„Prezident Miloš Zeman vyslal signál, jaká je jeho vize. Preferoval by po nových volbách pokračování spolupráce ANO a ČSSD, přestože dnes to vypadá, že sociální demokraté, respektive Sobotka a Babiš se nemají rádi, já jim to tolik nevěřím. Umím si představit, že si po volbách padnou kolem krku, protože si nacvičili, že jim to celkem jde,“ řekl jste mi v jednom z rozhovorů. Kolem krku si zrovna nepadli, osm měsíců po volbách stále nemáme vládu. Jak se na tento svůj výrok díváte s odstupem času? A jak hodnotíte tanečky kolem skládání koalice?
Tak to je hodně obsáhlá otázka na více věcí a komplikované téma. Prezident Zeman je zkušený politik, velký taktik a zdatný šachista ... evidentně nejen u jeho šachového stolečku v Lánech. A tuto šachovou partii – vytvoření vlády ANO a ČSSD vede asi úspěšně k nejen pro něj kýženému konci. A že ty politické šachy umí, mu prostě nelze upřít, to musí uznat i jeho oponenti a ti, kterým se tato partie zrovna nelíbí. Zatímco u deskové hry šachy jsou striktně a jasně vymezená a daná pravidla, u politických šachů tomu tak bohužel není, ale i tuto nebo právě tuto variantu umí prezident velmi dobře.
Myslím, že Andreji Babišovi po volbách rychle došlo, jak jsou kostky vrženy, že sám vládnout nemůže a vše ostatní je jen takové umně vedené divadýlko. Já se dříve vyjádřil i tak, že Jan Hamáček je pouze jinak vypadající Bohuslav Sobotka, ostatně také vzešel ze stejné frakce a líhně profesionálních politiků ČSSD. Politická vzájemná řežba o hlasy voličů a počty mandátů už dávno skončila a bratři v triku si rychle uvědomili, že spolu jim to přece jen dobře fungovalo i přes těch pár malých zadrhnutí – nic přece nemůže být úplně dokonalé. Víte, já se vždycky trpce usmívám těm slovům bohužel tradičních a dlouholetých politiků, že „voliči rozdali karty a s těmi je třeba hrát“. Oni to sice častokrát opakují, ale vůbec podle toho hrát nechtějí a urputně prosazují pouze to své. Mířím tady zejména na strany takzvaného demokratického bloku a obzvláště u těch marginálně malých poslaneckých klubů je to přímo úsměvně tragické.
Z Andreje Babiše jako nejen předsedy vlády nemám vůbec radost. Ostatně z mých dřívějších kritických vyjádření nejen v Poslanecké sněmovně je to očekávatelné. Ale voliči tím, jak ty karty rozdali, řekli jasně: dřívější poměry – myslím období vlády TOP 09 a ODS – byly a hlavně stále jsou pro ně ještě nepřijatelnější. A tomuhle sdělení voličů naprosto rozumím a chápu jej. Tanečky kolem skládání vládní koalice, které hraje ČSSD a hlavně ANO? No nějak ty politické veletoče přece musejí před diváky odehrát... Jede se jen podle napsaného, dohodnutého scénáře.
A ještě k prezidentu Zemanovi – odmítá předčasné volby s tím, že by to byl podvod na voličích, že by to bylo proti tomu, jak voliči ve volbách rozhodli. Dá se s tím více méně souhlasit... Ale účast ve vládě a pět ministerských křesel pro ČSSD, kterou voliči odsoudili k volebnímu debaklu, k podvodu na voličích rozhodně také nemá daleko!
Liberálně orientovaní pozorovatelé nechápou, proč Češi, kteří se mají tak dobře, podporují „populisty“ jako Zeman či Okamura a slyší na to, o čemž jsme už mluvili, že se o ně Andrej Babiš postará. Čím to je? Dezinformačními kampaněmi, nebo českou národní povahou?
Opět složitá otázka. Vidím zde kombinaci více faktorů. Ale nejdříve bych se chtěl vyjádřit k termínu populista. Velmi lacině tímto označením jiných plýtvají rádoby demokratičtí politici, názorově právě ta v uvozovkách správná média a další. Místo argumentů střelí označením populista. Aniž si to asi uvědomují, toto označení tím devalvují a lidé vůči jeho vnímání už začínají být imunní. Jednak jeho neúměrnou frekvencí, jednak tím, že naštěstí čím dál více začínají mít svůj názor. Ale když už, já bych za exemplární vzor populisty označil Andreje Babiše. A vůbec bych se nebál použít označení levicový populista – tím, koho se snaží oslovovat a získávat i přes jeho oligarchický základ. A že se o ně Andrej Babiš postará? To procitnutí ze snu a ze lži bude pro ně drsné. A pro nás pro všechny, doufám, nebude příliš pozdě.
Teď si asi některé čtenáře popudím, ale opravdu se zatím nemáme až tak relativně špatně. Logicky svou pozici naši občané srovnávají nejvíce s našimi nejbližšími sousedy – jsme středoevropská země – a tam jsou bohaté Německo, Rakousko, Švýcarsko, zadlužená, ale vyspělá Itálie. A proto jsou a velmi často právem nespokojeni. Prostě v Evropě je na tom dost zemí lépe, ale v širším zeměpisném kontextu na tom opravdu nejsme vůbec zle. Jenže i ta domácí spokojenost je diferencovaná a relativní. Tak jako na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny pracujících, tak i ta spokojenost bude relativní a rozložená spíše k ekonomicky lépe situovaným. Například skoro devět set tisíc lidí s exekucemi, skoro deset procent rodin, které nejsou schopny zaplatit školákům obědy, to budou vnímat určitě jinak. A to, že o jejich problémech jiní hovoří, není populismus, ale realita. Souhlasím však s tím, že populismem už je, že častokrát jen a pouze hovoří – to platí nejvíc pro ty nejukřičenější. Dezinformační kampaně a česká národní povaha v tom jsou také, ale kdybych měl i tohle rozvést, obávám se, že délka textu by už byla příliš velká.
Slyší Češi spíše na sliby než na reálné uvažování o tom, co by pro Českou republiku bylo nejlepší?
Výsledky mnoha předcházejících voleb dokládají, že bohužel ano, slyší na sliby. I přes všechny životní rány a zkušenosti včetně těch politických však zůstávám mírným optimistou a myslím a věřím, že se to začíná lepšit.
Trefil to v tomto směru Andrej Babiš? Co vypovídá o našem národu, že u něj slaví úspěch? Sociologové tvrdí, že český národ je zaměřen spíše středolevicově a čeká, že stát zajistí blahobyt a pořádek…
Tak za tuhle otázku naprosto upřímně velmi děkuji. Andrej Babiš to trefil velmi dobře. Je velmi dobrý politický herec, velmi zdatný populista, velmi dobře ví, co chce být slyšeno, a od sociální demokracie se perfektně naučil rozdávat to, co ještě ani nemá. Má velmi dobrý tým marketingových poradců, evidentně si nechá poradit, a když mu řeknou: teď drž pusu, tak umí poslechnout a mlčí.
A v těch zásadních věcech, směrech a rozhodnutích bude určitě velmi dobrý. V tom podstatném se umí správně rozhodnout, v uvozovkách malichernosti neřeší – procenta bych ho klidně poslal zopakovat si do základní školy – a to byl ministr financí! Všechno to má však jednu velmi podstatnou a velkou chybu – vše to dělá pro prospěch svůj a jeho holdingu dočasně v úschovně svěřeneckého fondu. Bláhoví jsou ti, kteří mu to baští a věří, že se o ně postará. I těch mrzkých padesát milionů v kauze Čapího hnízda mu za to stálo. Je mi úplně jedno, zda to bylo, nebo úplně nebylo v souladu se zákony – od takového, zdůrazňuji, kazatele morálky je taková vychytralost pro mě nepřijatelná. Že nebude krást nebo řekněme spíše fixlovat a chytračit? Protože má sám dost? Třeba právě Čapí hnízdo a devadesát milionů ročně z nezdaněných korunových dluhopisů to, myslím, dost jasně vyvrací.
Tradiční politické strany, minulé vlády a dřívější politické garnitury u nás nastolily politický marketingový režim, založený nikoliv na skutečné a férové politické soutěži vizí a programů, ale na financích a marketingu, tedy na politickém byznysu. Ano, uznávám, že se tím bohužel nelišíme od většiny zemí, které se pokládají za vyspělé a demokratické. Udělaly to proto, aby zabetonovaly své pozice, aby nemohl přijít nikdo nový, kdo by je mohl ohrozit. Část médií zprivatizovaly, část si podmanily nebo zavázaly, finanční příjmy si zajistily zákonem nebo propletencem politicko-obchodních vazeb, a myslely, že je nemůže nikdo ohrozit. Přepočítaly se. Nepočítaly s tím, že Andrej Babiš dokáže tak ekonomicky vyrůst, že bude ekonomicky nezávislý a bude jim schopen konkurovat.
Pikantní na tom je, že tento Andrej Babiš své impérium vybudoval právě v tom systému, který sám tak rád a často nazývá silně korupčním. Vzhledem například k jeho spoluúčasti na kejklu nedanění korunových dluhopisů mám názor limitně se blížící přesvědčení, že v tom korupčním prostředí – jak tu dobu sám nazývá – se uměl velmi dobře pohybovat. Nastoupil do systému politického marketingového byznysu, který nastolily a utužily v základním výčtu zejména ODS, TOP 09, KDU-ČSL a ČSSD a některé již mrtvé subjekty. Ne že by i KSČM tak úplně tento systém nevyhovoval. Andrej Babiš koupil média, noviny, zaplatil si nejlepší mediální poradce a agentury. A v tomto systému politického byznysu – tedy soutěže marketingových agentur a ovládaných médií – dokázal své politické soupeře porazit. Ve hře s názvem „Kdo nejlépe prodá své lži“ se stal premiantem.
Ostatně po předminulých volbách to ve Sněmovně v jednom ze svých projevů sám prohlásil: Já jsem vám ukázal, jak se ten marketing správně dělá! Nebo tak nějak. Pamatuji si na ten okamžik velmi dobře. Lídři stran takzvaného demokratického bloku prostě nechtějí pochopit, že jejich strany s jejich minulostí jsou pro voliče ještě více nepřijatelné než Andrej Babiš se všemi jeho chybami a karamboly. A všichni společně pak dělají vše pro to, aby nějaký jiný politický subjekt, který by to opravdu myslel jinak a pro občany, mohl vzniknout nebo uspět. SPD to rozhodně není – právě proto mu bylo umožněno se etablovat, a plnit tak funkci katalyzátoru a paralyzátoru nespokojených.
Psali jsme:
Různí odborníci tvrdí, že neučíme děti, co je potřeba. Naše školy jsou navíc nedostatečně financované. Jaká je budoucnost našich dětí? Co pro ni musíme udělat?
Nepokládám se za školského odborníka a nejsem žádný sociolog, ale že neučíme ve školách děti to, co je potřeba, tvrdím už sám a dlouho i bez názoru odborníků. S tím podfinancováním je to podle mého názoru relativní. Nedotujme – nefinancujme – z našeho rozpočtu studia studentů, kteří u nás nakonec pracovat a působit nebudou. Například zdravotnictví a lékařské fakulty. Zdravotnictví žehrá na to, že je málo lékařů, ale dostat se na fakultu medicíny je pro naše české studenty obtížné, protože tam studuje i řada cizinců a Slováků. A řada našich studentů ani nakonec u nás nezůstane. To je velmi neefektivní provoz lékařských fakult pro potřeby naší společnosti a provoz lékařských fakult bude asi jeden z nejdražších.
Máme spousty škol se spoustou naprosto zbytných, zbytečných i nesmyslných oborů. Proč? Studium pro studium? Ne, studium pro praxi a pro potřeby naší společnosti. Řekněme si to naprosto jasně a upřímně: nepotřebujeme absolventy oborů, které je baví a jsou nenáročné, ale oborů, které potřebujeme. Každý nechť si svůj studijní obor vybere svobodně z toho, co se nabízí, z těch, které potřebujeme. A pokud není schopen a ochoten si z těchto vybrat, ať má svaté právo studovat i to, co ho baví, ale to už ovšem za své!
Z různých zjištění a průzkumů se dovídáme, jak znalosti našich dětí klesají. Všude platí, že vyšší mzdu jen za lepší výsledky a výkon. Proč to neplatí ve školství? Zase se přidává všem stejně. Podle mého názoru klidně někomu přidat půlku a někomu nic. A ať se na mě učitelé nezlobí – základní tarif učitele matematiky, fyziky, deskriptivní geometrie, chemie a podobně by měl být vyšší než učitele zeměpisu, dějepisu, výtvarky. Řidič kamionu má také větší výplatu než řidič dodávky nebo osobáku, a přitom také všichni jsou řidiči.
Jak se vlastně máme? Podle makroekonomů už předstihujeme některé západní země, spíše ty jižní. Praha je jedním z nejbohatších regionů Evropské unie. Na druhou stranu, řada občanů nemá nashromážděné rezervy k přežití ani na jeden měsíc. Byla naše cesta od revoluce úspěšná?
Ke srovnání životní úrovně u nás a jinde už jsem se částečně vyjádřil v jedné z dřívějších odpovědí. Bezesporu však platí, že naše cesta od revoluce mohla být mnohem, mnohem, mnohem úspěšnější.
Už jsou to tři roky, co českou politiku ovládlo téma migrace. Někdy slýcháme, že to bylo zbytečné a zástupné téma, protože tu skoro žádní migranti nebyli. Jak to tedy nakonec rozsoudit?
Upřímně už mě tyto názory, které jste tlumočila v otázce, unavují a současně velmi iritují. Copak opravdu hlasatelé takového názoru nechápou, že nejde jen a pouze o současný stav, ale především o trend vývoje do dalších desetiletí? A ten trend už bude nezvratitelný, bez možnosti návratu nebo opravy. Máme tu jedinečnou výhodu, že už vidíme, kam politika slepého a neuváženého multikulturalismu, a dokonce podpory nelegální a nekontrolované migrace v některých zemích a oblastech západně od nás, vedla. Opravdu už nevěřím tomu, že ti, kteří toto říkají, to nevidí nebo nechápou? Nás nazývají populisty, šiřiteli poplašných zpráv, a dokonce fašisty. Nebudu tedy váhat je naopak zcela opodstatněně označit za zaprodance podivných ideologií a cílů s destrukčními plány.
Takto hazardovat s naší svébytností a nezávislostí, s našimi kulturními a společenskými tradicemi je trestuhodné. Kde berou to právo a nehoráznou drzost našim ještě pracujícím občanům říkat a nutit, že na svůj důchodový věk si musejí šetřit a později přispívat ze svého, protože současná výše důchodového zajištění je do budoucna ekonomicky a demograficky neudržitelná, a současně tady chtít importovat masu osob, u které je jednoznačná predikce závislosti na sociálním systému a dávkách hostitelské země, a čím hůř, i známý trend populační rozpínavosti? Všimli jste si, jak se přestalo mluvit o válečných uprchlících, ale dnes už jen a pouze o migrantech? Zdůrazňuji, že v převážné většině jde o ekonomické migranty, a to ještě v tom lepším případě.
Jinak syrští migranti už do Evropy neproudí, ale zato se zvyšuje tlak z Afriky. Bude takzvaný Dublin IV krizovým momentem Evropské unie? Hrozí tedy zničení Evropy, jak někdy slýcháme?
Částečně už jsem se k tomu vyjádřil také v předchozí odpovědi. Pokud se Evropa, tedy Evropská unie, bude chovat stále takto a bude stále řízena stejnými dobrodruhy – a to se k nim vyjadřuji hodně decentně a diplomaticky, nebezpečí Evropě opravdu hrozí, a to naopak velmi akutní. Procesy multikulturalizace se všemi neblahými důsledky, kterými prošly a procházejí země jako Británie, Německo, Francie, Švédsko, Norsko, Belgie a další, se budou zrychlovat. To, co v těchto zemích trvalo dvacet, třicet, čtyřicet let se odehraje mnohem rychleji. Ti, kteří do Evropy přicházejí, nejsou a nechtějí být žádnými hosty a dávají to také nepokrytě najevo. Chtějí brát, chtějí prosazovat svoji kulturu, své náboženství, své zvyklosti, své velmi podivné právo.
Už jsem se takto vyjádřil dávno: proces integrace romského etnika do své populace a do svého společenského systému nezvládla za století žádná evropská země. A to tady Romové žili, po mnoho generací se tu již narodili, naše zvyklosti měli možnost vnímat a naučit se od narození po celý svůj život. Jsou mezi nimi výjimky, které se začlenily, ale realitu na úřadech práce známe velmi dobře, že? Dovolím si tvrdit, že velká většina se jich do naší společnosti nezačlenila. A jen blázen si může myslet, že u sociálních a ekonomických migrantů z Afriky to bude jinak. Nebo to není blázen, ale nastrčený záškodník?
Dublin IV ne bude, ale je krizovým momentem Evropské unie. Jaký bude další vývoj Evropské unie? Rozpadne se pod tíhou neřešených, hromaděných problémů sama? Nebudu si hrát na prognostika, ale myslím a věřím, že prostí, pracovití, disciplinovaní a pořádkumilovní Němci si nakonec přece jen také nenechají líbit to, co s jejich zemí provádí Angela Merkelová. Pokud to pak vezmou s příslovečnou německou důsledností – máme se na co těšit. Kam se pak pohne ten milion těch, kteří se jim tam doslova vecpali?
A na závěr můj malý dovětek: opravdu bude Andrej Babiš tím správným lodivodem do období, které Evropu a nás čeká? Já si tím nejsem vůbec jist, právě naopak!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
_profil_top.jpg)
