak s kým, případně s čím je nahrál a natočil. Ukrajinská produkce nahrávek a videí prezentuje ruskou stranu jako primitivní opilé mužiky, kteří si vykládají zásadní informace snad do mobilu. To nedělám ani já doma.
Z hlediska údajných příslušníků ruských tajných služeb si něco takového nedovedu představit. Buď by používali kódovací zařízení, která sice lze rozluštit, nebo soustavu měněných kódových výrazů, která je mnohdy efektivnější. Stejně tak záběry volného přejezdu systému Buk přes ruskou hranici by byly dokladem naprosté neschopnosti ruské strany, která by si tak vyráběla důkazy proti sobě. Zvláště v kontextu toho, že prezident Putin je letitý odborník na tajné operace. Logické by bylo zastavení systému na hranici, případně jeho ponechání bez obsluhy na Ukrajině v terénu či městě, nejlépe poškozeného a s velkou otázkou, kdo střílel.
Vzhledem k přetrvávajícím nejasnostem a množství spekulací, věříte tomu, že se veřejnost někdy dozví, jak k havárii opravdu došlo, a že někdo konkrétní ponese za havárii letadla odpovědnost?
Předpokládám, že se dozví buď to, na čem se domluví velcí hráči, což není ukrajinská vláda ani separatisté, případně to, co se komu podaří úspěšněji prezentovat v médiích jako pravdu. Obviňování už začalo. Opět je zde otázka mediálního boje, který má povahu psychologické války. Jen se obávám, aby nakonec bez ohledu na fakta nebyli trestáni pouze vybraní jedinci jedné strany. To jsme dobře viděli u mezinárodního soudu v případě válečných zločinů v Kosovu. Byli souzeni a odsouzeni prakticky pouze Srbové, kteří bránili vlastní území, zatímco příslušníci teroristické a islamistické UCK, tak ji na počátku bojů označil i americký velvyslanec, se potrestání prakticky vyhnuli. Přitom podle statistik OSN povražděných a vyhnaných v rámci etnických čistek, na nichž se podílela i Al Kaidá, bylo v Kosovu nejvíce Srbů. Část Albánců dokonce prokazatelně povraždili příslušníci UCK, nikoli Srbové. Osobně proto nejsem velký optimista z hlediska spravedlnosti a nepodjatosti mezinárodního soudu.
Psali jsme:
autor: Petr Kupka
