Pražský primátor Hudeček z TOP 09 včera oznámil, že radní většinově odmítají návštěvu prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. Co si o tom myslíte? A jaké to může mít praktické dopady na očekávanou návštěvu?
Praktické dopady to nemůže mít prakticky žádné, neboť jsem nezaznamenal ani jediný hlas z ukrajinské strany, který by po návštěvě pražské radnice toužil. Takže to považuji za velmi povedenou mediální piruetku před zahájením komunální kampaně do voleb na podzim tohoto roku. Protože udělat zprávu z toho „ať ke mně nechodí ten, kdo ke mně ani přijít nechce“ je vlastně geniální neplacené PR a klobouk dolů. Myslím, že se to jednobarevné radě na pražské radnici povedlo.
Co říkáte na ty rozhořčené dopisy, které na Hrad chodily a vyzývaly pana prezidenta, aby Janukovyčovu návštěvu přímo zrušil?
S lidmi, kteří o tom jsou ochotni diskutovat, radostně diskutuji. Zrovna dneska (rozhovor se uskutečnil ve středu – pozn. red.) tady budu mít další delegaci ukrajinské diaspory a pokoušíme se to rozklíčovat a vysvětlovat si, jak je to doopravdy. Lidé si tam pletou dvě záležitosti, kdy jedna bude následovat po druhé. Tedy bilaterální návštěva Viktora Janukovyče a takový minisummit k pátému výročí Východního partnerství. Nejde o jednu a tu samou věc. To o čem se bavíme, je bilaterální návštěva. V případě, že by Česká republika zrušila bilaterální návštěvu, skoro jistě bychom nechtěli omezit evropské aspirace Ukrajiny tím, že by ukrajinská delegace chyběla i na návazném summitu. Výsledkem takové české akce by bylo jenom to, že by prezident Janukovyč přijel přesně o 24 hodin později.
Fotogalerie: - Rusnok členem bankovní rady ČNB
V čem by to zjednodušilo situaci na Ukrajině a zlepšilo bilaterální pozici České republiky, to je má otázka všem hlasům, které vyzývají k tomu, abychom de facto přerušili dialog prezidenta s prezidentem, když dialog s prezidentem Janukovyčem je přesně to, co si vlastně demonstranti pokusili úspěšně vynutit.
Psali jsme:
Navíc nepletu-li se, pan prezident Zeman pozval Viktora Janukovyče do ČR při loňské říjnové návštěvě v Kyjevě…
Je to tak, ale obvyklý argument je, že to situace byla jiná. Ano, situace v tom okamžiku byla jiná a my opravdu nemůžeme vědět, jaká situace bude za týden, za čtrnáct dní, natož v dubnu tohoto roku. Čili k tomuto tématu já jsem ochoten k jakékoli otevřené nepředpojaté diskusi a předem říkám, že pozvání platí, počítáme s návštěvou prezidenta Janukovyče, ale znamená to, že předpokládáme, že nedojde k eskalaci násilných střetů na Ukrajině. Protože jakýkoli podobný krok by nás samozřejmě logicky nutil k přehodnocení naší pozice.
Fotogalerie Miloš Zeman loni Ukrajinu navštívil: - Zeman na Ukrajině
Vedle toho se asi nedá očekávat, že by situaci na Ukrajině prezidentská kancelář hodnotila podle novinových titulků, které mnohdy se skutečností nemusí mít mnoho společného.
Oficiální politika státu se řídí oficiálními zdroji. Tím nemyslím jen ukrajinské, tím myslím v prvé řadě to, že tam máme plnohodnotnou ambasádu, která pečlivě nezaujatě monitoruje situaci. Máme samozřejmě Ministerstvo zahraničních věcí a důležité je, aby česká zahraniční politika byla jednotná. V případě vztahu k Ukrajině a k návštěvě prezidenta Janukovyče panuje společný názor mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Pražským hradem, že v této chvíli v případě, že nedojde k eskalaci násilí, se tato návštěva koná, že na ni bude navazovat minisummit k pátému výročí Východního partnerství a že se samozřejmě nebudeme vyhýbat ani dialogu s opozicí, protože moc dobře chápeme, proč protestují.
Ve čtvrtek odlétá pan prezident s delegací na ZOH do Soči. Očekáváte tam nějaká důležitá bilaterální jednání pana prezidenta Zemana s jinými státníky?
Je tam v plánu poměrně delší řada setkání, ale jak to vždycky bývá, spousta těch věcí vzniká přímo na místě. Takže jsme se rozhodli, že o těch jednáních budeme informovat, jakmile skutečně proběhnou. Nicméně mohu dát jeden příklad, který je možno říci dopředu. Předpokládáme, že dojde k poměrně významnému jednání českého prezidenta s prezidentem Čínské lidové republiky, což je věc, na kterou jsme dlouho čekali.
Co říkáte na výhrady a bojkot olympiády ze strany některých evropských politiků. Uvažovali jste vůbec na Hradě, že by se pan prezident zachoval stejně, nebo ho to ani nenapadlo?
Kdyby pro to byl důvod, tak by samozřejmě prezident o něčem podobném uvažoval. Ale prezident se rozhodl naprosto stejně, jako se rozhodla velká skupina zahraničních státníků, které těžko může kdo obviňovat, jak je někdy tady v Čechách zvykem, od finského prezidenta přes generálního guvernéra Kanady tam budou reprezentativní delegace většiny států, a to většinou na nejvyšší úrovni.
Je to taková trošku další mediální hra. Kdyby k tomu byl důvod, prezident by se jistě rozhodl jinak. Žádný takový důvod nenalezl.
Psali jsme:
Lidové noviny psaly o tom, že Miloš Zeman si zve do Prahy kruté diktátory z Orientu, konkrétně prezidenty Uzbekistánu a Turkmenistánu. Jaká je skutečnost? Nejsou některé věci šířené třeba o prezidentu Islamu Karimovi jen pověry a báchorky?
Uzbekistán je velmi složitá bilaterální relace. Pan prezident Karimov přijíždí na pozvání prezidenta Klause, který navštívil Uzbekistán v roce 2004, pozval ho na reciproční návštěvu, a jak jsem již v úterý říkal v televizi, tohle si opravdu musíme odpracovat. Máme tady velké množství uzbeckých studentů, nemáme věci smluvně zajištěny, nemáme s nimi readmisní dohodu. Co se týče obchodu s Uzbekistánem, ten stále stoupá a přitom k tomu nemáme patřičné smluvní zajištění.
Ono se vždycky říká, jak v Uzbekistánu nemáme žádné obchodní příležitosti, tak bych upozornil, že v Taškentu jsou pouze a jedině české tramvaje. Poté, co tam zrušili trolejbusovou dopravu, tak naopak české trolejbusy jezdí mezi městy Chiva a Urgench. Nebudu skrývat, že ne na všech tématech jsme samozřejmě schopni se s uzbeckou stranou domluvit. Ale jsou témata, kde musíme jasně v dialogu s nimi hájit své zájmy, a to včetně evropského pojetí problematiky lidských práv. Dialogu se nemáme proč vyhýbat. My víme, čemu věříme, víme proč a jsme ochotni tento dialog vést s každým.
Pokud jde o návštěvy právě prezidentů Uzbekistánu a Turkmenistánu, šéf zelených Ondřej Liška řekl, že to je naprostá tragédie pro pověst ČR jako šampiona v obhajobě lidských práv. Jak to komentovat?
Dá se říct, že pan předseda Liška má svůj názor, který samozřejmě bude sdílet takové množství lidí, jaké odpovídá voličům Strany zelených.
S novou vládou máme pochopitelně i nového ministra zahraničních věcí. Lubomír Zaorálek ale má jiné názory třeba na Izrael a arabský svět. Nehrozí podle vás v budoucnu konflikty mezi Hradem a Černínským palácem?
Pohled na Blízký východ asi nebude stejný z pohledu pana prezidenta a pana ministra zahraničí. Aby ale tato tvůrčí diskuse mezi nimi nezasáhla do zahraničí, je starost, kterou máme, a která se nám zatím daří. Nebudeme zakrývat, že tam ten pohled je maličko jiný.
Z druhé strany uveďme jiný příklad. Třeba politika vůči střední Asii, jak teď vidíme, je zcela totožná. My tady reagujeme s vědomým souhlasem a v mnoha případech dokonce na návrh Ministerstva zahraničních věcí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
%20zmen%C5%A1en%C3%A9_profil_top.jpg)
